14 C 37/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o vzájemný návrh na zaplacení 172 362 Kč

I. Návrh žalovaného na změnu žaloby, kterou se nově domáhá navrácení do původního stavu, se zamítá.

II. Vzájemný návrh na zaplacení částky 172 362 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 141 819,06 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 149 163,23 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených zahradnických prací, kterého pro žalovaného vykonával v roce 2020. Žalovaný dne 2. 6. 2021 podal ve věci vzájemný návrh, kterým požadoval na žalobci zaplacení částky 172 362 Kč. Vzájemný návrh odůvodnil tím, že žalobce v rámci provádění zahradnických prací rovněž pracoval na opravě a úpravě jezírkové kaskády, kdy však toto dílo nedokončil a opustil jej ve značném rozsahu závad (škod). Jelikož žalobce na urgence nápravy a dokončení díla nereagoval, byl žalovaný nucen odstoupit od smlouvy podáním ze dne 23. 12. 2020. Náklady spojené s odstraněním škod a uvedením jezírkové kaskády do původního stavu představují částku 172 362 Kč. Žalobce k podání ze dne 23. 12. 2020 uvedl, že k tomu datu došlo k faktickému ukončení smlouvy, avšak nikoliv z důvodů odstoupení od smlouvy pro vady díla, ale dle vzájemné dohody stran k ukončení smlouvy. Odstoupení pro vady díla by navíc bylo učiněno opožděně.

2. Okresní soud v , adresa, rozsudkem ze dne 9. 6. 2022, č. j. , spisová značka, , žalobě vyhověl (výrok I.) a vzájemný návrh zamítnul (výrok II.). K odvolání žalovaného Krajský soud v , adresa, rozsudkem ze dne 2. 6. 2023, č. j. , spisová značka, , potvrdil výrok I. rozsudku okresního soudu a v rozsahu vzájemného návrhu věc zrušil a vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že se okresní soud má zabývat projednatelností vzájemného návrhu, neboť skutková tvrzení žalovaného jsou značně obecná a nedostatečná, když ve vzájemném návrhu není uvedeno, o jaké konkrétní škody, vady či nedostatky se jedná, jakou konkrétní činností žalobce k nim mělo dojít, a jak žalovaný dospěl k žalované částce.

3. Předmětem řízení tak zůstal pouze vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky 172 362 Kč, kdy žalovaný v této fázi řízení vystupuje fakticky v procesním postavení žalobce.

4. Okresní soud proto usnesením ze dne 14. 10. 2024 vyzval žalovaného, nechť ve smyslu ust. § 79 o. s. ř. doplní vzájemný návrh o tvrzení, o jaké konkrétní škody, vady či nedostatky se na straně žalobce jedná, jakou konkrétní činností žalobce k nim měl dojít, z jakého důvodu měl žalobce provádět tvrzené práce na jezírku či kaskádě, a zda tak činil na základě smluvního ujednání či bez něj a jakým způsobem dospěl žalovaný k požadované částce.

5. Žalovaný na to reagoval vyjádření ze dne 25. 10. 2024, ve kterém uvedl, že vzájemným návrhem uplatňuje škodu v podobě nutných nákladů spojených s odstraněním závadového stavu díla a vzniklých škod, jejíž podstatou je obnova zničené jezírkové kaskády a poškozených jezírek včetně uvedení do původního provozuschopného stavu. Škoda spočívá zejména v poškození jezírkové kaskády, a to včetně zničení podloží, polámaných břidlicových desek a deformace celkové struktury kaskády. Žalobce pro žalovaného vykonával na základě ústních dohod různorodé zahradní práce, a to v období jara až podzimu r. 2020. V rámci těchto prací měl žalobce provést i kompletní úpravu jezírkové kaskády (koryto jezírka) propojující horní a dolní jezírko ve svažitém terénu o sklonu cca 12 %. Škodu představuje stav části díla, po neodborném stavebním zásahu žalobce, který stávající kaskádu zcela demontoval a při této činnosti zničil podloží kaskády, polámal břidlicové desky kaskády a zcela deformoval tvar kaskády a jeho koryt a kamenné složení v celé jeho délce. Dle názoru žalovaného přijal žalobce k realizaci část díla, ke které zjevně nebyl dostatečně odborně a kvalifikovaně způsobilý a zastoupen, což před žalovaným zatajil. Průběh neodborného zásahu, stav poškození a opakované opravování díla svědčí o tom, že žalobce jako dodavatel díla zjevně nebyl ve svém složení pracovníků pracujících na díle schopen dílo řádně provést. Žalovaný žalobci poskytl fotografii pro představu, jak by měla konečná úprava jezírkové kaskády vypadat, a byl žalobcem ujištěn, že návrh díla zpracuje a bude jej realizovat. , adresa, toho zůstalo dílo zcela rozebráno a poškozeno, opuštěno a nedokončeno, natož předáno. Žalobce tak nedostál své povinnosti řádně provést dílo a uvést jej do provozuschopného stavu. V souladu s ust. § 2913 občanského zákoníku odpovídá žalobce za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti, kterou je v daném případě provedení díla v souladu s požadavky objednatele a bez způsobení škody. Na základě závažného poškození a nefunkčnosti díla nechal žalovaný vypracovat odborný rozpočet oprav, jehož hodnota činí 172 361,77 Kč.

6. Jelikož soud i nadále považoval některá tvrzení žalovaného za nedostatečná, vyzval usnesením ze dne 16. 1. 2025 žalovaného, nechť ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. doplní svá tvrzení o to, jaký byl přesný obsah smlouvy o dílo ve vztahu k opravě či úpravě jezírkové kaskády, které konkrétní práce byly sjednány k provedení, jaký hmotný a estetický výsledek měl žalobce provést, neboť z výše uvedených tvrzení není ani nadále zřejmé, k jakému výsledku se žalobce zavázal, co zcela konkrétně měl provést či zhotovit, protože bez těchto tvrzení není soud schopen vést dokazování k tomu, zda žalobce své povinnosti splnil či nesplnil, neboť soudu není zřejmé, které povinnosti žalobce splnit měl, jaký byl přesný rozsah sjednaných prací. Pokud jde o specifikaci náhrady škody, je žalovaný povinen zcela přesně, konkrétně a nezaměnitelně uvést výši jednotlivých nároků, ze kterých se skládá žalovaná částka. Jestliže žalovaný tvrdí, že celková žalovaná částka je tvořena náklady za zničení podloží kaskády, polámání břidlicových desek kaskády a deformace tvaru kaskády a jeho koryt a kamenné složení v celé jeho délce, je ke každé jednotlivé položce povinen uvést výši škody, která mu vznikla tak, aby součet jednotlivých dílčích částek tvořil celkovou žalovanou částku. Teprve k takto konkrétně jednotlivě tvrzené výši škody lze vést dokazování o důvodnosti její nárokované výše.

7. Žalovaný na to reagoval vyjádřením ze dne 24. 1. 2025, ve kterém uvedl, že strany sporu mezi sebou uzavřely v roce 2020 ústní smlouvu o provedení díla na zahradní práce jejíž součástí bylo ujednání o úpravě stávající břidlicové jezírkové kaskády propojující horní a dolní zahradní jezírko. Podstatou ujednání díla byla úprava stávající jezírkové kaskády spočívající v konkrétní práci stavební úpravy vzhledu a konstrukce stávající funkční kaskády, konkrétně v její úpravě přidáním břidlicových prvků a tím dosáhnout estetického výsledku jejího zvětšení a atraktivity. V ústním ujednání bylo na návrh zhotovitele díla (žalobce) stvrzeno, že cena díla se bude vzhledem k jeho charakteru odvozovat od doby odpracovaných hodin na díle, která bude zúčtovaná formou hodinové zúčtovací sazby. Žalovaný dále dodal, že ujednáním ceny díla ve formě způsobu jejího určení, tj. počtem odpracovaných hodin násobkem hodinové zúčtovací sazby, byla splněna podmínka ve smyslu § 2586 odst. 2 o. z., kdy takto dohodnutá cena je ujednána dostatečně určitě. Přesný rozsah prací potřebných pro provedení díla celkové úpravy jezírkové kaskády byl odvislý od toho, jak dílo bude žalobcem realizováno a kolik času si plnění díla vyžádá. Žalobce se k plnění díla ústně zavázal, o čemž jednoznačně svědčí skutečnost, že dílo bylo žalobcem zahájeno, pracovně rozpracováno, nedokončeno a nedůvodně bez dalšího opuštěno. Dále žalovaný zdůraznil, že předmětem sporu není provedení nového díla nebo zpochybnění jeho ceny, neboť dílo nikdy nebylo ze strany žalobce ve skutečnosti dodáno a provedeno, a to v žádné nové, případně původní podobě. Předmětem vzájemného návrhu je náhrada škody způsobené neplněním smluvního ujednání o díle ve smyslu § 2913 o. z. zhotovitelem díla, který zcela rozebral neodborným postupem stávající původní dílo a poškodil protrháním některé jeho prvky – protivsakovou podkladní folii (kde v tomto stavu prosakují jezera do podloží a není možné je napustit) a geotextilii a dílo neobnovil nejen v požadovaném smluvním ujednání, ale ani případným uvedením do původního stavu. Jednáním zhotovitele díla došlo k devastující škodě na majetku žalovaného. Ke konkrétní výši způsobené škody žalovaný dospěl ze stanoveného stavu zničeného původního díla odborným rozpočtem stavebních prací nezbytných pro obnovení díla do původního stavu. Závěrem žalovaný zdůraznil, že dílo nebylo žalobcem provedeno a předáno ve smyslu ust. § 2604 o. z.

8. Žalobce s nárokem žalovaného nesouhlasil a rovněž vznesl námitku promlčení.

9. Při jednání soudu dne 1. 4. 2025 soud opětovně vyzval žalovaného k doplnění žalobních tvrzení ve smyslu ust. § 118a o. s. ř., kdy ústně zopakoval již dříve učiněnou písemnou výzvu dle usnesení ze dne 16. 1. 2025 s tím, že rozhodné skutečnosti musí tvrdit a důkazy k nim označit do konce jednání předtím, než soud ve věci rozhodne, neboť na později uvedené skutečnosti a označené důkazy již nebude brán zřetel (viz § 118b odst. 1 o. s. ř.). V reakci na to žalovaný navrhl změnu žaloby tak, že navrhuje uvedení jezírkové kaskády do původního stavu. Soud změnu žaloby nepřipustil (k důvodům viz níže) a vyzval žalovaného, zda má další tvrzení k obsahu smlouvy o dílo či nikoliv. Žalovaný však již další (nová) tvrzení neuvedl.

10. Dle ust. § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení.

11. Dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř., ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

12. Dle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.

13. Dle ust. § 1925 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

14. Dle ust. § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

15. Dle ust. § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

16. Dle § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Dle odst. 2 téhož ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

17. Dle ust. § 2617 o. z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

18. Dle ust. § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

19. Ust. § 101 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. zakotvuje procesním institut břemene tvrzení, jehož podstatou je odpovědnost účastníka civilního řízení uvést skutečnosti důležité a právně významné pro rozhodnutí. Pokud se soud nedozví o právně významné skutečnosti, následky neunesení břemena tvrzení půjdou k tíži účastníka, který měl povinnost danou skutečnost tvrdit.

20. Ust. § 1925 o. z. uvádí, že čeho lze dosáhnout skrze úpravu vadného plnění, toho nelze dosáhnout jinak, kdy je nutné využít postup a dodržet lhůty práv z vadného plnění, která jsou v daném případě upravena v ust. § 1921 až 1924 o. z. a v příslušných ustanoveních institutu smlouvy o dílo (§ 2617 a 2618 o. z.). Pokud se tomu tak nestane a práva nebudou v příslušných lhůtách realizována, nelze to suplovat jinými prostředky, neboť práva z vadného plnění je třeba chápat jako úpravu speciální. Nelze se tedy například domáhat odstranění vady plnění (díla) skrze náhradu škody uvedením v předešlý stav. Nelze ani vadu díla odstranit samostatně a následně uplatňovat úhradu jejích nákladů skrze náhradu škody. Je třeba vždy využít právě stanovený postup pro následky vadného plnění. Vylučovací účinek práv z vadného plnění se týká náhrady škody pouze v rozsahu, který směřuje přímo na samotnou vadu, tj. kompenzace snížení hodnoty předmětu plnění spočívající v jeho zatížení danou vadou. Náhrada škody je vyloučena ohledně odstranění či kompenzace dané vady. Není ale jakkoliv dotčena náhrada škody tím vyvolané, následné, která vzniká jako kauzální následek vady. Nelze se tak sice domáhat náhrady škody spočívající v samotné defektnosti předmětu, nicméně lze se domáhat náhrady škody, kterou tato defektnost způsobuje. Zatímco povinnosti z vadného plnění vznikají přímo v důsledku nedostatků vlastního plnění dlužníka, odpovědnost za škodu je dána za jinou újmu, než je vadné plnění. O vadu jde tam, kde újma spočívá ve vadném provedení díla. Odškodnitelnou škodou (tj. škodou nedotčenou mechanismem povinností z vadného plnění) je naopak škoda, jež vznikla jako následek tohoto vadného plnění a spočívá nikoliv ve vadnosti samotného plnění, nýbrž v jiném zásahu do majetkové či osobnostní sféry věřitele; např. ve znehodnocení věci, ušlém zisku. (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, k § 1925; dále , adresa, , J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024). Zákon zde brání tomu, aby byl účel ustanovení zákona o odpovědnosti za vady obcházen tím, že by se objednatel mohl domoci nahrazení újmy z vadného plnění nikoli uplatněním nároku z vad plnění, nýbrž požadavkem na plnění z odlišného právního důvodu. Obecně platí, že objednatel nemůže požadovat náhradu v rozsahu, v jakém mohl dosáhnout uspokojení uplatněním práva z odpovědnosti za vady, ze žádného jiného právního titulu, tedy ani z titulu náhrady škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2007, sp. zn. , spisová značka, ).

21. Z výše uvedeného plyne, že zhotovitel díla může v rámci provádění díla jednak poškodit zhotovované (opravované) dílo jako takové a současně svým jednáním může způsobit i další škodu. Typický případem uváděným v komentářové literatuře je situace, kdy zhotovitel měl provést izolaci domu, přičemž tuto izolaci provedl vadně a do domu zatékalo. Zatímco samotná vada izolace je vadou řešitelnou pouze v rámci mechanismu odpovědnosti za vady, škoda vzniklá v důsledku této vady (průsaky vody do domu) je odškodnitelnou v rámci odpovědnosti za škodu. Vadami (kterých lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění) je potřeba rozumět i nedodělky díla (NS , spisová značka, ).

22. Aby soud při aplikaci ust. § 1925 o. z. mohl v daném případě posoudit, zda tvrzené poškození jezírkové kaskády, kterého se měl dopustit žalobce při provádění díla (opravy jezírkové kaskády), je podřaditelné pod mechanismus odpovědnosti za vady nebo pod institut náhrady škody, je nezbytné, aby tvrzení žalovaného byla v tomto ohledu precizní a velmi podrobná. Pokud se soudu nepodaří zjistit rozsah prací prováděných v rámci smlouvy o dílo, není pak soud ani schopen určit, které konkrétní vady, poškození a nedostatky lze řešit pouze mechanismem odpovědnosti za vady díla a které v rámci odpovědnosti za škodu. Žalovaný ani přes opakovaná poučení soudem neuvedl přesný rozsah sjednaných prací v rámci opravy jezírkové kaskády, a soud tak nebyl schopen určit, které konkrétní vady a nedostatky mají byt napraveny v rámci mechanismus odpovědnosti za vady díla a které v rámci odpovědnosti za škodu. Pokud žalovaný ve svém vyjádření ze dne 25. 10. 2024 uvádí, že žalobce měl provést „kompletní úpravu jezírkové kaskády (koryto jezírka)“, je z tohoto vyjádření zřejmé, že většina vytýkaných nedostatků má býti řešena skrze mechanismus odpovědnosti za vady díla a nikoliv skrze institut náhrady škody. Jelikož se žalovaný domáhal zaplacení částky ve výši 172 361,77 Kč pouze z titulu náhrady škody, která však měla vzniknout v rámci provádění díla, a žalovaný neunesl v tomto ohledu břemeno tvrzení, kdy nebyl schopen přesně popsat, které konkrétní práce a jaký rozsah byl smluven, nezbylo soudu než vzájemný návrh zamítnout, neboť nebyl schopen rozlišit, které konkrétní tvrzené poškození a nedostatky (zničené podloží, polámání břidlicových desek, deformace celkové struktury kaskády) byly způsobeny vadným prováděním díla a které byly způsobeny teprve v důsledku vadně provedeného díla jakožto škody. Jelikož soud nebyl schopen posoudit rozsah sjednaných prací, není ze stejného důvodu schopen posoudit ani případnou důvodnost odstoupení žalovaného od smlouvy pro vady díla. Žalovaný břemeno tvrzení dále neunesl ani v přesném vyčíslení požadované náhrady škody, a to ani přes výzvu soudu. Pokud žalovaný tvrdí, že škoda spočívá zejména v poškození jezírkové kaskády, a to včetně zničení podloží, polámaných břidlicových desek a deformace celkové struktury kaskády, není soudu zřejmé, jak dospěl k souhrnné částce ve výši 172 361,77 Kč, z kterých dílčích částek a v jaké výši se škoda skládá. Odkaz žalovaného na stavební položkový rozpočet je pak zcela nedostačující, nelze odkazem na rozpočet bez dalšího splnit svoji povinnost tvrzení, což lze ilustrovat i tím, že položkový rozpočet obsahuje i položky (např. svařovaný spoj v ceně 11 400,90 Kč, kačírek na břehy v hodnotě 4 608 Kč, vypuštění, vyčištění a napouštění jezírka v hodnotě cca 38 000 Kč, odvoz kalů v hodnotě cca 15 000 Kč) u kterých není ani zřejmá příčinná souvislost mezi jednáním žalobce a vznikem škody.

23. Jelikož tvrzení žalovaného byla z výše uvedených důvodů nedostatečná i přes opakované výzvy soudu, nepřipustil soud změnu žaloby, resp. vzájemného návrhu, kterou se žalovaný nově domáhal uvedení jezírkové kaskády v předešlý stav.

24. K námitce žalobce soud stručně uvádí, že nárok žalovaného nepovažoval za promlčený s odkazem na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2023, sp. zn. , spisová značka, .

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 141 819,06 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 970 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 149 163,23 Kč sestávající z částky 7 100 Kč za každý ze tří úkonů (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.,dále z tarifní hodnoty ve výši 321 525,23 Kč (149 163,23 Kč + 172 362 Kč) sestávající z částky 9 620 Kč za každý z šesti úkonů (účast na jednání dne 15. 6. 2021, 10. 8. 2021, 7. 10. 2021, 9. 6. 2022, vyjádření žalobce k odvolání žalovaného, účast na jednání krajského soudu dne 26. 5. 2023) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.,dále z tarifní hodnoty ve výši 172 362 Kč sestávající z částky 8 020 Kč za každý ze dvou úkonů (vyjádření žalobce ze dne 12. 12. 2024, účast na jednání soudu dne 1. 4. 2025) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění účinném do 31. 12. 2024) a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění účinném od 1. 1. 2025),cestovní náhrada v celkové výši 13 761,95 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 6. 2021 náhrada 2 150,85 Kč za 220 ujetých km v částce 1 550,85 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,53 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.,v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 8. 2021 náhrada 2 150,85 Kč za 220 ujetých km v částce 1 550,85 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,53 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.,v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 10. 2021 náhrada 2 150,85 Kč za 220 ujetých km v částce 1 550,85 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,53 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.,v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 6. 2022 náhrada 2 566,99 Kč za 220 ujetých km v částce 1 966,99 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,53 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.,v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 5. 2023 náhrada 2 133,23 Kč za 168 ujetých km v částce 1 533,23 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,53 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.,a v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 4. 2025 náhrada 2 609,18 Kč za 220 ujetých km v částce 1 709,18 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t.,a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 23 577,12 Kč.