Okresní soud v Děčíně · Rozsudek

13 C 88/2026

č. j. 13 C 88/2026-56

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-14 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSDC:2026:13.C.88.2026.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 86 496,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 86 496,50 Kč a úrok 12 % ročně z částky 74 957,62 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a zákonný roční úrok z prodlení z částky 77 027,62 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 340,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kdy úvěr byl poskytnut ve výši 100 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky formou účelového úvěru s možností sjednání pojištění, který měl sloužit ke konsolidaci závazků žalovaného. Ze strany žalovaného byl úvěr zcela vyčerpán. Úvěr měl být splácen formou měsíčních splátek s příslušným úrokem z dlužné jistiny úvěru na úvěrový účet č. , č. účtu, . Žalovaný na poskytnutý úvěru v průběhu splácení uhradil částku 25 042,38 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit sjednané poplatky, které zůstaly ke dni podání návrhu neuhrazeny, a to konkrétně poplatku za prohlášení úvěru za splatný a za vedení úvěrového účtu. Žalovaný byl před prohlášením pohledávky za splatnou upozorněn, že porušil podmínky smlouvy a je v prodlení, včetně upozornění, že v případě neuhrazení dlužné částky, může být přistoupeno k prohlášení úvěru za splatný. Žalovaný své povinnosti nesplnil, a to ani po zaslání upozornění, z tohoto důvodu tedy došlo k zesplatnění úvěru ke dni 22. 4. 2025. Ke dni 23. 9. 2025 sestávala dlužná částka z nesplacené jistiny 74 957,62 Kč, poplatku 2 070 Kč, úroku 5 755,84 Kč a úroku z prodlení 3 713,04 Kč. Žalobkyně zároveň uplatňuje smluvní úrok z jistiny od 24. 9. 2025 do zaplacení.Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě postupní smlouvy ze dne 8. 9. 2025.Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, bylo zjištěno, že takto bylo učiněno mezi právním předchůdcem pohledávky žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným dne 28. 1. 2022, kdy výše úvěru představovala částku 100 000 Kč s měsíční anuitní splátkou a úhradou pojištění v celkové výši 2 148,17 Kč. Částka 15 000 Kč byla poskytnuta na částečnou úhradu dluhů sjednaných mezi žalovaným a bankou a zbývající část jistiny úvěru byla neúčelová ve prospěch běžného účtu č. , č. účtu, .Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 8. 9. 2025.Z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne 9. 12. 2024 vyplývá, že takto původní věřitel upozornil na dané skutečnosti žalovaného dopisem a zároveň byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu.Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že celkový dluh představuje částku 86 496,50 Kč.Z oznámení o postoupení pohledávky vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta informace týkající se postoupení pohledávky, když z potvrzení o podání vyplývá, že písemnost byla žalovanému zaslána dne 13. 10. 2025.Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný se podává, že takto původní věřitel vůči žalovanému postupoval dopisem ze dne 24. 4. 2025, čemuž předcházela upomínka z 23. 2. 2025.Z výpisu z běžného účtu žalovaného soud zjistil, že příjem žalovaného byl od 15 048 Kč do 21 000 Kč.Na základě shora zjištěných a prokázaných skutečností, učinil soud následující závěr o skutkovém a právním stavu věci.Mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru na základě které měl úvěr sloužit ke konsolidaci závazku žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši 100 000 Kč, kdy částka 15 000 Kč byla použita na konsolidaci a zbylá částka byla dána žalovanému volně k dispozici, a to převedením na předmětný účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, když zaplatil pouze částku na jistině 25 042,38 Kč, splátky v dohodnuté výši přestal platit, několikrát byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru pro neplacení na což kladně nereagoval, a proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 22. 4. 2025 a žalovaný byl vyzván k uhrazení dluhu, což však neučinil, proto se žalobkyně domáhá zaplacení soudně, když v mezidobí na základě postupní smlouvy došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, a to již zmíněnou smlouvou z 8. 9. 2025.Shora provedeným dokazováním má soud za prokázáno tvrzení žalobkyně obsažné v žalobě a soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný jako dlužník je povinen uhradit žalobkyni dlužnou částku spolu s příslušenstvím pohledávky, úrokem z prodlení a zákonným ročním úrokem z prodlení.Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl., zák. č. 89/2012 Sb., o. z. O příslušenství pohledávky, úroků z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z., v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.Předmětný právní poměr se zároveň řídí příslušnými ustanoveními zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, kdy žalobkyně v řízení řádně prokázala, že splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 zák. o spoř. úvěru, kdy náležitě a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla, tedy řádně zkoumala jak příjmovou, tak výdajovou stránku žalovaného.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 340,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 082 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 4 580 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, tří paušálních náhrad výdajů po á 450 Kč dle § 13 odst. 4 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.