17 C 106/2025

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Mazurkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce advokátka se sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 21 736,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 19 167,28 Kč.

II. Žaloba se zamítá co do:a) částky 2 569,06 Kč,b) úroku ve výši 15 % ročně z částky 19 544,34 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení,c) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 544,34 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení,d) kapitalizovaného úroku za dobu od 14. 12. 2022 do 11. 2. 2025 ve výši 6 035,67 Kč,e) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 5. 10. 2023 do 11. 2. 2025 ve výši 4 134,33 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 867 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 21.736,34 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 14. 12. 2022 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000,00 Kč a žalovaný se zavázal je splatit spolu s úrokem ve výši 15 % pravidelnými měsíčními splátkami. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím informací získaných z bankovních registrů, nebankovních registrů a ostatních registrů a databází a na základě informací od žalovaného o jeho příjmech a výdajích uvedených v čestném prohlášení žalovaného obsaženého v žádosti o úvěr, které porovnala se statistickými a demografickými daty a historickými daty žalovaného (skóringový model). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužných splátek úvěru. Žalobkyně proto úvěr ke dni 4. 10. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně proto požaduje na žalovaném uhradit z titulu smlouvy o úvěru částku 21.736,34 Kč tvořenou neuhrazenou jistinou ve výši 19.544,34 Kč a poplatky v celkové výši 2.192,00 Kč. Tyto poplatky se skládají z poplatků za kolektivní pojištění schopnosti splácet za osm měsíců v celkové výši 192,00 Kč (8 x 24,00 Kč, což je 0,12 % měsíčně z poskytnutého úvěru) a poplatků za zaslání čtyř upomínek v celkové výši 2.000,00 Kč (4 x 500,00 Kč). Zároveň požaduje uhradit příslušenství této pohledávky tvořené kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 5. 10. 2023 do 11. 2. 2025 ve výši 4.134,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6.035,67 Kč za období od 14. 12. 2022 do 11. 2. 2025, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19.544,34 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 19.544,34 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání ve věci omluvila. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a jelikož si skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů podstatné pro rozhodnutí ve věci navzájem neodporují, má zároveň za prokázaný tento skutkový stav:

4. Mezi žalobkyní a tehdy nezletilým žalovaným, zastoupeným jeho zákonnou zástupkyní matkou , jméno FO, , byly dne 8. 12. 2008 uzavřeny dvě smlouvy, a to smlouva o zřízení a vedení konta , Anonymizováno, , kterou se žalobkyně zavázala žalovanému zřídit a vést běžný účet v korunové měně – konto , Anonymizováno, číslo , č. účtu, (zjištěno z citované smlouvy), a dále smlouva o poskytování přímého bankovnictví, na základě které byla žalovanému poskytnuta služba internetového bankovnictví , Anonymizováno, a přiděleno identifikační číslo klienta , Anonymizováno, , přičemž nedílnou součástí této smlouvy jsou mimo jiné podmínky pro poskytování a využívání přímého bankovnictví (zjištěno z citované smlouvy). Žalovanému bylo rovněž umožněno užívat službu Mobilní banka 2 (zjištěno z příkazu k administraci ze dne 19. 1. 2015).

5. Mezi žalobkyní a již zletilým žalovaným byla následně dne 10. 4. 2017 uzavřena smlouva o certifikátu, na jejímž základě byl žalovanému zřízen osobní certifikát s identifikačním číslem , hodnota, (zjištěno z citované smlouvy). Žalovaný byl oprávněn podávat prostřednictvím přímého bankovnictví žádosti o poskytnutí úvěrů a podepisovat smluvní dokumentaci (zjištěno z podmínek přímého bankovnictví účinných od 27. 10. 2019). Návrh smlouvy o úvěru číslo , hodnota, zaslaný do schránky v přímém bankovnictví byl žalovaným podepsán v aplikaci , tituly za jménem, dne 14. 12. 2022 v 7:57:56 hodin (zjištěno z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení ze dne 14. 12. 2022). Následně byla smlouva o úvěru podepsána elektronickým podpisem oprávněnou osobou za žalobkyni, čímž se stala účinnou (zjištěno ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ).

6. Smlouvou o úvěru číslo , hodnota, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným v elektronické podobě dne 14. 12. 2022 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20.000,00 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve třiceti šesti pravidelných splátkách po 714,00 Kč měsíčně splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce, přičemž první splátka byla splatná do 25. 1. 2023 a zápůjční úroková sazba byla dohodnuta na 15,5 %. Celkem měl žalovaný při řádném splácení žalobkyni vrátit 25.080,98 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky měly být žalovanému zaslány jednorázově na jeho účet číslo , č. účtu, (zjištěno ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ). Na tento účet žalovaného byl poskytnutý úvěr ve výši 20.000,00 Kč připsán dne 14. 12. 2022 (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného). Žalovaný uhradil žalobkyni částku v celkové výši 832,72 Kč, poslední splátka jistiny a zároveň i první splátka úvěru byla připsána na úvěrový účet dne 25. 1. 2023 (zjištěno z historického výpisu transakcí ke dni 11. 2. 2025). Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti vyplývající pro něj ze smlouvy o úvěru, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek v celkové výši 6.537,71 Kč do 4. 10. 2023 s tím, že pokud tak žalovaný neučiní, stane se celý úvěr k uvedenému datu splatným – pro ten případ žalobkyně žalovaného zároveň v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami vyzvala ke splacení celé úvěrové pohledávky (zjištěno z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 16. 8. 2023). Jelikož žalovaný na tuto výzvu nereagoval, žalobkyně ho před podáním žaloby opakovaně vyzvala k zaplacení celého jeho dluhu, včetně smluvního úroku, úroku z prodlení a poplatků (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 11. 12. 2024).

7. Při podání žádosti o úvěr sdělil žalovaný žalobkyni, že je zaměstnán s příjmem 30.000,00 Kč měsíčně, je svobodný, bydlí u rodičů, jeho výdaje s bydlením činí 5.000,00 Kč měsíčně a další jeho výdaje jsou 2.500,00 Kč měsíčně, po 5.398,97 Kč měsíčně splácí úvěry, které mu poskytla žalobkyně a v době podání žádosti o úvěr činily celkem 181.917,52 Kč, jiné své závazky neoznačil; k žádosti připojil své čestné prohlášení o úplnosti, přesnosti a pravdivosti uvedených údajů (zjištěno ze žádosti o úvěr číslo , hodnota, bez uvedení data jejího sepsání).

8. Žalovaný měl ke dni poskytnutí úvěru celkem devět spotřebitelských úvěrů poskytnutých mu žalobkyní v celkové výši 185.000,00 Kč (šestkrát po 10.000,00 Kč a dále v částkách 15.000,00 Kč, 30.000,00 Kč a 80.000,00 Kč), nesplacených ve výši 181.917,52 Kč, které dohromady splácel po 5.398,97 Kč měsíčně, ovšem celková stávající výše jeho splátek v , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) zde byla uvedena ve výši 6.331,00 Kč měsíčně. U pěti z těchto úvěrů byla dlužná částka řádově o desetikoruny až stokoruny vyšší než původně poskytnutá výše jednotlivých úvěrů. Žádost o úvěr žalovaný podepsal v aplikaci Mobilní bankovnictví dne 14. 12. 2022 v 7:57:56 hodin, přičemž v průběhu podávání žádosti o úvěr dne 14. 12. 2022 provedl změnu příjmů, které doložil pouze čestným prohlášením, v 7:57:26 hodin a změnu svých výdajů v 7:57:38 hodin (zjištěno z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení ze dne 14. 12. 2022).

9. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech Solus, BRKI a NRKI s negativním výsledkem (zjištěno z kopie obrazovky ze systému žalobkyně, ukazující lustraci žalovaného v registrech).

10. Ze žádosti o úvěr ani z dalších listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaný žalobkyni předložil například pracovní smlouvu, výplatní pásky nebo jiný doklad o výši svého příjmu či doklady k prokázání svých skutečných měsíčních výdajů.

11. Soudu je známo z jeho činnosti, že:

12. Vůči žalovanému bylo u Okresního soudu v , adresa, zahájeno do 21. 8. 2025 celkem šest civilních řízení pro zaplacení (včetně tohoto řízení), a to jedno v roce 2024 a pět v roce 2025, přičemž ve všech dalších řízeních vedených proti žalovanému pod spisovými značkami , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, vystupuje na straně žalující , Jméno žalobkyně, ., tedy stejná žalobkyně jako v tomto řízení.

13. Pravomocným rozsudkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 85.854,47 Kč s příslušenstvím, přičemž tato pohledávka žalobkyně za žalovaným vznikla z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 5. 8. 2022, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 80.000,00 Kč. Pro neplnění úvěrových podmínek žalovaným žalobkyně tento úvěr zesplatnila ke dni 4. 10. 2023. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v tomto případě vycházela z tvrzení žalovaného před uzavřením smlouvy, že je zaměstnán s příjmem 27.000,00 Kč, je svobodný, bydlí u rodičů, jeho výdaje s bydlením činí 8.000,00 Kč a další výdaje jsou , právnická osoba, ,00 Kč, přičemž soud zjistil, že výši příjmů žalovaného žalobkyně ověřila z výpisů z účtu č. , č. účtu, . Dále žalobkyně žalovaného prověřila s negativním výsledkem v insolvenčním rejstříku i v registrech BRKI, NRKI, SOLUS. V interních databázích zjistila, že žalovaný splácí úvěr ve výši 80.000,00 Kč.

14. Pravomocným rozsudkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 14.525,31 Kč s příslušenstvím, přičemž tato pohledávka žalobkyně za žalovaným vznikla z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 25. 10. 2022, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 15.000,00 Kč. Pro neplnění úvěrových podmínek žalovaným žalobkyně tento úvěr zesplatnila ke dni 4. 10. 2023. Odůvodnění tohoto rozsudku neobsahuje žádné poznatky soudu týkající se posuzování úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně.

15. Pravomocným rozsudkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 31.463,50 Kč s příslušenstvím, přičemž tato pohledávka žalobkyně za žalovaným vznikla z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 29. 11. 2022, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30.000,00 Kč. Odůvodnění tohoto rozsudku obsahuje pouze stručně popsané zjištění soudu, že žalobce posuzoval před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů a jeho výdajů. Z textu žaloby podané v této věci vyplývá, že pro neplnění úvěrových podmínek žalovaným žalobkyně tento úvěr zesplatnila rovněž ke dni 4. 10. 2023.

16. Na základě ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smluv (dále jen „OZ“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle ustanovení § 419 OZ je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

18. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Na základě ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (za který je dle shora uvedeného ustanovení § 2 odst. 1 ZSÚ třeba považovat i peněžitou zápůjčku) nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Soudní praxe je ustálena v závěru, že při zkoumání úvěruschopnosti úvěrující nepostupuje s potřebnou odbornou péčí, pokud se spolehne jen na spotřebitelem tvrzené údaje, které nikterak neověří (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , usnesení , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, , čj. , incidenční spisová značka, , rozsudek , Anonymizováno, soudu v , adresa, čj. , incidenční spisová značka, , rozsudek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, čj. , spisová značka, či rozsudek , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, čj. , spisová značka, ).

20. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C–679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinny zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka. S ohledem na citovaná rozhodnutí je dle názoru soudu nutno smlouvu o úvěru, před jejímž uzavřením úvěrující řádně nezkoumal úvěruschopnost dlužníka, považovat za neplatnou nejen dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ, ale i dle ustanovení § 580 odst. 1 OZ. Protože sankce neplatnosti smlouvy je stanovena nejen na ochranu dlužníka, ale i na ochranu společnosti, je tato neplatnost neplatností absolutní, tedy není nutné, aby se jí před soudem dlužník musel dovolat. Na uvedenou judikaturu ostatně reagoval i zákonodárce novelizací ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ, kdy s účinností od 29. 5. 2022 je soud povinen k neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti přihlédnout i bez návrhu.

21. Po právní stránce soud vztahy vzniklé mezi žalovaným a žalobkyní posoudil dle ustanovení § 2395 OZ ve spojení s ustanovením § 419 OZ (žalovaný neuzavřel smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti) podle příslušných ustanovení ZSÚ jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které však tento vrátil pouze zčásti.

22. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by žalobkyně dostatečně splnila povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného v postavení spotřebitele. Žalobkyně sice tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného o jeho příjmech a výdajích, které ověřila z čestného prohlášení žalovaného obsaženého v jeho žádosti o úvěr, vyhodnocením demografických a statistických informací (skóringový model) a dále nahlédnutím do veřejných registrů, avšak soudu jako důkaz svých tvrzení přes výzvu a poučení o následcích jejímu nevyhovění nepředložila žádné relevantní důkazy o skutečných příjmech a výdajích žalovaného (například výplatní pásky žalovaného, výpisy z běžného účtu žalovaného či jiné doklady o příjmech a výdajích žalovaného), z nichž by bylo možné zjistit, jaká byla před poskytnutím úvěru skutečná finanční situace žalovaného a zda bylo v jeho reálných možnostech úvěr splácet. Žalobkyně se při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného spokojila s jeho čestným prohlášením, v němž žalovaný uvedl informace o svých příjmech a výdajích, avšak zcela rezignovala na to, aby si od žalovaného vyžádala konkrétní dokumenty za účelem ověření žalovaným tvrzených informací, a to přes shora uvedené jí známé skutečnosti týkající se dalších úvěrů poskytnutých jí samotnou dříve žalovanému, které zcela jednoznačně vykazovaly problémy žalovaného se splácením úvěrů. Zároveň postup žalovaného při vyplňování žádosti o úvěr naznačoval i jeho možnou manipulaci s tvrzeními o jeho příjmech a výdajích za účelem splnění podmínek pro získání úvěru, když těsně před podpisem smlouvy změnil prostřednictvím Mobilního bankovnictví údaje o výši svých příjmů a výdajů. Žalovanému byly v relativně krátkých časových intervalech v rozmezí několika měsíců opakovaně poskytovány úvěry ze strany žalobkyně, které ke dni podání žádosti o projednávaný úvěr dosahovaly částky téměř , částka, a z více než poloviny případů nebyly evidentně řádně spláceny (dlužná částka byla vyšší než původní jistina). Z výše citovaných rozsudků , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, vyplývá, že žalovanému byly před uzavřením projednávané úvěrové smlouvy poskytnuty peněžní prostředky například na základě smluv o úvěru uzavřených se žalobkyní dne 5. 8. 2022, 25. 10. 2022 a 29. 11. 2022, které žalovaný rovněž řádně nesplácel a k jejichž zesplatnění žalobkyně přistoupila také ke dni 4. 10. 2023. Při uzavírání úvěrové smlouvy v srpnu 2022, uzavřené pouhé čtyři měsíce dříve než projednávaná smlouva, pak žalovaný uváděl své měsíční příjmy o 3.000,00 Kč nižší a naopak své náklady na bydlení o 3.000,00 Kč vyšší, což mělo žalobkyni rovněž upozornit na možnou nepravdivost těchto údajů a vést ji k jejich ověření.

23. Žalobkyně si při uzavírání smlouvy při zachování postupu s péčí řádného hospodáře musela být vědoma toho, že žalovaný se ocitl v dluhové spirále a řeší splácení starších úvěrů dalším zadlužováním prostřednictvím úvěrů nových a že poskytnutím dalšího úvěru se vystavuje riziku, že žalovaný jí ho nebude schopen splácet. Což se ostatně projevilo ihned po poskytnutí řešeného úvěru tím, že žalovaný uhradil pouze první splátku. Žalobkyni přes vědomí opakovaného sjednávání úvěrů žalovaným nic nebránilo v tom mu další úvěr poskytnout, což má v konečném důsledku za následek, že se žalovaný dostal do platební neschopnosti a žalobkyně v současné době většinu svých pohledávek vůči žalovanému vymáhá soudní cestou. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného převážně z veřejných registrů a dále vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného na základě skutečností tvrzených žalovaným o jeho příjmech a výdajích v čestném prohlášení srovnáním se statistickými a demografickými daty. Žalobkyně však nevycházela z konkrétních podkladů vyžádaných od žalovaného, z nichž by řádně prověřila schopnost žalovaného splácet v pořadí již desátý úvěr, spokojila se pouze s informacemi z veřejných registrů a z celkového vyhodnocení situace žalovaného na základě skóringového modelu, který však byl zjevně zkreslený z důvodu nedostatečně zjištěných skutečných příjmů a výdajů žalovaného (evidentně chybných vstupních dat).

24. Jelikož žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála své zákonné povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednané době, je spotřebitelská smlouva s ohledem na shora uvedené neplatná, přičemž k této neplatnosti přihlédl soud z výše sepsaných důvodů bez návrhu. Pro neplatnost smlouvy je namístě uzavřít, že předmětnou částku vyplatila žalobkyně žalovanému bez právního důvodu, čímž se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovaný je povinen v souladu s ustanovením § 2991 OZ částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, vrátit.

25. Ohledně vydání bezdůvodného obohacení pak ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ obsahuje zvláštní úpravu stanovící, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž dle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti v době přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem a uplyne až po právní moci rozsudku, není žalovaný s plněním závazku dosud v prodlení a není tak povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení. Protože žalovaný byl v řízení zcela nečinný, nemohl ho soud při jednání poučit dle ustanovení § 118a odst. 1 OSŘ k doplnění tvrzení ohledně jeho příjmových a majetkových poměrů a neučinil tak k možnostem žalovaného vrátit žalobkyni dluh žádné skutkové zjištění. Soud proto stanovil lhůtu k plnění žalovanému ihned a uložil mu uhradit dluh žalobkyni v obecné zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ.

26. Z uvedeného právního posouzení věci vyplývá, že žalovaný není povinen hradit žádné sjednané příslušenství či poplatky a soud proto žalobkyni výrokem I. přiznal pouze nezaplacenou část jistiny dluhu ve výši 19.167,28 Kč a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou výrokem II. zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.867,00 Kč, přičemž tato částka představuje 76,40 % z celkově výše 2.443,00 Kč, na kterou by žalobkyně měla nárok při plném úspěchu ve věci. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 870,00 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT”), z tarifní hodnoty ve výši 21.736,34 Kč sestávající z částky 300,00 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a 400,00 Kč za jeden úkon právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100,00 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.300,00 Kč ve výši 273,000 Kč.