17 C 53/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Mazurkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , člena Anonymizováno Anonymizováno , IČ Anonymizováno se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 advokát se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČ Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 49 793,68 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 793,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 793,68 Kč od 24. 4. 2023 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 334 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující vyplývá tento dluh žalovaného ze smlouvy o obchodním zastoupení číslo , hodnota, , účinné od 1. 3. 2021, kterou se žalovaný zavázal, že bude pro žalobkyni vykonávat činnost směřující k uzavírání pojistných smluv mezi žalobkyní a třetími osobami. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalobcem byl k ukončen dohodou ke dni 31. 12. 2021. Žalovaný v době trvání smluvního vztahu mezi stranami vykonával činnosti sjednané v uvedené smlouvě, zejména jménem a na účet žalobkyně uzavíral pojistné smlouvy, za což mu náležela provize (vyplácená za první rok trvání pojištění) a dále odměna za plnění povinností při péči o pojistný kmen (vyplácená za druhý a další rok trvání pojištění). S ohledem na pravidelně kontrolovaný stav uzavřených smluv požaduje žalobkyně na žalovaném v souladu se storno podmínkami (smluvenými podmínkami pro zánik nároku na výplatu provize a odměny za splnění povinností při péči o pojistný kmen) vrácení žalované částky, která představuje tzv. záporné provize, a to nejčastěji z důvodu zániku pojištění před zaplacením běžného či jednorázového pojistného za určitou dobu, snížení běžného pojistného sjednaného v pojistné smlouvě, zrušení sjednaného pojištění a podobně.Usnesením ze dne 6. 8. 2024, čj. , spisová značka, , soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovaného poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení.Dne 7. 8. 2024 bylo uvedené usnesení dodáno do datové schránky žalovaného, přičemž dne 19. 8. 2024 uplynulo 10 dnů, aniž by se do datové schránky přihlásila pověřená osoba, proto se tímto dnem považuje dle ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a elektronické konverzi dokumentů, v platném znění, písemnost za doručenou, když ustanovení § 114b odst. 4 OSŘ náhradní doručení kvalifikované výzvy do datové schránky výslovně připouští.Žalovaný se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil.S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b OSŘ za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 OSŘ, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 OSŘ a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první OSŘ byla žalovanému stanovena třídenní lhůta k plnění, která počíná běžet od právní moci rozsudku. Podle ustanovení § 153a odst. 4 OSŘ nebylo pro vydání rozsudku pro uznání nařizováno jednání.Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s ustanovením § 1970 OZ určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů). Právo žalobkyně na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky vyplývá z ustanovení § 1972 OZ ve spojení s ustanovením § 3 výše uvedeného nařízení vlády.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.334,00 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.992,00 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT”), z tarifní hodnoty ve výši 49.793,68 Kč, sestávající z částky 3.100,00 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300,00 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 AT, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10.200,00 Kč ve výši 2.142,00 Kč.