114 C 8/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 296 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 296 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 296 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 6. 9. 2020 byl žalovaný převezen Policií ČR z obvodního oddělení obec, územního odboru obec stát. instituce, ulice a číslo, PSČ obec a číslo do protialkoholní záchytné stanice v obec, přičemž tato vzdálenost činila 45 km. Převoz byl proveden proto, že žalovaný pod vlivem alkoholu zjevně nekontroloval své chování a tím bezprostředně ohrožoval jiné osoby a dopouštěl se protiprávního jednání. Před převozem na záchytnou stanici byla u žalovaného provedena dechová zkouška přístrojem příjmení a žalovanému byla hodnota 2,53 promile alkoholu v dechu. Při převzetí žalovaného na záchytné stanici konstatoval službu konající lékař u žalovaného střední stupeň opilosti. K přepravě žalovaného na záchytnou stanici bylo užito služební vozidlo anonymizováno, registrační značka, a žalobce si tudíž nárokuje náklady za dopravu ve výši 296 Kč, jež byly stanoveny v souladu s vyhláškou č. 333/2018 Sb. Žalobkyně dne 12. 2. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku do dnešního dne nezaplatil ani přes výzvu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 296 Kč s příslušenstvím odpovídající nákladům uhrazených žalobcem za dopravu žalovaného na záchytnou stanici služebním vozidlem Policie ČR. K uhrazení těchto částek by žalovaný vyzván dopisem ze dne 12. 2. 2021. Podle ust. § 89b odst. 1 ve spojení s § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin, přičemž dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Vynaložené náklady žalobce na dopravu žalovaného na protialkoholní záchytnou stanici v obec činí v souladu s vyhláškou č. 333/2018 Sb., celkem 296 Kč (45 km při sazbě základní náhrady 4,20 Kč/km, průměrné spotřebě vozidla 7,4 l číslo km, náhrady za palivo 32 Kč). Žalovanému tak vznikla s odkazem na shora citované zákonné ustanovení povinnost uhradit žalobci náklady vynaložené žalobcem za dopravu do shora uvedeného zdravotnického zařízení. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

4. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

6. Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce je v řízení od soudního poplatku osvobozen podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích. V dané věci činí soudní poplatek podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků částku 1 000 Kč. Jelikož žalovaný od soudního poplatku osvobozen není a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, vznikla žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Proti výrokům I. a II. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.). Proti výroku III. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu zdejšího ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.