15 C 340/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 43 444,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 704,41 Kč,s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 925,03 Kč,s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 40 704,41 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 2 740 Kč,s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 795,59 Kč,s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 40 704,41 Kč od 24. 12. 2025 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 740 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení,se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 642 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 43 444,41 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 20. 2. 2023 uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , Anonymizováno, půjčka, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem a poplatky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Svůj dluh však řádně a včas neplnil, pročež právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 23. 12. 2024 a následně svoji pohledávku za žalovaným s účinností ke dni 21. 5. 2025 postoupila na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 6. 6. 2025. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházela z prohlášení žalovaného, z úvěrových registrů a veřejných rejstříků, a zjistila, že je žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jeho čistý měsíční příjem činí 38 225 Kč a čistý měsíční příjem domácnosti činí 65 000 Kč. Dále zjistila, že je ženatý, má vyživovací povinnost ke třem osobám a žije ve vlastním bydlení. V době podání žádosti o úvěr měl žalovaný další finanční závazky s celkovou výší měsíčních splátek 15 129 Kč. Na základě těchto informací právní předchůdkyně vyhodnotila, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 40 704,41 Kč a poplatků ve výši 2 740 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 1 795,59 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 925,03 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 43 444,41 Kč za období od 25. 5. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 40 704,41 Kč od 24. 12. 2024 do zaplacení2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Ze smlouvy o úvěru vyplynulo, že dne 20. 2. 2023 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala, že žalovanému poskytne úvěr ve výši 50 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky v sazbě 12,70 % p. a. prostřednictvím 72 měsíčních splátek ve výši 995,81 Kč, přičemž poslední splátka měla být ve výši 920,85 Kč. Žalovaný se dále zavázal platit měsíční pojistné za pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši 110 Kč.

5. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním bydlení a má vyživovací povinnost ke třem osobám. Dále uvedl, že je zaměstnaný na dobu neurčitou u zaměstnavatele , Anonymizováno, jeho čistý měsíční příjem činí 38 255 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 65 000 Kč a náklady na bydlení činí 8 000 Kč měsíčně. Jiné výdaje žalovaný neuvedl.

6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíce prosinec 2022, leden 2023 a únor 2023 soud zjistil, že žalovaný v těchto měsících opakovaně čerpal úvěry od nebankovní společnosti v celkové výši přesahující 200 000 Kč. Příjmy žalovaného ze zaměstnání činily v těchto měsících průměrně 41 426 Kč a nedokázaly pokrýt výdaje žalovaného, které ve všech těchto měsících přesáhly 60 000 Kč. Dále soud zjistil, že žalovaný každý měsíc hradil nájemné ve výši 17 500 Kč.

7. Z výpisů z úvěrového účtu za období od února 2023 do května 2025 soud zjistil, že žalovaný svůj dluh splnil pouze částečně a opakovaně byl v prodlení se splátkami úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr v celém rozsahu ke dni 23. 12. 2024. Ke dni 21. 5. 2025 činila dlužná jistina úvěru 40 704,41 Kč, smluvní úrok 1 795,59 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny 1 815,98 Kč, zákonný úrok z prodlení z úroku 109,50 Kč a dlužné poplatky, pojištění a pokuty 2 740 Kč.

8. Z dopisu ze dne 25. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila svoji pohledávku za žalovaným ke dni 23. 12 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 45 308,78 Kč do dne 8. 1. 20259. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 14. 5. 2025 uzavřela žalobkyně s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, kterou se právní předchůdkyně zavázala postoupit své pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru specifikované v Příloze č. , hodnota, na žalobkyni. Z přílohy ke smlouvě soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně za žalovaným byla mezi postupovanými pohledávkami. K postoupení pohledávek došlo ke dni 21. 5. 2025, což vyplývá z potvrzení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 21. 5. 2025.

10. Z dopisu ze dne 27. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně vyrozuměn.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v sazbě 12,70 % p. a. prostřednictvím 72 měsíčních splátek ve výši 995,81 Kč, přičemž poslední splátka měla být ve výši 920,85 Kč. Žalovaný se dále zavázal platit částku 110 Kč měsíčně za pojištění schopnosti úvěr splácet. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neplnil, pročež právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 23. 12. 2024 a následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před uzavřením smlouvy zjistila právní předchůdkyně žalobkyně některé dílčí informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Konkrétně zjistila, že je žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele , Anonymizováno, , jeho čistý měsíční příjem činí 38 225 Kč a čistý měsíční příjem domácnosti činí 65 000 Kč. Dále zjistila, že je žalovaný ženatý, má vyživovací povinnost ke třem osobám a v době podání žádosti o úvěr měl finanční závazky s celkovou výší měsíčních splátek 15 129 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za tři měsíce předcházející poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaný v těchto měsících opakovaně čerpal úvěry od nebankovní společnosti v celkové výši přesahující 200 000 Kč. Příjmy žalovaného ze zaměstnání činily v těchto měsících průměrně 41 426 Kč a nedokázaly pokrýt výdaje žalovaného, které ve všech těchto měsících přesáhly 60 000 Kč. Dále soud zjistil, že žalovaný každý měsíc hradil nájemné ve výši 17 500 Kč.

12. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.

13. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy učinila některé dílčí kroky vedoucí k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ale nepostupovala při tom s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně měla před poskytnutím úvěru k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného. Z nich vyplynulo, že výdaje žalovaného převyšovaly jeho příjmy ze zaměstnání, pročež si žalovaný opakovaně půjčoval peněžní prostředky od nebankovní společnosti ve výši, která za tři měsíce přesáhla 200 000 Kč. Ze skutečnosti, že si žalovaný musel půjčovat peníze, aby pokryl náklady na své běžné výdaje a na splátky již čerpaných úvěrů, měla právní předchůdkyně žalobkyně učinit závěr, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet, protože poskytnutí úvěru by dlouhodobě vedlo k dalšímu zvýšení jeho pravidelných výdajů. Z výpisu z běžného účtu je nadto patrné, že žalovaný hradil každý měsíc nájemné ve výši 17 500 Kč, což rozporuje jeho tvrzení, že bydlí ve vlastním bydlení. Pokud měla právní předchůdkyně žalobkyně pochybnosti o pravdivosti údajů, které žalovaný uvedl ohledně svých příjmů a výdajů, měla je před poskytnutím úvěru prověřit a případně úvěr neposkytnout. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost a neposoudila důkladně úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit jako absolutně neplatnou.

14. Žalovaný však na základě této smlouvy čerpal finanční prostředky, a tudíž je povinen je vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě vyhověl co do dlužné jistiny ve výši 40 704,41 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 925,03 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 40 704,41 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení (výrok I.).

15. Ve zbylém rozsahu je žaloba nedůvodná a soud ji částečně zamítl (výrok II.)

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která měla neúspěch v poměrně nepatrné části řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 642 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 738 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 444,41 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.