Okresní soud v Děčíně · Rozsudek

13 C 72/2026

č. j. 13 C 72/2026-65

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-07-09 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSDC:2026:13.C.72.2026.1

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro 76 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 75 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný roční úrok z prodlení z částky 85 724,18 Kč od 6. 12. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % a kapitalizovaný úrok ve výši 10 724,18 Kč od 16. 8. 2025 do 13. 11. 2025 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a částku 1 350 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 16 984 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení 76 350 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení s odůvodněním že mezi účastníky byla dne 11. 7. 2025 uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru číslo hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky, a to opakovaně vždy do výše úvěrového rámce 75 000 Kč. Žalovaný čerpal celkem 75 000 Kč a ničeho na tuto částku nezaplatil. Na termín soudního jednání se žalující strana omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaný, ač řádně předvolán, na termín soudního jednání nedostavil a ani se neomluvil. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházeje přitom obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud provedl dokazování listinnými důkazy. Z odporu žalovaného proti elektronickému platebnímu rozkazu vyplývá, že tento žalovanou částku neuznává, smlouvu o úvěru považuje za absolutně neplatnou pro výši RPSN. Z upomínky číslo hodnota soud zjistil, že žalovaný byl dopisem z 20. 8. 2025 vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi účastníky dne 11. 7. 2025 a žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec na částku 75 000 Kč s postupným opakováním a žalovaný se zavázal úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15 dne každého kalendářního měsíce až do úplného splacení. Z upomínky číslo hodnota bylo zjištěno, že žalovaný byl dopisem ze dne 5. 9. 2025 vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni. Ze zprávy banky vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta žalobkyní částka 75 000 Kč, a to dne 11. 7. 2025 formou bezhotovostní platby. Předžalobní výzvou ze dne 21. 11. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni a dle podacího lístku právnická osoba. se podává, že písemnost byla žalovanému zaslána dne 21. 11. 2025. Na výzvu soudu, v jakém rozsahu byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru a jak konkrétně byly zjištěny informace žalobkyní ověřovány, žalobkyně reagovala tak, že si od žalovaného vyžádala doklady totožnosti, výpis z účtu a kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce. Dále měla k dispozici výpis z insolvenčního rejstříku, databáze odcizených dokladů, centrální evidence exekucí a registru SOLUS. Po započtení závazku a rezerv byl zjištěn finanční zůstatek žalovaného 19 951 Kč, tedy dostatečný zůstatek na splácení měsíční splátky. Z výpisů z běžného účtu žalovaného ze dne 30. 5. 2025 a 30. 6. 2025 byl zjištěn konkrétní pohyb na tomto účtu. Z bankovní historie žalovaného byly zjištěny mimořádně vysoké výběry hotovosti, a to 30 000 Kč dne 23. 5. 2025, 30 600 Kč dne 19. 5. 2025, 33 600 Kč dne 22. 5. 2025, 20 000 Kč dne 26. 5. 2025, dále opakované hazardní transakce, a to platby kasino právnická osoba adresa, a to nejméně 11 transakcí, asi 10 000 Kč za sledované období, na účtu jsou dále patrny další úvěry a to, Anonymizováno 35 000 Kč, právnická osoba 15 000 Kč, dále nejméně 8 dalších splácených úvěrů. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 a 2 cit. zákona, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ci. zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na uvedená ustanovení soud posuzoval nejdříve platnost předmětné smlouvy. K otázce posouzení způsobilosti žalovaného splácet sjednaný úvěr žalobce uvedl, že vycházel z tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích a z výpisu z účtu žalovaného za dobu posledních tří měsíců a dále že si prověřil kredibilitu žalovaného ve výše uvedených rejstřících. Podle názoru soudu, má-li si věřitel počínat s řádnou péčí, je jeho povinností vyžádat si alespoň základní dokumenty k doložení tvrzení klienta, v daném případě např. pracovní smlouvu. Žalobce žádné konkrétní skutečnosti o poměrech žalovaného neuvedl (co přesně tvoří jeho výdaje) ani nepředložil soudu žádné listiny, z nichž by bylo možné relevantní skutečnosti dovodit, a to ani přes výzvu soudu. Uvedený požadavek byl podle názoru soudu namístě k posouzení stability příjmu žalovaného ve vztahu k době trvání platební povinnosti z úvěrové smlouvy, a to i za situace kdy žalovaný prováděl opakované hazardní transakce a za současné existence většího počtu úvěrů a půjček, mimořádných vysokých výběrů v hotovosti přes 100 000 Kč a rovněž na základě pochybnosti o tom zda částka 57 000 kč představuje skutečný pravidelný příjem, když významná část příjmů na účet žalovaného nebyla klasickým příjmem, kdy se jednalo například konverze právnická osoba Anonymizováno, právnická osoba, Anonymizováno, vklady hotovosti a jednorázové převody jiných osob. Obezřetnost při sjednání úvěrové smlouvy měla být důsledná i proto, že žalobce měl informaci o pravidelných nákladech žalovaného na sázení a hazardní hry. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání, vzdal se možnosti být poučen o povinnosti tvrzení a důkazní a neunesl břemeno tvrzení o konkrétních poměrech žalovaného z hlediska jeho úvěruschopnosti, a břemeno důkazní k doložení konkrétních relevantních údajů o příjmech a výdajích žalovaného a o jeho reálné schopnosti pravidelně soustavně splácet úvěr po dobu platební povinnosti. Smlouva uzavřená mezi účastníky je proto absolutně neplatná. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věty druhé cit. zákona. Žalovaný nezaplatil na jím spotřebovanou částku 75 000 Kč ničeho, a proto je povinen zaplatit tuto částku žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Ve zbytku pak žaloba jako nedůvodná byla zamítnuta. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 094 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (tarifní hodnota činí 76 350 Kč podle § 6, § 7 bod 5 advokátního tarifu; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. činí 4 180 Kč), 3x režijní paušál po 450 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.