14 C 373/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 41 712,32 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky 1 353,67 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 278,67 Kč, úroků ve výši 15,00 % ročně z částky 4 644,97 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 353,67 Kč od 1. 9.2023 do zaplacení, a co do částky 4 315,65 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 783,47 Kč, úroků ve výši 15,00 % ročně z částky 35 345,65 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 315,65 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 043 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 4 043 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, a částku 32 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 32 000 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 602,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 41 712,32 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 20. 9. 2022 uzavřela společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , jednající prostřednictvím , právnická osoba, , pod obchodní značkou , jméno FO, ! (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 8 158 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 21,32 % p. a. prostřednictvím 11měsíčních splátek ve výši 823 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek a svůj dluh splnil pouze částečně. Z toho důvodu právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila, svoji pohledávku za žalovaným zesplatnila v celém rozsahu a postoupila ji na společnost , právnická osoba, ., která ji následně postoupila s účinností ke dni 1. 11. 2024 na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 4 644,97 Kč, dlužných poplatků ve výši 751,70 Kč a kapitalizovaného neuhrazeného úroku splatného ke dni zesplatnění ve výši 278,67 Kč. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení smluvního úroku ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru ve výši 4 644,97 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 396,67 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházela z prohlášení žalovaného, veřejných rejstříků a úvěrových registrů, a zjistila, že je žalovaný v invalidním důchodu a výše jeho měsíčních příjmů činí 28 834 Kč. Dále zjistila, že žalovaný je vdovec, má vyživovací povinnost ke dvěma osobám a žije ve vlastním bydlení. Celkové náklady domácnosti včetně ostatních finančních závazků žalovaného byly určeny na částku 3 500 Kč měsíčně. Na základě těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen úvěr řádně splácet.Dále dne 22. 2. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě bylo žalovanému umožněno opakovaně čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty až do výše 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že bude dlužnou částku splácet spolu s úrokem ve výši 22,68 % p. a. prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek a svůj dluh splnil pouze částečně. Z toho důvodu právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila, svoji pohledávku za žalovaným zesplatnila v celém rozsahu a postoupila ji na společnost , právnická osoba, ., která ji následně postoupila s účinností ke dni 1. 11. 2024 na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 35 345,65 Kč, dlužných poplatků ve výši 970 Kč a kapitalizovaného neuhrazeného úroku splatného ke dni zesplatnění ve výši 3 783,47 Kč. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení smluvního úroku ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru ve výši 35 345,65 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 315,65 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházela z prohlášení žalovaného, veřejných rejstříků a úvěrových registrů, a zjistila, že je žalovaný v invalidním důchodu a výše jeho měsíčních příjmů činí 25 301 Kč. Dále zjistila, že žalovaný je vdovec, má vyživovací povinnost ke dvěma osobám a žije ve vlastním bydlení. Celkové náklady domácnosti včetně ostatních finančních závazků žalovaného byly určeny na částku 2 744 Kč měsíčně. Na základě těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen úvěr řádně splácet.

2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že dne 20. 9. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 8 158 Kč za účelem nákupu mobilního telefonu. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 21,32 % prostřednictvím 11měsíčních splátek ve výši 823 Kč4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že dne 5. 8. 2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu, kterou se zavázala umožnit žalovanému opakovaně čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty až do výše 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vracet spolu s úrokem ve výši 22,68 % prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč.

5. Z žádosti o smlouvu č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že je vdovec, má vyživovací povinnost ke 2 osobám a žije ve vlastním bydlení. Dále uvedl, že je invalidní důchodce, jeho čistý měsíční příjem činí 28 834 Kč, jeho celkové měsíční náklady činí 3 500 Kč a nemá žádné finanční závazky.

6. Z žádosti o smlouvu č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že je vdovec, má vyživovací povinnost ke 2 osobám a žije ve vlastním bydlení. Dále uvedl, že je invalidní důchodce, jeho čistý měsíční příjem činí 25 301 Kč, jeho celkové měsíční náklady činí 2 744 Kč a nemá žádné finanční závazky.

7. Z výpisu z úvěrového účtu č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný dne 20. 9. 2022 čerpal finanční prostředky v celkové výši 8 158 Kč. Na úhradu dluhu ze smlouvy zaplatil prostřednictvím splátek celkem 4 115 Kč.

8. Z výpisu z úvěrového účtu č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný dne 18. 10. 2022 čerpal finanční prostředky v celkové výši 40 000 Kč. Na úhradu dluhu ze smlouvy zaplatil prostřednictvím splátek celkem 8 000 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 23. 10. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala postoupit na žalobkyni své pohledávky ze smluv specifikovaných v příloze ke smlouvě na žalobkyni, a to s účinností ke dni 1. 11. 2023. Z přílohy ke smlouvě soud zjistil, že pohledávky právní předchůdkyně za žalovaným byly mezi postupovanými pohledávkami.

10. Z dopisu ze dne 14. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 65 927,86 Kč do 29.04.2025. Současně ho upozornila, že pokud svůj dluh ve stanovené lhůtě neuhradí, uplatní svou pohledávku žalobou u soudu.

11. Na základě zjištění učiněných po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že dne 20. 9. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 8 158 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 21,32 % p. a. prostřednictvím 11 měsíčních splátek ve výši 823 Kč, dostal se však do prodlení s úhradou splátek a na svůj dluh dosud uhradil pouze 4 115 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a svoji pohledávku za žalovaným zesplatnila v celém rozsahu. S účinností ke dni 1. 11. 2024 byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni.Dále, dne 5. 8. 2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že bude dlužnou částku splácet spolu s úrokem ve výši 22,68 % p. a. prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek a na svůj dluh dosud uhradil pouze 8 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a svoji pohledávku za žalovaným zesplatnila v celém rozsahu. S účinností ke dni 1. 11. 2024 byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni.Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházela z prohlášení žalovaného, veřejných rejstříků a úvěrových registrů, a zjistila, že je žalovaný v invalidním důchodu a výše jeho měsíčních příjmů činí přibližně 25 000 – 28 000 Kč. Dále zjistila, že žalovaný je vdovec, má vyživovací povinnost ke dvěma osobám a žije ve vlastním bydlení. Celkové náklady domácnosti včetně ostatních finančních závazků žalovaného byly určeny na částku 3 500 Kč (resp. 2 744 Kč) měsíčně.

12. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.

13. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv učinila některé dílčí kroky vedoucí k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ale nepostupovala při tom s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně neověřila výdaje žalovaného a spokojila se s jeho tvrzením, že jeho výdaje činí 3 500 Kč (resp. 2 744 Kč) měsíčně. Tato výše výdajů je však zcela zjevně podhodnocená, neboť jen těžko dospět k závěru, aby náklady dospělého člověka spojené s bydlením, stravou, hygienou, ošacením a kulturním vyžitím činily pouhých 3 500 Kč měsíčně. Žalovaný navíc uvedl, že má vyživovací povinnost ke dvěma osobám, což s sebou nutně přináší i zvýšené výdaje. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Z těchto důvodů posoudil soud smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné a rozhodl tak, že žalobu částečně zamítl (výrok I.).

14. Žalovaný však na základě těchto smluv čerpal finanční prostředky, a tudíž je povinen vrátit poskytnuté finanční prostředky, po odečtení již uhrazené částky, z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, má žalobkyně též právo požadovat úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II.).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, která měla neúspěch pouze v nepatrné části řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 602,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 669 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 712,32 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 780 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 730 Kč ve výši 1 203,30 Kč. Soud žalobkyni přiznal pouze paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč za podání ze dne 11. 9. 2025, kterým žalobkyně vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s ohledem na skutkovou a právní jednoduchost tohoto podání. Soud žalobkyni dále nepřiznal ani paušální náhradu výdajů, ani odměnu advokáta za podání ze dne 26. 11. 2025, kterým žalobkyně doplnila svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalované, neboť skutečnosti v tomto podání uvedené měly být již součástí perfektní žaloby.