13 C 153/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci žalobce: Jméno žalobce A, Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Adresa žalobce A, úpadkyně Jméno žalobce B, nar. Datum narození žalobce B, bytem Adresa žalobce B proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 122 400 Kč

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 122 400 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 615,06 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce (Jméno žalobce A), jakožto insolvenční správce úpadkyně (Jméno žalobce B) se domáhá po žalované zaplacení částky 122 400 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním jejího pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa o výměře Anonymizováno m², na němž je umístěna trafostanice ve vlastnictví žalované. Tvrdí, že žalovaná pozemek dlouhodobě užívá bez jakéhokoli právního titulu, neboť mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva ani jiná dohoda o užívání a žalovaná za užívání ničeho nehradí. Uvádí, že právní důvod, který mohl existovat v minulosti v souvislosti s právní úpravou účinnou před rokem 1994, zanikl a vztah mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku je třeba vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Výši nároku odvozuje od obvyklého nájemného v daném místě a čase, které bylo odhadcem stanoveno částkou 1 000–1 200 Kč za m² ročně. Uplatňuje horní hranici 1 200 Kč za m² ročně za období posledních tří let. K námitce mimořádného vydržení žalovanou namítá, že nebyly splněny zákonné podmínky, zejména podmínka uplynutí vydržecí doby podle § 3066 občanského zákoníku a podmínka absence nepoctivého úmyslu, když žalovaná byla nejméně od roku 2018 opakovaně vyzývána k řešení situace a musela si být vědoma absence právního titulu. Dále poukazuje na to, že rozloha stavby (Anonymizováno m²) přesahuje limit 30 m² podle § 22 zákona č. 79/1957 Sb., a že extenzivní výklad ve prospěch žalované je judikaturou odmítán. Zdůrazňuje též, že nelze těžit z protiprávního stavu a že judikatura Nejvyššího i Ústavního soudu dovozuje právo vlastníka pozemku na náhradu za užívání v situaci, kdy stavba byla původně zřízena oprávněně, avšak právní důvod následně odpadl. Pozemek je plně využíván žalovanou a jeho užitná hodnota je zcela vyčerpána umístěním trafostanice.

2. Žalovaná ve věci uvedla, že nárok neuznává ani co do základu, ani co do výše a tvrdí, že trafostanice byla vybudována již v roce 1972 v době, kdy vlastníkem pozemku i stavby byl stát, přičemž její právní předchůdci i ona sama pozemek nepřetržitě, soustavně a nerušeně užívají při provozování distribuční soustavy, a to ve veřejném zájmu. Uvádí, že v důsledku dlouhodobé držby došlo nejpozději ke dni 1. 1. 2019 k mimořádnému vydržení užívacího práva odpovídajícího věcnému břemeni podle § 1095 a § 3066 občanského zákoníku, přičemž do vydržecí doby se započítává i držba jejích právních předchůdců. Zdůrazňuje, že mimořádné vydržení nevyžaduje prokázání právního titulu ani pravost držby, ale pouze absenci nepoctivého úmyslu, který žalobce neprokázal. Tvrdí, že trafostanice je provozována v rámci licencované činnosti distribuce elektřiny a zajišťuje dodávky elektrické energie řadě odběrných míst v centru města, včetně odběrného místa úpadkyně, a že užívání pozemku nebylo až do zahájení sporu zpochybňováno. Pokud by byl nárok žalobce uznán, rozporuje pro tento případ výši požadované částky s tím, že vychází pouze z jednostranného odhadu bez místního srovnání a bez znaleckého posudku a že požadovaná suma neodpovídá reálné hodnotě užívání, když pozemek je zcela zastavěn trafostanicí a jinak hospodářsky nevyužitelný. Současně poukazuje na to, že úpadkyně nabyla pozemek s vědomím existence stavby a její dlouhodobé funkce.

3. Mezi účastníky není sporu o tom, že úpadkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa o výměře Anonymizováno m², zapsaného na LV č. hodnota, ani o tom, že na tomto pozemku je umístěna stavba transformační stanice (trafostanice), jejímž výlučným vlastníkem je žalovaná. Není rovněž sporné, že trafostanice byla vybudována v 70. letech minulého století a že je od té doby fakticky užívána k provozování distribuční soustavy, přičemž žalovaná je držitelem licence k distribuci elektřiny a jejím prostřednictvím zajišťuje dodávky elektrické energie odběrným místům v dané lokalitě. Účastníci jsou dále zajedno v tom, že mezi nimi nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva ani jiná výslovná dohoda upravující užívání předmětného pozemku žalovanou a že žalovaná žalobci za užívání pozemku neposkytuje žádné peněžité plnění. Spornou mezi účastníky zůstává existence právního titulu k užívání pozemku, otázka naplnění podmínek mimořádného vydržení užívacího práva odpovídajícího věcnému břemeni a případně výše nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení.

4. Soud provedl následující dokazování a dospěl k uvedeným skutkovým závěrům.

5. Nejdříve se soud zabýval obranou žalované, tedy že došlo k mimořádnému vydržení práv odpovídajících věcnému břemeni.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že úpadkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa o výměře Anonymizováno m², zapsaného na LV č. hodnota.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka ze dne 17. 1. 1995 soud zjistil, že právnická osoba byla stanovena povinnost vydat jméno FO stavební parcelu č. Anonymizováno/Anonymizováno na LV č. hodnota, k. ú. adresa.

8. Z dohody o vydání věci uzavřené mezi právnická osoba města Anonymizováno a jméno FO ze dne 31. 5. 1995 soud zjistil, že se jedná o dohodu o vydání věci – stavební parcely č. Anonymizováno/Anonymizováno na LV č. hodnota, k. ú. adresa Anonymizováno. Veškerá práva a povinnosti spojené s vlastnictvím přechází vkladem do KN na jméno FO, nabyvatele. Vklad byl povolen dne 8. 8. 1995 s právními účinky vkladu k 12. 6. 1995.

9. Z geometrického plánu ze dne zaměření 18. 11. 1994, vyhotoveného dne 21. 11. 1994 soud zjistil, že došlo k vyměření trafostanice a jejímu vydělení z pozemku Anonymizováno/Anonymizováno. Vznikl tak pozemek Anonymizováno/Anonymizováno.

10. Z kupní smlouvy a smlouvy o advokátní úschově ze dne 2. 2. 2015 soud zjistil, že předmětem je převod nemovitostí, a to mj. pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. adresa s tím, že v odstavci 19 prodávající prohlašuje, že na pozemku Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa stojí trafostanice ve vlastnictví žalované. Kupující pak prohlašuje, že je mu znám právní i faktický stav nemovitosti. Jako kupující je uveden jméno FO nar. datum.

11. Z kupní smlouvy ze dne 14. 4. 2016 soud zjistil, že pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno na němž stojí stavba jiného vlastníka bez čp/če (tech. vyb), zapsaná na LV Anonymizováno čl. Anonymizováno – smlouva je ze 14. 4. 2016 je prodáván prodávajícím jméno FO nar. datum a kupujícím je úpadkyně.

12. Z výpisu Anonymizováno ze dne 19. 9. 2025 soud zjistil, že právnická osoba. měla od 1. 12. 2001 licenci na distribuci elektřiny.

13. Z výpisu Anonymizováno ze dne 19. 9. 2025 soud zjistil, že právnická osoba., IČ IČO měla od 1. 9. 2005 licenci na distribuci elektřiny. Tato licence je nyní zrušena.

14. Z výpisu Anonymizováno ze dne 19. 9. 2025 soud zjistil, že právnická osoba., IČ IČO žalované má od 1. 10. 2010 licenci na distribuci elektřiny. Tato společnost je zároveň provozovatelem distribuční soustavy pro oblast adresa (č. l. Anonymizováno).

15. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba., ze dne 26. 9. 2025 soud zjistil, že tato byla dne 1. 10. 2007 vymazána. Na základě smlouvy o vkladu části podniku ze dne 30.9.2005, účinné dnem 1.11.2005, vložila společnost právnická osoba. část podniku "Anonymizováno" do společnosti právnická osoba., se sídlem adresa, (dříve adresa), IČ IČO, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v adresa v oddíle Anonymizováno, č.vl. Anonymizováno. Společnost právnická osoba., IČ: IČO, se sídlem adresa, se vymazává ke dni zápisu výmazu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v adresa, oddíl Anonymizováno, vložka Anonymizováno. Společnost zanikla sloučením s nástupnickou společností právnická osoba., IČ: IČO, se sídlem adresa, v rámci fúze sloučením zanikajících společností právnická osoba., IČ: IČO, se sídlem adresa.

16. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti Jméno žalované., ze dne 12. 12. 2023 soud zjistil, že společnost Jméno žalované. se sídlem adresa, identifikační číslo IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v adresa, oddíl Anonymizováno, vložka Anonymizováno, zanikla bez likvidace fúzí splynutím se společností právnická osoba. se sídlem adresa, identifikační číslo IČO, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Anonymizováno, oddíl Anonymizováno, vložka Anonymizováno, se vznikem nástupnické společnosti Jméno žalované. se sídlem adresa, IČ IČO, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v adresa, oddíl Anonymizováno, vložka Anonymizováno, na niž přešlo jmění obou zanikajících společností včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů.

17. Z přehledu odběrných míst napojených na trafostanici na pozemku úpadkyně soud zjistil, že na tuto jsou napojeny domácnosti i podnikatelé. Totéž bylo zjištěno z mapy (čl. Anonymizováno).

18. Z rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne 7. 12. 1993, soud zjistil, že část privatizovaného majetku (formulář Anonymizováno) státního podniku právnická osoba podle privatizačního projektu č. hodnota schválené ministerstvem pro správu národního majetku dne 19. 9. 1993, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno se převádí na právnická osoba.

19. Z rozhodnutí č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno ze dne 19. 9. 1993 soud zjistil, že způsob privatizace je založením akciové společnosti právnická osoba.

20. Z notářského zápisu ze dne 8. 12. 1993, č. Anonymizováno/Anonymizováno soud zjistil, že předmětem podnikání společnosti právnická osoba. je výroba, rozvod a odbyt elektřiny, včetně služeb souvisejících s dodávkou, odběrem nebo použitím elektřiny. Součástí je příloha č. hodnota – přehled o majetku vkládaného do akciové společnosti právnická osoba.

21. Z notářského zápisu ze dne 30. 9. 2005 č. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno sepsaného jménem tituly před jménem jméno FO, notářky, její zástupkyní tituly před jménem jméno FO, notářskou kandidátkou, soud zjistil, že rozhodnutím mimořádné valné hromady společnosti právnická osoba., bylo rozhodnuto o vkladu části podniku (organizační jednotky Anonymizováno) do základního kapitálu společnosti právnická osoba., IČO IČO.

22. Ze smlouvy o vkladu části podniku mezi vkladatelem právnická osoba a nabyvatelem právnická osoba. soud zjistil, že v příloze č. hodnota je vymezen převod technologické části trafostanice, pod položkou č. hodnota. V příloze č. Anonymizováno pak je uvedena stavební části trafostanice na adresa.

23. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: Úpadkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa o výměře Anonymizováno m², zapsaného na LV č. hodnota, který vznikl oddělením z původní stavební parcely č. Anonymizováno/Anonymizováno geometrickým plánem z roku 1994, jímž byla vymezena zastavěná plocha trafostanice jako samostatný pozemek. Původní parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno byla v roce 1995 vydána jméno FO na základě rozhodnutí soudu a dohody o vydání věci, přičemž vlastnické právo přešlo vkladem do katastru nemovitostí. Následně byl pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v roce 2015 převeden na jméno FO, kdy bylo ve smlouvě výslovně uvedeno, že na něm stojí trafostanice ve vlastnictví žalované a že nabyvatel je seznámen s právním i faktickým stavem nemovitosti. V roce 2016 byl tento pozemek převeden kupní smlouvou na úpadkyni, a to jako pozemek zastavěný stavbou jiného vlastníka bez čp/če evidovanou na LV č. hodnota. Na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno je umístěna trafostanice sloužící k distribuci elektrické energie, na kterou jsou napojena odběrná místa zahrnující domácnosti i podnikatelské subjekty v dané lokalitě. Společnost právnická osoba. vznikla v rámci privatizace státního podniku právnická osoba v roce 1993 jako akciová společnost s předmětem podnikání zahrnujícím výrobu a rozvod elektřiny. Tato společnost měla od datum licenci na distribuci elektřiny. Na základě smlouvy o vkladu části podniku ze dne datum byla organizační jednotka „Anonymizováno“ společnosti právnická osoba. vložena do společnosti Jméno žalované., IČO IČO, přičemž součástí převáděného majetku byla i trafostanice, a to její technologická i stavební část. Společnost právnická osoba. byla následně vymazána z obchodního rejstříku a společnost Jméno žalované., IČO IČO, zanikla bez likvidace fúzí splynutím se vznikem nástupnické společnosti Jméno žalované., IČO IČO žalované, na kterou přešlo jmění zanikajících společností. Společnost Jméno žalované., IČO IČO měla od datum licenci na distribuci elektřiny a žalovaná Jméno žalované., IČO IČO žalované má licenci na distribuci elektřiny od datum a je provozovatelem distribuční soustavy pro oblast adresa.

24. S ohledem na výše uvedený závěr o skutkovém stavu soud žádná další skutková zjištění nečinil z navrhovaných důkazů, konkrétně z odhadu tržní ceny, z předžalobní výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení ze dne 28. 3. 2024. Tyto důkazy by totiž směřovaly toliko k prokázání výše nároku, který však nebyl shledán důvodným co do základu samotného.

25. Podle § 1091 odst. 2 občanského zákoníku je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

26. Podle § 1095 občanského zákoníku uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

27. Podle § 3066 občanského zákoníku se do doby stanovené v § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

28. Podle § 3081 občanského zákoníku tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

29. Soud se nejprve zabýval námitkou žalované spočívající v mimořádném vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni, kterou posoudil podle § 1095 ve spojení s § 1260 odst. 1 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalobce staví svůj nárok na tvrzení, že žalovaná užívá pozemek bez právního důvodu, je posouzení existence služebnosti k předmětnému pozemku otázkou předběžnou, která determinuje samotný základ uplatněného nároku.

30. Z provedeného dokazování soud zjistil, že trafostanice umístěná na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa byla vybudována nejpozději v 70. letech minulého století a od té doby je nepřetržitě provozována jako součást distribuční soustavy. Její provoz navazoval historicky na činnost státního podniku, následně akciové společnosti vzniklé privatizací a poté na nástupnické subjekty v rámci přeměn energetických společností. Držba výkonu práva spočívajícího ve strpění umístění a provozu zařízení distribuční soustavy byla tedy kontinuální, veřejná, nerušená a vykonávaná v rozsahu odpovídajícím obsahu služebnosti. Žalovaná tak nevykonávala pouhou faktickou detenci pozemku, nýbrž držbu práva odpovídající služebnosti ve smyslu § 988 a násl. o. z., spočívající v oprávnění mít na pozemku umístěno zařízení distribuční soustavy, provozovat je a zajišťovat jeho údržbu a opravy. Předmětem držby nebyla věc sama, ale výkon práva zatěžující cizí nemovitou věc.

31. Podle § 1095 občanského zákoníku platí, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel právo, které odpovídá obsahu jeho držby, tedy i právo odpovídající služebnosti (§ 1260 odst. 1 občanského zákoníku), i když neprokáže právní důvod, na němž se jeho držba zakládá, není-li mu prokázán nepoctivý úmysl. U nemovitých věcí činí tato doba dvacet let. Podle § 3066 občanského zákoníku se započítává i držba před 1. 1. 2014, přičemž doba nutná pro mimořádné vydržení nemohla skončit dříve než 1. 1. 2019.

32. V projednávané věci je zřejmé, že držba výkonu práva odpovídajícího služebnosti trvala nepřetržitě výrazně déle než dvacet let před 1. 1. 2019. Nejpozději ke dni 1. 1. 2019 tak byla splněna časová podmínka mimořádného vydržení. Současně nebylo prokázáno, že by držba byla vykonávána v nepoctivém úmyslu, jsou tedy splněny všechny zákonné předpoklady mimořádného vydržení.

33. Soud se dále zabýval otázkou nepoctivého úmyslu, jehož prokázání by mimořádné vydržení vylučovalo. Nepoctivý úmysl je třeba vykládat restriktivně, nejedná se o absenci dobré víry, nýbrž o kvalifikovanou formu vědomého, úmyslného jednání proti právu, typicky odpovídající znakům nepravé držby (svémocné uchopení, lstivé nebo potajmé jednání apod.). Důkazní břemeno ohledně existence nepoctivého úmyslu tíží toho, kdo vydržení popírá.

34. Žalobce namítal, že žalovaná byla od roku 2018 vyzývána k řešení situace a že si tedy musela být vědoma absence právního titulu. Tato skutečnost však sama o sobě neprokazuje nepoctivý úmysl ve smyslu § 1095 občanského zákoníku. Mimořádné vydržení totiž nevyžaduje dobrou víru ani existenci právního titulu, postačí dlouhodobá držba bez prokázaného nepoctivého úmyslu. Samotná existence sporu či předžalobní výzvy nezakládá automaticky závěr o nepoctivosti držitele. Žalobce neprokázal, že by žalovaná či její právní předchůdci trafostanici na pozemku umístili svémocně, potajmu či lstí. Naopak jde o zjevné, veřejně existující zařízení infrastruktury sloužící desítkám odběrných míst v centru města, jehož existence byla reflektována i v převodních smlouvách předcházejících vlastníků pozemku.

35. Žalobce dále poukazoval na § 6 odst. 2 občanského zákoníku a zásadu, že nikdo nesmí těžit ze svého protiprávního stavu. Tato argumentace však přehlíží, že institut mimořádného vydržení je zákonným prostředkem stabilizace dlouhodobých faktických stavů u věcných práv. Samotná absence smluvního titulu neznamená nepoctivý úmysl. Právě pro případy, kdy držitel právní titul neprokáže, zákon mimořádné vydržení konstruuje. Pokud žalobce poukazoval na limit výměry 30 m2, dle § 22 zákona č. 79/1957 Sb., soud uvádí, že i kdyby zákonné věcné břemeno podle této právní úpravy nevzniklo, nemá tato skutečnost vliv na možnost nabytí práva vydržením. Vydržení představuje samostatný nabývací titul, jehož předpoklady jsou upraveny výlučně občanským zákoníkem, a není podmíněno existencí či neexistencí dřívějšího zákonného oprávnění.

36. Žalobce rovněž namítal nedostatek původního právního titulu v historických majetkoprávních vztazích a zpochybňoval vlastnické nabytí trafostanice. Tyto námitky nejsou pro posouzení mimořádného vydržení rozhodné. Mimořádné vydržení nevyžaduje prokázání nabývacího titulu ani jeho bezvadnosti, rozhodující je samotná dlouhodobá držba výkonu práva.

37. Soud dále přihlédl k tomu, že právní předchůdci úpadkyně byli při nabývání pozemku výslovně srozuměni s existencí trafostanice na pozemku a s jejím vlastnictvím žalovanou, což vyplývá z obsahu kupních smluv. Tato okolnost potvrzuje veřejnost a nezpochybněnost držby výkonu práva ze strany žalované.

38. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že žalovaná (resp. její právní předchůdci) nejpozději ke dni 1. 1. 2019 nabyla mimořádným vydržením právo odpovídající služebnosti inženýrské sítě spočívající ve strpění umístění, provozu, údržby, oprav a přístupu k zařízení distribuční soustavy na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, a to v rozsahu nezbytném pro jeho řádný provoz.

39. Existence tohoto práva představuje právní důvod užívání pozemku žalovanou. Proto žalované nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení spočívající v užívání cizí věci bez právního důvodu.

40. Za této situace se soud již nezabýval dokazováním ohledně výše tvrzeného bezdůvodného obohacení ani návrhem na vypracování znaleckého posudku, neboť při nedůvodnosti nároku co do základu by případné zjištění výše nemohlo mít na rozhodnutí vliv. Žaloba proto byla jako nedůvodná zamítnuta.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 615,06 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 100 Kč představující 300 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Konkrétně se jedná o tyto úkony: sepsání vyjádření k žalobě ze dne 12. 6. 2024, účast na mediačním jednání dne 25. 9. 2024, sepsání vyjádření ze dne 28. 1. 2025, účast na jednání dne 11. 9. 2025, sepsání vyjádření dne 26. 9. 2025, účast na jednání dne 9. 10. 2025 a účast na jednání dne 12. 2. 2026. Soud žalované nepřiznal náhradu za 4 žádané úkony „příprava účasti na jednání“, neboť neshledal jejich účelnost, ani tyto nebyly jakkoli doloženy. Dále se jedná o náklady účastníka spočívající v podílové úhradě odměny mediátora ze dne 25. 9. 2024 dle § 151 odst. 2 o. s. ř. v částce 726 Kč. právnická osoba z cestovného, kde činí celková cestovní náhrada částku 775,02 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 9. 2025 náhrada 40 Kč za cestovné MHD adresa podle § 151 odst. 2 o. s. ř., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 10. 2025 náhrada 40 Kč za cestovné MHD adresa podle § 151 odst. 2 o. s. ř., v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 9. 2024 náhrada 688 Kč za cestovné k mediátorovi podle § 151 odst. 2 o. s. ř. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 2. 2026 náhrada 21,06 Kč za 3 ujeté km na trase ze sídla žalované k soudu a zpět (7,70 Kč za kilowatthodinu dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 15,8 kWh/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 151 odst. 2 o. s. ř. Co se týče cestovného, žalovaná uplatnila náhradu za 2 cesty pověřeného zaměstnance na cestě adresa a zpět. S ohledem na sídlo žalované, které je cca 1,4 km daleko od budovy soudu však soud žalované náhradu nákladů cestovného nepřiznal, neboť skutečnost, že žalovaná má případně kanceláře právního oddělení v Anonymizováno není důvodem pro přiznání náhrady, když žalovaná má hlavní sídlo (kterým se ostatně řídila i místní příslušnost soudu) v adresa. Proto soud žalované nepřiznal doložené cestovné na jednání soudu dne 11. 9. 2025 a 9. 10. 2025, a náhradu za použití vozidla žalované (viz výše) přiznal pouze na trase ze sídla žalované k soudu a zpět, ač i o účelnosti této náhrady lze vzhledem k vzdálenosti pochybovat. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.