13 C 131/2018

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 285 888,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 285 888,45 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši: - 8,05 % z částky 25 531 Kč od 9. 12. 2017 do 22. 9. 2020 - 8,5 % z částky 34 969 Kč od 5. 4. 2018 do 12. 4. 2019 - 8,5 % z částky 20 328 Kč od 5. 4. 2018 do 12. 4. 2019 - 8,5 % z částky 24 079 Kč od 5. 4. 2018 do 12. 4. 2019 - 8,5 % z částky 7 986 Kč od 5. 4. 2018 do 12. 4. 2019 - 8,5 % z částky 2 057 Kč od 5. 4. 2018 do 12. 4. 2019 - 8,5 % z částky 3 509 Kč od 5. 4. 2018 do 12. 4. 2019 - 8,5 % z částky 13 431 Kč od 16. 4. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 6 776 Kč od 16. 4. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 55 902 Kč od 16. 4. 2018 do 22. 9. 2020 - 8,5 % z částky 24 805 Kč od 16. 4. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 25 289 Kč od 28. 4. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 22 748 Kč od 28. 4. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 6 413 Kč od 28. 4. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 2 299 Kč od 28. 4. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 37 147 Kč od 28. 4. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 31 823 Kč od 28. 4. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 23 353 Kč od 28. 4. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 15 004 Kč od 28. 4. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 24 684 Kč od 14. 4. 2018 do 12. 4. 2019 - 8,5 % z částky 16 940 Kč od 14. 4. 2018 do 12. 4. 2019 - 8,5 % z částky 23 111 Kč od 14. 4. 2018 do 12. 4. 2019 - 8,5 % z částky 13 794 Kč od 29. 5. 2018 do 22. 9. 2020 - 8,5 % z částky 12 100 Kč od 29. 5. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 19 360 Kč od 29. 5. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 9 438 Kč od 29. 5. 2018 do zaplacení - 8,5 % z částky 5 324 Kč od 29. 5. 2018 do 12. 4. 2019 a 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 186 106,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 11. 2018 domáhala zaplacení celkem částky 532 521 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pro žalovanou realizovala na základě objednávek přepravu zboží, avšak žalovaná za tuto přepravu nezaplatila, ačkoliv byla k úhradě dlužné částky žalobkyní vyzývána.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 14. 3. 2019 uvedla, že uznává nárok žalobkyně co do částky 394 944 Kč a neuznává nárok co do částky 112 046 Kč. Dále uvedla, že oproti pohledávce žalobkyně ve výši 394 944 Kč z titulu smlouvy o přepravě započítává pohledávku ve výši 285 888,45 Kč z titulu náhrady škody způsobené na přepravovaném zboží. Nárok z titulu náhrady škody způsobené kompletním poškozením přepravovaného zboží (surovin do potravinářského průmyslu) uplatňuje žalovaná v souvislosti s přepravou, kterou zajišťovala pro svého zákazníka a kterou pro žalovanou provedla žalobkyně ve dnech 10. 11. 2017 – 13. 11. 2017 s místem nakládky v [obec], [ulice a číslo] a místem vykládky v [obec], [ulice a číslo]. V průběhu přepravy totiž došlo k poškození přepravovaného zboží, které koncový zákazník odmítl převzít s tím, že zboží je mokré a hrozí nebezpečí zaplísnění suroviny. Zákazník žalované vyúčtoval způsobenou škodu ve výši 296 166 Kč a žalovaná na způsobenou škodu uhradila částku 285 888,45 Kč. Škodu žalovaná uplatnila u žalobkyně a vyúčtovala ji fakturou [číslo] ze dne 8. 3. 2018.

3. Podáním došlým soudu dne 30. 7. 2019 vzala žalobkyně žalobu co do částky 162 987 Kč zpět, neboť na základě mimosoudního jednání stran žalovaná tuto částku žalobkyni dodatečně uhradila. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 10. 2019, č. j. 13 C 131/2018-55 bylo o tuto částku řízení zastaveno. Při jednání soudu dne 8. 10. 2020 vzala žalobkyně žalobu co do částky 83 645,55 Kč zpět, neboť žalovaná tuto částku uhradila dne 22. 9. 2020. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 12. 2020, č. j. 13 C 131/2018-89 bylo o tuto částku řízení zastaveno. Předmětem sporu tedy zůstává zaplacení částky 285 888,45 Kč s příslušenstvím.

4. Žalovaná před soudem odkázala na své vyjádření ze dne 14. 3. 2019. Žalovaná započítává svoji pohledávku ve výši 285 888,45 Kč oproti pohledávkám žalobkyně ve výši 285 888,45 Kč, kdy se jedná o součet faktur, které zůstaly předmětem sporu (faktura [číslo] na částku 13 431 Kč, faktura [číslo] na částku 6 776 Kč, faktura [číslo] na částku 24 805 Kč, faktura [číslo] na částku 25 289 Kč, fakturu [číslo] na částku 24 321 Kč, fakturu [číslo] na částku 22 748 Kč, fakturu [číslo] na částku 6 413 Kč, fakturu [číslo] na částku 2 299 Kč, fakturu [číslo] na částku 37 147 Kč, fakturu [číslo] na částku 31 823 Kč, fakturu [číslo] na částku 23 353 Kč, fakturu [číslo] na částku 15 004 Kč, fakturu [číslo] na částku 12 100 Kč, fakturu [číslo] na částku 19 360 Kč, fakturu [číslo] na částku 9 438 Kč a fakturu [číslo] co do částky 11 591,45 Kč). Žalovaná dále uvedla, že částka ve výši 285 888,45 Kč představuje částku, která byla zaplacena poškozené společnosti jako pořizovací cena zboží, konkrétně se jednalo o suroviny do potravinářského průmyslu. Hodnota zboží byla původně požadována poškozenou společností [právnická osoba] ve výši 296 166 Kč. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] soudní smír, kde se zavázala zaplatit celkem částku 285 888,45 Kč a tuto také uhradila dne 21. 12. 2018. Fakturou [číslo] ze dne 8. 3. 2018 žalovaná uplatnila svůj nárok u žalobkyně. Pokud jde o rozsah poškození, tak byl celý náklad kompletně poškozen a zaplísněn a suroviny do potravinářského průmyslu nebylo možno použít pro další zpracování. Žalovaná tedy navrhuje zamítnutí žaloby, neboť neexistují liberační důvody, kterými by se žalobce zprostil své odpovědnosti za způsobenou škodu.

5. Žalobkyně uvedla, že podaná žaloba byla zcela po právu. To vyplývá i z toho, že část pohledávek žalovaná uhradila v průběhu řízení. Žalobkyně neuznává zápočet žalované z titulu náhrady škody. Co se týče vzniklé škody, má žalobkyně za to, že v jejím případě je třeba aplikovat institut liberace, tj. zproštění odpovědnosti za škodu, neboť je zřejmé, že škoda byla způsobena v důsledku nesprávného pokynu odesílatele a nikoliv dopravcem. Dopravce (žalobkyně) se pouze řídil pokyny odesílatele (žalované) a tudíž není odpovědný za vzniklou škodu.

6. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav:

7. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 20. 12. 2017, splatného dne 19. 1. 2018, soud zjistil, že jeho prostřednictvím vyfakturovala [právnická osoba] spol. s. r. o. společnosti [právnická osoba] částku ve výši 296 166 Kč za znehodnocené zboží. Jako důvod znehodnocení zboží je uvedeno: škoda způsobená přepravou. Jednalo se o zboží o váze 1 632,96 kg a 1 080 kg. [příjmení] 296 166 Kč zahrnovala částku za uskladnění ve výši 1 440 Kč.

8. Z usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 17. 1. 2019, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že soud schválil soudní smír mezi žalobkyní (společností [právnická osoba]) a žalovanou s tím, že žalovaná se zavázala zaplatit společnosti [právnická osoba] částku 285 888,45 Kč. Žalobkyně (společnost [právnická osoba]) v žalobě tvrdila, že na základě přepravní smlouvy uzavřené mezi ní a žalovanou provedla žalovaná pro žalobkyni přepravu zboží. Při provádění přepravy však došlo ke kompletnímu poškození přepravovaného zboží – žalovaná uložila přepravovaný náklad venku mimo zastřešení. Zákazník ([právnická osoba] spol. s. r. o.) vyúčtoval žalobkyni (společnosti [právnická osoba]) způsobenou škodu ve výši 296 166 Kč a žalobkyně požaduje uhradit tuto škodu na základě přepravní smlouvy od žalované.

9. Z pořízené fotodokumentace poškozeného zboží soud zjistil, že na fotografiích je na paletách v pytlích zabalené zboží, které je chráněné igelitovým obalem a označené páskou s nápisem [anonymizováno]. Z detailů jednotlivých fotografií je zřejmé, že pod igelitovým obalem je vlhkost a některé pytle jsou pokryté plísní.

10. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalobkyně, vyplynulo, že předmětné zboží v [obec] naložil a dispečerovi co ho měl na starosti panu [příjmení], rovnou řekl, že to do dvou do [obec] nemůže stihnout. Jednalo se o palety s nějakými pytli, ale co tam bylo, nevěděl. Nikdy se na nakládku nedívá, jen to vezme a jede. Pan [anonymizováno] mu volal cestou, že pokud to nestihne, má zboží složit [ulice] v [obec], garáže [anonymizováno]. Dispečer mu řekl, že firma dělá nějaké biopotraviny, k obsahu nákladu mu nic neřekl. Když přijel do [obec], řekl, že je od pana [příjmení] a že by tam měl někde složit palety. Měl jenom pokyn sundat z auta čelo, sundat palety a zavřít čelo. Chlap, co od něj palety přebíral, jezdil po place s ještěrkou a jenom mu řekl„ v pondělí nashle“. Od dispečera neměl žádný pokyn, kde má zboží složit. V pondělí přijel do [obec] a naložil palety, které byly na stejném místě, tedy venku a pod žádným přístřeškem. Když je nakládal, všiml si, že je orosený igelit. Když přijel do [obec], tak mu skladníci řekli, ať to ani nesundává, že to má mokré. Nafotil to a poslal to jednateli žalobce. Do auta mu nikdy neteklo. V [obec] žádný doklad o vykládce nedostal. Dispečer pan [příjmení] mu řekl, ať se o to nestará, že to v pondělí odveze. Žádné konkrétní podmínky uskladnění zboží od dispečera nedostal.

11. Svědek [jméno] [příjmení] před soudem uvedl, že jezdil s panem [příjmení] v roce 2017 jako závozník, protože ho o to požádal, on byl v té době nezaměstnaný. Na náklad si pamatuje, jednalo se o zboží pro nějaké posilování, měly se z toho dělat vitamíny. Na auto to nakládal on a pan [příjmení]. Auto bylo suché, zboží bylo v dobrém stavu. Řidič jednal s dispečerem a měl to nahlas, takto slyšel. Dispečer řekl, že to mají odvést do bývalého [anonymizováno] v [část obce] a tam to mají složit, po neděli, že se to naloží a odveze do [obec]. Dispečer byl domluven s nějakým garážmistrem a ten jim to složil ještěrkou. Zboží bylo složeno na place, a jestli to pak složil někam jinam, neví. Když zboží vykládali, nepršelo. V pondělí zboží naložili na tom stejném místě a nebylo přikryté. Viděl, že je to navlhlé, krabice byly mokré. Paleta se zbožím byla ovázána pouze zboku, nahoře nic nebylo. V [obec] jim řekli, že si to nepřevezmou. Pak náklad odvezli zpátky do [anonymizováno], kde jej ráno naložili.

12. Z výslechu pana [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalované, vyplývá, že obecně řidiči sdělí, co má nakládat, kde, provozní dobu nakládky a vykládky a adresu vykládky. Řidiči nedává konkrétní pokyny, jak se má k nákladu chovat. Má koncesi, tak měl by to vědět. Dále uvedl, že je možné, že dal řidiči pokyn, aby zboží složil v bývalém [anonymizováno] v [obec], protože ten prostor občas využívali. Šlo o standardní postup. Nejprve si vykládku domluví předem, domluví se cena skladování a potom to sdělí řidiči. Žádné pokyny k tomu nedává. Firmy, kde zboží skládají, se zabývají logistikou a tak zpravidla vědí, kam zboží složit. Řidič má tzv. [anonymizováno], kde si nechá potvrdit, že zboží složil a následně je mu potom potvrzeno vyzvednutí zboží. V tu chvíli přechází zboží do odpovědnosti skladu, až do vydání zpátky řidiči. S takovými firmami, jako je [anonymizováno], mají jen ústní dohodu. Svědek se nesetkal s tím, že nějaká taková firma zapříčinila poškození zboží. Pro tyto případy jsou firmy pojištěny. Svědek dále uvedl, že jako dispečer vůbec neví o tom, zda se přepravuje zboží choulostivé na přepravu, pouze ví množství palet a jakou mají váhu. Pokud se zjistí poškození zboží v meziskladu, zapíše se to do [anonymizováno] nebo jiného dokladu jako výhrada převzetí a tuto výhradu podepíše také protistrana, např. skladník.

13. Soud zamítnul z důvodu nadbytečnosti návrhy na provedení důkazů navržené žalující stranou na č. l. 115, 117 stran osoby skladníka a okolnosti týkající se vykládky a nakládky zboží a dále důkazy navržené žalovanou stranou na č. l. 112, tak jak jsou zde všechny specifikovány.

14. Soud věc po právní stránce posoudil takto: <i>15. Podle § 2555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), platí, že smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.</i> <i>16. Podle § 2557 o. z. platí, že odesílatel poskytne dopravci správné údaje o obsahu zásilky a jeho povaze.</i> <i>17. Podle § 2559 o. z. nevydal-li ještě dopravce zásilku příjemci, může odesílatel přikázat, aby přeprava byla přerušena a se zásilkou bylo naloženo podle jeho příkazu, nahradí však dopravci účelně vynaložené náklady s tím spojené.</i> <i>18. Podle § 2566 odst. 1 a odst. 2 o. z. dopravce nahradí škodu vzniklou na zásilce v době od převzetí zásilky dopravcem do vydání zásilky příjemci. To neplatí, prokáže-li, že škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Povinnosti k náhradě škody se dopravce zprostí, prokáže-li, že škodu způsobili a) odesílatel, příjemce nebo vlastník zásilky nebo b) vada či přirozená povaha zásilky, včetně obvyklého úbytku.</i> <i>19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení [číslo] Sb.</i> <i>20. Podle § 3 nařízení č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.</i> 21. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé:

22. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla opakovaně uzavírána smlouva o přepravě dle § 2555 o. z. na základě jednotlivých objednávek přepravy zboží. Žalobkyně své smluvní povinnosti plnila, když jednotlivé věci jako zásilky přepravila z místa odeslání do místa určení. Žalovaná však jako odesílatel své smluvní povinnosti porušila, když žalobkyni nezaplatila řádně a včas přepravné v celkové výši 532 521 Kč. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 14. 3. 2019 nárok žalobkyně částečně uznala a následně žalobkyni uhradila částku 162 987 Kč a částku 83 645,55 Kč. Předmětem sporu tedy zůstalo zaplacení částky 285 888,45 Kč s příslušenstvím. Žalovaná nicméně nenamítá nedodržení smluv o přepravě, ale oproti pohledávce žalobkyně ve výši 285 888,45 Kč z titulu smlouvy o přepravě započítává pohledávku ve výši 285 888,45 Kč z titulu náhrady škody způsobené na přepravovaném zboží. Škodu žalovaná uplatnila u žalobkyně a vyúčtovala ji fakturou [číslo] ze dne 8. 3. 2018.

23. Pro posouzení věci je tedy významné, v jakém rozsahu a jestli vůbec odpovídá žalobkyně za škodu způsobenou žalované, a to z hlediska ustanovení § 2566 o. z., podle něhož by žalobkyně měla nahradit škodu vzniklou na zásilce v době od jejího převzetí zásilky do vydání zásilky příjemci. Této povinnosti by se žalobkyně mohla zprostit jen v případě, že by prokázala, že škodu nemohla odvrátit ani při vynaložení odborné péče, případně, že by škodu způsobil odesílatel, příjemce nebo vlastník zásilky.

24. Při posuzování vzniku škody a toho, zda žalobkyně škodu mohla odvrátit či nikoliv soud vycházel z provedených důkazů, zejména svědeckých výpovědí. Z výslechů svědků má soud za prokázané, že řidič žalobkyně se řídil pokyny dispečera žalované. Neexistuje doklad o tom, že by zboží bylo do meziskladu přijato a poté vydáno. Odesílatel v souvislosti s předáním zásilky dopravci nese informační povinnost o obsahu zásilky a o její povaze. Je tedy zákonnou povinností odesílatele poskytnout dopravci informace týkající se obsahu zásilky. Především informace o vlastní povaze zásilky vyžadující zvláštní péči při nakládce, vykládce i během přepravy (např. rychle se kazící zboží, zboží nadrozměrných rozměrů atd.) V projednávané věci se jednalo o zásilku, která obsahovala suroviny do potravinářského průmyslu a zcela jistě vyžadovala zvláštní způsob zacházení, resp. skladování. Vzhledem k tomu, že řidič žalobkyně z objektivních důvodů nemohl včas dojet do místa vykládky, dispečer žalované mu udělil ústní pokyn, aby zboží uložil v meziskladu. Základem takového příkazu k přerušení dopravy by mělo být sdělení, jakým způsobem má být se zásilkou naloženo. Ze svědeckých výpovědí bylo jednoznačně zjištěno, že dispečer řidiči žádný takový pokyn ohledně nakládání se zbožím neudělil, tzn. nesdělil řidiči, že má náklad složit na určité místo nebo zajistit jeho přikrytí apod. Soud tedy uzavírá, že žalovaná neprokázala, že by splnila jako dopravce informační povinnost o obsahu zásilky a že by posléze vydala příkaz o přerušení dopravy, ve kterém by sdělila, jak má být se zásilkou naloženo, resp. jakým způsobem má být uskladněna.

25. Jestliže tedy řidič žalobkyně postupoval dne 10. 11. 2017 při přerušení dopravy v souladu s příkazem dispečera žalované, není možné požadovat po žalobkyni náhradu škody za zničené zboží. Řidič žalobkyně se řídil pokynem žalované, a tudíž žalobkyně není odpovědná za vzniklou škodu dle § 2566 odst. 2 písm. a) o. z. Žalobkyně prokázala tzv. liberační důvod a své povinnosti k náhradě škodě se zprostila, když škodu způsobila žalovaná jako odesílatel zboží porušením svých zákonných povinností.

26. Jelikož nebylo sporu ohledně jednotlivých faktur za přepravu zboží, které si žalovaná u žalobkyně objednala, žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením svých peněžitých dluhů. Žalobkyni proto vedle částky za přepravu náleží i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z každé jednotlivé faktury vystavené za řádně realizovanou přepravu zboží, a to ode dne následujícího po splatnosti každé faktury. Dále žalobkyni náleží částka 1 200 Kč představující minimální výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 186 106,90 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 107 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 532 521 Kč sestávající z částky 10 460 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, za předžalobní výzvu, za návrh ve věci samé, za vyjádření ze dne 19. 7. 2019) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 369 534 Kč sestávající z částky 9 780 Kč (za účast na jednání soudu dne 18. 2. 2020, dne 25. 8. 2020, za sdělení ze dne 6. 9. 2019, za částečné zpětvzetí žaloby ze dne 8. 10. 2020) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 285 888,45 Kč sestávající z částky 9 460 Kč (za účast na jednání soudu ze dne 8. 10. 2020, dne 21. 1. 2021 (2 úkony), dne 1. 7. 2021, za návrh na doplnění dokazování ze dne 20. 10. 2020 a návrh na doplnění dokazování ze dne 4. 2. 2021 (půl úkon) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 137 190 Kč ve výši 28 809,90 Kč.