11 C 347/2021
č. j. 11 C 347/2021-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Děčíně rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 3 500 Kč s příslušenstvím, a to za náklady na odtah vozidla, které bránilo blokovému čištění komunikace. Soud se opřel o § 19a a § 19b zákona o pozemních komunikacích, § 1970 a § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a vyhlášku č. 351/2013 Sb., a zjistil, že žalovaný porušil zákaz stání na označené komunikaci. Rozsudek byl vydán na základě listinných důkazů, protože žalovaný se k výzvě k souhlasu s rozhodnutím bez jednání nevyjádřil. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Květoslavou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 500 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 500 Kč od 23. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 500 Kč s příslušenstvím. Jedná se o žalobní nárok právního nástupce Statutárního města Ústí nad Labem, týkající se nákladů za odtah vozidla žalovaného dne 17. 9. 2019 v ulici ulice kde bránilo provedení blokového čištění komunikací, přičemž tato byla označena dočasným zákazem stání. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud zjistil, že žalovaný neuposlechl rozhodnutí silničního správního úřadu o označení místní komunikace ulice obec dočasným zákazem státní z důvodu veřejného zájmu v souladu s ust. § 19, odst. 5, 6 zákona č. 13/1997 Sb. Tímto veřejným zájmem bylo označení uvedené ulice osazením dopravní značky„ Zákaz stání“ na základě rozhodnutí stát. instituce, odboru dopravy a majetku, čj. spisová značka číslo, sp. zn. rok číslo ze dne datum. Žalovaný i přes uvedené rozhodnutí ponechal své motorové vozidlo příjmení anonymizováno barvy, registrační značka zaparkované v ul. ulice a vzhledem ke skutečnosti, že vozidlo bránilo provedení blokového čistění komunikací, bylo dne datum rozhodnutím územní celek číslo rozhodnuto o provedení odtahu vozidla žalobce a vozidlo bylo v 7:15 hodin odtaženo a v souladu s rozhodnutím NS ČR, sp. zn. 21 Cdo 4546/2009 vráceno zpět na místo, ze kterého bylo odtaženo. Z průběhu odtahu byla pořízena fotodokumentace a oznámení o provedení odtažení vozidla ev. číslo bylo téhož dne uloženo za přední stěrač odtaženého vozidla. Žalovaný byl vyrozuměn doporučeným dopisem ze dne 10. 12. 2019 čj. číslo spisová značka, jež žalovaný nepřevzal a jímž byl ve smyslu § 142a o.s.ř. byl vyzván k úhradě částky 3 500 Kč do 1. 1. 2020 a doporučeným dopisem ze dne 31. 12. 2019 čj. číslo spisová značka poučen o zahájení soudního vymáhání pro případ nezaplacení svého závazku. Žalovaný nezaplatil do dne podání žaloby ničeho. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 19a a § 19b zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, § číslo, § číslo, § číslo, § 1970 a § 1958 odst. 2 o. z. za užití § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb. Původní věřitel pohledávku následně v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupil žalobkyni. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.