14 C 34/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 112 154,53 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 112 154,53 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 4 775,97 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 2 460 Kč, zákonnými úroky z prodlení z částky 29 465,49 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení ve výši 14,75 %, s úroky ve výši 8 % ročně z částky 28 413,29 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 774,44 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 921,48 Kč, se zákonnými úroky z prodlení z částky 9 641,43 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení ve výši 14,75 %, a s úroky ve výši 8 % ročně z částky 9 383,35 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 84 796,49 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 21. 10. 2022 smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v pevné výši 3 931 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 16 850 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 14 569 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 11 550 Kč prostřednictvím 20 měsíčních splátek po 6 095 Kč, přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 21. 6. 2024. Žalovaný svůj dluh ve sjednané lhůtě nesplnil. Právní předchůdkyně žalobkyně následně s účinností ke dni 25. 3. 2025 postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 28 413 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 052,20 Kč, dlužné úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 16 582,50 Kč, dlužné úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 7 077,01 Kč, dlužné úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5 775 Kč a smluvní pokuty ve výši 25 894,49 Kč. Dále se žalobkyně domáhala kapitalizovaného smluvního úroku za období od 22. 6. 2024 do 20. 2. 2025 z dlužné jistiny v částce 2 460 Kč, smluvního úroku ve výši 8,0 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 28 413,29 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od vzniku prodlení do 20. 2. 2025 v částce 4 775,97 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 29 465,49 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 27 358,04 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 15. 12. 2022 smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v pevné výši 1 268 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 12 250 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 462 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 4 500 Kč prostřednictvím 14 měsíčních splátek po 3 320 Kč, přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 15. 2. 2024. Žalovaný svůj dluh ve sjednané lhůtě nesplnil. Právní předchůdkyně žalobkyně následně s účinností ke dni 25. 3. 2025 postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 9 383,35 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 258,08 Kč, dlužné úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 375 Kč, dlužné úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 236,43 Kč, dlužné úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 607,14 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 498,04 Kč. Dále se žalobkyně domáhá kapitalizovaného smluvního úroku za období od 16. 2. 2024 do 20. 2. 2025 z dlužné jistiny v částce 921,48 Kč, smluvního úroku ve výši 8,0 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 383,35 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od vzniku prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 1 774,44 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 9 641,43 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěrů řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z úvěrových registrů, insolvenčního rejstříku a tvrzení žalovaného ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů. Příjmy žalovaného právní předchůdkyně ověřila z jeho výplatních pásek a jeho výdaje z bankovního účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že je žalovaný od 19. 7. 2022 zaměstnán u společnosti právnická osoba, žije v nájemním bydlení a nemá vyživovací povinnost k dalším osobám. Dále zjistila, že jeho čistý měsíční příjem činí 34 725 Kč (resp. 32 328 Kč v případě později poskytnutého úvěru) a jeho výdaje činí 18 000 Kč (resp. 19 000 Kč) měsíčně. Na základě těchto zjištění dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen úvěry řádně a včas splácet.

2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 21. 10. 2022 smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 3 931 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 36 850 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 14 569 Kč a poplatkem za platbu v hotovosti v místě bydliště ve výši 11 550 Kč.

4. Z žádosti o úvěr ze dne 21. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy uvedl, že je zaměstnaný od 19. 7. 2022, bydlí v nájemním bydlení, je rozvedený a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 34 725 Kč a jeho náklady činí celkem 18 000 Kč, přičemž jeho náklady na bydlení a energie činí 3 000 Kč měsíčně, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady činí 4 500 Kč, měsíční splátky stávajících půjček činí 9 000 Kč a výdaje spojené se spořením či pojištěním činí 1 500 Kč měsíčně.

5. Z transakční historie úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh ze smlouvy č. hodnota uhradil celkem 63 000 Kč.

6. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 15. 12. 2022 smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 1 268 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 462 Kč a poplatkem za platbu v hotovosti v místě bydliště ve výši 4 500 Kč.

7. Z žádosti o úvěr z prosince 2022 soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy uvedl, že je zaměstnaný od 19. 7. 2022, bydlí v nájemním bydlení, je ženatý a nemá žádnou vyživovací povinnost k nezaopatřenému dítěti. Dále uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 32 328 Kč a jeho náklady činí celkem 19 250 Kč, přičemž jeho náklady na bydlení a energie činí 3 000 Kč měsíčně, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady činí 4 250 Kč, měsíční splátky stávajících půjček činí 10 000 Kč a výdaje spojené se spořením či pojištěním činí 2 000 Kč měsíčně.

8. Z transakční historie úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh ze smlouvy č. hodnota uhradil celkem 29 620 Kč.

9. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že je žalovaný od 19. 7. 2022 zaměstnaný u společnosti právnická osoba, na dobu neurčitou jako řidič Anonymizováno.

10. Z výplatních pásek žalovaného za měsíce srpen až září 2022 soud zjistil, že jeho čistý měsíční příjem činil v těchto měsících 30 350 Kč až 34 555 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025, z potvrzení úplaty ze dne 25. 3. 2025 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni 25. 3. 2025 svoje pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v pevné výši 3 931 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 36 850 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 14 569 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 11 550 Kč prostřednictvím 20 měsíčních splátek po 6 095 Kč, přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 21. 6. 2024. Žalovaný svůj dluh ve sjednané lhůtě nesplnil. Právní předchůdkyně žalobkyně následně s účinností ke dni 25. 3. 2025 postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dále, dne 15. 12. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v pevné výši 1 268 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 12 250 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 462 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 4 500 Kč prostřednictvím 14 měsíčních splátek po 3 320 Kč, přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 15. 2. 2024. Žalovaný svůj dluh ve sjednané lhůtě nesplnil. Právní předchůdkyně žalobkyně následně s účinností ke dni 25. 3. 2025 postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před poskytnutím úvěrů právní předchůdkyně žalobkyně zjistila některé dílčí informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházela z tvrzení žalovaného, úvěrových registrů, insolvenčního rejstříku a výplatních pásek žalovaného, a dospěla k závěru, že je žalovaný od 19. 7. 2022 zaměstnán u společnosti právnická osoba, žije v nájemním bydlení a nemá vyživovací povinnost k dalším osobám. Dále zjistila, že jeho čistý měsíční příjem činí 34 725 Kč (resp. 32 328 Kč v případě později poskytnutého úvěru) a jeho výdaje činí 18 000 Kč (resp. 19 000 Kč) měsíčně, z čehož náklady na bydlení a energie činí 3 000 Kč a náklady spojené s dopravou, stravou a osobními náklady 4 500 Kč (resp. 4 250 Kč) měsíčně.

13. Po právní stránce soud posoudil právní vztahy mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v tom případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.

14. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy učinila některé dílčí kroky vedoucí k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ale nepostupovala při tom s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z tvrzení žalovaného, že jeho měsíční výdaje činí 18 000 Kč (resp. 19 250 Kč v případě později poskytovaného úvěru), z čehož náklady na bydlení a energie činí 3 000 Kč a náklady spojené s dopravou, stravou a osobními náklady 4 500 Kč (resp. 4 250 Kč) měsíčně. Soud má silné pochybnosti, aby náklady žalovaného spojené s bydlením a energiemi činily pouhé 3 000 Kč měsíčně, a to zvláště tehdy, když žalovaný uvedl, že žije v nájemním bydlení, neboť obvyklé ceny nájmů a energií jsou v současné době výrazně vyšší. Rovněž výdaje spojené s dopravou, stravou a ostatními osobními náklady ve výši 4 500 Kč se soudu jeví jako podhodnocené, neboť z této částky lze jen obtížně uspokojit nezbytné náklady dospělé osoby. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně zjišťovala skutečné výdaje žalovaného (např. z výpisů z účtu, z nájemní smlouvy) a nespoléhala se výlučně na údaje tvrzené žalovaným v žádosti o úvěr, které se však jeví jako zjevně podhodnocené. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného (srov. např. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne 28. 8. 2025, spis. zn. spisová značka).

15. Žalobkyni se nepodařilo prokázat tvrzení, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěrů zkoumala výdaje žalovaného z výpisů z jeho účtu, když k prokázání tohoto tvrzení nenavrhla žádné důkazy, přestože k tomu byla podle § 120 odst. 1 o. s. ř. povinna a soud ji o této povinnosti poučil usnesením ze dne 30. 3. 2026. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že povinnost žalobkyně uchovávat dokumentaci týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá rovněž z § 78 z. s. ú.

16. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost a úvěruschopnost žalovaného důkladně neposoudila, posoudil soud smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 z. s. ú.

17. Z transakční historie poskytnutých úvěrů vyplynulo, že žalovaný na úhradu dluhu ze smlouvy č. hodnota poskytl 63 000 Kč, přičemž na jejím základě čerpal pouze 55 000 Kč. Na úhradu dluhu ze smlouvy č. hodnota poskytl 29 620 Kč, přičemž na jejím základě čerpal pouze 25 000 Kč. Jelikož byly smlouvy o spotřebitelském úvěru shledány jako absolutně neplatné, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni pouze jistinu poskytnutých úvěrů, není však povinen platit jejich příslušenství. Žalovaný však již jistinu obou úvěrů zcela splatil, přičemž není rozhodné, zda žalobkyně úhrady provedené ze strany žalovaného započetla na jistinu či příslušenství.

18. Jelikož soud posoudil obě smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné a žalovaný zcela uhradil jistinu obou úvěrů, dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je nedůvodný, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, žádné náklady nevznikly (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.