13 C 8/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 60 580,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 600 Kč, se zákonným ročním úrokem z prodlení od 14. 8. 2025 do zaplacení, ve výši 11,75 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do částky 28 421,02 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 837,06 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 132,12 Kč a zákonného ročního úroku z prodlení z částky 21 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 % a úroku 12,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 635 Kč, se zákonným ročním úrokem z prodlení od 14. 8. 2025 do zaplacení, ve výši 11,5 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba co do částky 9 924,17 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 412,96 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 462,99 Kč a zákonného ročního úroku z prodlení z částky 5 605,15 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení ve výši 15 % a úroku 15 % ročně z částky 5 605,15 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovanému se vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 49 021,02 Kč s přísl. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, a to společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 24. 11. 2022 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 23 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 21 pravidelných splátkách po 2 610 Kč splatných měsíčně do 24. 8. 2024 spolu se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr částku ve výši 2 400 Kč zbylou část úvěru žalovaný nevrátil.Dále se žalobkyně domáhá zaplacení částky 11 559,17 Kč s přísl. Uvedla, že právní předchůdkyně dne 2. 9. 2022 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 52 pravidelných splátkách po 393 Kč splatných týdně do 1. 9. 2023 spolu se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr částku ve výši 8 365 Kč zbylou část úvěru žalovaný nevrátil.Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením každé smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to tak, že provedla vyhodnocení informací od žalovaného před uzavřením dané smlouvy a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaných od žalovaného zaznamenaných v úvěrové kartě.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z tabulky umoření k úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr částku ve výši 8 365 Kč.

4. Z tabulky umoření k úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 23 000 Kč, přičemž žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr částku ve výši 2 400 Kč5. Ze zákaznické karty úvěrové karty ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že při poskytování úvěru právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že žalovaný je ženatý, má , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, pracuje jako , Anonymizováno, a bydlí v nájmu. Příjem činí 31 341 Kč, další příjem domácnosti činí 20 000 Kč, měsíční výdaje činí 2 000 Kč. Dané údaje právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výpisu z bankovního účtu za červen a červenec 2022.

6. Ze zákaznické karty úvěrové karty ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že při poskytování úvěru právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že žalovaný je ženatý, má , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, pracuje jako , Anonymizováno, a bydlí v nájmu. Příjem činí 31 406 Kč, další příjem domácnosti činí 33 000 Kč, měsíční výdaje činí 2 000 Kč a 1 729 Kč jako interní splátky. Dané údaje právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek za září a říjen 2022.

7. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 2. 9. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet částkou 393 Kč v 52 splátkách splatných týdně. Celkem se žalovaný zavázal vrátit částku 20 393 Kč, a to včetně úroku ve výši 86 % ročně (RPSN 192,45 %).

8. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 24. 11. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 23 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet částkou 2 610 Kč v 21 splátkách splatných měsíčně. Celkem se žalovaný zavázal vrátit částku 54 802 Kč, a to včetně úroku ve výši 86 % ročně (RPSN 140,35 %).

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, z její přílohy, kterou tvoří seznam postoupených pohledávek, potvrzení o přijetí úplaty a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodla na postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, a č. , hodnota, za žalovaným. Oznámení bylo žalovanému zasláno dne 28. 4. 2025, jak soud zjistil z podacího lístku, přičemž oznámení obsahovalo i výzvu k úhradě dlužné částky.

10. Výzvou ze dne 29. 7. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek pod pohrůžkou podání žaloby, jak soud zjistil z příslušné výzvy, přičemž výzva byla odeslána dne 30. 7. 2025, jak soud zjistil z příslušného podacího archu.

11. Lustrací systému , Anonymizováno, pak soud zjistil, že žalovanému byl v minulosti poskytnut úvěr od , Anonymizováno, , právnická osoba, ., v částce 7 000 Kč, stran tohoto je u soudu vedena příslušná žaloba na zaplacení, dále jsou proti žalovanému vedeny exekuce týkající se peněžního plnění s pověřením v letech 2019 a 2020, a to sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, .

12. Zbylé důkazy soud pro nadbytečnost neprovedl.

13. Na základě zjištění učiněných z účastníky předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

14. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet částkou 393 Kč týdně v 52 splátkách, přičemž žalovaný čerpal úvěr v plné výši. Celkem se žalovaný zavázal vrátit částku 20 393 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného tak, že žalovaný je ženatý, má , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu a pracuje jako , Anonymizováno, . Čistý měsíční příjem žalovaného činil 31 341 Kč, další příjem domácnosti činil 20 000 Kč a měsíční výdaje činily 2 000 Kč. Tyto žalovaným poskytnuté údaje právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výpisů z bankovního účtu za červen a červenec 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se následně dohodly na postoupení pohledávky za žalovaným z uvedené úvěrové smlouvy. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného se splácením dluhu vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky a následně jej vyzvala k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr částku ve výši 8 365 Kč.Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 23 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet částkou 2 610 Kč měsíčně v 21 splátkách, přičemž žalovaný čerpal úvěr v plné výši. Celkem se žalovaný zavázal vrátit částku 54 802 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného tak, že žalovaný je ženatý, má , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu a pracuje jako , Anonymizováno, . Čistý měsíční příjem žalovaného činil 31 406 Kč, další příjem domácnosti činil 33 000 Kč a měsíční výdaje činily 2 000 Kč, přičemž interní splátky činily 1 729 Kč. Tyto žalovaným poskytnuté údaje právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek za září a říjen 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se následně dohodly na postoupení pohledávky za žalovaným z uvedené úvěrové smlouvy. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného se splácením dluhu vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky a následně jej vyzvala k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr částku ve výši 2 400 Kč.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

16. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Jelikož shora uvedenou smlouvu žalovaný neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřel ji jakožto spotřebitel dle § 419 o. z., proto se na věc vztahuje i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Dle § 86 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle § 2 odst. 1 z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění ke dni uzavření smlouvy, neplatná, přičemž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

18. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C – 679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka.

19. S ohledem na tuto judikaturu je pak dle názoru soudu smlouvu o úvěru, před jejímž uzavřením poskytovatel řádně nezkoumal úvěruschopnost dlužníka považovat za neplatnou nejen dle § 87 odst. 1 z. s ú., ale i dle § 580 odst. 1 o. z. Protože sankce neplatnosti smlouvy je stanovena nejen na ochranu dlužníka, ale i na ochranu společnosti, je tato neplatnost neplatností absolutní, tedy není nutné, aby se jí před soudem dlužník musel dovolat. Na uvedenou judikaturu ostatně reagoval i zákonodárce novelizací ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., kdy s účinností od 29. 5. 2022 je soud povinen k neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti přihlédnout i bez návrhu.

20. V dané věci k úvěrové smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že při poskytování úvěru vyšla z toho, že žalovaný je ženatý, má , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu a pracuje jako , Anonymizováno, . Čistý měsíční příjem žalovaného činil 31 341 Kč, další příjem domácnosti činil 20 000 Kč a měsíční výdaje žalovaného činily 2 000 Kč. Tyto žalovaným poskytnuté údaje právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výpisů z bankovního účtu za červen a červenec 2022.

21. V dané věci k úvěrové smlouvě č. , hodnota, soud dále zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného rovněž při poskytování dalšího úvěru tak, že vyšla z toho, že žalovaný je ženatý, má , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu a pracuje jako , Anonymizováno, . Čistý měsíční příjem žalovaného činil 31 406 Kč, další příjem domácnosti činil 33 000 Kč a měsíční výdaje činily 2 000 Kč, přičemž interní splátky byly evidovány ve výši 1 729 Kč. Tyto žalovaným poskytnuté údaje právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek za září a říjen 2022.

22. Soudní praxe je ustálena v závěru, že při zkoumání úvěruschopnosti úvěrující nepostupuje s potřebnou odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti, pokud se spolehne jen na spotřebitelem tvrzené údaje, které nikterak neověří, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , usnesení Vrchního soudu v Olomouci sen. zn. , spisová značka, , č.j. , incidenční spisová značka, , rozsudek Krajského soudu v , adresa, č.j. , incidenční spisová značka, , rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, či rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. , spisová značka, , v podrobnostech, zejména s ohledem na formulaci požadavku ověření skutečností uvedených spotřebitelem, pak soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění uvedených rozhodnutí.

23. Právní předchůdkyně žalobkyně sice v rámci úvěrové smlouvy č. , hodnota, ověřila, že žalovaný dosahuje uváděného příjmu, avšak již rezignovala na bližší zkoumání dalšího příjmu domácnosti, když nikterak nezjišťovala, kdo další s žalovaným ve společné domácnosti žije a kdo těchto příjmů dosahuje. Bez tohoto zhodnocení nebyla právní předchůdkyně žalobkyně schopna kvalifikovaně posoudit, zda lze tyto příjmy zahrnout do posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž rezignovala na elementární ověření výdajů žalovaného. Žalovaným uváděné měsíční výdaje ve výši 2 000 Kč jsou s ohledem na jeho rodinný stav, , Anonymizováno, vyživovací povinnosti a bydlení v nájmu natolik nízké, že právní předchůdkyně žalobkyně měla věnovat jejich ověření zvýšenou pozornost a zkoumat, zda odpovídají skutečným životním nákladům žalovaného. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně v této situaci ani nezkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím databází či z jiných relevantních zdrojů, čímž by zjistila exekuce a dluhy vedené na osobu žalovaného, soud uzavírá, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena nedostatečným způsobem, čímž došlo k porušení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a uvedená smlouva je proto neplatná.

24. Ani v druhém případě, ohledně smlouvy č. , hodnota, , však právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala, kdo konkrétně další příjmy domácnosti tvoří, zda se jedná o trvalé a reálně disponibilní příjmy a zda je lze zohlednit při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Bez takového zjištění nebylo možné učinit kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Zároveň soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na ověření skutečné výše výdajů žalovaného, ačkoli již evidovala existenci interních splátek. Uváděné výdaje žalovaného jsou ve vztahu k jeho osobním a rodinným poměrům zjevně nízké a vyžadovaly zvýšenou míru obezřetnosti, k níž však právní předchůdkyně žalobkyně nepřistoupila. Jelikož ani v tomto případě nebyla úvěruschopnost žalovaného ověřena prostřednictvím databází ani jiných relevantních zdrojů, soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a i tato úvěrová smlouva je proto neplatná.

25. Žalobkyně v obou případech, které žalovala, na výzvu soudu a přes jeho poučení týkající se řádného zkoumání úvěruschopnosti, žádná nová tvrzení podložená příslušnými důkazy neuvedla.

26. S ohledem na neplatnost obou smluv je tak namístě uzavřít, že předmětné částky vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bez právního důvodu, čímž se žalovaný bezdůvodně obohatil, je proto povinen částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, dle § 2991 o. z. vrátit. Předmětná pohledávka pak byla dle § 1879 o. z. převedena na žalobkyni v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky.

27. Ze shora uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že žalobkyni lze přiznat pouze nezaplacenou část jistiny dluhu, žalovaný není povinen hradit žádné sjednané příslušenství. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalované zaplatit částku 20 600 Kč (23 000 Kč – 2 400 Kč) a částku 1 635 Kč (10 000 Kč – 8 365 Kč), představující nezaplacené jistiny. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, přestože měl nárok na 26,59 % jejich celkové výše, neboť tomuto prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.