125 C 30/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa , o zaplacení 18 628 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení 18 628 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 314 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 157 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 157 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 15 030,20 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci 4 314 Kč s příslušenstvím. Svojí žalobu zdůvodnil tím, že žalovaná s žalobcem uzavřeli dne [datum] podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem družstevního bytu ve vlastnictví [anonymizováno 5 slov], [IČO], se sídlem [adresa], a to konkrétně bytu [číslo] v bytovém domě na adrese na [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovaná byla na základě takto uzavřené smlouvy povinna platit nájemné ve výši 6 317 Kč měsíčně a úhradu za služby spojené s užíváním bytu ve výši 840 Kč měsíčně, vše splatné vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná dále v souladu se smlouvou složila k rukám žalobce kauci ve výši 10 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 1 roku ode dne jejího podpisu, tzn. do [datum] s automatickou prolongací, kdy výpovědní doba činila 2 měsíce. Ze strany žalované došlo k podání výpovědi dne [datum] a podnájem založený smlouvou tak skončil ke dni [datum]. Žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila nájemné a úhradu za služby za měsíce březen 2020 ve výši 7 157 Kč a za duben 2020 ve výši 7 157 Kč, celkem tak 14 314 Kč. Žalovaná zároveň dne [datum] ve prospěch žalobce uhradila kauci ve výši 10 000 Kč. Po odečtení kauce tak žalovaná žalobci dluží 4 314 Kč.

2. Následným podáním žalobce ze dne [datum] rozšířil žalobce svojí žalobu o dalších 14 314 Kč s příslušenstvím a současně opravil své žalobní tvrzení ohledně nové skutečnosti, že podnájem neskončil dne [datum], jak v žalobě tvrdil, avšak až dne [datum]. Ke svému závěru dospěl s ohledem na znění podnájemní smlouvy, podle které lze podnájem ukončit mj. výpovědí, která však byla žalobci doručena až dne [datum], byť se jednalo o výpověď datovanou ke dni [datum]. Toto své tvrzení žalobce dokládá výzvou k vyzvednutí poštovní zásilky, která mu byla neúspěšně doručována dne [datum], následně byla uložena na poště, kde si ji žalobce v květnu 2020 vyzvedl. Dvouměsíční výpovědní doba tak běžela celý červen a červenec roku 2020 a podnájem skončil až [datum]. Pokud se týká žalobcem uváděného dluhu na nájemném, jak v žalobě uvedeno, žalobce byl až do března roku 2020 zastoupen paní [jméno] [příjmení], které udělil plnou moc. V březnu roku 2020 [jméno] [příjmení] plnou moc vypověděla. Žalovanou uhrazené nájemné za březen 2020 však žalobci ještě odevzdala. Informaci o ukončení zastupování žalobce paní [jméno] [příjmení] sdělil žalobce žalované telefonicky v březnu roku 2020, ta tak věděla, že veškeré záležitosti stran smlouvy má řešit s žalobcem. Žalobce závěrem trvá na tom, že nájemné za duben 2020 až červenec 2020 nikdy neobdržel, ač tomu tak dle smlouvy být mělo, žalobce tak měl od žalované obdržet částku v celkové výši 28 628 Kč. Po zápočtu žalovanou zaplacenou kaucí ve výši 10 000 Kč se žalobce nyní domáhá zaplacení 18 628 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, uváděla, že nájem za měsíce březen a duben 2020 má řádně zaplacený, uvedená skutečnost je patrná z pokladních dokladů za leden – březen 2020 a protokolu o předání bytu ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že paní [jméno] [příjmení] převzala za žalobce fyzicky a osobně předmětný byt a uvedla poznámku:„ nájemné [číslo] neuhrazeno, použít kauci na úhradu“. Bylo tedy dohodnuto, že nájem za měsíc duben roku 2020 bude uhrazen ze složené kauce 10 000 Kč započtením a zbytek ve výši 2 843 Kč bude žalované vrácen, což žalobce nesplnil. Podle tvrzení žalobce s odvoláním se na text podnájemní smlouvy ze dne [datum] činil nájem 6 317 Kč měsíčně a zálohy na služby s ním spojené činila 840 Kč měsíčně, celkem 7 157 Kč měsíčně, splatné vždy k 25. dni v měsíci. Jednotlivé platby nájemného a záloh za služby s nájmem spojené od srpna 2019 činily však více, než bylo podle podnájemní smlouvy ujednáno. Nájemné a zálohy za služby s nájmem spojené za měsíce duben - červenec 2019 činily 7 157 Kč, za měsíc srpen 2019 činily již 7 257 Kč, za měsíce říjen a listopad činily 7 295 Kč a za prosinec 2019 činily 7 695 Kč. Z přiložených pokladních dokladů za leden - březen 2020 je zřejmé, že žalovaná za toto období hradila již měsíčně 7 727 Kč, tedy již o 570 Kč měsíčně více, než měl žalobce právo podle podnájemní smlouvy požadovat. Předpis záloh žalobce nikdy nepředložil zvýšení plateb nikdy neodůvodnil. Měsíční nájemné hradila žalovaná vždy k rukám paní [jméno] [příjmení], a to po celou dobu nájmu sice v rozporu s ujednáním podle čl. III bodu 3 podnájemní smlouvy ze dne [datum], podle kterého se nájem měl platit doporučeně složenkou, ale v souladu se zavedenou praxí. Žalobce proti této praxi nic nenamítal. Změnu předpisu záloh [anonymizována dvě slova] [obec] (dle podnájemní smlouvy označen jako správce domu) žalobce rovněž nikdy žalované nepředložil, rovněž nikdy nepřeložil řádné či částečné vyúčtování uhrazených záloh na služby spojené s výkonem nájemního práva za březen - prosinec 2019 a leden - duben 2020. Žalovaná reagovala na předžalobní výzvu právní zástupkyně žalobce ze dne [datum] svým dopisem označeným "Čestné prohlášení" ze dne [datum], v němž uvedla, že nájemné na měsíce březen a duben roku 2020 bylo uhrazeno, jednak v hotovosti k rukám paní [jméno] [příjmení] proti pokladnímu dokladu (březen 2020), jednak dohodou o zápočtu na složenou kauci ve výši 10 000 Kč za duben 2020.

4. Za účelem zjištění skutkového stavu věci soud ve věci provedl důkazy, které hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti.

5. Z podnájemní smlouvy uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalobce na straně nájemce s žalovanou jako podnájemcem uzavřeli podnájemní smlouvu na družstevní byt o velikosti [anonymizováno] ve [anonymizováno] nadzemním podlaží v domě [adresa], na adrese [adresa], nájemné 6 317 Kč měsíčně, zálohy na dodávky elektřiny ve výši 840 Kč, splatnost vždy k 25. dni v měsíci, za který úhrada náleží, žalovanou složená kauce činila 10 000 Kč. Podle čl. VI bodu [číslo] smlouvy končí podnájem výpovědí s výpovědní lhůtou 2 měsíce, podle čl. VI bodu [číslo] smlouvy je stanovena povinnost podnájemce v den skončení nájmu byt vyklidit a odevzdat ho nájemci uklizený s příslušenstvím, které od nájemce převzal, podle čl. VII bodu [číslo] smlouvy se písemnosti doručují doporučenou poštou, nebo kurýrem na adresu uvedenou v záhlaví, za den doručení se se považuje den přijetí zásilky, odmítnutí zásilky, nebo den jejího uložení na poště.

6. Z protokolu o předání a převzetí bytu ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne byl žalované předán byt od paní [jméno] [příjmení], jež vystupovala na straně nájemce (jednala jménem žalobce). Svědkyně [jméno] [příjmení] ve svědecké výpovědi potvrdila, že byt předávala žalované osobně, protokol o předání a převzetí bytu stvrdila svým podpisem.

7. Z výpovědi datované dnem [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedenou listinou vypověděla žalobci podnájem, listina byla opatřena vlastnoručním podpisem žalované a vlastnoručním podpisem paní [jméno] [příjmení].

8. Z protokolu o převzetí bytu ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne žalovaná předala byt paní [jméno] [příjmení], jež vystupovala na straně nájemce - žalobce (jednala jménem žalobce). Svědkyně [jméno] [příjmení] ve svědecké výpovědi potvrdila, že byt od žalované přebírala osobně, protokol o převzetí bytu stvrdila svým podpisem. V protokolu o převzetí bytu je svědkyní [jméno] [příjmení] vlastnoručně dopsán dovětek:„ nájemné [číslo] neuhrazeno, použít kauci na úhradu“.

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k zaplacení plateb za nájem a služby za měsíc březen a duben roku 2020, ponížených o kauci ve výši 10 000 Kč.

10. Z pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná platila nájem za [číslo] ve výši 7 257 Kč, za [číslo] ve výši 7 295 Kč, za [číslo] ve výši 7 295 Kč, za [číslo] ve výši 7 695 Kč, [číslo] ve výši 7 727 Kč, za [číslo] ve výši 7 727 Kč, za [číslo] ve výši 7 727 Kč.

11. Z listiny nazvané [anonymizována tři slova] soud zjistil, že žalobce zplnomocnil paní [jméno] [příjmení] (svědkyni v tomto řízení) k tomu, aby žalobce zastupovala v jednání ohledně žalobcových majetků, co se týče pronájmů a podnájmů, k podpisu veškerých smluv nájemních a podnájemních, dále aby sjednávala dodávky energií, médií, kde i tento její podpis bude sloužit jako žalobcův vlastní. [příjmení] moc se nevztahuje na případný prodej a převod nemovitých věcí a majetku. [příjmení] moc je datována dnem [datum].

12. Svědkyně [jméno] [příjmení] soudu vypověděla že žalovaná byla nájemkyní žalobce a svědkyně od ní vybírala pro žalobce nájemné, což dělala na základě žádosti žalobce. K tomuto jednání byla pověřena žalobcem ústně. Podnájemní smlouvu ze dne [datum] podepisovala za žalobce svědkyně, bližší okolnosti podpisu této smlouvy si nepamatuje. Smlouvu podepsala z důvodu, že o to byla požádána žalobcem, byli domluveni. Na bližší okolnosti si nevzpomíná. Výpověď z nájmu bytu pro žalovanou připravila, podepsala jí a žalované sdělila, aby jí ještě raději poslala doporučeně i žalobci, aby s ním neměla nějaké problémy, žalobce je nevybíravý člověk, učinila to, aby žalovanou uchránila. Výpověď podepsala, aby měla žalovaná něco v ruce. Věděla, že žalobce není k dosažení. K protokolu o převzetí bytu uvedla, že tento také podepsala. Tehdy volala žalobci, že žalovaná chce opustit byt a žalobce jí na to řekl, ať to zařídí. Ohledně generální plné moci uvedla, že byla zhotovena z důvodu, že pro žalobce měla zařídit prodej pozemků ve [obec], byly tam k tomu i nájmy. Zdali se generální plná moc dostala do držení žalované neví. Byla si vědoma, k čemu byla generální plnou mocí oprávněna, v rámci jednání ve vztahu k nájemním poměrům asi jednala právě na základě této generální plné moci, a dále pak na základě osobní slovní dohody mezi svědkyní a žalobcem - lze označit ústní plné moci. Z důvodu jednání žalobce se rozhodla ukončit s žalobcem spolupráci a žalovaná byla možná poslední, se kterou za žalobce jednala. Uvedla, že poslední nájemné od žalované vybrala v době, kdy jí žalovaná sdělila, že končí nájemní poměr, s žalovanou nebyl nikdy problém ohledně placení nájemného. Myslí si, že o skutečnosti, že ukončuje spolupráci s žalobcem, telefonicky informovala nájemníky, avšak jestli mezi nimi byla i žalovaná si nevzpomíná. Uvedla, že všechny listiny, které pro žalobce v rámci zmocnění přebírala, následně žalobci předávala nebo mu je nechávala ve schránce. Jestli mezi těmito listinami byla i výpověď žalované si není jistá. Žalobce možná svědkyni ohledně výpovědi žalované i volal. Na přímou otázku soudu, zdali byla svědkyně žalobcem zmocněna k jednání – výpovědi z nájmu bytu, uvedla, že ano. Doklady o předávání nájmů mezi její osobou a žalobcem neexistovaly. Uvedla, že výpověď z nájmu bytu vyhotovovala, přijala jedno vyhotovení a dále taktéž převzala byt současně i u jiných nájemníků. Pokud se týká výpovědi ze dne [datum], tuto za žalobce převzala a poté jí žalobci předala nebo vhodila žalobci do schránky, v žádném případě si jí nenechala. Pokud se týká žalované, s ní záležitosti ve věci podnájmu bytu ukončila, pamatuje si, že žalobci předávala klíče, má pocit, že mu je dávala do schránky.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] soudu vypověděla že žalovaná je její kamarádka, znají se 3 až 4 roky. Bydlela v bytě nad žalovanou a tak tři měsíce poté, co se žalovaná z bytu odstěhovala, tam začal bydlet někdo další. Po odstěhování žalované si byla stěžovat u paní domovnice [příjmení], že je v bytě rámus, která jí nato sdělila, že v uvedeném bytě probíhá rekonstrukce. Rámus trval jeden měsíc. Během uvedené rekonstrukce v bytě nikdo nebydlel. Od paní, která v bytě bydlela po žalované se dozvěděla, že dávali dohromady koupelnu. Pokud se týká časového zařazení prováděných úprav, spíše to mohlo být chvíli poté, co se žalovaná z bytu odstěhovala.

14. Na základě shora provedených důkazů soud zjistil takový skutkový stav věci, podle kterého žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o podnájmu, s délkou trvání podnájmu na dobu určitou do [datum] se současným ujednáním, že pokud ani jedna ze stran smlouvy písemně neoznámí druhé straně alespoň jeden měsíc před uplynutím této lhůty, že si nepřeje pokračovat v nájmu, obnovuje se smlouva na další kalendářní měsíc. Podle čl. VI bodu [číslo] smlouvy je ujednáno, že podnájem končí dále taktéž výpovědí s výpovědní lhůtou 2 měsíce a podle čl. VI bodu [číslo] smlouvy je stanovena povinnost podnájemce v den skončení nájmu byt vyklidit a odevzdat ho nájemci uklizený s příslušenstvím, které od nájemce převzal. Žalovaná písemností (listinou) ze dne [datum] v souladu s čl. VI smlouvy vypověděla podnájem, když převzetí písemnosti o výpovědi podnájmu vlastnoručně svým podpisem na písemnosti potvrdila paní [jméno] [příjmení], která v tomto ohledu jednala jménem žalobce (nájemce), když v tomto ohledu jednala zcela v souladu s jí uděleným zmocněním – plnou mocí ze dne [datum], když dle samotného obsahu zmocnění byla svědkyně [jméno] [příjmení] výslovně zmocněna k jednání ohledně majetků žalobce – konkrétně pronájmů a podnájmů, k podpisu veškerých nájemních a podnájemních smluv atd. Pakliže žalobce tvrdil, že svědkyně [jméno] [příjmení] v době právního jednání - osobní převzetí výpovědi dne [datum], převzetí posledního nájemného za březen 2020, převzetí bytu dne [datum] včetně sepsání protokolu o předání bytu ze dne [datum] již žalobce nezastupovala, pak toto své tvrzení v řízení žádným důkazním prostředkem neprokázal, naopak toto tvrzení bylo vyvráceno právě svědeckou výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že záležitosti ukončení podnájmu žalované, ke kterým byla žalobcem mimo jiné zmocněna dále i ústně (pozn. soudu: krom písemného zmocnění ze dne [datum]), neboť jí žalobce sdělil, ať to zařídí, činila ještě v době, kdy k tomu měla oprávnění, neboť sdělila, že záležitost žalované spojená s výpovědí podnájmu byla patrně poslední záležitostí, kterou pro žalobce vykonávala. Pokud se pak týká tvrzení žalobce, že žalovaná byla povinna zaslat výpověď doporučeně poštou nebo kurýrem na adresu žalobce v souladu s čl. VII smlouvy, kdy až v důsledku tímto způsobem učiněného právního jednání mohlo dojít k ukončení podnájmu, což nastalo až ke dni [datum] (na základě poštou doručené výpovědi dne [datum]), pak toto tvrzení žalobce nemůže pro soud s ohledem na okolnosti daného případu obstát. Ve smlouvě čl. III bodu 3 je mimo jiné dále ujednáno, že nájemné a úhrada za služby (mimo jiné ve sjednané výši 7 157 Kč – viz čl. III smlouvy) jsou splatné vždy k 25. dni v měsíci, za které úhrada náleží, doporučeně složenkou na adresu trvalého bydliště nájemce. Režim placení nájemného a úhrad za služby byl však od počátku taktéž zcela odlišný od ujednání smlouvy, a to z důvodu na straně žalobce (nájemce), když k výběru nájemného v souladu se zavedenou praxí žalobce docházelo osobními platbami žalované k rukám paní [jméno] [příjmení] (tyto doložila pokladními doklady), která tyto platby následně odevzdávala žalobci, kdy i výše plateb byla počínaje měsícem srpen roku [rok] vyšší než smluvně ujednaná, což bylo dle výpovědi svědkyně taktéž v důsledku pokynu žalobce. Žalobkyně tedy jednala zcela v dobré víře, přirozeně podporované tím, že od počátku všech jednání, t. j. jednání vedoucích k uzavření smlouvy o podnájmu a i všech následných jednání (převzetí bytu od [jméno] [příjmení], předávání nájemného k rukám [jméno] [příjmení], předání bytu [jméno] [příjmení], převzetí výpovědi [jméno] [příjmení]) jednala vždy pouze s paní [jméno] [příjmení], vůči žalované prezentovanou jako zástupkyní žalobce na základě žalobcem udělené plné moci, k jejím pokynům, kdy žalobce jak uvedla, nikdy ani osobně neviděla, nikdy s ním osobně nejednala. Soud dále nemá pochybnosti ani o rozsahu uděleného zmocnění ze dne [datum]. Soud má tak závěrem za to, že výpověď byla žalobci doručena dne [datum], a to osobním převzetím výpovědi paní [jméno] [příjmení], jednající za žalobce na základě plné moci ze dne [datum], když z protokolu o převzetí bytu ze dne [datum], mimo jiné podepsaného taktéž žalovanou a svědkyní [jméno] [příjmení] vyplývá, že nájemné za měsíc [anonymizováno] roku [rok] nebylo zaplaceno z důvodu, kdy bylo ujednáno, že toto nájemné bude zaplaceno složenou kaucí (jistotou).

15. I žalobce pak v prvé části řízení sám tvrdil a svojí žalobu zdůvodňoval právě tím, že podnájem skončil dne [datum] na základě výpovědi žalované ze dne [datum], tedy sám potvrdil, že se mu výpověď žalované datovaná dnem [datum] do dispozice dostala uvedeného dne.

16. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2274 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále pouze občanský zákoník) upravujících podnájem. Podle ustanovení § 2274 občanského zákoníku může dát nájemce třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Podle ustanovení § 2275 odst. 1 občanského zákoníku v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele, podle odst. 2 žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu. Podle ustanovení § 2276 občanského zákoníku dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § [číslo] a [číslo], hrubě tím poruší svou povinnost. Podle ustanovení § [číslo] podnájem končí společně s nájmem. Končí-li nájem, sdělí to nájemce podnájemci s uvedením rozhodných skutečností; jimi jsou zejména den skončení nájmu a popřípadě i délka výpovědní doby a počátek jejího běhu. Podle ustanovení § [číslo] podnájem skončí nejpozději s nájmem.

17. Podle ustanovení § 441 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Podle ustanovení § 441 odst. 2 občanského zákoníku zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě.

18. Na základě zjištěného skutkového stavu věci s následným právním posouzením soud zjistil a má za prokázáno, že v průběhu smluvního vztahu žalobce a žalované - podnájmu bytu - došlo ke dni [datum] ze strany žalované k výpovědi tohoto podnájmu, když výpověď žalované byla totožného dne osobně převzata žalobcem, respektive osobou k tomu žalobcem zmocněnou na základě plné moci ze dne [datum], kterou byla paní [jméno] [příjmení]. Sjednaná dvouměsíční výpovědní doba tak uplynula [datum], k uvedenému dni tedy došlo ke skončení smluvního vztahu – podnájmu bytu účastníků tohoto řízení. Uvedeného dne žalovaná v souladu s čl. VI bodem [číslo] smlouvy předala žalobci, respektive osobě k tomu žalobcem zmocněné na základě plné moci ze dne [datum], kterou byla [jméno] [příjmení], byt s tím, že nájemné za měsíc [anonymizováno] [rok] neuhradila na základě ujednání, že k zaplacení nájmu bude použita žalovanou složená kauce (jistota) ve výši 10 000 Kč. Pakliže tedy smluvně sjednaná měsíční výše nájemného a poplatků za služby činila 7 157 Kč (kdy složená jistota činila 10 000 Kč), žalované do doby skončení nájemního poměru, t. j. ke dni [datum] nevznikl žádný dluh.

19. Skončení podnájmu k uvedenému dni a vědomost žalobce o této skutečnosti byla v řízení dále nepřímo prokázána i svědeckou výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], kamarádky žalované, která bydlela v bytě nad žalovanou, která vypověděla, že krátce poté (míněno velmi krátce poté), co se žalovaná z předmětného bytu odstěhovala (což musela vědět, neboť byly dlouholetými kamarádkami), tam byly prováděny hlučné práce (charakteru rozsáhlejších prací) a následně se tam nastěhoval další nájemník.

20. Ze všech výše vyložených důvodů má soud za to, že smluvní vztah podnájmu bytu mezi účastníky tohoto řízení skončil ke dni [datum], což i žalobce sám v žalobě původně tvrdil, když žalobce v řízení neprokázal jím tvrzený dluh žalované vůči jeho osobě v souvislosti s uvedeným smluvním vztahem.

21. Důkazní návrhy výpověďmi svědků, kterým mělo být žalobcem telefonicky sděleno ukončení spolupráce s paní [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který by se měl vyjádřit k tomu, kdy v bytě žalované probíhaly práce, neboť je prováděl a dále čtení nájemní smlouvy, vztahující se k nájemci po žalované, soud zamítl s odkazem na skutečnost, že ve vztahu k zjišťované skutečnosti, kterou je ukončení podnájmu bytu a s ohledem na výsledky dosavadního dokazování, je soud považuje za nadbytečné.

22. Pokud pak žalobce v řízení tvrdil, že žalovanou telefonicky informoval o ukončení zastoupení paní [jméno] [příjmení], toto své tvrzení v řízení neprokázal. Soud má za to, že žalobcem předložená čestná prohlášení, ve kterých osoby [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] uvádí, že jim bylo v průběhu měsíce [anonymizováno] roku [rok] žalobcem telefonicky sděleno, že ukončil spolupráci s paní [jméno] [příjmení], nemohou uvedenou skutečnost prokázat, neboť to, že byly uvedené osoby informováni o skončení zastoupení neprokazuje, že o uvedené skutečnosti byla informována i žalovaná.

23. Ze všech shora vyložených důvodů pak soud žalobu, jako nedůvodnou zamítnul.

24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci plný procesní úspěch, přísluší jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady sestávají z odměny za zastupování ve výši 9 080 Kč (3,5 x 1 000 Kč za 3,5 úkonu poskytnuté právní služby: převzetí a příprava věci, podání jednoduchého odporu proti platebnímu rozkazu, vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (odůvodnění odporu), vyjádření ve věci samé ze dne [datum], 3 x 1 860 Kč za účast při jednání soudu dne [datum], kde bylo připuštěno rozšíření žaloby a dne [datum] (jednání od [číslo] do 15.30 hodin)) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 7 režijních paušálů k 7 úkonům poskytnuté právní služby po 300 Kč, tedy 2 100 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava věci, podání jednoduchého odporu proti platebnímu rozkazu, vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (odůvodnění odporu), vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum] a dne [datum] (jednání od [číslo] do 15.30 hodin)), částku 800 Kč (za 8 započatých půlhodin po 100 Kč) jako náhradu za promeškaný čas při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět dle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a částku 441,60 Kč jako náhradu cestovních výdajů za cestu k jednání u OS [obec] a zpět dne [datum] a dne [datum] (počet účtovaných km 160). Celkem náklady řízení představují částku 12 421,60 Kč. Protože advokát žalované doložil, že je plátcem DPH, soud přiznal žalobkyni dále taktéž 21 % z částky 12 421,60 Kč, t. j. 2 608, 536 Kč Celkem tak náklady řízení po zaokrouhlení představují částku 15 030,20 Kč, která je splatná k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

25. Povinnost žalobce zaplatit žalobkyni náklady řízení byla stanovena v běžné lhůtě tří dnů, když soudu nebyly známy žádné okolnosti, které by odůvodňovaly stanovit lhůtu delší (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).