121 C 6/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohdanou Parýzkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené likvidátorem právnická osoba sídlem adresa zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa pro zaplacení 500 EUR s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 500 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 500 EUR od 8. 2. 2020 do zaplacení a náklady řízení ve výši 1 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 500 EUR s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byl závazek vykonávat pro žalující stranu práce, které byly blíže specifikované v čl. II. smlouvy, a to na základě dílčích objednávek. Žalovaná však podmínky smluvního ujednání nedodržela v několika bodech, a protože její jednání bylo v rozporu s předmětem a účelem smlouvy, byla jí vyfakturována smluvní pokuta ve výši 500 EUR, a to fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum]. Dlužnou částku žalovaná ani přes upomínky ze dne [datum], [datum], [datum], ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum], neuhradila.

2. V podaném odporu žalovaná namítla, že smluvní pokuta nebyla mezi účastníky jednak platně sjednána, jednak ze žaloby absolutně nevyplývá, jaké činnosti měla žalovaná pro žalobkyni vykonávat. Z čl. III si snad lze domyslet, že by se mělo jednat o výkon funkce [anonymizováno], který měl být jednatel společnosti žalované. Samotná smlouva je tak co do vymezení svého předmětu zcela neurčitá, ba přímo vymezení předmětu zde absentuje; navíc se ani nejedná po smlouvu o dílu, jak uvádí žalobkyně. Co se týče samotného ujednání o smluvní pokutě, toto je sjednáno zcela neurčitě, když neodkazuje na žádné povinnosti, ale pouhé neurčité konstatování uvedené v čl. II. Smlouvy. Navíc není ani v žalobě specifikováno, jaké povinnosti měla žalovaná porušit a stejně neurčitě jsou koncipovány výzvy k úhradě smluvní pokuty.

3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy ze dne [datum], že žalovaná prostřednictvím svého jednatele [jméno] [příjmení] se zavázala vykonávat pro žalobkyni činnost [anonymizována tři slova]) za sjednanou odměnu. V čl. V. odst. 1 jsou vymezeny povinnosti – mimo jiné povinnost nastoupit v požadovaný termín (dle instrukcí) na [anonymizováno]. V čl. VII. Smlouvy bylo stranami dohodnuto, že pokud dojde k porušení povinnosti smlouvy uvedené v čl. V odst,.1, nastupuje povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 EUR; dále byla sjednána i splatnost této smluvní pokuta. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] byla žalované smluvní pokuta vyfakturována- z důvodu nenastoupení v domluveném termínu na [anonymizováno] [jméno] a předložením falešné/upravené neschopenky. Faktura byla splatná dne [datum], o zaplacení byla žalovaná upomínána upomínkami a předžalobní výzvou zaslanou doporučeně. Emailem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy, korespondence a domluva mezi stranami pak vyplynula z předložených sms. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] bylo zjištěno, že jednatel žalované byl uznán vinným z toho, že v období od [datum] do [datum], v [anonymizováno] řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u [název soudu] užil padělané [anonymizováno] zprávy jako pravé a to tak, že v průběhu řízení před soudem žádal cestou svých obhájců o odročení hlavních líčení a při jednotlivých žádostech jejich prostřednictvím předkládal soudu pozměněné lékařské zprávy jako odůvodnění svých žádostí, přičemž jednotlivé zprávy jiných pacientů nebo své vlastní byly upraveny nebo celé kompletně padělány, konkrétně (příklad) dne [datum] byla k žádosti o odročení hlavního líčení dne [datum] obhájce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přiložena pozměněná [anonymizováno] zpráva [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - [anonymizováno] [obec], ze dne [datum], kdy pouhým porovnáním bylo zjištěno, že tutéž zprávu – ovšem upravenou předložil jednatel žalované jako svou pracovní neschopnost v době, kdy měl nastoupit na [anonymizováno] (datum vystavení [datum] přepsáno na [datum])

4. Podle ustanovení § 2048 zákona ř. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „ o.z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

5. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Institut smluvní pokuty je jedním z právních prostředků zajištění závazků, jejich smyslem je zajištění splnění povinností, jež jsou obsahem závazků. Účelem smluvní pokuty je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. Pokutu lze dohodnout jak pro případ nesplnění vůbec, tak pro případ porušení jakékoliv jiné smluvní povinnosti. Není rozhodující, jak smluvní strany označí svou dohodu, popř. zda použijí přímo termín„ smluvní pokuta“, nýbrž rozhodující je obsah jejich ujednání. Není na závadu, není-li ve smlouvě použit termín„ smluvní pokuta“, popř. je použit termín zákonu neznámý (postih, sankce, propadnutí již zaplacené částky, nebo jako v tomto případě„ paušální náhrada nákladů řízení“ apod.), je-li jinak obsah ujednání natolik určitý, že je jednoznačné, že vůle účastníků směřovala k ujednání o smluvní pokutě. Rozhodující je totiž, zda obsah ujednání (vymezení práv a povinností účastníků) tomuto institutu odpovídá. Zároveň má smluvní pokuta sankční charakter, neboť účastníka, který poruší smluvní povinnost, stíhá nepříznivým následkem v podobě vzniku další povinnosti zaplatit peněžitou částku ve sjednané výši. Sjednání pokuty a její výše je zásadně věcí vzájemné dohody stran. Neznamená to však, že by v každém jednotlivém případě mohla být pokuta sjednána v neomezené výši.

7. V posuzované věci bylo zjištěno, že žalovaná nezajistila – konkrétně jednatel společnosti žalované nenastoupil v požadovaný termín na [anonymizováno] nástup [anonymizována dvě slova] plavidlo, tak jak bylo sjednáno ve smlouvě. V této souvislosti soud připomíná jednu ze starořímských právních zásad„ pacta sunt servanda“, tedy že smlouvy se mají plnit. V posuzovaném případě se sice nejedná o smlouvu o dílo, ale o nepojmenovanou smlouvu, kdy si strany sjednaly vzájemná práva a povinnosti a rovněž i za porušení konkrétně stanovené povinnosti- nenastoupení na [anonymizováno] v dohodnutém termínu- smluvní pokutu. Tato smluvní pokutu je konkrétně a určitě vyčíslena a rovněž povinnosti jsou ve smlouvě zcela přesně a určitě označeny. Soud dále posuzoval, zda výše sjednané pokuty se nepříčí dobrým mravům a dospěl k závěru, že s přihlédnutím k tomu, že jednatel žalované by obdržel za každý den na [anonymizováno] 140 EUR (a 33 EUR ve volni) při turnusu [číslo], není výše smluvní pokuty 500 EUR nepřiměřená nebo odporující dobrým mravům. Žalobkyně byla v dobré víře, že se jednatel žalované na [anonymizováno] nastoupí a při nesplnění této povinnosti pak smluvní pokutu použila na krytí všech vynaložených nákladů se zajištěním nového [anonymizováno]. Soud proto žalobě vyhověl, včetně uložení povinnosti žalované zaplatit úroky z prodlení ust. § 1970 o.z.; výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, přičemž datum prodlení byl stanoven v souladu se žalobou a je jím den následující po dni splatnosti vystavené faktury.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč; ostatních náklady řízení žalobkyně nepožadovala.

9. Povinnost žalované zaplatit žalobkyni dlužnou částku a náklady řízení byla stanovena v běžné lhůtě tří dnů, když soudu nebyly známy žádné okolnosti, které by odůvodňovaly stanovit lhůtu delší (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).