11 C 100/2022

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Květoslavou Urbánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 379 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 379 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 20. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 379 Kč s odůvodněním, že žalovaný byl dne 2. 8. 2020 dopraven služebním vozidlem Policie České republiky do protialkoholní záchytné stanice poté, co odmítl vyšetření alkotestem na přítomnost alkoholu. K přepravě na trase obec – obec – obec (celkem 60 km) bylo užito služební vozidlo značka automobilu, registrační značka, přičemž náklady na přepravu byly vyčísleny na 379 Kč. Žalovaný uvedenou částku ani přes opakované výzvy neuhradil. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Anonymizovaný odstavec. Podle ust. § 24 odst. 1 ve spojení s § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, vyšetření biologického materiálu hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Žalovanému tak vznikla s odkazem na shora citované zákonné ustanovení povinnost uhradit žalobci náklady vynaložené žalobcem, a to náklady za dopravu do shora uvedeného zdravotnického zařízení. S ohledem na to, že žalovaný tak dosud neučinil, vzniklo žalobci vedle práva na zaplacení peněžité částky též právo na úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. ve výši 8,5 % ročně). Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozen. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu na účet číslo variabilní symbol.