120 C 19/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Nadine Kovandovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 1 619 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 619 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 619 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně soudní poplatek za žalobu v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 1 619 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se na výzvu [stát. instituce] podrobila odbornému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu nebo jiných návykových látek v krvi v Krajské zdravotní a. s., [nemocnice] o. z., kam byla za tímto účelem služebním vozem žalobce dopravena. Za provedení klinického vyšetření a odběr biologického materiálu vyúčtovala Krajská zdravotní a. s., [nemocnice] o. z. žalobci částku 1 552,90 Kč, kterou žalobce uhradil. K přepravě žalované k odběru bylo užito služební vozidlo Škoda Octavia, [registrační značka], proto si žalobce nárokuje náklady za dopravu ve výši 66 Kč, jež byly stanoveny v souladu s vyhláškou č. 333/2018 Sb. Následně fakturou [číslo] se splatností dne 9. 3. 2020, přeúčtoval žalobce tyto částky v celkové výši 1 618,90 Kč žalované. Žalovaná dlužné částky do dnešního dne nezaplatila ani přes výzvu.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Žalobce má vůči žalované právo na zaplacení částky 1 619 Kč s příslušenstvím odpovídající nákladům uhrazených žalobcem za dopravu žalované do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb služebním vozidlem [stát. instituce] ve výši 66 Kč, dále za provedení klinického vyšetření a odběru biologického materiálu žalovaného ve výši 1 552,90 Kč, to vše provedené v Krajské zdravotní a. s., [nemocnice] o. z. Tyto částky žalobce vyúčtoval žalované k zaplacení fakturou [číslo] splatnou dne 9. 3. 2020, neboť byla zjištěna přítomnost metamfetaminu v krvi žalované.

5. Podle ust. § 24 odst. 1 ve spojení s § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, vyšetření biologického materiálu hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Žalobce rovněž vynaložil náklady na dopravu žalovaného do Krajské zdravotní a. s., [nemocnice] o. z. v souladu s vyhláškou č. 333/2018 Sb., které celkem činí 66 Kč.

6. Žalované tak vznikla s odkazem na shora citované zákonné ustanovení povinnost uhradit žalobci náklady vynaložené žalobcem za odběr a vyšetření biologického materiálu spolu s náklady za dopravu do shora uvedeného zdravotnického zařízení. S ohledem na to, že žalovaný tak dosud neučinil, vzniklo žalobci vedle práva na zaplacení peněžité částky též právo na úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. ve výši 10 % ročně). Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

9. Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce je v řízení od soudního poplatku osvobozen podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích. V dané věci činí soudní poplatek podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků částku 1 000 Kč. Jelikož žalovaný od soudního poplatku osvobozen není a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, vznikla žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.