114 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 071 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 071 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 071 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 071 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 13. 7. 2019 se žalovaný podrobil na výzvu Policie ČR odbornému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu nebo jiných návykových látek v krvi v nemocnice anonymizována dvě slova právnická osoba, kam byl za tímto účelem služebním vozem žalobce dopraven. Za provedení klinického vyšetření a odběr biologického materiálu vyúčtovala fakturou číslo nemocnice anonymizována dvě slova právnická osoba, žalobci částku 309 Kč, kterou žalobce uhradil dne 19. 8. 2019. Za laboratorní vyšetření potom vyúčtoval poskytovatel zdravotnických služeb anonymizována tři slova, nemocnice, o. z., žalobci částku 390 Kč, kterou žalobce uhradil dne 5. 9. 2019. Co se týče dopravy žalovaného do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnických služeb, kdy bylo k přepravě užito služební vozidlo, registrační značka, nárokuje si žalobce náklady za dopravu ve výši 372 Kč, jež byly stanoveny v souladu s vyhláškou č. 333/2018 Sb. Následně fakturou číslo ze dne 9. 9. 2019, se splatností dne 30. 9. 2019, přeúčtoval žalobce tyto částky v celkové výši 1 071 Kč žalovanému. Žalovaný dlužné částky do dnešního dne nezaplatil ani přes výzvu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 1 071 Kč s příslušenstvím odpovídající nákladům uhrazených žalobcem za dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb služebním vozidlem Policie ČR ve výši 372 Kč, dále za provedení klinického vyšetření a odběru biologického materiálu žalovaného ve výši 309 Kč provedeného v nemocnice s poliklinikou právnická osoba a za provedení laboratorního vyšetření žalovaného ve výši 390 Kč provedeného v anonymizována tři slova, nemocnice, o. z. Tyto částky žalobce vyúčtoval žalovanému k zaplacení fakturou číslo ze dne 9. 9. 2019 se splatností dne 30. 9. 2019, neboť byla zjištěna přítomnost etanolu v krvi žalovaného.

4. Podle ust. § 24 odst. 1 ve spojení s § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, vyšetření biologického materiálu hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Žalobce rovněž vynaložil náklady na dopravu žalovaného do nemocnice anonymizována dvě slova právnická osoba v souladu s vyhláškou č. 333/2018 Sb., které celkem činí 372 Kč (56 km při sazbě základní náhrady 4,10 Kč/km, průměrné spotřebě vozidla 7,7 l číslo km, náhrady za palivo 33,10 Kč). Žalovanému tak vznikla s odkazem na shora citované zákonné ustanovení povinnost uhradit žalobci náklady vynaložené žalobcem za odběr a vyšetření biologického materiálu spolu s náklady za dopravu do shora uvedeného zdravotnického zařízení. S ohledem na to, že žalovaný tak dosud neučinil, vzniklo žalobci vedle práva na zaplacení peněžité částky též právo na úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. ve výši 10 % ročně). Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

5. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

7. Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce je v řízení od soudního poplatku osvobozen podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích. V dané věci činí soudní poplatek podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků částku 1 000 Kč. Jelikož žalovaný od soudního poplatku osvobozen není a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, vznikla žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Proti výrokům I. a II. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.). Proti výroku III. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu zdejšího ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.