15 C 156/2026

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 20 352 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 8 352 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 900 Kč od 27. 2. 2025 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 20 352 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 27.1.2025 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, 2 000 Kč, 1 000 Kč a 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splatit nejpozději dne 26.2.2025 spolu s poplatkem ve výši 3 900 Kč, na dlužnou částku však ničeho neuhradil. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 12 000 Kč, poplatkem ve výši 3 900 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a příslušenstvím.

2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 27.1.2025 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 5 000 Kč. Na základě dodatku ze dne 31.1.2025 žalobkyně poskytla žalovanému částku 2 000 Kč, na základě dodatku ze dne 3.2.2025 žalobkyně poskytla žalovanému částku 1 000 Kč a na základě dodatku ze dne 4.2.2025 žalobkyně poskytla žalovanému částku 4 000 Kč.

5. Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení.

6. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Z citovaných ustanovení vyplývá, že před uzavřením smlouvy musí poskytovatel posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. posoudit zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytovatel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Poruší-li poskytovatel tuto povinnost, je smlouva neplatná. Tvrzení a doložení, že došlo k řádnému přezkumu úvěruschopnosti spotřebitele je základním žalobním tvrzením. Je nutné prokázat, že poskytovatel úvěru získal komplexní přehled o příjmech a výdajích spotřebitele s výsledkem, že spotřebitel je schopen úvěr řádně a včas splácet.

12. Žalobkyně neuvedla konkrétní skutečnosti, které ohledně majetkových poměrů žalovaného zjistila a na základě kterých dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Pokud by se dostavila k jednání, byla by soudem ve smyslu § 118a o.s.ř. poučena o tom, že je třeba doplnit tvrzení a navrhnout důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně se však k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena.

13. Uzavřená smlouva je proto dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

14. Poskytnuté peněžní prostředky tak byly žalovanému poskytnuty bez právního důvodu, čímž se žalovaný bezdůvodně obohatil, je proto povinen tuto částku dle § 2991 občanského zákoníku vrátit.

15. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč, soud proto žalobě vyhověl co do této částky (výrok I.).

16. Ve zbylé části soud žalobu zamítl (výrok II.).

17. Zamítnutí se týká i zákonného úroku z prodlení.

18. Jde-li o otázku prodlení žalovaného s vrácením poskytnuté jistiny a tedy nároku na úrok z prodlení, je třeba vycházet ze shora citovaných ustanovení § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, z nichž se podává, že v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru neplatné pro porušení povinnosti věřitele před poskytnutím úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je spotřebitel povinen vrátit získané bezdůvodné obohacení v podobě jistiny úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tedy v nové lhůtě stanovené buď dohodou účastníků, nebo rozhodnutím soudu. Prostou výzvou k plnění splatnost dluhu v tomto případě vyvolat nelze. Nová dohoda o splatnosti nebyla ani tvrzena. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru. Výzva věřitele k vrácení jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá (srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13.4.2026, č.j. 10 Co 338/2025 – 92).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že obě strany měly ve věci přibližně stejný úspěch. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.