15 C 354/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to k pozemku st. parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a k pozemku parc. č. , hodnota, – zahrada, to vše zapsáno na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že každému připadne jedna polovina z tohoto výtěžku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na náhradu nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na náhradu nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky pozemku st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, a pozemku parc. č. , hodnota, , oba zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , obec a k.ú. , adresa, , kdy podíl každého z účastníků činí ½. Vztahy mezi žalobkyní a žalovaným jsou v tuto chvíli narušeny takovým způsobem, že se žalobkyně musela z rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , ve kterém žila, bezpodmínečně v roce 2020 odstěhovat. Žalobkyně nepředpokládá, že může dojít k urovnání vzájemných rozporů. Nemá zájem o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví.

2. Žalovaný v průběhu řízení projevoval zájem o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, uváděl, že se on a jeho rodina snaží o získání úvěru k zajištění peněžních prostředků. Při posledním jednání uvedl, že v současné době není schopen zaplatit vypořádací podíl. Shání peníze, chce prodat zahradu, má dva zájemce, smlouva ale podepsána není. Možná bude schopen zaplatit vypořádací podíl ve lhůtě půl roku.

3. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemek st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , a pozemek parc. č. , hodnota, , oba zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , obec a k.ú. , adresa, , jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, kdy podíl každého z nich činí ½.

5. Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soudu zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí je , částka, . Ze znaleckého posudku mimo jiné vyplynulo, že součástí pozemku st. parc. č. , hodnota, je stavba rodinného domu čp. , Anonymizováno, se dvěma samostatnými byty po podlažích, bez vnitřního propojení schodištěm.

6. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k řešení spoluvlastnických vztahů, kdy mu sdělila, že nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat. Navrhla žalovanému odkoupení svého podílu za částku ve výši , částka, .

7. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce opětovně vyzvala žalovaného k řešení spoluvlastnických vztahů.

8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

9. Žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemku st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , hodnota, , oba zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , obec a k.ú. , adresa, , přičemž výše podílu každého z nich činí ½. Žalobkyně se domáhá zrušení spoluvlastnictví k těmto nemovitostem.

10. Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení.

11. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

12. Podle § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

14. Podle § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. Občanský zákoník stanoví nejen možné způsoby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale i závazné pořadí, v němž mohou být tyto jednotlivé způsoby vypořádání použity.

16. Soud proto nejdříve zkoumal, zda je možné rozdělení společné věci, v tomto případě připadalo teoreticky v úvahu rozdělení domu na bytové jednotky.

17. Ze znaleckého posudku znalec , tituly před jménem, , jméno FO, (který byl ovšem zpracován za účelem zjištění ceny obvyklé) vyplynulo, že součástí pozemku st. parc. č. , hodnota, je stavba rodinného domu čp. , Anonymizováno, se dvěma samostatnými byty po podlažích, bez vnitřního propojení schodištěm.

18. Žalobkyně k otázce možnosti rozdělení budovy na dvě samostatné bytové jednotky sdělila, že má za to, že předmětnou budovu nelze rozdělit na dvě samostatné jednotky, neboť budova by musela projít rozsáhlými stavebními úpravami – vytápění, rozvodů el. energie a vody, příjezdové cesty a zahrady. V současné době v domě nejsou samostatné rozvody a měřící zařízení elektřiny, vody a přípojky plynu pro jednotlivá patra. Jediný zdroj vytápění v současné době je v podobě kotle na tuhá paliva, který se nachází v přízemí v místnosti, kterou užívá výlučně žalovaný. Žalobkyně není ochotna se podílet na nákladech nutných k rozdělení domu na jednotky. Vzhledem k tomu, že splácí hypotéční úvěr na zakoupení jiného domu, není schopna se jakkoliv podílet na nákladech spojených s rozdělením domu na bytové jednotky. S ohledem na vyhrocené vztahy mezi žalobkyní a žalovaným má obavu, že není možné dosáhnout dohody o tom, kdo, v jaké výši a kdy tyto náklady ponese. Vztahy mezi žalobkyní a žalovaným, resp. i dalšími členy rodiny jsou natolik přetrhány, že se nedá očekávat jejich zlepšení. V minulosti byly na žalobkyni podávána trestní oznámení ze strany dalších členů rodiny. Nikdy nebylo shledáno jakékoliv protiprávní jednání ze strany žalobkyně vůči její rodině a došlo k odložení věcí. Nicméně žalobkyně nemá jakýkoliv zájem obnovovat rodinné vztahy. S rozdělením domu na bytové jednotky tak zásadně nesouhlasí.

19. Rovněž žalovaný má za to, že rodinný dům nelze rozdělit na dvě bytové jednotky, neboť na půdu by byl přístup pouze z jedné jednotky. Rozvody a měřící zařízení jsou výhradně v části užívané žalovaným. Žalovaný není ochoten se podílet na nákladech rozdělení a domnívá se, že soužití není možné, když došlo k fyzickému ataku na jeho osobu a jeho dceru. Žalobkyně se sama odstěhovala.

20. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že není možné reálně rozdělit nemovitosti, resp. budovu na bytové jednotky a to z následujících důvodů.

21. Účastníci se vznikem bytových jednotek nesouhlasí, kdy v daném případě je jejich souhlas nutný ke zřízení bytových jednotek, neboť soud nemůže nutit účastníky k přeměně spoluvlastnictví budovy na vlastnictví jednotek proti jejich vůli (srov. Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2021, k § 1044, bod 91.).

22. Oba účastníci shodně uvádějí, že rozdělení na bytové jednotky by si vyžádalo stavební úpravy, neboť přístup na půdu by byl jen z jedné bytové jednotky, úpravy by si vyžádalo rovněž vytápění nemovitosti, rozvody el. a vody. Měřící zařízení jsou pouze v části užívané žalovaným. Přestože z pohledu soudu se nejedná o úpravy zásadního charakteru, je zřejmé, že určité náklady by si rozdělení budovy na bytové jednotky vyžádalo. Oba účastníci přitom odmítají podílet se na nákladech s tímto spojenými. Za situace, kdy účastníci uvedli, že nejsou ochotni a schopni se finančně podílet na úpravách domu, není žádoucí, aby soud bytové jednotky zřídil.

23. V neposlední řadě je pak třeba vzít v úvahu špatné vztahy mezi účastníky. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 559/2004, při úvahách o vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu jeho rozdělením na jednotky je třeba přihlédnout i k okolnostem dalšího možného soužití účastníků v jednom domě. K takovému rozdělení soud přistoupí pouze v případě, že vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu.

24. Vztahy mezi účastníky nejsou nekonfliktní, naopak jsou velmi vyhrocené a konfliktní, o čemž svědčí, jak vyjádření účastníků, tak např. trestní věc vedená Policií ČR, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, .

25. Je třeba vzít v úvahu, že rozdělením budovy na jednotky určitý rozsah podílového spoluvlastnictví zůstává zachován, neboť s vlastnictvím jednotky je spojeno i akcesorické spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku.

26. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že reálné rozdělení nemovitostí není možné.

27. Dalším způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví je přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků.

28. Předpokladem tohoto řešení je však solventnost spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví, která má být v zásadě prokázána již k okamžiku vydání soudního rozhodnutí. Účastník tedy musí s finančními prostředky odpovídajícími vypořádacímu podílu disponovat nebo musí relevantně prokázat, že je schopen si finanční prostředky opatřit.

29. Žalovaný, který má zájem o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví však nebyl schopen opatřit si finanční prostředky, a to i přesto, že mu byl poskytnut značný časový prostor. Jednání byla za tímto účelem opakovaně odročována.

30. Soudu tak nezbylo než přistoupit k nařízení prodeje ve veřejné dražbě. Výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky tak, že každému připadne jedna polovina z tohoto výtěžku.

31. Soud se zabýval i otázkou, zda nejsou naplněny předpoklady § 1140 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku, podle kterého nelze žádat o zrušení podílového spoluvlastnictví v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého spoluvlastníka.

32. Pro posouzení doby nevhodné ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 občanského zákoníku jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků); pro posouzení, zda některému spoluvlastníku (spoluvlastníkům) vznikla újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5159/2014).

33. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro zamítnutí žaloby ve smyslu § 1140 odst. 2 občanského zákoníku, neboť všechny okolnosti na straně žalovaného (vyšší věk, zdravotní stav, citové vazby na dům, kde žije celý život) nejsou okolnostmi dočasného charakteru, ale naopak charakteru trvalého, u nichž nelze očekávat žádnou změnu. Zamítnutí žaloby z tohoto důvodu by trvale vylučovalo základní možnost žalobkyně domáhat se zrušení spoluvlastnictví.

34. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV ÚS 404/22. Dle závěrů Ústavního soudu v řízeních, která mají povahu tzv. iudicii duplicis (tedy i řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví) nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám.

35. Pouze je-li procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého účastníka. Soud musí v takovém případě podrobně vyložit důvody pro použití uvedeného ustanovení, neboť v opačném případě takové rozhodnutí soudu porušuje ústavně zaručené právo na ochranu vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro takový postup však soud v řízení neshledal. Žalovaný se v průběhu řízení zjevně prostřednictvím své rodiny snažil získat peněžní prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyně, žalobkyně ostatně se žalovaným prostřednictvím svých právních zástupců opakovaně jednala o možnosti smírného vyřešení věci. Za tímto účelem zástupci opakovaně žádali o odročení jednání. I sama žalobkyně v průběhu řízení změnila svůj procesní postoj, když zvažovala, že by žádala o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví (za účelem následného prodeje). Procesní postup žalovaného v dané věci nelze považovat za šikanózní výkon práva, obstrukční chování či zneužití práv.

36. Za této situace má rovněž soud za spravedlivé, aby se oba účastníci podíleli na nákladech státu stejnou měrou. Náklady státu jsou tvořeny náklady na znalecký posudek ve výši 14 375 Kč. Každému z účastníků byla uložena povinnost uhradit polovinu těchto nákladů, tj. částku ve výši 7 187,50 Kč.