8 C 241/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem JUDr. Antonínem Librou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 7. 2. 2021 do zaplacení, to vše do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud žalobou bylo požadováno zaplacení úroků ve výši 8,05% ročně z částky 2.000 Kč od 1. 4. 2015 do 6. 2. 2021 včetně, žaloba se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení částkou 1.489 Kč do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku do rukou zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta v [obec], [ulice a číslo].

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení shora uvedené částky 2.000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 1. 4. 2015 do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 1. 3. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému poskytl částku 2.000 Kč téhož dne a žalovaný tuto částku měl vrátit do 31. 3. 2021. Žalovaný zápůjčku nevrátil, původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupil pohledávku za žalovaným žalobci.

2. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 3. 2015 soud zjistil, že společnost [anonymizováno] s. r. o., [IČO], později vystupující pod firmou [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce částky 2.000 Kč, která měla být uhrazena do 30 dnů, tedy 31. 3. 2015.

3. Z výpisu z účtu společnosti [anonymizováno] s. r. o. soud zjistil, že dne 1. 3. 2015 na účet [bankovní účet] poukázala částku 2.000 Kč.

4. Ze zprávy [obec] spořitelny a. s. ze dne 8. 10. 2021 soud zjistil, že účet [bankovní účet] vedou pro žalovaného [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] a že dne 1. 3. 2015 na tento účet byla připsána částka 2. 000 Kč z účtu [bankovní účet] vedeného pro [právnická osoba], [IČO].

5. Z oznámení společnosti [právnická osoba], [IČO], adresovaného žalovanému soud zjistil, že pohledávku za žalovaným tato společnost postoupila žalobci.

6. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zapůjčenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2390 a § 2392 odst. 1 občanského zákoníku).

7. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný se s právním předchůdcem žalobce uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému poskytl částku 2.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku věřiteli vrátit do 31. 3. 2015, což ale neučinil. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek pohledávku za žalovaným postoupil žalobci, který žalovaného 2. 2. 2021 vyzval k úhradě dluhu. Takto shledal soud žalovaný nárok za spolehlivě prokázaný, z listinných důkazů, a to smlouvy o zápůjčce, dokladu o poukázání zapůjčené částky na účet žalovaného a z výzvy žalobce k úhradě dluhu. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalovaný dluh splnil. Přes výzvu soudu učiněnou podle § 118a o.s.ř. žalovaný úhradu dluhu ani netvrdil ani neprokázal. Soud tak vzal žalobu za důvodnou v celém rozsahu požadované jistiny i úroků z prodlení, které byly požadovány za dobu, kdy byl žalovaný skutečně v prodlení s úhradou dluhu a ve výši odpovídající ustanovení § 1970 obč. zákoníku číslo 89/2012Sb. a nařízení vlády č. 351/2013Sb. Za těchto okolností soud žalobě vyhověl v rozsahu žalované jistiny a úroků z prodlení v požadované výši, která nepřesáhla zákonnou výši úroku z prodlení, ale pouze za dobu, kdy žalovaný skutečně v prodlení byl. Bylo prokázáno, že 2. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, jednalo se o první prokázanou výzvu k plnění, podle § 753 občanského zákoníku tato výzva byla doručena žalovanému 5. 2. 2021, 6. 2. 2021 měl plnit a neučinil-li tak, dostal se od 7. 2. 2021 do prodlení. Od tohoto dne soud žalobci přiznal právo na úhradu úroků z prodlení a pokud žalobce požadoval úroky z prodlení za dobu delší, soud žalobu zamítnul.

8. Vzhledem k tomu, že neúspěch žalobce ve věci byl neúspěchem pouze v poměrně nepatrné části, přiznal mu soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. i právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, nákladů na zastoupení ve věci advokátem podle § 14b advokátního tarifu, za 3 hlavní úkony právní pomoci po 200 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.