14 C 273/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o stanovení výživného a zajištění úhrady neprovdané matce

I. Řízení se co částky 85 000 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč, a to formou splátek po 2 000 Kč měsíčně, počínaje květnem 2024, vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému, aby platil žalobkyni výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně, počínaje prosincem 2019, a to až do listopadu 2021 včetně. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum se žalobkyni jakožto svobodné matce narodila dcera jméno. Jelikož se žalobkyně v rozhodné době intimně stýkala se žalovaným, je přesvědčena, že otcem dítěte je žalovaný, který však otcovství odmítl. Žalobkyně byla ke dni podání žaloby na mateřské (rodičovské) dovolené, žila v domě ve svém vlastnictví, kdy hradila veškeré náklady spojené s užíváním bytu a splátky hypotečního úvěru, jakož i veškeré své životní náklady a náklady nezletilé. Žalovaný ke dni podání žaloby neplatil na nezletilou žádné výživné, ani matce nijak nepřispíval na její náklady. Proto se žalobkyně domáhá ve smyslu ust. § 920 občanského zákoníku, aby jí žalovaný platil po dva roky výživné. Jelikož žalobkyně vynaložila v souvislosti se svým těhotenstvím a porodem nezletilé jméno částku ve výši přibližně 50 000 Kč, požaduje dále po žalovaném, aby se na těchto nákladech podílel jednou polovinou, tzn. částkou ve výši 25 000 Kč.

2. Žalobkyně v průběhu řízení vzala žalobu částečně zpět tak, že nadále požadovala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit celkem částku 60 000 Kč na obou nárocích s tím, že je ochotna akceptovat splácení dluhu po 2 000 Kč měsíčně od května 2024, kdy bude mít otec vyšší výdělky s ohledem na sezónnost jeho prací. Soud proto postupoval dle ust. § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.).

3. Žalovaný s návrhem na zaplacení částky 60 000 Kč nesouhlasil, neboť není schopen splácet dlužnou částku po 2 000 Kč měsíčně. Navrhl, že žalobkyni jednorázově ihned zaplatí pouze částku 30 000 Kč.

4. V průběhu řízení bylo rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, rozhodnuto, že žalovaný je otcem nezletilé jméno, a bylo stanoveno žalovanému výživné ve vztahu k dceři ve výši 3 000 Kč měsíčně. Soud v rámci dokazování dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalovaný byl od roku 2019 bez řádného zaměstnání, a po celou dobu byl veden jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce ČR. Před rokem 2019 dosahovala mzda žalovaného přibližně částky 20 000 Kč. Soud dále dospěl k závěru, že žalovaný je pracovně způsobilý a i reálně schopný, když byl dlouhodobě vlastními silami schopen rekonstruovat nemovitost, přičemž tuto práci vykonával bezplatně. Žalovaný v rozhodném období vlastnil podíl na nemovité věci, a to bytové jednotce, kterou užívala jeho předchozí partnerka s jejich společnými dvěma dětmi. Žalovaný pak bezplatně využíval bytovou jednotku jeho předchozí partnerky.

5. Žalovaný uvedené závěry Okresního soudu v Děčíně po celou dobu řízení nezpochybňoval, naopak na ně v rámci svého vyjádření odkázal s tím, že v rozhodné době byl veden jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce ČR, a proto soud z těchto skutkových zjištění vycházel i v projednávané věci, neboť skutkové závěry se týkají shodného rozhodného období.

6. Podle ust. § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

7. Podle ust. § 913 odst. 1 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

8. V předmětné věci soud dospěl k závěru, že je (resp. bylo) v silách žalovaného hradit žalobkyni výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně, kdy soud tuto částku považuje za přiměřenou i vzhledem k tomu, že na nezletilou jméno bylo uloženo otci platit výživné ve výši 3 000 Kč. Soud vycházel ze zjištění, že žalovaný v rozhodné době sice byl nezaměstnán a byl evidován na Úřadu práce ČR, avšak měl ve shodě s rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, za to, že otci nic nebránilo pracovat, když v předchozích letech dosahoval příjmu minimálně 20 000 Kč. příjmení výživného ve výši 2 500 Kč pak představuje 12,5 % potencionálního příjmu otce. Jelikož žalovaný žalobkyni žádné výživné neplatil, vznikl mu na výživném dluh v celkové výši 60 000 Kč (2 500*24). Soud pak s ohledem na návrh žalobkyně umožnil žalovanému, aby celkový dluh ve výši 60 000 Kč zaplatil ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, počínaje květnem 2024, a to pod ztrátou výhody splátek. Soud si je sice vědom, že žalobkyně v žalobě uplatnila dva samostatné nároky, kdy ke každému z nároků musí směřovat samostatná skutková tvrzení a důkazní návrhy, avšak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně se domáhala pouze částky ve výši 60 000 Kč, která byla plně pokryta nárokem na výživné, nezabýval se již soud s ohledem na ekonomii řízení nárokem na zaplacení nákladů spojených s těhotenstvím žalobkyně, neboť by to na závěru soudu ničeho nezměnilo.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch a neúspěch účastníků byl v zásadě shodný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.