13 C 99/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 67 824 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 67 824 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 38 770 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že žalobce a žalovaný jsou každý jednou polovinou podílovými spoluvlastníky budovy bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. St. [číslo], budovy bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. St. [číslo], budovy bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. St. [číslo], vše v katastrálním území Horní Kamenice, včetně uvedených pozemků a dále budovy [adresa] na pozemku parc. č. St. [číslo], budovy bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. St. [číslo], včetně uvedených pozemků, jakož i pozemků parc. [číslo] vše v katastrálním území Horní Kamenice (dále jen„ nemovité věci 1“). Uvedené nemovité věci byly pronajaty společnosti [právnická osoba], za nájemné ve výši 130 072 Kč měsíčně + DPH. Z této částky připadá jedna polovina žalobci a jeho manželce. Dále měla společnost [právnická osoba], hradit za pronájem pozemku parc. č. st. [číslo] v katastrálním území Horní Kamenice částku 20 000 Kč měsíčně + DPH (dále jen nemovité věci č. 2). Z této částky rovněž připadá polovina žalobci a jeho manželce. V období leden 2018 – září 2018 uvedení nájemci zaslali žalovanému na účet částku 1 350 648 Kč + DPH, žalovaný měl dle smlouvy zasílat polovinu nájemného žalobci, přičemž za uvedení období tak žalovaný učinil jen částečně, částku ve výši 67 824 Kč žalovaný žalobci nevyplatil.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o narovnání, ve které byly vzájemné nároky vypořádány. Dohoda řešila i vyúčtování příjmů a výdajů za rok 2018, v ní se účastníci zavázali, že po skončení roku 2018 předloží veškeré doklady externí účetní společnosti [právnická osoba] za účelem vyúčtování roku 2018, přičemž účastníci se zavázali vyúčtování respektovat a vzájemně se podle něj vypořádat. Dle tohoto vyúčtování měl žalovaný nárok na doplatek ve výši 84 416,69, Kč žalobce měl nárok na doplatek ve výši 9 451,90 Kč. Žalovaný z opatrnosti vznesl kompenzační námitku s tím, že tak žalobce dluží žalovanému, nikoli naopak.

3. Z listu vlastnictví katastru nemovitostí [číslo] pro katastrální území Horní Kamenice soud zjistil, že nemovité věci [číslo] byly ke dni 30. 9. 2018 zapsány v podílovém spoluvlastnictví účastníků, kdy každému ze spoluvlastníků svědčí podíl o velikosti ideální jedné poloviny, kdy spoluvlastnický podíl obou účastníků je vždy zapsán ve společném jmění manželů.

4. Ze smlouvy o nájmu nemovitostí uzavřené účastníky dne 1. 1. 2006 soud zjistil, že účastníci jakožto pronajímatelé přenechali [právnická osoba], s. r. o., k užívání budovu bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. St. [číslo], budovu bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. St. [číslo], budovu bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. St. [číslo], pozemek parc. č. St. [číslo], pozemek parc. č. St. [číslo] a pozemek parc. č. St. [číslo], vše v katastrálním území Horní Kamenice, obec Česká Kamenice, jak je zapsáno na [list vlastnictví], dále budovu [adresa] na pozemku parc. č. St. [číslo], budovu bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. St. [číslo], jakož i pozemky parc. č. St. [číslo], St. [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], vše v katastrálním území Horní Kamenice, obec Česká Kamenice, jak zapsáno na [list vlastnictví] (nemovité věci 1), a to na dobu neurčitou za nájemné ve výši 1 800 000 Kč + DPH ročně.

5. Z dodatku č. 9 ke smlouvě o nájmu nemovitostí ze dne 1. 1. 2006 uzavřeného dne 2. 6. 2016 soud zjistil, že účastníci se s nájemcem dohodli na tom, že nájemné pro rok 2016 bude činit částku 1 560 864 Kč + DPH, které bude hrazeno dle splátkového kalendáře dle přílohy tohoto dodatku.

6. Z dodatku č. 9 vyplývá, že ujednaná výše nájemného dle uvedeného dodatku se týká pouze nájemného na rok 2016, z dodatku nikterak nevyplývá projev vůle účastníků, aby nově ujednané nájemné činilo uvedenou částku i pro nadcházející roky. Z uvedeného důvodu tedy soud na základě shora uvedené smlouvy a dodatku č. 9 učinil skutkový závěr, že nájemné za rok 2018 činilo dle původního smluvního ujednání 1 800 000 Kč, tedy za žalobou uplatněné období leden 2018 až září 2018 částku 1 350 000 Kč.

7. Ze smlouvy o nájmu nemovitostí uzavřené dne 30. 3. 2012 soud zjistil, že účastníci jakožto pronajímatelé přenechali společnosti [právnická osoba], k užívání pozemek parc. č. St. [číslo] v katastrálním území Horní Kamenice (nemovité věci 2) na dobu neurčitou, a to za nájemné ve výši 13 680 Kč + DPH měsíčně.

8. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o nájmu nemovitostí ze dne 30. 3. 2012 soud zjistil, že účastníci se dohodli s nájemcem na tom, že nájemné za rok 2013 činí 240 000 Kč + DPH, které bude hrazeno dle splátkového kalendáře dle přílohy tohoto dodatku.

9. Z dodatku č. 2 ke smlouvě o nájmu nemovitostí ze dne 30. 3. 2012 soud zjistil, že účastníci se dohodli s nájemcem na tom, že nájemné za 4. čtvrtletí roku 2018 činí 60 000 Kč + DPH, které bude hrazeno dle splátkového kalendáře dle přílohy tohoto dodatku.

10. Z dodatku č. 1 vyplývá, že ujednaná výše nájemného dle uvedeného dodatku se týká pouze nájemného na rok 2013, z dodatku nikterak nevyplývá projev vůle účastníků, aby nově ujednané nájemné činilo uvedenou částku i pro nadcházející roky. Z dodatku č. 4 naopak vyplývá, že tento se týká pouze období říjen – prosinec roku 2018, tedy období nadcházející tomu, které bylo uplatněno v žalobě. Z uvedeného důvodu tedy soud na základě shora uvedené smlouvy a dodatku č. 9 učinil skutkový závěr, že nájemné za první tři čtvrtletí roku 2018 činilo dle původního smluvního ujednání částku 13 680 Kč + DPH měsíčně, tedy celkem částku 123 120 Kč + DPH.

11. Z rámcové dohody o narovnání uzavřené účastníky dne 21. 12. 2018 soud zjistil, že s ohledem na spor účastníků ohledně rozsahu vyúčtování příjmu a nákladů ze správy nemovitých věcí činí závazek žalovaného vůči žalobci za roky 2015, 2016 a 2017 částku 324 682 Kč. Co se týče roku 2018, účastníci se zavázali po skončení kalendářního roku, nejpozději do 31. 1. 2018 (jedná se o zřejmou písařskou chybu, správně mělo být 31. 8. 2019, poznámka soudu), předložit veškeré podklady externí účetní společnosti [právnická osoba] za účelem provedené vyúčtování roku 2018 s tím, že účastníci se zavázali takové vyúčtování respektovat a písemně se podle něj vypořádat do 15 dnů od doručení takového vyúčtování.

12. Z dodatku č. 1 k rámcové dohodě o narovnání ze dne 21. 12. 2018 soud zjistil, že účastníci se dohodli na tom, že v dohodě o narovnání nesprávně uvedená částka 324 682 Kč činí správně 300 071 Kč. Účastníci se dále dohodli na tom, že jelikož žalovaný uhradil v mezidobí nesprávně uvedenou částku 324 682 Kč, bude přeplatek ve výši 24 611 Kč zohledněn v rámci dalšího vyúčtování za rok 2018.

13. Z vyúčtování zaplacení nájmů za období 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 soud zjistil, že dle tohoto vyúčtování činí doplatek žalobce částku 9 451,90 Kč, doplatek žalovaného 84 416,49 Kč. Vyúčtování není nikým podepsáno a není zřejmé, která osoba jej vyhotovila.

14. Z výzvy ze dne 12. 4. 2021 vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 67 824 Kč pod pohrůžkou podání žaloby, přičemž uvedená výzva byla žalovanému doručena dne 15. 4. 2021, jak soud zjistil z příslušné doručenky.

15. Dodatky č. 5 – 8 ke smlouvě o nájmu nemovitostí ze dne 1. 1. 2006 soud neprovedl, neboť skutečnost, která jimi měla být prokázána, není v souzené věci rozhodná, když nájemné ujednané v těchto dodatcích se týká jiných období, než za které je nájemné požadováno v žalobě.

16. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru:

17. Účastníci byli podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí 1 a nemovitých věcí č. 2, přičemž účastníci přenechali nemovité věci 1 k užívání [právnická osoba], s. r. o., přičemž na nájemném za období leden 2018 – září 2018 měli účastníci na nájemném obdržet částku 1 350 000 Kč + DPH, účastníci dále přenechali nemovité věci 2 k užívání společnosti [právnická osoba], přičemž na nájemném za období leden 2018 – září 2018 měli účastníci na nájemném obdržet částku 123 120 Kč + DPH. Účastníci se následně dohodli na tom, že předložit veškeré podklady externí účetní společnosti [právnická osoba] za účelem provedení vyúčtování roku 2018, což se účastníci dohodli respektovat. Ve vyúčtování měl být zohledněn přeplatek žalovaného ve výši 24 611 Kč za minulá období vzniklý z důvodu chybně určené částky přeplatku. Dle vyúčtování vypracovaného neznámou osobou činí doplatek žalobce za rok 2018 částku 9 451,90 Kč, doplatek žalovaného 84 416,49 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 67 824 Kč výzvou ze dne 12. 4. 2021, která byla žalovanému doručena dne 15. 4. 2021.

18. Žalobce se žalobou domáhal vydání části nájemného, které nájemce hradil za užívání nemovitých věcí v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení, a to k rukám žalovaného. Po právní stránce se jedná o nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), přičemž právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě dle § 629 odst. 1 o. z.

19. Soud vyzval žalobce usnesením ze dne 21. 12. 2021 č. j. 13 C 99/2021-45, k doplnění žaloby o tvrzení, za jaké konkrétní období požaduje zaplacení poměrné části nájemného, tedy jaké částky od ledna do září 2018 od žalovaného na úhradu poměrné části nájemného obdržel a na úhradu poměrné části nájemného za který měsíc uvedenou platbu použil; dále, nájemné za který konkrétní měsíc a v jaké výši od žalovaného požaduje. Tuto část výzvy ponechal žalobce bez reakce, nicméně soud shledal, že žaloba i bez uvedení těchto tvrzení není neurčitá, proto žalobu neodmítl a pokračoval v řízení. Obdobnou výzvu pak soud následně zopakoval ústně při jednání dne 12. 7. 2023, a to zejména s ohledem na vznesenou námitku promlčení, neboť ze žalobních tvrzení žalobce vyplynulo, že žalobci byla žalovaným zasílána část nájemného v období leden 2018 – září 2018, avšak v neúplné výši, kdy žalovaný vyvozuje dluh v žalovaného ve výši 67 824 Kč, avšak z žalobních tvrzení již nevyplývá, za které konkrétní měsíce a v jaké měsíčné výši žalobce po žalovaném zaplacení části nájemného požaduje. Uvedenou otázku bylo nutno zodpovědět, jelikož žalobce podal žalobu dne 4. 5. 2021, pro poměrnou část nájemného, které bylo zaplaceno žalovanému do 4. 5. 2018, byla tak námitka promlčení dle názoru soudu vznesena důvodně. Pro absenci tvrzení žalobce však není zřejmé, jaká část žalovaného nájemného představuje nájemné uhrazené do tohoto data a po tomto datu, není tedy možno zhodnotit, jaká část poměrného nájemného je či není promlčena. Z uvedeného důvodu tedy soud poučil žalobce při shora uvedeném jednání dle § 118a odst. 1 o.s.ř. a vyzval jej k doplnění tvrzení o tom, za jaké konkrétní měsíce a v jaké konkrétní měsíční výši žalobce dlužnou částku požaduje. Žalobce však uvedené tvrzení ani přes výzvu soudu nedoplnil, čímž znemožnil soudu posoudit, v jaké výši je případně pohledávka promlčena.

20. Jelikož soud není oprávněn vyvozovat skutková tvrzení z provedeného dokazování, neprovedl již z důvodu absence doplnění tvrzení pro nadbytečnost další navržené důkazy a nezabýval se z důvodu hospodárnosti řízení již dalšími námitkami žalovaného, přičemž soud žalobu pro neunesení břemene tvrzení žalobu v celém rozsahu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 770 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 824 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, 2 x sepsání vyjádření ve věci samé, 3x účast na jednání soudu) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 7 993,50 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 4. 2023 náhrada 2 761,50 Kč za 250 ujetých km v částce 1 961,50 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 7. 2023 náhrada 2 616 Kč za 250 ujetých km v částce 1 816 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 9. 2023 náhrada 2 616 Kč za 250 ujetých km v částce 1 816 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 713,50 Kč ve výši 6 869,84 Kč Celkem náhrada činí 39 583,34 Kč, soud však přiznal žalovanému náklady jen do výše, kterou žalovaný uplatnil, tedy ve výši 38 770 Kč.