17 C 147/2024

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Mazurkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta B pro žaloba pro zmatečnost

I. Žaloba pro zmatečnosti podaná proti rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 050 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně 1. Okresní soud v , adresa, rozsudkem ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 24. 7. 2008 (dále jen „napadený rozsudek“), uložil v řízení o zaplacení 78 496,50 Kč žalované, aby do tří dnů od právním moci rozsudku zaplatila žalobkyni částku 77 249 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 0,25 % denně, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc z částky 17 000 Kč od 1. 12. 2004 do zaplacení a z částky 17 000 Kč od 31. 12. 2004 do zaplacení, přičemž řízení ve zbývající části zastavil. Zároveň soud rozhodl o povinnosti žalované nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 26 134,30 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta A, . Žalované byla v řízení z důvodu jejího neznámého pobytu ustanovena usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 18. 3. 2008, opatrovnice z řad zaměstnanců soudu.

2. Proti napadenému rozsudku podala žalovaná u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, žalobu pro zmatečnost. Důvod zmatečnosti spatřovala v tom, že jí byl v řízení ve věci vedené pod spisovou značkou , spisová značka, ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu, aniž by soud provedl dostatečné šetření o tom, zda jsou dány předpoklady pro takové opatření. Jejímu zástupci byl napadený rozsudek doručen až dne 14. 5. 2024 a má tak za to, že žalobu pro zmatečnost podala v zachované tříměsíční lhůtě dle ustanovení § 234 odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“´). Při jednání ve věci samé žalovaná uvedla, že dříve než 14. 5. 2025 se neměla možnost o existenci napadeného rozsudku dozvědět. Žalovaná oslovila svého právního zástupce původně v souvislosti se zcela jinou věcí, kvůli které byla vůči ní vedena exekuce. Následně zástupce žalované prověřil centrální evidenci exekucí, v níž byly zjištěny další exekuce vedené proti žalované, které se v mezidobí povedlo vyřešit. Exekuce ve věci napadeného rozsudku v centrální evidenci exekucí původně nefigurovala a objevila se tam až při následné kontrole. Žalovaná však nebyla schopna sdělit, kdy k této následné kontrole došlo. Po zjištění exekuce vedené v souzené věci požádala žalovaná Okresní soud v , adresa, o zaslání napadeného rozsudku. Žalovaná učinila veškerá opatření k zajištění svých procesních práv a získání podkladů, přičemž z prvního šetření se jí jevilo, že exekuce napadeného rozsudku je omyl, respektive že byla k její osobě mylně přiřazena. Žalovaná se snažila získat informace i prostřednictvím soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , ale tento byl zcela nesoučinný.

3. Žalobkyně ve svém vyjádření doručeném soudu dne 3. 4. 2025 namítala, že žaloba pro zmatečnost není důvodná, neboť důvod zmatečnosti uváděný žalobkyní nebyl v tomto konkrétním případě naplněn. Soud v původním řízení před ustanovením opatrovníka žalované učinil veškerá potřebná šetření ke zjištění faktického pobytu žalované a neporušil žádná její procesní práva. Při jednání ve věci samé se pak žalobkyně ztotožnila s předběžným stanoviskem soudu předestřeným účastníkům, že žaloba pro zmatečnost byla podána opožděně. Žalovaná se dle žalobkyně o existenci napadeného rozsudku dozvěděla již dne 7. 5. 2024, kdy provedla prostřednictvím svého zástupce lustraci v centrální evidenci exekucí, z níž zjistila, že je vůči ní vedena exekuce na podkladě napadeného rozsudku, nejpozději dne 10. 5. 2024, kdy žádala Okresní soud v , adresa, o zaslání rozhodnutí.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalovaná požádala podáním datovaným dne 22. 5. 2025 soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, o zastavení exekuce vedené proti ní na podkladě napadeného rozsudku, respektive o její odklad. V odůvodnění tohoto svého návrhu uvedla, že se lustrací v centrální evidenci exekucí provedené dne 7. 5. 2024 dozvěděla o probíhajícím exekučním řízení vedeném na podkladě napadeného rozsudku proti její osobě soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , pověřeným usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, . Dále v tomto návrhu uvedla, že dne 10. 5. 2024 prostřednictvím svého zástupce cestou datové zprávy požádala soudního exekutora o sdělení stavu exekuce a zaslání exekučního titulu, avšak soudní exekutor na tuto žádost nikterak nereagoval. Proto si žalovaná vyžádala exekuční titul od Okresního soudu v , adresa, , od něhož ho dne , datum, obdržela. (zjištěno z návrhu povinné na odklad exekuce, návrhu povinné na zastavení exekuce ze dne , datum, ).

6. Žalovaná zaslala prostřednictvím svého zástupce Okresnímu soudu v , adresa, žádost datovanou dnem , datum, , v níž požadovala zaslání dvou rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, , a to ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , a ze dne 2. 7. 2008, čj. , spisová značka, , přičemž uvedla, že k rozhodnutí , spisová značka, přísluší spisová značka exekučního sudu , spisová značka, (zjištěno ze žádosti žalované o zaslání rozhodnutí – exekučních titulů – s vyznačenou doložkou právní moci ze dne , datum, , doručené soudu téhož dne).

7. Napadený rozsudek s vyznačenou doložkou právní moci byl odeslán Okresním soudem v , adresa, do datové schránky zástupce žalované , Jméno advokáta B, dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin a doručen mu byl dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin (zjištěno z doručenky datové zprávy do datové schránky zástupce žalované).

8. Dne 14. 8. 2024 ve 23:47:43 hodin byla do datové schránky Okresního soudu v , adresa, doručena žaloba pro zmatečnost podaná proti napadenému rozsudku zástupcem žalované (zjištěno z doručenky datové zprávy na elektronickou podatelnu Okresního soudu v , adresa, ).

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

10. Žalovaná se žalobou pro zmatečnost domáhá zrušení napadeného rozsudku, o jehož existenci se dozvěděla lustraci v centrální evidenci exekucí provedenou dne 7. 5. 2024. Po zjištění exekuce vedené na základě napadeného rozsudku požádala žalovaná datovou zprávou dne , datum, soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, o zaslání exekučního titulu (napadeného rozsudku) a stejného dne požádala o zaslání napadeného rozsudku i Okresní soud v , adresa, . Okresní soud v , adresa, odeslal napadený rozsudek dne , datum, do datové schránky zástupce žalobkyně a ten si ho z ní vyzvedl dne , datum, . Žalobu pro zmatečnost podala žalovaná k Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, .

11. Po právní stránce soud projednávanou věc posoudil podle následujících zákonných ustanovení:

12. Podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) OSŘ může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.

13. Na základě ustanovení § 232 odst. 2 OSŘ platí, že rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti) mohou být měněny jen v průběhu trvání lhůt k žalobě.

14. V souladu s ustanovením § 234 odst. 5 OSŘ lze žalobu z důvodu zmatečnosti uvedeného v ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.

15. Dle ustanovení § 235 odst. 1 OSŘ platí, že prominutí zmeškání lhůt k žalobě o zmatečnost není přípustné.

16. Aplikací uvedených zákonných ustanovení na prokázaný skutkový stav dospěl soud k následujícímu právnímu závěru:

17. Žalovaná se v projednávané věci domáhala zrušení pravomocného rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , z důvodu uvedeného v ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) OSŘ, podle kterého byl žalované ustanoven opatrovník, aniž by soud provedl hlubší šetření za účelem zjištění jejího faktického pobytu. Žalovaná se o rozsudku dozvěděla v rámci lustrace v centrální evidenci exekucí dne 7. 5. 2024. Následně dne 10. 5. 2024 žalovaná požádala Okresní soud v , adresa, o zaslání exekučního titulu, který jí byl doručen dne , datum, a dne 14. 8. 2024 podala v souladu s ustanovením § 234 odst. 5 OSŘ žalobu pro zmatečnost.

18. Při rozhodování o žalobě pro zmatečnost se soud vždy nejprve zabývá její včasností. S ohledem na tvrzený zmatečnostní důvod je pro rozhodnutí o včasnosti podané žaloby podstatné, kdy se žalovaná dozvěděla o existenci napadeného rozsudku. Z provedeného dokazování má soud za to, že žalovaná se o existenci napadeného rozsudku prokazatelně dozvěděla již na základě provedené lustrace svých exekučních řízení v centrální evidenci exekucí, k níž dle jejího vlastního tvrzení v podání, které zaslala pověřenému exekutorovi, došlo dne 7. 5. 2024. Od tohoto data počala žalované běžet zákonná tříměsíční lhůta k podání žaloby pro zmatečnost, která uplynula dne 7. 8. 2024. Pro počátek běhu lhůty k podání žaloby pro zmatečnost podle ustanovení § 234 odst. 5 OSŘ není totiž rozhodující, kdy se žalovaná seznámí s obsahem napadeného rozsudku, ale kdy se dozví o jeho existenci, jak ostatně již v minulosti judikoval Nejvyšší soud České republiky.

19. Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 26. 3. 2013, čj. 21 Cdo 47/2012-234, konstatoval, že ten, kdo podává žalobu pro zmatečnost, se dozví ve smyslu ustanovení § 234 odst. 5 OSŘ o napadeném rozhodnutí dnem, v němž získal vědomost [dozvěděl se informace (skutečnosti)] o tom, že bylo nebo mohlo být vyhlášeno (vydáno) v prvním nebo druhém stupni soudní rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno, které nabylo právní moci a které může zakládat důvod zmatečnosti podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) OSŘ. Pro určení počátku běhu lhůty uvedené v ustanovení § 234 odst. 5 OSŘ tedy není významné, kdy ten, kdo podává žalobu pro zmatečnost, zjistil, že bylo vydáno takové soudní rozhodnutí, popřípadě kdy mu bylo soudem doručeno nebo kdy jinak zjistil jeho obsah. Nemusí tu jít o zjištění (rozumí se jistota v běžném slova smyslu), že rozhodnutí bylo vyhlášeno (vydáno) nebo že je postiženo zmatečností podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) OSŘ; k tomu, aby začala běžet lhůta tří měsíců k podání žaloby pro zmatečnost podle ustanovení § 234 odst. 5 OSŘ, postačuje, aby se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl (získal vědomost) o tom, že soudem mohlo být vyhlášeno (vydáno) pravomocné soudní rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení v prvním nebo druhém stupni, a že takové rozhodnutí mohlo být postiženo zmatečností podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) OSŘ. Uvedené samozřejmě nelze vykládat tak, že by žaloba pro zmatečnost měla být z důvodu podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) OSŘ podávána jen na základě pouhé domněnky, že mohlo být v neprospěch účastníka vydáno pravomocné rozhodnutí, které mohlo být postiženo takovou zmatečností. Lhůta tří měsíců, během které musí být podána včasná žaloba pro zmatečnost z důvodu uvedeného v ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) OSŘ, však neslouží jen k tomu, aby byla žaloba sepsána a podána u soudu, ale především k provedení šetření potřebného ke zjištění, že bylo opravdu vydáno soudní rozhodnutí, kterým bylo řízení v prvním nebo druhém stupni skončeno, které nabylo právní moci a které může zakládat důvod zmatečnosti podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) OSŘ, a k posouzení, zda ochrana práva prostřednictvím žaloby pro zmatečnost bude vskutku uplatněna. K tomu, aby začala běžet lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost z důvodu uvedeného v ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) OSŘ, je současně zapotřebí, aby se ten, kdo podává žalobu, o napadeném rozhodnutí dozvěděl prokazatelně (skutečně). Ustanovení § 234 odst. 5 OSŘ nedává žádný prostor pro výklad, že by lhůta začala běžet jen na základě předpokladu (jakkoliv by byl pravděpodobný), že ten, kdo podal žalobu pro zmatečnost, mohl nebo musel o napadeném rozhodnutí k určitému datu vědět.

20. Soud tedy uzavírá, že žalovaná se o napadeném rozsudku nedozvěděla až v den, kdy bylo jeho plné znění doručeno do datové schránky jejího zástupce, nýbrž již dnem, kdy se o jeho existenci dozvěděla prokazatelným způsobem. Žalovaná se o rozsudku skutečně dozvěděla již dnem 7. 5. 2024, kdy provedla lustraci v centrální evidenci exekucí, z níž zjistila relevantní informace nejen k probíhajícímu exekučnímu řízení, ale také k samotnému exekučnímu titulu, na jehož základě bylo exekuční řízení zahájeno. Žalované tak zákonná tříměsíční lhůta k podání žaloby pro zmatečnost začala běžet nikoliv od doručení napadeného rozsudku, ale již od okamžiku, kdy se o jeho existenci skutečně dozvěděla provedenou lustrací v centrální evidenci exekucí. Pro počátek běhu lhůty k podání žaloby pro zmatečnost tak bylo určující datum 7. 5. 2024, od něhož běžela tříměsíční lhůta k podání žaloby pro zmatečnost z důvodu tvrzeného žalovanou. Tato lhůta pak žalované marně uplynula dnem 7. 8. 2024. Jelikož žalovaná zmeškala zákonnou lhůtu k podání žaloby pro zmatečnost, soud nezkoumal, zda žalovanou uvedený důvod zmatečnosti byl oprávněný či nikoliv a výrokem I. žalobu pro zmatečnost jako opožděnou zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 050 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT”), z tarifní hodnoty ve výši 78 496,50 Kč (tarifní hodnota určená předmětem řízení, v němž byl vydán napadený rozsudek – srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 9. 2019, čj. 27 Cdo 5307/2017-1389) sestávající z částky 4 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 AT, v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 7. 2025 náhrada ve výši 414 Kč za jízdné z , adresa, a zpět (vlakové jízdenky v ceně 185 Kč a 229 Kč) podle ustanovení § 13 AT a náhrada za ztrátu času v trvání 8 x 30 minut v částce 1 200 Kč podle ustanovení § 14 AT a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 15 744 Kč ve výši 3 306 Kč. O lhůtě k plnění bylo soudem rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ.