17 C 11/2025
č. j. 17 C 11/2025-58
V PLATNOSTIPlný text
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Mazurkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce advokát se sídlem Jméno advokáta/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozenému dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 49 155,06 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 27 004 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 9. 10. 2024 do zaplacení,
II. Žaloba se zamítá co do částky 22 151 Kč s: a) kapitalizovaným úrokem ve výši 3 429,16 Kč, b) zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 155,06 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení, c) úrokem ve výši 15 % ročně z částky 18 250,58 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení, d) úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 736,09 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 844 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném žalobou doručenou soudu dne 6. 12. 2024 zaplacení 49.155,06 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaným úrokem ve výši 3.429,16 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34.155,06 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 18.250,58 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11.736,09 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení). Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno., IČ0 Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, se sídlem v adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 29. 10. 2021 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo Anonymizováno-Anonymizováno číslo hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky do výše limitu 30.000,00 Kč. Z tohoto úvěrového limitu byly žalovanému dne 29. 10. 2021 prvně vyplaceny peněžní prostředky ve výši 14.499,00 Kč, a to bezhotovostním převodem ve prospěch účtu obchodníka na koupi ve smlouvě o úvěru sjednaného zboží, zbývající část úvěrového limitu a splacenou část účelově vázaného úvěru pak byl žalovaný oprávněn opakovaně průběžně neúčelově čerpat až do výše poskytnutého limitu. Úvěr spolu se sjednaným příslušenstvím se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných minimálních měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě o úvěru splatných vždy k patnáctému dni v měsíci. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou více jak dvou splátek, respektive s jednou splátkou po dobu delší než tři měsíce, došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k zesplatnění celé dlužné částky ke dni 3. 10. 2022. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 37.584,22 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného z jím předložených dokladů a vyžádala si také informace o žalovaném z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR, CEE. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023 byla pohledávka za žalovaným včetně příslušenství postoupena na žalobkyni.
2. Žalobkyně dále v doplnění žaloby doručeném soudu dne 19. 3. 2026 uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že žalovaný byl dotazován na své příjmy a výdaje a předložil k prověření doklady. Mimo jiné právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný dosahoval průměrného měsíčního příjmu ve výši 18.000,00 Kč a jeho pravidelné výdaje činily celkem 12.360,00 Kč měsíčně, z čehož na bydlení vynakládal měsíčně 2.000,00 Kč. Zároveň právní předchůdkyně žalobkyně zohlednila životní minimum žalovaného ve výši 3.860,00 Kč, platné v době poskytnutí úvěru. Dále žalobkyně v doplnění žaloby upřesnila, že ke dni podpisu smlouvy o úvěru žalovaný požádal o úvěrový rámec ve výši 20.000,00 Kč, avšak dle ujednání v této smlouvě ho mohl požadovat až do výše 150.000,00 Kč. Na částku 30.000,00 Kč byl úvěrový limit navýšen na žádost žalovaného dne 10. 3. 2022. Upřesnila také, že na základě smlouvy o úvěru byla zaslána obchodníkovi jméno FO na jeho účet číslo Anonymizováno/Anonymizováno vedený u právnická osoba., dne 1. 11. 2021 částka ve výši 14.999,00 Kč a žalovanému na jeho účet číslo č. účtu vedený u právnická osoba., dne 16. 12. 2021 částka ve výši 6.179,00 Kč. Následně žalovaný čerpal peněžní prostředky v celkové výši 12.877,00 Kč prostřednictvím platební úvěrové karty Cofidis, a to dne 11. 3. 2022 částku 2.167,00 Kč, dne 14. 3. 2022 částku 288,00 Kč, dne 15. 3. 2022 částku 515,00 Kč, dne 16. 3. 2022 částku 158,00 Kč, dne 21. 3. 2022 částku 9.100,00 Kč, dne 14. 4. 2022 částku 600,00 Kč a dne 3. 5. 2022 částku 49,00 Kč. Závěrem žalobkyně uvedla, že žalovaný na poskytnutý úvěr za celou dobu uhradil celkem pouze 7.051,00 Kč.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, bylo proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), jednáno a rozhodnuto v jeho nepřítomnosti.
4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a jelikož si skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů podstatné pro rozhodnutí ve věci navzájem neodporují, má zároveň za prokázaný tento skutkový stav:
5. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše 20.000,00 Kč s prvním čerpáním na nákup Anonymizováno u obchodníka právnická osoba, IČO IČO, se sídlem v adresa, za kupní cenu 14.999,00 Kč a žalovaný se zavázal tento včetně sjednaného příslušenství splácet ve dvaceti čtyřech měsíčních splátkách po 852,00 Kč, respektive včetně sjednaného pojištění ve výši 75,00 Kč měsíčně po 927,00 Kč. Zároveň se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému při splnění podmínek vázaný revolvingový spotřebitelský úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150.000,00 Kč a vydat žalovanému Anonymizováno Anonymizováno. Při poskytování úvěru právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z toho, že žalovaný je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájemním bydlení, nemá zřízený bankovní účet na své jméno, pracuje na pozici dělníka v průmyslu u právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem ve výši 18.000,00 Kč a jiný příjem nemá. Na straně výdajové pak právní předchůdkyně žalobkyně zohlednila měsíční výdaje žalovaného ve výši 2.000,00 Kč na nájem a splátky úvěrů ve výši 6.500,00, když žalovaný zároveň uvedl, že nesplácí hypotéku a nemá exekuce (zjištěno ze smlouvy o úvěru).
6. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z občanského průkazu na prodejně. Příjem žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně neověřila z žádných dokladů, neověřovala ani ostatní žalovaným tvrzené skutečnosti ohledně jeho výdajů a závazků. Lustraci žalovaného provedla pouze v registru SOLUS a insolvenčním rejstříku (zjištěno ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti ve vztahu ke smlouvě o úvěru).
7. Právní předchůdkyně žalobkyně navýšila žalovanému úvěrový limit na 30.000,00 Kč dne 10. 3. 2022 (zjištěno z kopie obrazovky ze systému právní předchůdkyně žalobkyně nadepsané „Historie finančních žádostí“ vztahující se ke smlouvě číslo hodnota).
8. Jelikož byl žalovaný v prodlení s více než dvěma splátkami nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší než tři měsíce, právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru a požadovala okamžitě splatit celý úvěr (zjištěno z přípisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 3. 10. 2022 nazvaného „Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění).
9. Pohledávky za žalovaným vzniklé na základě smlouvy o úvěru postoupila právní předchůdkyně žalobkyně včetně příslušenství na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 11. 2023 a seznamu postoupených pohledávek, který je její přílohou), což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2023).
10. Pod pohrůžkou podání žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek do 8. 10. 2024 (zjištěno z výzvy ze dne 23. 9. 2024), která byla odeslána žalovanému dne 24. 9. 2024 (zjištěno z podacího archu).
11. Dne 1. 11. 2021 byla na účet číslo 359376620217/0100 vedený na jméno jméno FO Anonymizováno odeslána z účtu právní předchůdkyně žalobkyně pod variabilním symbolem var. symbol částka ve výši 14.999,00 Kč (zjištěno z printscreenu internetového bankovnictví právní předchůdkyně žalobkyně).
12. Na účet číslo č. účtu vedený u právnická osoba., na jméno žalovaného byla připsána z účtu právní předchůdkyně žalobkyně pod variabilním symbolem var. symbol dne 17. 12. 2021 částka ve výši 6.179,00 Kč (zjištěno z výpisu z předmětného účtu).
13. Žalovaný čerpal na základě smlouvy o úvěru dne 11. 3. 2022 částky v celkové výši 2.167,00 Kč, dne 14. 3. 2022 částku 288,00 Kč, dne 15. 3. 2022 částky v celkové výši 515,00 Kč, dne 16. 3. 2022 částku 158,00 Kč, dne 21. 3. 2022 částku 9.100,00 Kč, dne 14. 4. 2022 částku 600,00 Kč a dne 3. 5. 2022 částku 49,00 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil sedmi splátkami placenými v různé výši v nepravidelných termínech každý měsíc od listopadu 2021 do dubna 2022 celkem 7.051,00 Kč (zjištěno z historie úvěrového účtu žalovaného).
14. Žalovaný je svobodný, bezdětný (zjištěno lustrací v informačním systému základních registrů). Od roku 2023 do roku 2025 bylo proti žalovanému zahájeno u Okresního soudu v adresa celkem dvanáct exekučních nebo vykonávacích řízení (zjištěno lustrací informačního systému zdejšího soudu). Ke dni 12. 3. 2026 bylo vůči žalovanému vedeno celkem devět exekučních řízení (zjištěno z výpisu z Centrální evidence exekucí). Žalovaný není v postavení dlužníka v insolvenčním řízení (zjištěno lustrací insolvenčního rejstříku).
15. Ze zbylých provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci samé.
16. Na základě ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „OZ“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
17. Podle ustanovení § 419 OZ je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
18. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Na základě ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (za který je dle shora uvedeného ustanovení § 2 odst. 1 ZSÚ třeba považovat i peněžitou zápůjčku) nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Soudní praxe je ustálena v závěru, že při zkoumání úvěruschopnosti úvěrující nepostupuje s potřebnou odbornou péčí, pokud se spolehne jen na spotřebitelem tvrzené údaje, které nikterak neověří (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 ICm 1382/2017, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 53 ICm 3291/2018-22, rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 30/2015-39 či rozsudek Krajského soudu v Praze čj. 28 Co 279/2020-167).
20. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C–679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinny zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka. S ohledem na citovaná rozhodnutí je dle názoru soudu nutno smlouvu o úvěru, před jejímž uzavřením úvěrující řádně nezkoumal úvěruschopnost dlužníka, považovat za neplatnou nejen dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ, ale i dle ustanovení § 580 odst. 1 OZ. Protože sankce neplatnosti smlouvy je stanovena nejen na ochranu dlužníka, ale i na ochranu společnosti, je tato neplatnost neplatností absolutní, tedy není nutné, aby se jí před soudem dlužník musel dovolat. Na uvedenou judikaturu ostatně reagoval i zákonodárce novelizací ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ, kdy s účinností od 29. 5. 2022 je soud povinen k neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti přihlédnout i bez návrhu.
21. Po právní stránce soud vztah vzniklý mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně posuzoval dle ustanovení § 2395 OZ ve spojení s ustanovením § 419 OZ (žalovaný neuzavřel smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti) podle příslušných ustanovení ZSÚ jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně měla na základě smlouvy o úvěru poskytnout žalovanému peněžní prostředky, které měl žalovaný vrátit. Žalobkyně pohledávku nabyla postoupením podle ustanovení § 1879 a následujících ustanovení OZ, proto se důvodně domáhá vrácení částky, jež byla žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně vyplacena a nebyla žalovaným vrácena.
22. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně splnila povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného v postavení spotřebitele. Žalobkyně sice tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, které ověřila z dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do veřejných registrů, avšak z těchto dokumentů soudu jako důkaz svého tvrzení přes opakovanou výzvu a poučení o následcích jejímu nevyhovění nepředložila ani jeden. Právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na ověření žalovaným tvrzených příjmů a výdajů a to přesto, že žalovaný přiznal již existující splácené závazky, které byly v poměru k výši jeho příjmu relativně vysoké. Tento nedostatek nelze odklidit ani odkazem na životní minimum osoby platné v době uzavření smlouvy. Bez ověření příjmů a výdajů žalovaného, nebyla právní předchůdkyně žalobkyně schopna kvalifikovaně posoudit, zda je žalovaný schopen úvěr splácet.
23. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála své zákonné povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednané době, je spotřebitelská smlouva o úvěru s ohledem na shora uvedené neplatná, přičemž k této neplatnosti přihlédl soud z výše sepsaných důvodů bez návrhu. Pro neplatnost smlouvy je namístě uzavřít, že předmětné částky v celkové výši 34.055,00 Kč vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bez právního důvodu, čímž se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovaný z vyplacených částek vrátil právní předchůdkyni žalobkyně pouze 7.051,00 Kč a je proto povinen v souladu s ustanovením § 2991 OZ zbylou částku ve výši 27.004,00 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatil, vrátit.
24. Pokud jde o přiměřenou dobu k vrácení této částky, soud neshledal žádné okolnosti, na jejichž podkladě by mohl dospět k závěru, že tak žalovaný nemohl učinit ve lhůtě, kterou mu určila žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 23. 9. 2024 (viz ustanovení § 1958 odst. 2 a § 1968 OZ), zaslanou na kontaktní adresu, kterou žalovaný uvedl ve smlouvě o úvěru. S ohledem na lhůtu, kterou mu tímto žalobkyně stanovila, byl žalovaný povinen plnit nejpozději dne 8. 10. 2024. Žalovaný byl v řízení pasivní, žádné okolnosti ohledně nemožnosti zaplacení (vrácení) dlužné částky v takto určené lhůtě tedy neuplatňoval a z obsahu spisu ani nejsou patrné. Jelikož žalovaný žalobkyni částku 27.004,00 Kč ani zčásti neuhradil, počínaje následujícím dnem, tedy 9. 10. 2024, se s jejím zaplacením dostal do prodlení a je povinen žalobkyni vedle jistiny zaplatit v souladu s ustanovením § 1970 OZ též úrok z prodlení v zákonné výši.
25. Soud proto žalovanému uložil výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni částku 27.004,00 Kč a úrok z prodlení v zákonné sazbě za dobu od 9. 10. 2024 do zaplacení, a ve zbylém rozsahu žalobu výrokem II. zamítl, tj. co do částky 22.151,00 Kč, úroku a úroku z prodlení převyšujícího výrokem I. přiznaný úrok z prodlení.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 844,00 Kč, přičemž tato částka představuje 10 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.967,00 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů právní služby (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty ve výši 49.155,06 Kč sestávající z částky 3x 500,00 Kč (tři úkony právní služby provedené v roce 2024 – převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) a z částky 3.100,00 Kč za účast na jednání soudu dne 21. 4. 2026 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100,00 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT a paušální náhrady výdajů ve výši 450,00 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.350,00 Kč ve výši 1.123,50 Kč.
27. O lhůtách k plnění bylo soudem rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Okresnímu soudu v Děčíně; o včas podaném odvolání rozhodne Krajský soud v Ústí nad Labem. Nesplní-li žalovaný v uvedených lhůtách povinnosti uložené mu tímto rozsudkem, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.