13 C 48/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 30 294,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30 294,53 Kč, a zákonný úrok z prodlení z částky 4 545,53 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 %, a zákonný úrok z prodlení z částky 8 583 Kč od 16. 4. 2025 do zaplacení ve výši 12 % a zákonný úrok z prodlení z částky 8 583 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 % a zákonný úrok z prodlení z částky 8 583 Kč od 16. 6. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 9 582 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 30 294,53 Kč s příslušenstvím, představující dlužné nájemné a zákonný úrok z prodlení z nájemní smlouvy uzavřené dne 17. 6. 2024 mezi žalobcem a právním předchůdcem žalované, panem , jméno FO, , k bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, . Po smrti nájemce v březnu 2025 přešla práva a povinnosti z nájemní smlouvy na žalovanou podle § 2279 občanského zákoníku. Žalovaná od února 2025 neuhradila žádné nájemné, přičemž po provedení zápočtů složené jistoty a přeplatku na službách k datu skončení nájmu dne 1. 7. 2025 zůstala dlužna část nájemného za březen 2025 a celé nájemné za duben, květen a červen 2025.

2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila.

3. Z předložené nájemní smlouvy ze dne 17. 6. 2024 soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel přenechal právnímu předchůdci žalované, panu , jméno FO, , do užívání byt č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, , o dispozici 2+1 a výměře 57,36 m², a to na dobu určitou jednoho roku od 1. 7. 2024. Smlouva obsahuje ujednání o povinnosti nájemce hradit měsíční nájemné a zálohy na služby v částkách uvedených v evidenčním listu tvořícím její přílohu, přičemž sjednané nájemné a zálohy jsou splatné vždy nejpozději do 15. dne příslušného měsíce. Ze smlouvy dále vyplývá, že nájemce složil při podpisu jistotu ve výši jednoho měsíčního nájemného, tj. 6 883 Kč, kterou je pronajímatel oprávněn použít k úhradě splatných pohledávek vzniklých z nájemního vztahu. Smlouva rovněž upravuje povinnost pronajímatele provést po skončení nájmu vyúčtování služeb a povinnost nájemce uhradit případné nedoplatky či naopak právo na vrácení přeplatku. Smlouva tak zachycuje dobu trvání nájmu, rozsah užívání bytu, výši a splatnost sjednaného nájemného i záloh na služby a rovněž existenci jistoty, jejichž obsah je rozhodný pro posouzení tvrzeného vzniku dluhu na nájemném za období únor až červen 2025 a tvrzených zápočtů pohledávek po skončení nájmu.

4. Z předložené komunikace mezi paní , jméno FO, , zaměstnankyní odboru správy majetku města, a žalovanou paní , Jméno žalované, soud zjistil, že žalovaná dne 3. 7. v podvečerních hodinách sdělila, že nestihne úplně vyklidit byt k následujícímu dni z důvodu nemožnosti zajistit stěhovací vozidlo, a požádala o možnost dokončit vyklizení bytu o víkendu s tím, že v pondělí byt předá čistý. Z komunikace dále vyplývá dotaz paní , jméno FO, ze dne 9. 7. ohledně nábytku ponechaného v bytě, přičemž upozorňovala, že v případě nutnosti vystěhování nábytku pronajímatelem budou náklady připočteny k dlužné částce. Žalovaná následně sdělila, že vybavení není schopna v nejbližší době odvézt z důvodu nemožnosti zajistit vhodné auto, a uvedla, že by tak mohla učinit zhruba do dvou týdnů. Závěrem komunikace se paní , jméno FO, dotazuje, kdy žalovaná přijde podepsat splátkový kalendář.

5. Z přepisu energií na žalovanou soud zjistil, že dne 11. 7. 2025 byla žalovaná emailem vyzvána pracovnicí odboru správy majetku města , adresa, k provedení odhlášení odběru elektřiny na odběrném místě , adresa, , byt č. , hodnota, , z důvodu úmrtí dosavadního odběratele, pana , jméno FO, . Součástí důkazu je rovněž vyúčtování společnosti , právnická osoba, ., vystavené na odběratele , jméno FO, , obsahující údaje o odběrném místě nacházejícím se v předmětném bytě, o zúčtovacím období od 7. 5. 2024 do 7. 5. 2025, o variabilním symbolu a o tom, že uživatelský účet vedený u dodavatele elektřiny byl přiřazen k emailové adrese žalované. Z vyúčtování dále vyplývá vypořádání záloh a plateb, výše spotřeby ve vysokém a nízkém tarifu, konečné vyčíslení přeplatku na elektřině a přehled dosavadních úhrad i pohledávek.

6. Z předloženého evidenčního listu nájemného s datem platnosti od 1. 7. 2024 soud zjistil, že je v něm jako plátce uveden , jméno FO, a jako majitel bytu , adresa, . Evidenční list se vztahuje k bytu č. , hodnota, v domě č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , o celkové podlahové ploše 57,36 m², s typem bytu označeným jako byt se sjednaným nájemným. V části týkající se osob užívajících byt je uveden , jméno FO, s datem narození , datum, . Z evidenčního listu dále vyplývá rozpis jednotlivých místností bytu, jejich výměr a data, od kterých byly jednotlivé části započítávány. Součástí evidenčního listu jsou též údaje o vybavení bytu ve vlastnictví pronajímatele a příslušné měsíční sazby. Dále je uvedena výše záloh na služby, konkrétně záloha na vodné a stočné ve výši 1 690 Kč měsíčně. V části označené jako „Měsíční nájemné z bytu“ je pak uvedeno sjednané měsíční nájemné ve výši 6 893 Kč a celkové měsíční nájemné včetně záloh ve výši 8 583 Kč.

7. Na základě zjištění učiněných z účastníky předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.Nájemní vztah k bytu č. , hodnota, v domě , adresa, v , Anonymizováno, trval od 1. 7. 2024 do 1. 7. 2025, přičemž sjednané měsíční nájemné a zálohy činily celkem 8 583 Kč se splatností vždy k 15. dni příslušného měsíce. Po smrti původního nájemce přešla práva a povinnosti z nájmu na žalovanou, která byt nadále užívala a jednala s pronajímatelem o vyklizení bytu i o řešení svých závazků. Z dokazování dále vyplynulo, že za období únor až červen 2025 nebyly uhrazeny žádné měsíční platby nájemného, a že po skončení nájmu byl zjištěn přeplatek na službách a současně existovala jistota složená při vzniku nájmu. Tyto částky byly započteny proti splatným dluhům, avšak po jejich započtení zůstala nezaplacená část nájemného za březen 2025 a celé nájemné za duben, květen a červen 2025, v celkové výši 30 294,53 Kč.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.Nájemní vztah mezi žalobcem a právním předchůdcem žalované vznikl na základě nájemní smlouvy ve smyslu § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterých se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci byt k užívání a nájemce se zavazuje platit za to nájemné a plnit další povinnosti s užíváním bytu spojené. Podle § 2246 a násl. občanského zákoníku je nájemce povinen hradit sjednané nájemné ve výši a době stanovené smlouvou.Smrtí původního nájemce nájem bytu nezaniká, pokud s ním v bytě žila osoba splňující podmínky § 2279 odst. 1 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení vstupuje do nájmu bytu ze zákona osoba, která žila s nájemcem ve společné domácnosti a nemá vlastní byt. Tímto dnem na ni přecházejí i veškerá práva a povinnosti z nájemního vztahu.Nájemné je podle § 2254 odst. 1 občanského zákoníku peněžitým plněním nájemce, jehož řádné hrazení je možné zajistit složením jistoty. Pronajímatel je oprávněn tuto jistotu po skončení nájmu jednostranně započíst podle § 1982 občanského zákoníku proti splatným pohledávkám za nájemcem. Stejný právní režim se uplatní i na přeplatek z vyúčtování služeb, jdeli o peněžitou pohledávku nájemce vůči pronajímateli.Nájem na dobu určitou končí podle § 2292 občanského zákoníku uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Po skončení nájmu je nájemce povinen byt vyklidit a odevzdat pronajímateli. Podle § 2295 občanského zákoníku pak má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

9. Na základě provedených důkazů soud považuje za nesporné, že nájemní vztah k předmětnému bytu trval do 1. 7. 2025, a že po smrti nájemce , jméno FO, vstoupila do nájemního vztahu žalovaná podle § 2279 odst. 1 občanského zákoníku jako osoba, která s ním žila ve společné domácnosti. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaná byt nadále užívala, a tím převzala veškeré povinnosti vyplývající z nájemního vztahu, včetně povinnosti hradit sjednané nájemné a zálohy na služby ve výši 8 583 Kč měsíčně. Soud má za prokázané, že žalovaná nehradila nájemné od února 2025 až do skončení nájmu, a dostala se tak do prodlení se splněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. Žalobce oprávněně využil svého práva použít složenou jistotu podle § 2254 odst. 2 občanského zákoníku a následně i přeplatek z vyúčtování služeb k úhradě splatných pohledávek za nájemcem, a to způsobem předpokládaným zákonem o započtení (§ 1982 občanského zákoníku). Po provedení těchto zápočtů však zůstala neuhrazena část nájemného za březen 2025 a celé nájemné za duben, květen a červen 2025, tedy pohledávky, které vznikly řádně a jejichž výše odpovídá sjednanému měsíčnímu nájemnému. Soud neshledal žádnou okolnost, která by mohla mít za následek zánik nebo omezení těchto pohledávek. Žalobce unesl své důkazní břemeno ohledně vzniku, splatnosti i výše pohledávky. Soud proto dospěl k závěru, že nárok na zaplacení dlužného nájemného v celkové výši 30 294,53 Kč je po právu. Pokud jde o příslušenství, žalobci vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných plateb nájemného podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dostala do prodlení vždy po uplynutí dne splatnosti sjednaného ve smlouvě, tedy po 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Jelikož dluh nebyl uhrazen ani po skončení nájmu, náleží žalobci úrok z prodlení až do zaplacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 582 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 212 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 294,53 Kč sestávající z částky 2 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.