114 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 071 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 071 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 071 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 071 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 13. 7. 2019 se žalovaný podrobil na výzvu Policie ČR odbornému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu nebo jiných návykových látek v krvi v [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], kam byl za tímto účelem služebním vozem žalobce dopraven. Za provedení klinického vyšetření a odběr biologického materiálu vyúčtovala fakturou [číslo] [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], žalobci částku 309 Kč, kterou žalobce uhradil dne 19. 8. 2019. Za laboratorní vyšetření potom vyúčtoval poskytovatel zdravotnických služeb [anonymizována tři slova], [nemocnice], o. z., žalobci částku 390 Kč, kterou žalobce uhradil dne 5. 9. 2019. Co se týče dopravy žalovaného do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnických služeb, kdy bylo k přepravě užito služební vozidlo, [registrační značka], nárokuje si žalobce náklady za dopravu ve výši 372 Kč, jež byly stanoveny v souladu s vyhláškou č. 333/2018 Sb. Následně fakturou [číslo] ze dne 9. 9. 2019, se splatností dne 30. 9. 2019, přeúčtoval žalobce tyto částky v celkové výši 1 071 Kč žalovanému. Žalovaný dlužné částky do dnešního dne nezaplatil ani přes výzvu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 1 071 Kč s příslušenstvím odpovídající nákladům uhrazených žalobcem za dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb služebním vozidlem Policie ČR ve výši 372 Kč, dále za provedení klinického vyšetření a odběru biologického materiálu žalovaného ve výši 309 Kč provedeného v [nemocnice] s poliklinikou [právnická osoba] a za provedení laboratorního vyšetření žalovaného ve výši 390 Kč provedeného v [anonymizována tři slova], [nemocnice], o. z. Tyto částky žalobce vyúčtoval žalovanému k zaplacení fakturou [číslo] ze dne 9. 9. 2019 se splatností dne 30. 9. 2019, neboť byla zjištěna přítomnost etanolu v krvi žalovaného.

4. Podle ust. § 24 odst. 1 ve spojení s § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, vyšetření biologického materiálu hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Žalobce rovněž vynaložil náklady na dopravu žalovaného do [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] v souladu s vyhláškou č. 333/2018 Sb., které celkem činí 372 Kč (56 km při sazbě základní náhrady 4,10 Kč/km, průměrné spotřebě vozidla 7,7 l [číslo] km, náhrady za palivo 33,10 Kč). Žalovanému tak vznikla s odkazem na shora citované zákonné ustanovení povinnost uhradit žalobci náklady vynaložené žalobcem za odběr a vyšetření biologického materiálu spolu s náklady za dopravu do shora uvedeného zdravotnického zařízení. S ohledem na to, že žalovaný tak dosud neučinil, vzniklo žalobci vedle práva na zaplacení peněžité částky též právo na úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. ve výši 10 % ročně). Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

5. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

7. Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce je v řízení od soudního poplatku osvobozen podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích. V dané věci činí soudní poplatek podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků částku 1 000 Kč. Jelikož žalovaný od soudního poplatku osvobozen není a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, vznikla žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.