114 C 13/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 654 765,80 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 654 765,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 31. 8. 2021 do zaplacení se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 57 212,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky 654 765,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako objednatel uzavřel se žalovaným jako zhotovitelem dne 15. 3. 2017 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba rodinného domu. Dílo mělo být žalobci předáno do 20. 12. 2017. V průběhu zhotovování díla se na straně žalovaného opakovaně vyskytovaly nedostatky a žalovaný se rovněž dostával do prodlení s prováděním díla, a proto se účastníci dohodli, že rozsah prací, které pro žalobce žalovaný vykonával, bude omezen tak, že žalovaný neprovede vnitřní omítky, malby, obklady, osazení dveří. Žalovaný však dílo ani přes opakované urgence nedokončil ani v redukované podobě a neodstranil ani některé vady. Žalobce si následně nechal vypracovat znalecký posudek [číslo] od znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], ve kterém znalkyně dospěla k závěru, že podklad fasády je realizovaný s vadami. Znalkyně odhadla náklady na odstranění vad, nákup nového materiálu a novou aplikaci částkou 462 000 Kč. Za této situace žalobce vyčíslil žalovanému dopisem ze dne 31. 8. 2018 smluvní pokutu ve výši 127 000 Kč a dále částku na odstranění vad dle znaleckého posudku a současně odstoupil od smlouvy o dílo. Žalovaná částka je tvořena částkou ve výši 462 000 Kč z důvodů vad na fasádě, částkou 1 836 Kč za pořízení odskodů k opravě špatně osazených lapačů, nákladů na opravu napojení krbové vložky na komín v částce 1 600 Kč, nákladů na opravu střechy v částce 112 000 Kč, opravné a přípravné práce způsobené nerovností povrchu na špatně aplikovaných výstužných tkaninách do omítkoviny a do osazených přípravků v částce 37 137 Kč, náklady na opravu špatně posazených překladů nad interierovými dveřmi v částce 12 000 Kč, a dále žalobce uplatňuje slevu 15% za zvlněné sádrokartony v částce 28 218 Kč a slevu za poškozené obvodové dutinové zdivo ve výši 23 378 Kč, tedy celkem 678 169 Kč. Oproti tomu odečítá žalobce částky za nezaplacené faktury a to 7 955,20 Kč z faktury [číslo] 15 448 Kč z faktury [číslo].

2. Žalovaný nárok žalobce neuznává v plném rozsahu. Uvedl, že opustil po dohodě se žalobcem staveniště ke konci listopadu 2017, kdy splnil požadavky žalobce na konkrétní práce. Rovněž napadá správnost znaleckého posudku, neboť nebyl k jeho vyhotovování přizván a znalkyně s ním své odborné závěry nekonzultovala. Dále žalovaný namítl, že v článku VII. smlouvy si strany sjednaly, že je žalobce povinen uplatnit vady díla u žalovaného do 10 pracovních dnů po jejich zjištění, přičemž je povinen uvést, o jakou vadu se jedná a jak se projevuje. Pokud [anonymizováno] nárok (vada) v tomto termínu uplatněn, zaniká prekluzí. Dále upozornil na skutečnost, že text smlouvy o dílo navrhl žalobce. Uplatňuje-li tak žalobce vady díla na fasádě ve výši 462 000 Kč, nebyly tyto uplatněny včas. Obdobně nebyla řádně provedena reklamace za zvlněné sádrokartony a zvlněné zdivo. Pokud jde o ostatní nároky, nevyplývá z žaloby, na základě jakého důvodu tyto částky uplatňuje a jak k výši těchto částek dospěl.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že prostřednictvím emailu ze dne 28. 10. 2017 se strany dohodly na omezení rozsahu prováděných prací. Rovněž bylo nesporné, že nedošlo k protokolárnímu předání díla, neexistuje žádný dokument, kde by bylo sepsáno, co konkrétně bylo provedeno a předáno.

4. Ze smlouvy o dílo ze dne 15. 3. 2017 má soud za prokázáno, že žalovaný se v čl. II smlouvy zavázal provést ve smlouvě specifikované dílo do 20. 12. 2017. V čl. IV. smlouvy si strany sjednaly, že žalovaný má právo vystavit faktury dle dílčího plnění na základě dohody s žalobcem, poslední faktura bude vystavena při převzetí díla. V čl. VI. smlouvy si strany dohodly, že o předání díla bude pořízen předávací protokol, kdy případné vady a nedodělky budou odstraněny ve lhůtě 10 kalendářních dní od dne jejich zapsání do předávacího protokolu. V čl. VII. smlouvy si strany sjednaly, že jakékoliv vady díla je žalobce povinen uplatnit u žalovaného písemně a bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, kdy objednatel uvede, o jakou vadu se jedná a jak se projevuje. Pokud žalobce neuplatní vady bez zbytečného odkladu, nejpozději do 10 pracovních dní ode dne jejich zjištění či od doby, kde je zjistit mohl, nárok objednatele zaniká prekluzí. V čl. XI. smlouvy si strany krom jiného sjednaly, že žalobce je oprávněn odstoupit od smlouvy, pokud žalovaný podstatným způsobem smlouvu poruší, kdy za podstatné porušení smlouvy se rozumí prodlení žalovaného s dokončením díla delší než 15 kalendářních dní.

5. Z dopisu ze dne 31. 8. 2018 má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému, že odstupuje od smlouvy o dílo, neboť dílo nebylo včas dokončeno a žalovaný je 254 dní v prodlení s dokončením díla.

6. Z emailu ze dne 28. 10. 2017, který zaslal žalobce žalovanému, vyplývá, že žalobce napsal žalovanému harmonogram konkrétních dílčích prací, které od něj požaduje provést v rámci měsíce listopadu. Dále je v emailu uvedeno„ Do konce listopadu ještě ukliďte po sobě uvnitř a kolem domu a ukončíme dohodnuté práce. Zbylé práce už budu řešit sám se švárou a [příjmení] [příjmení] a s panem [příjmení] z [obec]“.

7. Z ostatní provedené e-mailové konverzace mezi účastníky nezjistil soud ničeho podstatného k učinění závěru, zda a případně kdy bylo dílo předáno. K hodnocení e-mailové konverzace ve vztahu k okolnosti, zda žalobce odstoupil od smlouvy bez zbytečného odkladu viz. níže.

8. Z důvodů uvedených níže soud zamítl pro nadbytečnost návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem [číslo] vyhotoveného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Soud rovněž zamítl návrh na provedení důkazu stavebním deníkem, neboť předložený stavební deník neobsahoval žádné skutečnosti relevantní pro učinění závěrů důležitých pro předmětné řízení.

9. Z e-mailu ze dne 8. 9. 2017 (čl. 32 spisu), navrženého žalovaným k prokázání skutečnosti, že žalobce navrhl znění smlouvy o dílo, soud nezjistil ničeho podstatného s ohledem na závěry uvedené níže, tj. pro dané řízení nebylo podstatné, kdo návrh smlouvy učinil.

10. Z notářského zápisu ze dne 29. 7. 2019, č. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], soud nezjistil ničeho podstatného s ohledem na závěry uvedené níže.

11. Soud sice opomněl se procesně vypořádat s listinou nazvanou jako předávací protokol, předloženou při jednání, avšak předávací protokol se týkal pouze části okapovaného systému a byl žalobcem předložen jen pro dokreslení situace, že následně začal od žalovaného vyžadovat dílčí předávání díla. Návrh na provedení tohoto důkazu by tak soud zamítl pro nadbytečnost, neboť neobsahuje žádné skutečnosti relevantní pro předmětné řízení.

12. Na základě dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o dílo, jejíž předmětem byla výstavba rodinného domu. Žalovaný se zavázal dílo zhotovit do 20. 12. 2017. Žalovaný však dílo do 20. 12. 2017 ani později nepředal. Žalobce následně dopisem ze dne 31. 8. 2018 odstoupil od smlouvy o dílo pro prodlení žalovaného s provedením díla.

13. Dle ust. § 2604 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

14. Dle ust. § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Dle odst. 2 téhož ustanovení převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

15. Dle ust. § 2629 odst. 1 o. z. soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

16. Dle ust. § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

17. Dle ust. § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

18. V rámci právního posuzování při uplatňování nároků vyplývajících z vad provedeného díla a důvodům pro odstoupení od smlouvy o dílo je důležitým milníkem okamžik, zda a případně kdy bylo dílo provedeno. Pokud dílo provedeno bylo, musí smluvní strana zvolit postup (aplikovat právní instituty) jiný, nežli v případě, že dílo provedeno ještě nebylo. Pokud dílo ještě nebylo provedeno, tedy dokončeno a předáno, nemá objednatel typicky možnost uplatňovat práva vyplývající z vad díla při provádění díla, ledaže z tohoto důvodu odmítá dokončené dílo převzít. Je-li zhotovitel s prováděním díla v prodlení, může objednatel od smlouvy odstoupit z důvodů prodlení zhotovitele s provedením díla (a následně případně požadovat vzniklou náhradu škody), avšak není oprávněn uplatňovat vady díla ve smyslu § 2629 o. z. Je-li dílo již provedeno, nemůže naopak objednatel od smlouvy odstoupit pro předchozí prodlení zhotovitele, pokud dílo objednatel převzal, ale může případně uplatňovat vady díla dle § 2629 o. z. Uvedené postupy tak nelze směšovat. Proto je pro soud zcela nezbytné, aby v rámci dokazování bylo zjištěno, zda dílo bylo či nebylo provedeno, neboť aplikace právních institutů je pak značně odlišná.

19. Soud se tak nejprve zabýval předběžnou otázkou, zda dílo bylo provedeno, když mezi stranami tato skutečnost byla sporná. Soud se neztotožnil s argumentací žalovaného, že dílo bylo provedeno v listopadu 2017 ve smyslu § 2604 o. z. Z e-mailu ze dne 28. 10. 2017 pouze vyplývá, že účastníci si sjednali omezení rozsahu prací, došlo tedy k novaci závazku. Nic dalšího nelze dle názoru soudu z tohoto e-mailu dovodit. Z okolnosti, že byl sjednán časový harmonogram takto provedených prací, nelze bez dalšího nijak dovozovat, že by dílo bylo i předáno, jak tvrdí žalovaný. Závěr, že ze sjednání harmonogramu prací lze bez dalšího dovozovat, že jejich dokončením dojde ipso facto i k jejich předání, by vedl k tomu, že dílo by v zásadě vždy bylo provedeno. Navíc k naplnění podmínky ust. § 2604 o. z., aby dílo bylo provedeno, nestačí pouze faktické dokončení díla, ale právě i jeho předání. Zákon zde obsahuje podmínky dvě. Tedy i v případě, že by dílo fakticky dokončeno bylo, musí ještě dojít i k jeho předání. Žalovaný sám uvedl, že k protokolárnímu převzetí díla nikdy nedošlo. V obecné rovině sice může dojít k předání díla i jiným způsobem nežli protokolárním převzetím, a to i mlčky, nebo jakoukoliv jinou formulací ve smyslu„ tady ti to předávám“, avšak tato skutečnost v řízení nevyšla najevo, resp. nebyla prokázána. Z předložené e-mailové komunikace mezi účastníky, která probíhala v období od října 2017 do srpna 2018, pak soud nedospěl k závěru, že by jakýkoliv z těchto emailů mohl interpretovat jako předání díla. Vzhledem k mechanismu placení faktur dle čl. IV smlouvy o dílo nelze z následné komunikace stran ohledně ne-placení určitých dílčích faktur jakkoliv dovozovat, že dílo předáno bylo. Jiné důkazní návrhy k prokázání předání díla žalovaný neuvedl. Soud tak dospěl k závěru, že dílo nebylo provedeno, neboť nebylo předáno ve smyslu ust. § 2604 o. z. Okolnost, že dle tvrzení žalovaného došlo k ukončení smlouvy k listopadu 2017, pak nic nemění na tom, že dílo musí být předáno. Jelikož dílo provedeno nebylo, jsou pak nedůvodné i námitky žalovaného, že žalobce neuplatnil vady díla včas, a proto nemá právo uplatňovat i případné vady díla, neboť vady díla může uplatňovat až po převzetí díla, resp. z důvodů vad díla odmítnout dílo převzít. Proto se soud těmito námitkami již dále nezabýval. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že považuje sjednanou 10 denní lhůtu pro uplatnění vad díla (čl. VII. smlouvy) za platnou, neboť zákonem uvedená lhůta dle ust. § 2629 o. z. je bez zbytečného odkladu. Za neplatnou považuje pouze tu část ustanovení, dle které nárok žalobce zaniká prekluzí, a to z důvodů spotřebitelského vztahu mezi účastníky, bez ohledu na to, kdo návrh smlouvy připravoval.

20. Protože dílo nebylo provedeno do sjednaného termínu dne 20. 12. 2017, ocitl se žalovaný v prodlením se zhotovením díla (v rozsahu dohodnutém dne 28. 10. 2017). Žalobce tak měl možnost využít svého oprávnění od smlouvy odstoupit dle čl. XI smlouvy o dílo, a to pro podstatné porušení smlouvy ze strany žalovaného. Jedinou podmínkou uplatnění tohoto práva je, že odstoupení od smlouvy oznámí žalovanému bez zbytečného odkladu, jinak právo odstoupit ihned od smlouvy ztrácí (srov. rozsudek Nejvyšší soudu ČR ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 32 Odo 616/2005). Odstoupil-li žalobce od smlouvy o dílo až dopisem ze dne 31. 8. 2018, tedy 254. den prodlení žalovaného, nelze toto odstoupení považovat za platné, neboť nebylo učiněno bez zbytečného odkladu. Soud si je sice vědom, dle předložené e-mailové komunikace, že žalobce se snažil se žalovaným určitým způsobem domluvit na odstranění určitých nedodělků či vad, ale toto bylo činěno se značným časovým odstupem, kdy v období od 6. 6. 2018 do 25. 7. 2018 mezi účastníky probíhala konverzace ohledně opravy fasády (viz. e-mailové konverzace označená jako důkaz pod písmenem„ R“). E-mailová komunikace probíhající mezi účastníky dne 12. 2. 2018 se pak netýká uplatňování vad po žalovaném, ale požadovaní částky za konkrétní opravy díla, které provedl někdo jiný. Naprostá většina e-mailové konverzace v období po 20. 12. 2017 se týká toho, které položky žalobce žalovanému uzná či neuzná jako účtované oprávněně v rámci fakturace nikoliv zda po něm požaduje provést opravy díla (viz e-mail z 2. 2. 2018, 5. 2. 2018, 6. 2. 2018, 30. 4. 2018, 1. 5. 2018, 20. 5. 2018). I kdyby soud dospěl k závěru, že lhůta„ bez zbytečného odkladu“ nezačala plynout od 20. 12. 2017, ale později, poslední komunikace mezi stranami byla dne 25. 7. 2018, a žalobce odstoupil od smlouvy bezmála měsíc poté (31. 8. 2018), tedy opět nikoliv bez zbytečného odkladu. Navíc určení konkrétního okamžiku, od kterého strana podstatným způsobem porušuje smlouvu, a tedy od kterého okamžiku začne plynout lhůta„ bez zbytečného odkladu“, musí být nějakým způsobem objektivně zjistitelná, předvídatelná či určitelná a nikoliv ponechaná na následné abstraktní úvaze žalobce, kdy si vyhodnotí, že v dalších snahách o neformální reklamaci díla již nebude pokračovat. Žalobce by tak žalovanému musel např. formálně určit konkrétní den, do kdy má vady odstranit, resp. do kdy má dílo v náhradním termínu předat. Dle názoru soudu však lhůta pro odstoupení začala běžet již den následující po 20. 12. 2017. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že žalobce od smlouvy odstoupil neplatně, a účinky smlouvy tak trvají. Za situace, kdy účinky smlouvy trvají pro neplatnost odstoupení, a žalovaný je„ pouze“ v prodlením s předáním díla, nemůže, alespoň prozatím, žalobce uplatňovat náhradu těch typů škody, které by uplatňoval formou vad díla. Náhradu škody může účinně uplatňovat až v momentě, kdy buď opětovně odstoupí od smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co žalovaný ani v náhradním termínu dílo neprovede nebo jinak podstatně poruší smlouvu. Z těchto důvodů se pak soud nezabýval jednotlivými namítanými nároky žalobce, a rovněž se tak nezabýval otázkou, zda každou jednotlivou konkrétní namítanou vadu díla uplatnil žalobce u žalovaného řádně a včas. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl v celém rozsahu, neboť uplatněný nárok z titulu náhrady škody je, přinejmenším prozatím, předčasný.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57 212,69 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 654 765,80 Kč sestávající z částky 10 940 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 6. 2022 náhrada 1 012,69 Kč za 74 ujetých km v částce 612,69 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t.