119 C 28/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 698 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 698 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 698 Kč od 26.9.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 698 Kč z titulu nároku na úhradu nákladů vynaložených žalobcem na dopravu žalovaného do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice uskutečněné dne 20.7.2018 a to vzhledem ke skutečnosti, že u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu v organismu. Tyto náklady vyúčtoval žalobce žalovanému v souladu s ustanovením § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. prostřednictvím faktury číslo se splatností dne 23.8.2018. Žalovaný však žalobci ničeho nezaplatil ani přes předžalobní upomínku. Ve věci byl soudem vydán platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalovanému zrušen. Následně účastníci projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodnul ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě žalobcem předložených listin pak soud dospěl k závěru, že žalobcem uváděné skutečnosti jsou podloženy listinnými důkazy (úřední záznam ze dne 20.7.2018, záznam o dechové zkoušce ze dne 20.7.2018, rozhodnutí o eskortě žalovaného ze dne 20.7.2018, záznam o předání osoby do protialkoholní a protitoxikomanické stanice ze dne 20.7.2018, vyčíslení nákladů na dopravu, faktura) a má tedy za prokázané, že v souvislosti s oprávněným zákrokem příslušníků žalobce byl žalovaný eskortován dne 20.7.2018 do protialkoholní a protitoxikomanické stanice provozované anonymizována dvě slova právnická osoba, kdy provedenou dechovou zkouškou byla zjištěna přítomnost alkoholu v krvi žalovaného v množství 2,76 promile. Dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Pokud žalobce za dopravu do protialkoholní a protitoxikomanické stanice vyúčtoval žalovanému fakturou číslo se splatností dne 23.8.2018 částku 698 Kč, je tento nárok oprávněný, když žalovaný neprokázal, že by do současné doby tuto částku byť zčásti uhradil. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároků v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný byl ode dne po datu splatnosti daňového dokladu v prodlení. Pokud tedy žalobce požaduje úroky z prodlení od tohoto data, je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 9 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. Žalobce měl v řízení plný úspěch, proto mu podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč za 2 úkony po 100 Kč (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Proto soud uložil procesně neúspěšnému žalovanému zaplatit státu soudní poplatek za návrh. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.