15 C 237/2013

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Petrem Slezákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB, vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, od [datum] do jejího zaplacení a dále k rukám zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši [částka], to vše to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovanému se vrací zaplacená záloha ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] s tím, že žalovaný v období od [datum] do [datum] v objektu [číslo] na [anonymizováno] ulici ve [obec], odebíral elektřinu z distribuční sítě žalobce. Tento odběr probíhal prostřednictvím elektroměru s výrobním [číslo] přičemž žalobce kontrolou tohoto elektroměru ze dne [datum] zjistil porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci (plomb), jakož i násilní přetočení číselníku. Následkem tohoto jednání žalovaného vznikla žalobci škoda ve výši, která byla stanovena na základě příslušné vyhlášky vydané na základě zmocňovacího ustanovení energetického zákona částkou [částka]. Zároveň vznikla žalobci další škoda spočívající v nákladech na zjištění tohoto neoprávněného odběru. Žalobce byl totiž nucen uhradit práci kontrolních techniků, náklady na dopravu těchto techniků do místa neoprávněného odběru, jakož i náklady na zpracování znaleckého posudku, resp. přezkoušení elektroměru autorizovaným metrologickým střediskem. Na tyto činnosti žalobce vynaložil částku [částka]. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení peněžní částky [částka] fakturou ze dne [datum] s tím, že její splatnost stanovil na den [datum]. Žalovaný ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že žalobcem uplatněný nárok jako nedůvodný odmítl. Připustil, že v objektu [adresa] na [anonymizováno] ulici do [datum] provozoval prodejnu, jakož i to že prostřednictvím elektroměru s výrobním [číslo] pro tuto provozovnu odebíral elektrickou energii. Poškození elektroměru nezaznamenal, plomby nepoškodil. Poukázal na skutečnost, že elektroměr byl umístěn v prostorách veřejně přístupných, a to společně s dalšími třemi elektroměry. Dále žalovaný upozornil na nesrovnalosti v protokolu o provedené kontrole. Protokol o provedené kontrole nasvědčuje tomu, že dne [datum] žalobce prováděl tuto kontrolu na adrese [ulice a číslo] a nikoliv tedy v provozovně žalovaného. V neposlední řadě pak žalovaný uvedl, že samotné poškození plomby na elektroměru ještě nesvědčí o tom, že byla žalobci způsobena škoda. A i kdyby tomu tak bylo, mělo by při jejím vyčíslení být vycházeno z průměrné spotřeby, jež byla v posledních třech letech na elektroměru vykazována a nikoliv z vyhláškového sankčního výpočtu tak, jak učinil žalobce.

3. Soud má za prokázané, že žalobce, jakožto provozovatel distribuční soustavy elektřiny, prostřednictvím elektroměru [číslo] zajišťoval pro žalovaného dodávky elektrické energie pro jím provozovanou prodejnu na adrese [ulice a číslo] ve [obec] (viz nájemní smlouva na [číslo listu]). K připojení provozovny žalovaného do distribuční soustavy žalobce došlo na základě žádosti žalovaného ze dne [datum], resp. smlouvy o připojení (vi. čl. 56 spisu). Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum] pak vyplývá, že žalobce tohoto dne za přítomnosti žalovaného provedl kontrolu elektroměru [číslo] přičemž tento elektroměr byl z důvodu zjištěného porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci demontován a na jeho místo umístěn elektroměr nový. Ze znaleckého posudku znalce z oboru kriminalistiky [titul]. [jméno] [jméno] pak soud zjistil, že na elektroměru [číslo] byly vypíchnuty a znovu vráceny úřední značky, na kotoučích číselníku byly zjištěny stopy svědčící o násilném přetočení číselníku. Z vyjádření samotného žalovaného pak vyplývá, že odebíral elektrickou energii do své prodejny na základě smlouvy s příslušným obchodníkem s elektrickou energií, přičemž k poslednímu řádnému odečtu došlo dne [datum]. Žalovaný v následujícím období elektrickou energii do své prodejny odebíral a to až do [datum], kdy v tomto odběrném místě byla provedena další kontrola. [příjmení] [částka] pak odpovídá výpočtu na základě § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Žalobce v souvislosti s provedením kontroly v odběrném místě a znaleckým zkoumání elektroměru vynaložil peněžní částku [částka].

4. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Podle ust. odst. 3 § 51 téhož zákona pak při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, přičemž nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tato právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Způsob výpočtu škody, která byla neoprávněným odběrem způsobena je pak uveden v § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (zmocňovací ustanovení uvedené v § 98a energetického zákona). Na základě této vyhlášky činí výpočet náhrady škody částku [částka]. Žalobcem vyčíslené náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši [částka] pak lze akceptovat jako účelně vynaložené a tedy podřaditelné pod kategorii další škody, jejíž náhradu výše uvedený § 51 rovněž předpokládá. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v minulosti prostřednictvím elektroměru [číslo] na základě smluvního vztahu elektrickou energii odebíral, lze mít za dostatečně podložený i závěr o osobě škůdce. [příjmení] tohoto škůdce je tak žalovaný, jakožto neoprávněný odběratel, tedy osoba, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Soud pak odmítl námitky žalovaného spočívající ve zpochybnění identifikace odběrného místa. Je sice skutečností, že jak samotná smlouva o připojení tak i následné fakturační listiny a dokonce i protokol o provedené kontrole umisťují odběrné místo do objektu [adresa] na [anonymizováno] ulici, nicméně s ohledem na další zjištěné skutečnosti se jedná o zjevně chybný údaj. Pro posuzovaný případ přitom není rozhodující číselné označení objektu, ale číslo elektroměru [číslo]. Právě přes tento elektroměr byla žalovanému dodávána elektrická energie do jeho prodejny, právě tento elektroměr byl za přítomnosti žalovaného kontrolován a právě na tomto elektroměru byly zjištěny neoprávněné zásahy. Jestliže pak žalovaný navrhoval stanovit výši neoprávněného odběru na základě dobově instalovaných elektrických spotřebičů, pak s ohledem na absenci relevantních důkazů (fotodokumentace či obrazový záznam z provedené kontroly dne [datum]), kterými by bylo zjištěno, jaké elektrické spotřebiče se prodejně žalovaného v kritickou dobu, po kterou mělo k neoprávněnému odběru docházet, nebylo možno k takovémuto způsobu vyčíslení škody přistoupit.

5. Žalovaný byl žalobcem vyzván k náhradě škody prostřednictvím faktury ze dne [datum] s tím, že stanovil splatnost faktury na [datum]. Jelikož žalovaný na tuto výzvu nereagoval, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. V prodlení je podle ust. § 1968 nového občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 nového občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. podle § 2 tohoto nařízení výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem soud žalobě ohledně tohoto uplatněného nároku vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] za 11 úkonů právní služby po [částka] za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, vyjádření k odporu ze dne [datum], replika ze dne [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum] a 5 x jednání ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. včetně 11 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět náhrada [částka] za 220 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 435/2013 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 3,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 435/2013 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět náhrada 2x [částka] za 220 ujetých km v částce 2x [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 328/2014 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 3,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 328/2014 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 2x [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět náhrada [částka] za 220 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět náhrada [částka] za 220 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,7 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

7. V daném řízení byl ustanoven znalec k vypracování znaleckého posudku, žalovaný uhradil zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši [částka]. Protože znalecký posudek nebyl vypracován, rozhodl soud o vrácení této zálohy žalovanému.