111 C 9/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Květoslavou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 510 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 510 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 510 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy ze dne 15. 2. 2014 byla žalovanému na odběrné místo [ulice a číslo], [obec] [anonymizováno] [obec], dodávána pitná voda a odváděna voda odpadní. Žalovanému byla řádně dodávána voda po celé účtované období, žalovaný dodávku vody nikterak nereklamoval. Za opožděnou úhradu daňového dokladu [číslo] bylo vystaveno žalovanému dne 8. 9. 2020 vyúčtování úroků z prodlení za prodlení. Předmětné vyúčtování úroků z prodlení [číslo] ve výši 1 510 Kč nebylo uhrazeno. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve věci nevyjádřili, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 1 510, neboť žalovaný nezaplatil vyúčtování úroků z prodlení jak shora uvedeno. Mezi účastníky byla podle ust. § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, uzavřena smlouva, ze které vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny odváděné odpadní vody podle dohodnutých podmínek, a žalovanému (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu stočného. Protože žalovaný tak neučinil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení dlužné částky též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.