13 C 90/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 112 367,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 902,73 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 8. 2. 2026 do zaplacení ve výši 11,5 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do částky 52 317,91 Kč a zákonného ročního úroku z prodlení z částky 53 883,07 Kč od 20. 9. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % a částky 9 147,31 Kč, se zamítá.

III. Žalované se vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá vydání soudního rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla povinna zaplatit žalovanou částku s odůvodněním, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 6. 2024 na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 44 500 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle všeobecných obchodních podmínek, kdy první splátka byla splatná dne 15. 7. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 23. 9. 2026. Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to dne 1. 9. 2024 v částce 2 100 Kč, dne 1. 9. 2024 v částce 2 100 Kč, dne 4. 10. 2024 v částce 1 700 Kč, dne 3. 11. 2024 v částce 1 500 Kč, dne 8. 1. 2025 v částce 500 Kč, dne 26. 5. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 24. 1. 2025 v částce 1 200 Kč, dne 31. 1. 2025 v částce 1 200 Kč, dne 12. 2. 2025 v částce 2 400 Kč, dne 27. 5. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 29. 5. 2025 v částce 1 000 Kč, dne 1. 6. 2025 v částce 2 500 Kč, dne 1. 6. 2025 v částce 1 500 Kč, dne 30. 6. 2024 v částce 4 000 Kč, dne 29. 8. 2024 v částce 1 700 Kč, dne 30. 8. 2024 v částce 2 500 Kč, dne 16. 2. 2025 v částce 4 500 Kč, dne 6. 9. 2024 v částce 2 200 Kč, dne 7. 9. 2024 v částce 359 Kč, dne 30. 12. 2024 v částce 2 000 Kč, dne 26. 7. 2024 v částce 2 000 Kč, dne 24. 5. 2025 v částce 20 000 Kč, dne 8. 10. 2024 v částce 1 000 Kč, dne 25. 8. 2024 v částce 4 000 Kč, dne 1. 4. 2025 v částce 4 000 Kč, dne 16. 5. 2025 v částce 6 000 Kč, dne 13. 2. 2025 v částce 3 000 Kč, dne 4. 6. 2025 v částce 2 800 Kč, dne 15. 6. 2024 v částce 4 000 Kč, dne 7. 11. 2024 v částce 500 Kč, dne 6. 1. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 5. 8. 2024 v částce 1 200 Kč, dne 3. 11. 2024 v částce 500 Kč, dne 22. 12. 2024 v částce 4 400 Kč, dne 30. 9. 2024 v částce 3 500 Kč, dne 21. 7. 2024 v částce 3 500 Kč, dne 5. 4. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 4. 5. 2025 v částce 800 Kč, dne 4. 2. 2025 v částce 1 600 Kč, dne 26. 2. 2025 v částce 2 500 Kč, dne 28. 12. 2024 v částce 1 000 Kč, dne 5. 2. 2025 v částce 1 200 Kč, dne 28. 2. 2025 v částce 1 200 Kč, dne 17. 5. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 25. 5. 2025 v částce 2 244 Kč, dne 30. 7. 2024 v částce 7 500 Kč, dne 3. 5. 2025 v částce 600 Kč, dne 31. 5. 2025 v částce 2 000 Kč. Žalovaná na jistinu splatila celkem 72 995,33 Kč. Žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplatila, proto žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny, poplatku za vyplacení tranší úvěru, smluvního úroku a poplatek za službu „, Anonymizováno, “.

2. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z údajů tvrzených žalovanou a z výpisu z bankovního účtu žalované, byla ověřena výše čistého měsíčního příjmu, která činila 23 558 Kč, byla provedena lustrace dokladu v databázi neplatných dokladů.

3. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila.

4. Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2026 bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu vůči žalobkyni, a dle potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že dne 30. 1. 2026 byla žalované zásilka zaslána.

6. Z dokladů předložených žalovanou žalobkyni před poskytnutím úvěru vyplývá, že žalovaná takovýmto způsobem byla ztotožněna.

7. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že smlouva byla mezi účastnicemi uzavřena dne 15. 6. 2024 a předmětem této smlouvy bylo ujednání, že věřitel poskytne klientovi v jeho prospěch částku až do výše 44 500 Kč, jako spotřebitelský úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet dle ujednání uvedených ve smlouvě, včetně poplatků a úroku.

8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo soudem zjištěno, že výše pravidelných výdajů na půjčky představuje částku 3 500 Kč, na bydlení 1 500 Kč, nezbytné výdaje 2 000 Kč a ostatní zbytné výdaje tvoří 500 Kč, výše ověřeného měsíčního příjmu činí 23 558 Kč.

9. K výzvě soudu stran doložení jak a v jakém rozsahu byla zkoumána úvěruschopnost žalované před poskytnutím předmětného úvěru a jak konkrétně byly zjištěné informace žalobkyní ověřovány, žalobkyně žádným způsobem nereagovala.

10. Ze zprávy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s., bylo zjištěno, že na účet žalované č. , č. účtu, byly od žalobkyně postupně zasílány finanční prostředky v celkové výši 72 744 Kč.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k názoru, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu na jejímž základě byla žalovaná oprávněna průběžně čerpat finanční prostředky až do výše 44 500 Kč, přičemž skutečně čerpala finanční prostředky v částce 123 903 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných denních splátkách. Žalobkyně zaplatila celkem 73 000,73 Kč. Před uzavřením smlouvy zjistila žalobkyně některé dílčí informace o schopnosti žalované úvěr splácet, přičemž vycházela z údajů poskytnutých žalovanou.

12. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná nejednala v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztahy rovněž dle zák. č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).

13. Dle § 86, odst. 1, z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěru poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při poskytování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú., zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích, o způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, že smlouva dle § 87 odst. 1 z. s. ú., neplatná k čemuž soud přihlédne i bez návrhu.

14. Dle § 2991 odst. 1, musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému to, oč se obohatil, dle § 2991, odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl.

15. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nepostupovala s odbornou péčí, ani po výzvě nepředložila soudu důkazy stran toho, z jakých důkazů při zkoumání úvěruschopnosti vycházela. Žalobkyně ani po výzvě nepředložila soudu důkaz k tomu, jakých podkladů při zkoumání úvěruschopnosti vycházela, dále soudu nedoložila výpis z registru NRKI, BRKI, CEE, z ISIR, rovněž nepředložila výpisy z bankovního účtu žalované ze kterých, dle svých tvrzení vycházela. Soud tedy uzavírá, že na základě provedeného dokazování žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované pouze z tvrzení žalované, kdy tyto informace nijak neověřila. Žalobkyně ani nezjišťovala, jaké úvěrové zatížení v té době žalovaná měla a zda-li jím sdělené údaje odpovídají realitě. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně před poskytnutím úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost a důkladně neposoudila úvěruschopnost žalované. Z tohoto důvodu je potřeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit jako absolutně neplatnou.

16. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení prokazatelně poskytnuté jistiny ve výši 50 902,73 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (celková částka čerpaná žalovanou byla 123 903 Kč a žalovaná uhradila 70 000,73 Kč), spolu s úrokem z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (výrok I.).

17. Ve zbytku je pak třeba žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok II.).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žalované se vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla ve věci úspěšná a měla by nárok na 9,4 % nákladů z jejich celkové výše (poměru úspěchu a neúspěchu), ale žalované prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.