13 C 91/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 75 835,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 899,15 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 8. 2. 2026 do zaplacení ve výši 11,5 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do částky 40 299,81 Kč a zákonného ročního úroku z prodlení z částky 34 641,97 Kč od 16. 10. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % a částky 1 636,83 Kč, se zamítá.

III. Žalovanému ve vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení 75 835,79 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 18. 5. 2025 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, až do výše 53 500 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, dle všeobecných obchodních podmínek, kdy první splátka byla splatná dne 17. 6. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 9. 11. 2026. Žalovaný na základě smlouvy o úvěru čerpal finanční prostředky v celkové výši 34 086 Kč na účet č. , č. účtu, , a to konkrétně dne 24. 6. 2025 v částce 13 565 Kč, dne 26. 6. 2025 v částce 4 521 Kč a dne 18. 5. 2025 v částce 16 000 Kč. Svůj dluh řádně a včas neplnil, čímž se dostal se splácením do prodlení, na jistinu splatil 186,85 Kč. Žalobkyně proto požaduje úhradu dlužné jistiny, poplatku za vyplacení tranší úvěru a smluvního úroku a poplatku za službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “.

2. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z údajů tvrzených žalovaným, dále vycházela z registru bankovních a nebankovních klientských informací NRKY a BRKY registry, dále z insolvenčního rejstříku centrální evidence exekucí, předložených výpisů z účtu, kdy měsíční příjem žalovaného činil 25 000 Kč. Z těchto skutečností žalobkyně usoudila, že je žalovaný schopen úvěr splácet.

3. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil.

4. Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalující stranou.

6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že takto žalobkyně vůči žalovanému postupovala dopisem ze dne 28. 1. 2026 v němž byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni a dle potvrzení o zaslání doporučené zásilky bylo zjištěno, že písemnost byla žalovanému zaslána dne 30. 1. 2026.

7. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi účastníky, a to dne 18. 5. 2025, kdy předmětem smlouvy bylo, že žalobkyně žalovanému poskytne částku až do výši 53 550 Kč, jako spotřebitelský úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splatit formou splátek spolu s příslušenstvím, úrokem z prodlení a příslušnými poplatky.

8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že celkový počet domácnosti žalovaného tvoří dvě osoby, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky představuje 2 000 Kč, na bydlení 10 000 Kč, další nezbytné výdaje nebyly uvedeny žádné, ostatní zbytné výdaje 5 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu byla 24 450 Kč.

9. Na výzvu soudu zaslanou žalobkyni ohledně doložení jak a v jakém rozsahu byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru a jak konkrétně byly zjištěné informace žalobkyní ověřovány a stran těchto skutečností předložit důkazy, žalobkyně žádným konkrétním způsobem nereagovala.

10. Ze sdělení , Anonymizováno, bank a. s., bylo soudem zjištěno, že bylo žalobkyní žalovanému poskytnuto finanční plnění, a to konkrétně 24. 6. 2025 v částce 13 565 Kč, dále 26. 6. 2025 v částce 4 521,72 Kč a 18. 5. 2025 v částce 16 000 Kč.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k názoru, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu a jejímž základě byl žalovaný oprávněn průběžně čerpat finanční prostředky až do výše 53 500 Kč. Žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 34 086 Kč, kdy se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných denních splátkách. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjistila některé dílčí informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházela z údajů poskytnutých žalovaným. Žalovaný nezaplatil žalobkyni nad rámec 186,85 Kč ničeno.

12. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztahy rovněž dle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).

13. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při poskytování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú., zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích, o způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva dle § 87 odst. 1 z. s. ú., neplatná k čemuž soud přihlédne i bez návrhu.

14. Dle § 2991 odst. 1 o. z., musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému to, oč se obohatil, dle § 2991, odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.

15. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nepostupovala s odbornou péčí, ani po výzvě nepředložila soudu důkazy stran toho, z jakých důkazů při zkoumání úvěruschopnosti vycházela. Žalobkyně nepředložila soudu výpis z CEE, z ISIR, či výpisy z bankovního účtu žalovaného ze kterých, dle svých tvrzení vycházela. Soud tedy uzavírá, že na základě provedeného dokazování žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného pouze z tvrzení žalovaného, kdy tato nijak neověřila. Žalobkyně ani nezjišťovala, jaké úvěrové zatížení v té době žalovaný měl a zda-li jím sdělené údaje odpovídají realitě. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně před poskytnutím úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost a důkladně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Z tohoto důvodu je potřeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit jako absolutně neplatnou.

16. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení prokazatelně poskytnuté jistiny ve výši 33 899,15 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (poskytnutá částka 34 086 Kč mínus částka zaplacení 186,5 Kč), spolu s úrokem z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (výrok I.).

17. Ve zbytku je pak třeba žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok II.).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žalovanému se vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný by měl nárok na 10,6 % celkové výše jeho nákladů, dle rozdílu úspěchu a neúspěchu v řízení, ale žalovanému prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.