13 C 99/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta, Anonymizováno. Anonymizováno. sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného Anonymizováno pro 24 514,12 Kč s Anonymizováno

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 17 040 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do částky 7 474,12 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 19 228,14 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 565 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 24 514,12 Kč s přísl. z titulu nároku na zaplacení dlužné částky, poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba.) žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 17. 3. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši až 150 000 Kč, žalovaný úvěr čerpal ve výši 20 000 Kč. Žalovaný uhradil pouze 2 960 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Na termín nařízeného soudního jednání se žalobce nedostavil ani se neomluvil, soud postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl dokazování listinnými důkazy. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 10. 10. 2025 k zaplacení dluhu vůči žalobkyni, když písemnost byla žalovanému zaslána dne 20. 10. 2025. Z přehledu čerpání finančních prostředků a jejich splácení soud zjistil, že žalovaný čerpal částku 20 000 Kč a zaplatil celkem na splátkách 2 960 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi postupitelem právnická osoba. a postupníkem žalobkyní dne 28. 5. 2025, kdy byla postoupena též pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne 9. 4. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy od úvěru a vyzvala k okamžité úhradě dluhu, když dle poštovního podacího archu byla písemnost žalovanému zaslána 11. 4. 2024. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo soudem zjištěno, že žalovanému toto bylo sděleno dopisem z 23. 6. 2025. Z upomínky ze den 23. 6. 2025 se podává, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni. Z výzvy soudu stran doložení jak a v jakém rozsahu byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru a jak konkrétně zjištěné informace byly právním předchůdcem žalobkyně ověřovány. Žalobkyně reagovala tak, že byla provedena interní analýza klientských dat a jejich ověření, když provedl vyhledávání v registru SOLUS, CRIF, dále získala informace od žalovaného, který sdělil, že jeho měsíční příjem činí 33 223 Kč, náklady na bydlení 0 Kč, dle výplatního lístku je jeho příjem 33 987 Kč a též byly prověřovány pohyby na účtu žalovaného. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že příjmy žalovaného byly 33 223 Kč, výdaje na bydlení 0 Kč, splátky úvěrů 20 069 Kč. Dle průkazu totožnosti byla ztotožněna osoba žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného za leden 2023 soud zjistil, že se zde vyskytují inkasa ve prospěch právnická osoba. dále příchozí platby od Anonymizováno právnická osoba., Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, právnická osoba. Z výplatního lístku soud zjistil, příjem žalovaného 33 987 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. smlouvy Anonymizováno vyplývá, že účastníci tedy právní předchůdce žalobkyně a žalovaný tuto uzavřeli dne 17. 3. 2023, kdy žalovanému byl poskytnul neúčelový revolvingový úvěr, kdy finanční prostředky mohl čerpat opakovaně a žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s úroky ve výši 29,90 % ročně, a to v měsíčních splátkách. Ze soudního systému Anonymizováno bylo soudem zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty následují úvěry. 21. 4. 2023 právnická osoba 10 000 Kč, 11. 7. 2022 Anonymizováno 65 000 Kč, 13. 7. 2023 Anonymizováno Anonymizováno 30 000 Kč, 19. 5. 2023 Anonymizováno Anonymizováno 25 000 Kč, 22. 6. 2023 Anonymizováno Anonymizováno 47 280 Kč, 16. 12. 2022 Anonymizováno Anonymizováno 10 000 Kč, 16. 7. 2023 Anonymizováno Anonymizováno 12 000 Kč, 25. 5. 2023 právnická osoba 20 000 Kč, 20. 7. 2022 Anonymizováno Anonymizováno 70 000 Kč, 25. 10. 2022 Anonymizováno 30 000 Kč, 11. 12. 2020 Anonymizováno Anonymizováno 21 875 Kč V průběhu řízení soud vyzval právní zástupkyni žalobkyně dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k tomu, zda má další tvrzení a důkazy stran prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, neboť toto nebylo dosud předloženými důkazy řádně prokázáno s poučením, že pokud takto nebude učiněno žalobkyní, může to mít pro ni nepříznivý vliv stran rozhodnutí věci. Právní zástupkyně uvedla, že nemá, co by k poučení doplnila. Provedeným dokazováním má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, kde žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec a žalovaný se je zavázal splácet měsíční splátkou. Žalovaný vyčerpal 20 000 Kč a na splátkách zaplatil 2 960 Kč. Na výzvy k zaplacení dluhu vůči žalobkyni nereagoval, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení soudně. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala z výpisu z běžného účtu žalovaného, přičemž přezkumem soud shledal, že žalovaný zde má příjem i od jiných poskytovatelů úvěru tak jak je shora specifikováno. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Po právní stránce soud posoudil právní vztahy vzniklé mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle § 2395 a násl. o. z., jako smlouvu o úvěru, přičemž zároveň se právní poměry mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z. s. ú.“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú., jelikož právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 z. s. ú., tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel posouzení úvěruschopnosti činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalovaného v daném případě nedošlo. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalovaného nevyžádala žádné listiny (např. pracovní smlouvu, nájemní smlouvu nebo výpis z katastru nemovitostí). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. Anonymizováno/Anonymizováno, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Žalobkyně tedy žádným způsobem neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Z předložených výpisů z účtu žalovaného je naopak patrné, že tento měl závazky i vůči jiným poskytovatelům úvěru. I přes výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení a stran těchto navržených důkazů pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně již žádné další tvrzení a důkazy soudu neposkytla. S ohledem na to, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, má žalobkyně, na níž byla pohledávka postoupena podle § 1879 o. z., právo pouze na zaplacení částky 17 040 Kč, představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu úvěru, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (rozdíl mezi poskytnutou částkou ve výši 20 000 Kč a uhrazenou částkou 2 960 Kč). Žalovaný je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. povinný vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení v této výši. Žalobkyni nenáleží ani úrok z prodlení, neboť žalovaný se dosud v prodlení neocitl. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti v době přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem a uplyne až po právní moci rozsudku, není tak žalovaný s plněním závazku dosud v prodlení a z tohoto důvodu tak dosud není povinný hradit úrok z prodlení. Ve zbytku byla pak žaloba jako bezdůvodná zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 565 Kč, přičemž tato částka představuje 39 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 904 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 514 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a odměny advokáta dle § 7 bod 5 za jeden úkon právní služby 2 100 Kč a jeden režijní paušál 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t. , cestovné osobním automobilem adresa a zpět 240 km sazby základní náhrady 5,90 Kč za km průměrné spotřeby 5, 3 litru na 100 km dle vyhláškové ceny 34,70 Kč, náhrady za ztrátu času 6 půlhodin po á 150 Kč dle § 14 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle §160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.