8 C 301/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem JUDr. Antonínem Librou ve věci a) žalobců: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne 29.02.1968 bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně c) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně ; všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o určení neexistence zástavního práva na nemovitostech

I. Určuje se, že zástavní právo vzniklé na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 24.1.2017, jejíž vklad byl povolen 16.2.2017 pod [číslo jednací] rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce], váznoucí na stavební parcele [číslo] jejíž součástí je dům [adresa] ve [obec] a pozemkové parcele [číslo] tak jak jsou tyto nemovitosti zapsány na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce], pro obec a katastrální území [obec], neexistuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit solidárně oprávněným žalobcům do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady tohoto řízení částkou 55.094 Kč do rukou zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec], [ulice a číslo].

1. Žalobci se svou žalobou domáhali určení, že neexistuje zástavní právo, které mělo vzniknout Smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 24.1.2017 uzavřenou [právnická osoba], [IČO], jako zástavním věřitelem a manžely [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným 4.3.1966 a [celé jméno žalobkyně], narozenou 29.2.1968, oba bytem [adresa žalobce, žalobce a žalobkyně], jako zástavci a zástavními dlužníky, když zástavní právo bylo vloženo do katastru nemovitostí a je zapsáno na listu vlastnictví 166 vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, pro obec a k.ú. [obec] a zatěžuje pozemky stavební parcela [číslo] jejíž součástí je dům [adresa] ve [obec] a pozemkovou parcelu [číslo] k.ú. [obec]. Žalobci uvedli, že [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] dne 24.1.2017 uzavřeli se žalovanou bankou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení č. 2017 [číslo], podmínkou poskytnutí úvěru bylo zřízení zástavního práva ke shora uvedeným nemovitostem [jméno] a [jméno] [příjmení], zajišťujícího splnění úvěru případně budoucí smluvní pokuty. Bylo dohodnuto čerpání úvěru do 14.4.2017 částkou 800 000 Kč na účet [bankovní účet] pod [variabilní symbol] a specifickým symbolem [číslo] a částkou 200 000 Kč na běžný účet dlužníků. Během řízení žalobci namítli, že žalovaná banka řádně nezkoumala jejich úvěruschopnost, informace o od žalobců a z dalších zdrojů neověřovala, sama předvyplnila žádosti žalobců o poskytnutí hypotečního úvěru, v žádosti [jméno] [celé jméno žalobce] uvedla, že domácnost žadatelů sestává ze třech dospělých a jednoho dítěte ve věku 16 let, příjmy domácnosti jsou 42 500 Kč a výdaje 15 000 Kč. V žádosti [celé jméno žalobkyně] údaj o počtu členů domácnosti žadatelů není vůbec uveden, stejně jako příjmy a výdaje domácnosti. Žalobci uvedli, že v jejich domácnosti byli dva dospělí rodiče a dvě děti, z nichž jeden syn studoval vysokou školu v [obec] a další střední školu v [obec], přitom výdaje v žádosti [jméno] [celé jméno žalobce] byly uvedeny v nereálné výši 15 000 Kč. [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel, žalobci jsou jeho dědicové a nyní spoluvlastníci zastavených nemovitostí. V dědickém řízení žalovaná a) uvedla, že účet č. [bankovní účet] je technickým účtem žalované banky, ze kterého se peněžní prostředky převádějí na další účty a na tomto účtu nejsou prostředky zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce]. Jak bylo s jeho prostředky na tento účet převedenými naloženo, nesdělila, pouze [celé jméno žalobkyně] informovala o tom, že žádnou zvláštní dohodu s [jméno] [celé jméno žalobce], která by čerpání částky 800 000 Kč upravovala, neměla sjednanou. Sjednanou měla pouze smlouvu o úvěru. [celé jméno žalobkyně] od dubna 2021 do 1.7.2021 uhradila na účet žalované částku 259 452,75 Kč, čímž zanikl závazek k úhradě skutečně vyčerpané částky 200 000 Kč. Dalších 800 000 Kč čerpala žalovaná banka na svůj účet, patrně s touto částkou disponovala, a to bez souhlasu žalobců. V tomto rozsahu žalované proti žalobcům pohledávka nevznikla a úhradou skutečně vyčerpané části úvěru došlo k zániku zástavního práva.

2. Žalované ve svém vyjádření potvrdila, že s [jméno] a [jméno] [příjmení] uzavřela Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení č. [rok] [číslo] dne 24.1.2017, na základě které jim poskytla úvěru 1 000 000 Kč, uzavřela s nimi i zástavní smlouvu k zajištění splacení úvěru, a to ve vztahu k pozemkům p.p. [číslo] stav.p. [číslo] jejíž součástí je dům [adresa] ve [obec] s tím, že [jméno] [celé jméno žalobce] vlastnil podíl v rozsahu jedné poloviny a [jméno] [celé jméno žalobkyně] též podíl v rozsahu jedné poloviny na těchto nemovitostech. Žalovaná dále uvedla, že na základě Dohod o přistoupení k závazku ze dne 4.3.2004 byli [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] spoludlužníky ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2.10.2002, uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako úvěrovaným a právní předchůdkyní žalované [příjmení], družstevní záložnou jako úvěrující, na základě které byl [jméno] [příjmení] poskytnut úvěr 4 723 093,88 Kč. Nárok na splacení tohoto úvěru byl [anonymizováno], družstevní záložně přiznán rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum]. I tento úvěr byl zajištěn zástavou podle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 4.3.2004. Od roku 2006 žalované svědčil exekuční titul z úvěrové smlouvy z roku 2002, žalovaná se ale s manžely [příjmení] dohodla, že dluh nebude vymáhat, pokud uzavřou americkou hypotéku (úvěr zajištěný zástavním právem bez sjednání účelu) a část tohoto úvěru bude použita na splacení dluhu z úvěrové smlouvy z roku 2002. Proto v úvěrové smlouvě z roku 2017 je uveden účet [bankovní účet], jehož účelem je vypořádání pohledávek, uvedený [variabilní symbol] odpovídal úvěrovému účtu, který byl veden ke smlouvě s dlužníkem [anonymizováno] z roku 2002. Načerpaná částka 800 000 Kč byla 25.1.2017 převedena z účtu [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] vedený k pohledávce z úvěrové smlouvy z roku 2002 uzavřené s [jméno] [příjmení]. Manželé [celé jméno žalobce] uzavřeli úvěrovou smlouvu na 1 000 000 Kč, [celé jméno žalobkyně] byla informována internetovým bankovnictvím o tom, že jsou v prodlení se splacením dluhu, dne 3.2.2021 se žalovaná dozvěděla o úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce], dluh vyčíslila, prominula i úroky z prodlení v rozsahu téměř 60 000 Kč a od 20.4.2021 [celé jméno žalobkyně] začala hradit splátky ve výši 5 144,53 Kč měsíčně a to do července 2021. Od té doby sporuje částku 800 000 Kč. Účel úvěrové smlouvy z roku 2017 musel být oběma manželům [příjmení] při běžné opatrnosti znám. K výzvě soudu a námitkám žalobců žalovaná doplnila, že příjmy žadatelů o úvěr uvedené v žádosti ověřila, z jejich běžných účtů, kam jim chodila mzda, ohledně výdajů vycházela ze statistických údajů o výdajích domácnosti v roce 2016 a údajů Bankovního registru klientských informací ve vztahu k žadatelům. Navrhla zamítnutí žaloby.

3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 10. 2002 soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] záložna, [IČO] uzavřela s [jméno] [příjmení] jako dlužníkem úvěrovou smlouvu, na základě které mu poskytla kontokorentní úvěr s debetním limitem 2 000 000 Kč s tím, že tento úvěr bude veden na účtu [číslo]. K této úvěrové smlouvě jako spoludlužníci přistoupili manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce].

4. Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 22. 8. 2006 soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] a dalších šest osob byli soudem zavázáni k úhradě částky 4 723 093,88 Kč [anonymizována dvě slova] záložně, [IČO] jako dluhu z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 2. 10. 2002.

5. Z vyjádření žalobců ze dne 7. 1. 2022 doručeného soudu 10. 1. 2022 a doručeného žalované 18. 1. 2022 soud zjistil, že žalobci vznesli námitku promlčení pohledávky žalované za [jméno] [příjmení] ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 10. 2002 [číslo] ke které [jméno] [celé jméno žalobce] přistoupil 2. 10. 2002 a [celé jméno žalobkyně] dne 4. 3. 2004.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že celý podnik [anonymizována dvě slova] záložny, [IČO] zakoupila [právnická osoba], [IČO], což bylo do obchodního rejstříku zapsáno dne 20. 12. 2010 a dne 13. 2. 2012 v důsledku skončené likvidace byla [anonymizována dvě slova] záložna [IČO] vymazána z obchodního rejstříku.

7. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení č. 2017 [číslo], dne 24. 1. 2017 uzavřené žalovanou [právnická osoba] jako úvěrující a [jméno] a [jméno] [příjmení] jako úvěrovanými soud zjistil, že těmto úvěrovaným klientům byl poskytnut úvěr na bydlení bez sledování účelu ve výši 1 000 000 Kč s tím, že úvěrovaní jsou oprávněni čerpat úvěr pouze na základě žádosti o čerpání doručené bance s tím, že žádost musí být bance doručena nejméně tři pracovní dny před čerpáním úvěru. Dále bylo dohodnuto, že část úvěru ve výši 800 000 Kč bude čerpána na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] a specifickým symbolem [číslo] a část úvěru ve výši 200 000 Kč bude čerpán na běžný účet úvěrovaných. Dále mimo jiné byl dohodnut úrok 2,18 %, RPSN, podmínky čerpání úvěru, uzavření zástavní smlouvy, způsob splácení, vedení úvěru na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] a další podmínky úvěru.

8. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 24. 1. 2017 jako přílohy ke Smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení č. 2017 [číslo] ze dne 24. 1. 2017 soud zjistil, že [právnická osoba] jako zástavní věřitel a [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] jako zástavci uzavřeli smlouvu, kterou k zajištění dluhů zástavců vyplývajících z poskytnutého úvěru podle uvedené smlouvy o úvěru až do výše 1 000 000 Kč k zajištění případných v budoucnu vzniklých peněžitých dluhů ze smluvních pokut až do výše 200 000 Kč a k zajištění dluhů úvěrovaných, týkajících se vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku plnění zástavního věřitele úvěrovaným bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl nebo plněním z neplatného či zdánlivého právního jednání, a to až do výše 1 000 000 Kč zřídili zástavci zástavní právo k pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je dům [adresa] ve [obec] a k pozemku p. p. [číslo] vše obec a k. ú. [obec] ve prospěch zástavního věřitele, který zároveň zástavu přijmul.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že na st. [parcelní číslo], jejíž součástí je dům [adresa] ve [obec] a p. p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeným Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec] je zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávek ze smlouvy o úvěru č. 2017 [číslo] do výše 1 000 000 Kč, budoucích smluvních pokut do výše 200 000 Kč, a to pro [právnická osoba], dále že na základě usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], o projednání pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce], jsou jako vlastníci nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] vedeném pro k. ú. [obec a číslo]) [celé jméno žalobce] (podíl ¼), 2) Ing. [celé jméno žalobce] (podíl ¼), 3) [celé jméno žalobkyně] (podíl ½).

10. Ze žádosti o poskytnutí hypotečního úvěru podané u žalované banky [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobce] požádal o hypoteční úvěr ve výši 1 000 000 Kč, uvedl, že v jeho domácnosti jsou tři dospělý a jedno dítě ve věku 16 let, příjmem v jeho domácnosti je 42 500 Kč měsíčně a výdaje domácnosti činí 15 000 Kč měsíčně a žádost podepsal.

11. Ze žádosti o poskytnutí hypotečního úvěru podané u žalované banky [celé jméno žalobkyně] jako spolužadatelkou soud zjistil, že [celé jméno žalobkyně] požádala o hypoteční úvěr, neuvedla konkrétní částku, neuvedla ani příjmy její společné domácnosti s [jméno] [celé jméno žalobce] ani její údaje ani údaje o členech této domácnosti.

12. Z výpisu z běžného účtu [jméno] [celé jméno žalobce] za rok 2016 soud zjistil, že na tento účet byla připisována mzda [jméno] [celé jméno žalobce] u společnosti [právnická osoba] a to v lednu 11 000 Kč, v únoru 10 000 Kč, v březnu 10 000 Kč a v březnu bylo vloženo do pokladny 8 000 Kč, v dubnu vloženo 12 000 Kč, v květnu 15 000 Kč, v červnu 15 000 Kč, převodem v květnu od zaměstnavatele 7 500 Kč, v červenci 10 800 Kč, v srpnu bylo vloženo do pokladny 13 000 Kč a od zaměstnavatele došlo 1 500 Kč a 800 Kč, dále 1 000 Kč a 800 Kč, v září vloženo do pokladny 9 000 Kč a od zaměstnavatele došlo 13 000 Kč a 1 000 Kč, v říjnu od zaměstnavatele 10 000 Kč, v listopadu 3 000 Kč a 13 000 Kč a v prosinci 7 000 Kč.

13. Z výpis z běžného účtu [celé jméno žalobkyně] za rok 2016 soud zjistil, že v lednu jí byl na její účet uhrazen plat 10 000 Kč, v únoru 10 000 Kč, v březnu 10 000 Kč, v dubnu 10 000 Kč, v květnu 10 000 Kč, v květnu do pokladny bylo vloženo 20 000 Kč a došel plat 10 000 Kč, v červnu 10 000 Kč, v červenci 10 000 Kč, v srpnu 10 000 Kč, v září 10 000 Kč, v září bylo do pokladny vloženo 20 000 Kč, v říjnu došel plat 10 000 Kč, v listopadu také došel plat 10 000 Kč a do pokladny vloženo 70 000 Kč a odešly tři platby po 20 000 Kč, dále od [anonymizováno] pojišťovny došla platba 82 950 Kč a tentýž měsíc stejná platba odešla a v prosinci došel plat 10 000 Kč, každý měsíc potom od úřadu práce byla připsána částka 700 Kč a odcházely platby pravidelně pro [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce].

14. Výslechem žalobkyně a) soud zjistil, že na její účet rodiče vložili částku 70 000 Kč, ze kterých uhradila sobě a každému ze synů 20 000 Kč jednorázové platby na jejich stavební spoření a že částka 82 950 Kč je odbytné z pojištění syna u [anonymizováno] pojišťovny a dále, že v roce 2017 sestávala rodina [příjmení] ze čtyř členů a to rodičů [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří vydělávali a jeden syn studoval vysokou školu v [obec] a druhý syn střední školu v [obec].

15. Ze mzdového listu [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že její průměrný výdělek v roce 2016 činil 12 390,58 Kč měsíčně.

16. Ze mzdového listu [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že jeho čistý příjem v roce 2016 činil 11 308,25 Kč měsíčně.

17. Z přehledu pohybů na účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaná banka převedla částku 200 000 Kč dne 25. 1. 2017 na účet č. [bankovní účet] a stejného dne částku 800 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] a specifickým symbolem [číslo].

18. Z centrálního registru obyvatel soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřel 12. 1. 2021.

19. Z usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], o projednání pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému 4. 3. 1966, zemřelém [datum], soud zjistil, že žalobci jsou dědici tohoto zůstavitele, po němž dědictví bylo vypořádáno dohodou, na základě které se žalobkyně a) stala spoluvlastnicí shora uvedených nemovitostí v rozsahu ½ a každý ze žalobců b) a c) v rozsahu ¼ a že dluh z úvěru manželů [příjmení] byl v rozsahu použitém na umoření dluhu [jméno] [příjmení] popřen.

20. Ze zprávy žalované ze dne 31. 5. 2021 adresované [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že žalovaná potvrdila, že neexistuje žádná zvláštní samostatná dohoda o účelu použití částky 800 000 Kč z předmětného úvěru, pouze ujednání ve smlouvě o úvěru č. 2017 [číslo] ze dne 24. 1. 2017 (čl. II., odst. 6).

21. Z oznámení žalované ze dne 29. 4. 2021 do dědického řízení vedeného Okresním soudem v Chrudimi pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že k datu úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] evidovala žalovaná banka na jeho úvěrovém účtu č. [bankovní účet] dluh ve výši 847 706,63 Kč a ohledně dotazu notářky na účet č. [bankovní účet] notářce sdělila, že se jedná o technické konto [právnická osoba], přes které se převádějí peněžní prostředky na jednotlivé účty.

22. Z Evropského standardizovaného informačního přehledu z 18. 1. 2017 převzatého [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] dne 24. 1. 2017 soud zjistil, že dlužníkům byly podány informace ke smlouvě o úvěru na 1 000 000 Kč (spotřebitelský úvěr na 20 let na bydlení – neúčelový, zajištěný zástavou st. [parcelní číslo], jejíž součástí je dům [adresa] ve [obec] a p. p. [číslo] vše k. ú. [obec], úroková sazba 2,18 %, RPSN 2,2 %, 240 měsíčních splátek po 5 144,53 Kč, povinnost pojistit zástavu, sjednaná možnost předčasného splacení). Tento přehled neobsahoval žádný údaj o použití úvěrem poskytnuté částky s výjimkou určení druhu úvěru – na bydlení, neúčelový. Svými prohlášeními [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [celé jméno žalobce] potvrdili převzetí uvedeného Evropského standardizovaného informačního přehledu, jeho pochopení a poskytnutí relevantních informací. K převzetí došlo 24. 1. 2017.

23. Ze shodného tvrzení účastníků řízení vzal soud za prokázané, že [celé jméno žalobkyně] na splátkách úvěru uhradila 259 452,74 Kč.

24. Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem (§ 80 o.s.ř.).

25. Zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo (§ 1376 občanského zákoníku).

26. Zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno (§ 1312 odst. 1 občanského zákoníku).

27. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb.).

28. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).

29. V dané věci se soud nejdříve musel zabývat otázkou, zda žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení neexistence zástavního práva k nemovitostem s tím, že zástavní právo je zapsáno v katastru nemovitostí. K jeho výmazu pak vedle shodného prohlášení stran může dojít pouze na základě rozhodnutí soudu, který určí, že zástavní právo v katastru nemovitostí zapsané neexistuje. Taktomu je právě v souzeném případě, proto soud uzavřel, že žalobci jako vlastníci dotčených nemovitostí na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř. mají.

30. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že [jméno] [celé jméno žalobce] (právní předchůdce 2. a 3. žalobců) a [celé jméno žalobkyně] (1. žalobkyně) přistoupili k závazku [jméno] [příjmení] ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 10. 2002, [číslo] poskytnutého Fio družstevní záložnou, [IČO], která následně zanikla prodejem podniku kupující [právnická osoba], [IČO] (stávající žalovaná) a k výmazu Fio družstevní záložny z obchodního rejstříku došlo dnem 13. 2. 2012. Dluh z uvedeného účtu nebyl splácen, proto banka přistoupila k žalobě a rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl [jméno] [příjmení] a dalších 8 osob, z toho jedna právnická, mj. i [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], zavázáni k úhradě částky 4.723.093,88 Kč s 31,35% úrokem z prodlení od 1. 11. 2004 do zaplacení s povinností úhradě do 15 dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jednoho žalovaného zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních. Rozsudek nabyl právní moci 22. 8. 2006. Manželé [celé jméno žalobce] tak měli plnit a k promlčení tohoto dluhu došlo 6. 9. 2016. Dne 24. 1. 2017 [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce], jako klienti s [právnická osoba] uzavřeli Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení [číslo] to bez sledování účelu. Úvěr byl poskytnut ve výši 1.000.000 Kč, banka k tomuto úvěru vedla úvěrový účet číslo [bankovní účet], čerpání úvěru bylo dohodnuto do 14. 4. 2017 na základě žádosti klientů s tím, že úvěr bude čerpán ve výši 800.000 Kč na účet [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] a specifickým symbolem [číslo] a 200.000 Kč bude čerpán na běžný účet klientů. Tento úvěr byl zajištěn zástavou podle Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 24. 1. 2017, konkrétně ke stavební parcele [číslo] jejíž součástí je dům [adresa] ve [obec] a p. p. [číslo] vše obec a k. ú. [obec]. Dne 25. 1. 2017 podal [jméno] [celé jméno žalobce] u žalované banky žádost o čerpání hypotečního úvěru podle textu smlouvy tak, že částku 800.000 Kč požádal převést ve prospěch účtu [bankovní účet] pod [variabilní symbol] a SS: [číslo] a částku 200.000 Kč požádal převést na účet [bankovní účet]. Podle výpisu z úvěrového účtu [jméno] [celé jméno žalobce] číslo [bankovní účet] ze dne 25. 1. 2017 došlo k těmto převodům s tím, že podle správy banky z 29. 4. 2021 adresované notářce, která projednávala pozůstalost po [jméno] [celé jméno žalobce], byl účet číslo [bankovní účet], běžným účtem [jméno] [celé jméno žalobce] a účet číslo [bankovní účet] byl technickým kontem [právnická osoba], přes které se převádějí peněžní prostředky na jiné účty. Žalovaná sama potvrdila, že s [anonymizováno] neuzavřela žádnou další dohodu ohledně dispozic s deponovanou částkou 800.000 Kč na tomto technickém kontu. V řízení také nebyl prokázán žádný příkaz [anonymizováno] k takové další dispozici s touto částkou, žalovaná v řízení uvedla, že převod této částky vyplývá přímo ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení [číslo]. V této smlouvě je ale uveden pouze účet [bankovní účet], tedy technický účet banky, [variabilní symbol], o kterém žalovaná banka prohlásila, že se jedná o číslo účtu, na kterém byl veden úvěr [jméno] [příjmení] podle smlouvy z 2. 10. 2002, [číslo]. [jméno] je ale uveden úvěrový účet [číslo]. K výzvě soudu žalovaná tvrdila, že došlo k přečíslování účtů a klienti o tom byli informováni. Toto oznámení ale není schopna dokázat. [jméno] [celé jméno žalobce] dne 25. 1. 2017 požádal o čerpání úvěru podle smlouvy číslo 2017 [číslo], ze které použil údaje o čerpání peněžních prostředků. Je patrné, že tato smlouva byla koncipována bankou, včetně platebního místa čerpaných prostředků. Účel tohoto čerpání v ní není ale uveden. Je zde pouze údaj o tom, že se jedná o úvěr na bydlení bez sledování účelu. Podle tvrzení žalované mělo být 800.000 Kč použito na úhradu úvěru [jméno] [příjmení], potažmo jeho spoludlužníků. V takovém případě by se v podstatě jednalo o refinancování úvěru. Nic takového ale ve smlouvě uvedeno není. Jak sama žalovaná uvedla, ohledně dispozic s částkou 800.000 Kč převedenou na účet banky číslo [bankovní účet] už žádná další dohoda uzavřena nebyla a pokud banka tyto prostředky použila na umoření úvěru z úvěrové smlouvy [číslo] muselo by se jednat o jednostranné započtení učiněné po 25. 1. 2017. Pohledávka žalované za manželi [příjmení] ale byla od 7. 9. 2016 promlčena. K promlčení tedy došlo předtím, než byl sjednán spotřebitelský úvěr manželů [příjmení] a vznikla jejich pohledávka na výplatu úvěrem získaných prostředků a ve smyslu § 1989 odst. 1 občanského zákoníku je takové započtení vyloučeno. [příjmení] tak disponovala prostředky pro klienty zajištěnými úvěrovou smlouvou o své vůli s ohledem na netransparentnost Smlouvy o spotřebitelském úvěru i protiprávně. Soud je toho názoru, že v rozsahu 800.000 Kč tak úvěr manžely [příjmení] nebyl vůbec čerpán, vyčerpali pouze 200.000 Kč, které byly poukázány na jejich běžný účet. Klienti tento dluh spláceli, shodným tvrzení účastníků řízení bylo prokázáno, že uhradili 259.452,74 Kč. Ve vztahu k promlčenému dluhu z úvěru [jméno] [příjmení] splácení dluhu manželů [příjmení] i různé výklady úpravy čerpání jejich úvěru zůstává ve smyslu § 2054, odst. 3 občanského zákoníku bez významu. Úvěr [anonymizováno] číslo 2017 [číslo] byl spotřebitelským úvěrem na bydlení. Úvěrovaní tak důvodně mohli předpokládat, že z něj budou uhrazeny náklady rekonstrukce jejich domu. Pro konkrétní platby ale příkazy nedali, 200.000 Kč převedli na svůj běžný účet, protože čerpat úvěr mohli pouze do 14. 4. 2017. Ke splacení částky 200.000 Kč při sjednané úrokové sazbě 2,18% ročně a výši anuitních splátek 5.144,53 Kč bylo třeba 41 splátek. Obě strany potvrdily úhradu 259.452,75 Kč. V rozsahu vyčerpaných 200.000 Kč tak byl úvěr manželů [příjmení] splacen. S ohledem na shora uvedené ve vztahu ke zbytku úvěru, který zůstal v držení banky, zástavou zajištěný dluh v jeho skutečné výši zanikl splněním a ve smyslu § [číslo] zaniklo i zástavní právo podle zástavní smlouvy, proto už z těchto důvodů soud žalobě vyhověl.

31. Soud se ale musel zabývat i otázkou, zda žalovaná při uzavírání smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru manželům [příjmení] řádně ve smyslu § 86 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, zkoumala i jejich schopnost úvěr splácet a zda úvěrová smlouva byla platně uzavřena. [příjmení] měla povinnost vycházet ze spolehlivých a dostatečných informací k příjmům a výdajům žadatelů o úvěr a tyto informace ověřovat. Žalovaná měla mimo jiné povinnost zjistit i to, zda žadatelé vyživují další osoby, zda mají jiné dluhy, jaké mají náklady na bydlení, zjištění musí být řádně doložena. Teprve na základě ověřených zjištění mohla žalovaná uzavřít, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žadatelů úvěr splácet. Přitom tato schopnost musí být zjišťována u každého ze spoludlužníků. Pokud žalovaná tyto povinnosti porušila a úvěr poskytla, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb.). V daném případě byla žalovaná vyzvána k tvrzení a důkazním návrhům k tomu, že tyto povinnosti před uzavřením úvěrové smlouvy s manžely [příjmení] splnila. Z předložených dokladů žalovanou bylo zjištěno, že vycházela z informací podepsaných žadateli v žádostech o poskytnutí hypotečního úvěru. Žalobci tvrdili, že jim banka předložila k podpisu předvyplněné formuláře, kde u žádosti [jméno] [celé jméno žalobce] bylo u domácnosti žadatelů uvedeno, že sestává ze čtyřech členů (3 dospělí + 1 dítě 16 let), příjem jejich domácnosti činí 42.000 Kč měsíčně a výdaje 15.000 Kč měsíčně. V žádosti [celé jméno žalobkyně] tyto údaje chybí zcela, soud vychází z toho, že žádosti, byť sporného obsahu byly žadateli podepsány. Žalovaná banka tyto informace řádně neověřovala. K výzvě soudu se odkázala na historický výpis z běžného účtu [jméno] [celé jméno žalobce] a běžného účtu [celé jméno žalobkyně], kde jsou ale evidovány příjmy od zaměstnavatelů ve výši kolem 11.000 Kč měsíčně a hotovostní vklady mezi [číslo] 15.000 Kč. Celkové příjmy tak dosahují maximálně 25.000 Kč. Výslechem žalobkyně [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že domácnost žadatelů v roce 2017 sestávala ze dvou dospělých, kteří vydělávali a dvou nezaopatřených synů. Jeden studoval střední školu a jeden vysokou školu v [obec]. V případě řádného ověření informací poskytnutých žadateli nemohla žalovaná banka dojít k závěru, že žadatelé jsou schopni úvěr řádně splácet. Soud je toho názoru, že žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy s manžely [příjmení] svoji povinnost řádně zjistit jejich schopnosti úvěr splácet nezjistila a neověřovala, přesto úvěr poskytla. Ve smyslu § 87, odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. je tak smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení číslo 2017 [číslo] ze dne 24. 1. 2017 neplatná. Žalobci, jak shora vyloženo, vyčerpali 200.000 Kč a v tomto rozsahu jim vzniklo bezdůvodné obohacení, které ale žalobci vydali (splatili včetně úroku z prodlení). Pokud úvěrová smlouva byla neplatná, neexistoval ani dluh z úvěru, který by mohl být zajištěn zástavou podle zástavní smlouvy ze dne 24. 1. 2017. Zástava tak nemohla ani platně vzniknout a zástavní smlouva je také neplatná. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl, že předmětné zástavní právo neexistuje.

32. Pro plný úspěch solidárně oprávněných žalobců jim soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 5.000 Kč a nákladů na zastoupení ve věci advokátem za 6 hlavních úkonů právní služby, za zastoupení třech žalobců po 6.000 Kč, 18 režijních paušálů 300 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobců.