13 C 145/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o zaplacení 20 941,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 941,97 Kč a zákonný roční úrok z prodlení z částky 41 130,97 Kč od 7. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa, soudní poplatek ve výši 1 047 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání soudního rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl povinen zaplatit žalovanou částku s odůvodněním, že žalobkyně je provozovatelkou distribuční soustavy a je držitelkou licence na distribuci elektřiny. Kontrolou dne 11. 4. 2024, č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaný provádí na adrese adresa neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon). Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu, nebo neoprávněné distribuci elektřiny ve znění pozdějších předpisů, a to v celkové výši 41 130,97 Kč, kdy trestním příkazem č. j. spisová značka, vydaným Okresním soudem v adresa dne 15. 8. 2024 byl žalovaný uznán vinným z přečinu krádeže a byla mu uložena povinnost spočívající v zaplacení náhrady škody ve výši 20 180 Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu škody byla žalobkyně odkázána na občanskoprávní řízení a žalobkyni v rámci trestního řízení tak byla přiznána pouze náhrada škody za neoprávněný odběr ve výši 20 189 Kč, kdy žalobkyně požadovala 41 130,7 Kč z toho za neoprávněný odběr ve výši 28 654,66 Kč a náklady na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 12 476,31 Kč. Žalobkyně se tedy domáhá zbytku náhrady škody za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 8 465,66 Kč a nutné vynaložené náklady na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 12 476,31 Kč. Částka 8 465,66 Kč představuje rozdíl ve výpočtu žalobkyně a přiznané částky v trestním řízení, kde nebyla zohledněna předcházející spotřeba, dle znaleckého posudku vypracovaného pro policii v rámci trestního řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy. Z upomínky platby za neoprávněný odběr ze dne 21. 1. 2025 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni do 28. 1. 2025. Z předžalobní upomínky z 25. 11. 2025 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa bylo zjištěno, že dne 11. 4. 2024 došlo k porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, kdy byl zjištěn odběr bez měřícího zařízení. Z protokolu o kontrole odběrného místa bylo zjištěno, že dne 11. 4. 2024 v odběrném místě adresa, byl zjištěn neoprávněný odběr, kdy uvnitř rozvaděče na elektroměru č. hodnota je kryt svorkovnice elektroměru bez prostředku proti neoprávněné manipulaci. Po sundání krytu svorkovnice bylo zjištěno neměřené připojení přívodních vodičů z vývodními vodiči do vývodních svorek elektroměru ve všech třech fázích. Tímto zapojením došlo k odběru elektřiny mimo měřící zařízení. Hlavní jistič byl v zapnuté poloze a kryt hlavních jističů řádně zaplombován. Z důvodu ukončení smlouvy, došlo k demontáži elektroměru. Podle trestního příkazu vydaného Okresním soudem v adresa ze dne 15. 8. 2024, č. j. spisová značka, je zřejmé, že obviněný Jméno žalovaného, narození Datum narození žalovaného, adresa, je vinen, že v době od 20. 12. 2023 do 11. 4. 2024 v jméno FO neoprávněně odebíral elektrickou energii v domě na adrese adresa, a to tak, že v elektroměru výr. č. hodnota připojil vývodní i přívodní vodiče do vývodních svorek, čímž ale elektroměr nenačítal spotřebu elektrické energie a tím způsobil poškozené společnosti právnická osoba., škodu ve výši 20 189 Kč a krom jiného byl odsouzen nahradit poškozené společnosti právnická osoba. majetkovou škodu ve výši 20 189 Kč. Dopisem z 11. 12. 2024 bylo žalovanému sděleno, že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny na odběrném místě v adresa a byl zároveň vyzván k uhrazení škody. Z faktury VS var. symbol z 16. 12. 2024 s datem splatnosti 6. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalovanému bylo vyfakturováno celkem k úhradě 41 130,97 Kč. Dle ustanovení § 51 odst. 1, písm. a) a c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřícího zařízení, pokud odběr bez měřícího zařízení nebyl smluvně sjednán. Dle ustanovení odst. 3, § 51 téhož zákona pak při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírá nebo odebírala elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, přičemž nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jisticího prvku a obvyklé doby jejich využití nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tato právní úprava zakládá dodavatele elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo je v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Způsob výpočtu škody, která byla neoprávněným odběrem způsobena, je pak uveden v § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovené náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (zmocňovací ustanovení uvedené v § 89a energetického zákona). Na základě této vyhlášky činí výpočet náhrady škody částku celkem nyní 20 941,7 Kč, včetně nutně vynaložených nákladů zjišťování neoprávněného odběru, kterážto zahrnuje platby za příkon, náklady spojené s neoprávněným odběrem, ekologickou daň za neoprávněný odběr a DPH. Náklady na zjištění neoprávněného odběru jsou akceptovatelné jako účelně vynaložené, a tedy přiřaditelné pod kategorii další škody, když jejich náhradu shora uvedený § 51 též předpokládá. Vzhledem k tomu, že žalovaný na předmětném odběrném místě odebíral na základě smluvního vztahu elektrickou energii, lze mít dostatečně podložený závěr o osobě škůdce, neboť tak tomu bylo v minulosti, když dle potvrzení pronajímatele v době rozhodné pro vznik škody byl žalovaný nájemcem bytu na adrese: adresa, kde se nachází i předmětné odběrné místo. Osobou tohoto škůdce je tak žalovaný, jakožto neoprávněný odběratel, tedy osoba, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení žalované částky, když výše uvedená ustanovení energetického zákona zakládají jeho odpovědnost za vznik škody, jakož i za její úhradu. Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že žalovaný prováděl neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, dle § 51 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, kdy za tuto činnost byl trestně stíhán na základě shora specifikovaného trestního příkazu Okresního soudu v adresa, kde krom jiného byl odsouzen k úhradě majetkové škody ve výši 20 189 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyni v rámci trestního řízení byla přiznána pouze náhrada škody za neoprávněný odběr ve výši 20 189 Kč, když žalobkyně požadovala 41 130,97 Kč z toho za neoprávněný odběr elektřiny 28 654,66 Kč a náklady za zjišťování neoprávněného odběru 12 476,31 Kč, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zbytek náhrady škody za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 8 465,66 Kč a nutně vynaložené náklady na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 12 476,31 Kč, tedy celkem 20 941,97 Kč. Dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Celková částka nákladů na zjištěný neoprávněný odběr ve výši 12 476,31 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností, a to práce dvou techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné a administrativní zpracování případu, příprava podkladů o materiálu, práci techniků a činnosti nezbytné k provedení kontroly a zajištění na místě, tedy zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. Náklady na zjištění neoprávněného odběru se dle § 51 odst. 3, zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona považují za součást náhrady škody. Soud s ohledem na shora zjištěné a prokázané skutečnosti a zákonná ustanovení rozhodl tak, jak se podává ve výroku tohoto rozsudku, tedy žalobě jako důvodné vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v minulosti vyzván k úhradě škody prostřednictvím shora specifikované faktury a předžalobní výzvy, na což nereagoval, dostal se do prodlení se splněním peněžního závazku dle ust. § 168 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle § 1970 o. z., je povinen uhradit úrok z prodlení, kdy jeho výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažené v žalobě soud, proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, když tyto náklady sestávají z nákladů uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky MS č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jež nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč, představující 300 Kč za každý ze dvou úkonu dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa soudní poplatek ve výši 1 047 Kč, a to dle § 11 odst. 2, písm. q) v návaznosti na položku 1, bod 1b, sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., v platném znění. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.