15 C 74/2022
č. j. 15 C 74/2022-21
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 115 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 25
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968 § 1970
Plný text
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8 141 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 141 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 667 Kč od 18.7.2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení částky 8 141 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) a je držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 tohoto zákona. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 29. 1. 2014 kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na adrese [adresa], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona. Následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Doba trvání neoprávněného odběru elektřiny byla dle výsledku šetření Policie České republiky stanovena na dobu od 18. 9. 2013 do 27. 10. 2013, celkem tedy 39 dní. Stanovisko žalované k žalobě se nepodařilo soudu zjistit, neboť se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115 a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání. Na základě předložených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná v odběrném místě na adrese [adresa], neoprávněně odebírala elektřinu z distribuční soustavy provozované žalobkyní, a to v období 18. 9. 2013 do 27. 10. 2013, celkem tedy 39 dní, čímž žalobkyni způsobila škodu ve výši 6 526 Kč dle výpočtu podle příslušných zákonných ustanovení. Žalobkyni tak dále vznikl nárok na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 8 141 Kč. Žalobkyně žalované vystavila dne 26. 6. 2014 fakturu na celkovou částku 14 667 Kč, která představuje celkovou výši škody způsobené žalobkyni žalovanou. Žalovaná před podáním žaloby dluh uhradila pouze z části, její dluh vůči žalobkyni tak činí 8 141 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona a ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu nebo neoprávněném distribuci elektřiny, v platném znění, tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od 18. 9. 2013 do 27. 10. 2013 se skládá z možného příkonu (technicky dosažitelné spotřeby) vynásobené sobou denního využití, počtem dnů neoprávněného odběru a cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, tedy 6 526 Kč. Dle vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 8 141 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. [příjmení] je dále navýšena o daň z přidané hodnoty. Protože žalovaná dluh nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku ve smyslu ustanovení § 1968 OZ a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni současně právo požadovat úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 OZ, a to ve výši určené nařízením vlády, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud tak po provedeném dokazování žalobě vyhověl v plném rozsahu, neboť tuto shledal důvodnou. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 141 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.