14 C 62/2019

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 22. 5. 2012 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 21. 5. 2012 v [obec] cestoval autobusem provozovaným právním předchůdcem žalobkyně ([ulice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]) bez platného jízdního dokladu, čímž vzniklo žalobkyni právo na zaplacení ceny jízdenky s přirážkou ve výši 1 000 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že dle usnesení Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] splnil podmínky oddlužení, byl osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých i nezahrnutých do oddlužení, v rozsahu v němž dosud nebyly uspokojeny, přičemž osvobození se nevztahuje na nově vzniklé závazky, avšak vztahuje se na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili ve lhůtě určené soudem v rozhodnutí o úpadku, tj. do 17. 6. 2019, ač tak učinit měli.

3. Soud má za prokázáno, že se žalovaný dne 21. 5. 2012 v [obec] na autobusové lince [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem. Tento skutkový stav soud zjistil ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 21. 5. 2012 sepsaného kontrolorem právního předchůdce žalobkyně včetně přílohy tohoto zápisu, výňatku ze smluvních přepravních podmínek právního předchůdce žalobkyně a ceníku jízdného právního předchůdce žalobkyně.

4. Soud má z elektronického spisu [spisová značka] rovněž za prokázané, že tato pohledávka měla být přihlášena do insolvenčního řízení do 17. 6. 2019.

5. Žalobkyně nepřihlásila předmětnou pohledávku do insolvenčního řízení, ač tak učinit měla. Dle rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl žalovaný osvobozen od placení této pohledávky dle ust. § 414 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, který říká, že jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. [ulice] podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. [ulice] podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

6. Na základě výše uvedeného soud žalobu zamítl.

7. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon a to podání ve věci samé.