13 C 329/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 34 367 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 367 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 28. 2. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 278,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě na adrese , adresa, , za fakturační období od 6. 11. 2024 do 4. 2. 2025.Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně.Smlouvou ze dne 27. 9. 2024 označenou jako Smlouva o poskytování služeb sdružených službách dodávky zemního plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat plyn a zajistit přenos plynu, distribuci plynu a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby.Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek za fakturační období od 6. 11. 2024 do 4. 2. 2025 ve výši 34 367 Kč, fakturou č. , hodnota, s datem splatnosti 27. 2. 2025. Žalovaná z této částky ničeho žalobkyni neuhradila.Z výzvy k plnění vyplývá, že takto žalobkyně vůči žalované postupovala dopisem ze 17. 4. 2025 a z potvrzení o podání vyplývá, že písemnost byla dne 17. 4. 2025 žalované zaslána.Po právní stránce soud věc posoudil následovně.Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů je výrobce nebo obchodník s plynem povinen dodávat zákazníkovi komoditu a zajistit na vlastní účet vlastním jménem její přepravu a zákazník je povinen za dodanou komoditu a služby platit cenu dle cenové regulace.Soud shora provedeným dokazováním má za prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření shora uvedené kupní smlouvy o dodávce zemního plynu stran shora uvedeného odběrného místa, když za odběrné období od 6. 11. 2024 do 4. 2. 2025 žalovaná prokazatelně po provedené fakturaci žalobkyní za toto období nezaplatila žalovanou částku.Jednou ze základních povinností účastníka tohoto smluvního vztahu je taktéž povinnost po řádném vyfakturování dodaného zemního plynu, za tento zaplatit, což žalovaná prokazatelně do jednání soudu neučinila a soud proto rozhodl o její povinnosti tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno, když zavázal žalovanou i k zaplacení žalované částky.Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě i v této části vyhověl.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, který ve věci úspěch neměla. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 375 Kč a nákladů za právní službu advokáta sestávající z odměny za tři úkony právní služby po á 700 Kč, dle § 14b, odst. 1 a § 11 odst. 1, písm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), ve znění účinném od 1. 1. 2025, tří režijních paušálů po á 100 Kč, dle § 14b odst. 6, písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, celkem pak 4 278,80 Kč.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.