18 C 155/2022

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Vladimíra Diviše a přísedících Jany Šmerdové a Miroslava Švarce ve věci žalobkyně: Anonymizováno - Jméno žalobkyně ., Anonymizováno IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 416 667,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku, Anonymizováno, 416 666,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 367 543,67 Kč od 21.12.2019 do 10.5.2022 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 416 666,67 Kč od 11.5.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 416 666,67 Kč od 14.11.2019 do 20.12.2019 a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 49 123 Kč od 21.12.2019 do 10.5.2022, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 210 620 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25.5.2022 ve spojení s opravou žaloby v ústním podání žalobkyně do protokolu o jednání dne , datum, a podání ze dne 12.1.2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky 416 666,70 Kč s příslušenstvím, když uvedla, že na základě pracovní smlouvy ze dne 25.03.2018, ve znění pozdějších dodatků, byl žalovaný od 01.06.2018 zaměstnán u žalobkyně jako strojvedoucí v zácviku. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dále dne 25.03.2018 uzavřena kvalifikační dohoda, na základě které se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému účast na jazykovém a odborném školení za účelem zvýšení kvalifikace žalovaného a žalovaný se zavázal zůstat u žalobkyně v pracovním poměru po dobu 3 let po úspěšném zvýšení kvalifikace. Žalobkyně v souladu s kvalifikační dohodou umožnila žalovanému účast na školení. Dle článku 3 odst. 4 kvalifikační dohody se žalovaný zavázal, že po úspěšném zvýšení kvalifikace na základě úspěšného zakončení školení zůstane u žalobkyně v pracovním poměru po dobu 3 let. Dle článku 3 odst. 6 kvalifikační dohody bylo dále dohodnuto, že pokud bude pracovní poměr ukončen i během doby trvání školení, platí závazek zaměstnance k náhradě nákladů školení uvedený v článku 3 odst. 5 kvalifikační dohody. Pracovní poměr žalovaného u žalobkyně však skončil na základě výpovědi žalobkyně podle § 52 písm. g) zákoníku práce uplynutím výpovědní doby ke dni 31.10.2019. Důvodem výpovědi bylo závažné porušení povinnosti žalovaného vyplývající z právních předpisů vztahující k práci vykonávané žalovaným u žalobkyně. Rozsudkem , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , bylo rozhodnuto, že žaloba, kterou se žalovaný domáhal, aby soud určil, že výpověď z pracovního poměru daná dopisem žalobkyně ze dne 21.8.2019 je neplatná, byla zamítnuta. Dle kvalifikační dohody, resp. v souladu s § 234 zák. práce, je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náklady na školení, a to až do výše 500 000 Kč (viz. čl. 4.1 KD), přičemž za náklady se dle KD považují dle článku 3 odst. 5 dohody zejména cena školení (vyfakturovaná ) zaměstnavateli jeho poskytovatelem (tj. poskytnutá výuka německého jazyka – 13 417 Kč a výuka německých přepisů – 102 978,45 Kč) a mzdové náklady na zaměstnance v průběhu školení, včetně všech povinných odvodů, případných příplatků a náhrad mzdy, cestovní náhrady vyplacené zaměstnanci v souvislosti se školením (za období od června 2018 do října 2019 - uhrazená čistá mzda ve výši 694 625,79 Kč, a zaplacené odvody za zaměstnance: ve výši 477 374 Kč). Dle článku 1.3 pracovní smlouvy bylo mezi účastníky dohodnuto, že po úspěšném dosažení zvýšení kvalifikace, žalobce, jako agentura práce, přidělí žalovaného k uživateli. Dle článku 2 Dodatku k pracovní smlouvě bylo s žalovaným dohodnuto, že s účinností od 1.5.2019 bude v rámci dočasného přidělení po přechodnou dobu u uživatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a též v případných podnicích třetích uživatelů, vykonávat práci strojvedoucího. V tuto dobu, tj. od přidělení (1.5.2019) prováděl jízdní zácvik, tj. pracoval jako strojvedoucí v zácviku, aby mohl po splnění tohoto zácviku vykonat zkoušku odborné způsobilosti na příslušnou řadu lokomotiv. Od doby přidělení mu byla vyplácena mzda jako kmenovým zaměstnancům (strojvedoucím) uživatele. V důsledku jednání žalovaného však došlo k porušení závazku setrvání v pracovním poměru po dobu 3 let po zvýšení kvalifikace, neboť namísto 36 měsíců jeho pracovní poměr u žalobkyně po zvýšení kvalifikace trval pouze 6 celých měsíců, tj. od 1.5.2019 do 31.10.2019. Z tohoto důvodu tak v souladu s § 235 odst. 2 ve spojení s § 235 odst. 3 písm. b) zákoníku práce, resp. článku 3 odst. 5, 6 kvalifikační dohody, vznikl žalobkyni nárok na úhradu nákladů kvalifikace ve výši 416 666,67 Kč (500 000 – 500 000 x 6 / 36).

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil až na jednání soudu dne 19.12.2022, když prostřednictvím svého zástupce uvedl, že nárok uplatněný žalobou nevznikl, neboť kvalifikační dohoda je neplatná. z důvodu odložení vzniku pracovního poměru na 1.6.2018, což znamená, že kvalifikační dohoda byla uzavřena před vznikem pracovního poměru. V pracovní smlouvě je totiž uvedeno v článku 2.1 žalovaný bude zaměstnán u zaměstnavatele s účinností od 1.6.2018 a v následné větě je zároveň tento den dnem nástupu zaměstnance do práce. Z tohoto článku tedy dovozuje, že byl odložen vznik pracovního poměru na 1.6., který se shodou okolností se shodoval i s nástupem do práce, tedy se vznikem pracovní smlouvy. Dále namítnul, že žalobkyně na výuku čerpala dotaci poskytnutou úřadem práce a součástí té dotace byla úhrada mzdových nákladů. Pokud tedy byly ty náklady uhrazeny úřadem práce, nemohla vzniknout škoda.

3. Až v závěrečném návrhu na jednání soudu 9.10..2023 žalovaný namítnul, že pokud došlo k přidělení žalovaného k uživateli od 1.5.2019, tak pak již doba od 1.5.2019 nemůže být považována za dobu školení, za kterou by žalobkyně mohla požadovat dle kvalifikační dohody nějaké plnění. Navíc se již v době od 1.5.2019, kdy žalovaný vykonával práci strojvedoucího nemohlo jednat o školení za účelem zvýšení kvalifikace, ale pouze za účelem jejího prohloubení. Dále namítnul, že dle článku 3 kvalifikační dohody lze žádat úhradu nákladů na školení pro zvýšení kvalifikace pouze v situaci, kdy by pracovní poměr byl ukončen ze strany zaměstnance, kdy v nynějším případě ale ukončil pracovní poměr s žalovaným zaměstnavatel. Dále žalovaný namítnul neplatnost článku 2.3 kvalifikační dohody upravující doplňkové osvědčení strojvedoucího, které měl žalovaný v důsledku absolvování školení získat, když je neurčité, o jaké konkrétní doplňkové osvědčení se mělo jednat. Dále se dovolával rozpornosti postupu žalobce s ustanovením § 3 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku a rovněž zákazu těžit ze svého nepoctivého činu ani z protiprávního stavu, který vyvolal (žalobce), nebo nad kterým má kontrolu dle § 6 odst. 2 občanského zákoníku.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

5. Z pracovní smlouvy ze dne 25.3.2018 má soud za prokázané, že žalovaný jako zaměstnanec sjednal touto pracovní smlouvu se žalobkyní jako zaměstnavatelem pracovní poměr (srov. pracovní smlouva - příloha A). V pracovní smlouvě bylo uvedeno, že zaměstnavatel (žalobkyně) je agenturou práce ve smyslu § 60 odst. 1 ve spojení s § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (srov. článek 1.1.) a že hodlá po dobu prvních cca. 11měsíců (dle konkrétních možností zaměstnavatele a plánu školení, se kterým bude zaměstnanec písemně seznámen) od vzniku pracovního poměru zaměstnanci zajistit školení za účelem zvýšení kvalifikace zaměstnance; toto školení bude složeno ze dvou částí, a to jazykové a odborné části; za účelem upřesnění druhu školení, jeho podmínek a vzájemných práv a povinností smluvních stran bude uzavřena samostatná kvalifikační dohoda (srov. článek 1.2.). Po úspěšném dosažení zvýšení kvalifikace hodlá zaměstnavatel jako agentura práce přidělit zaměstnance k uživateli, a to nejprve ke společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, mbH, se sídlem v , Anonymizováno, (dále jen „uživatel"), a dále dle rozhodnutí zaměstnavatele v rámci druhu a místa výkonu práce sjednaných v této pracovní smlouvě, a to vždy dle písemného pokynu k dočasnému přidělení zaměstnance k uživateli v souladu s ustanovením § 308 a § 309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (srov. článek 1.3.). Smluvní strany učinily v pracovní smlouvě nesporným, že úspěšné zvýšení kvalifikace dle kvalifikační dohody je nezbytným požadavkem stanoveným zaměstnavatelem pro výkon práce dle této pracovní smlouvy, tj. výkon práce strojvedoucího na území , Anonymizováno, a že nepodaří-li se zaměstnanci úspěšně zvýšit svou kvalifikaci ve smyslu kvalifikační dohody uzavřené mezi smluvními stranami, popř. pozbyde-li zaměstnanec potřebné oprávnění v průběhu trvání pracovního poměru (např. v důsledku závažného porušení právních předpisů), bude u něj naplněn výpovědní důvod dle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce (srov. článek 1.4.). Zaměstnanec bude zaměstnán u zaměstnavatele s účinností od , datum, . Tento den je zároveň dnem nástupu zaměstnance do práce (srov. článek 2.1.). Pracovní poměr se sjednal na dobu neurčitou (článek 2.2.). Dle pracovní smlouvy měl být žalovaný od vzniku pracovního poměru až do okamžiku, kdy nastoupí po úspěšném zvýšení kvalifikace k výkonu práce u uživatele dle článku 1.3 této pracovní smlouvy, zaměstnán jako strojvedoucí v zácviku a od okamžiku, kdy zaměstnanec nastoupí k výkonu práce u uživatele dle článku 1.3 této pracovní smlouvy zaměstnán jako strojvedoucí (srov. článek 2.3.). Žalovaný měl vykonávat práci podle této pracovní smlouvy od vzniku pracovního poměru až do okamžiku, kdy nastoupí po úspěšném zvýšení kvalifikace k výkonu práce u uživatele dle čl. 1.3 této pracovní smlouvy, s místem výkonu práce , adresa, (pravidelným pracovištěm pro účely cestovních náhrad se pro tuto dobu sjednává , adresa, ) a od okamžiku, kdy nastoupí k výkonu práce u uživatele dle čl. 1.3 této pracovní smlouvy, s místem výkonu práce území , jméno FO, republiky , Anonymizováno, s tím, že pravidelným pracovištěm pro účely cestovních náhrad se sjednává , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Bude-li následně přidělen k jinému uživateli, než je uveden v čl. 1.3 této pracovní smlouvy, bude dodatkem k této smlouvě sjednáno nové pravidelné pracoviště, popř. za ně bude považováno město, kde budou pracovní cesty zaměstnance začínat nejčastěji (srov. článek 4.1. pracovní smlouvy). Za výkon práce podle pracovní smlouvy měla být žalovanému vyplácena mzda stanovená mzdovým výměrem zaměstnavatele, kdy při přidělení zaměstnance k uživateli budou zaměstnanci poskytovány shodné mzdové a pracovní podmínky, jaké mají kmenoví zaměstnanci uživatele, včetně výše základní mzdy a dalších mzdových plnění (srov. článek 6.1.).

6. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP) závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Dle odst. 2 závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

7. Dle § 307a ZP za závislou práci podle § 2 se považují také případy, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zvláštního právního předpisu (dále jen „agentura práce“) dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u uživatele a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem.

8. Dle § 231 odst. 1 ZP zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření. Dle odst. 2 zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

9. Dle § 232 odst. 1 ZP nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku: a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení, b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou, c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria, d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou, e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

10. Dle § 234 odst. 1 ZP uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace. Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně (srov. § 234 odst. 4 ZP).

11. Z kvalifikační dohody má soud za prokázané, že týž den jako pracovní smlouvu, tedy , datum, , uzavřela žalobkyně s žalovaným kvalifikační dohodu ve smyslu ustanovení § 234 ZP (srov. příloha Q).

12. V článku 1. kvalifikační dohody je uvedeno, že žalovaný měl být jako zaměstnanec od 1.6.2018 zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 25.03.2018 u žalobkyně jako zaměstnavatele na pracovní pozici strojvedoucí v zácviku (článek 1. odst. 1) a že zaměstnavatel hodlá po dobu prvních cca. 11 měsíců (dle konkrétních možností zaměstnavatele a plánu školení, se kterým bude zaměstnanec písemně seznámen) od vzniku pracovního poměru zaměstnanci zajistit školení za účelem zvýšení kvalifikace zaměstnance ve smyslu ustanovení § 231 a násl. zákoníku práce; toto školení bude složeno ze dvou částí, a to jazykové a odborné části (článek 1. odst. 2). Po úspěšném dosažení zvýšení kvalifikace hodlá zaměstnavatel jako agentura práce přidělit zaměstnance k uživateli do , jméno FO, republiky , Anonymizováno, , a to na pracovní pozici strojvedoucí (článek 1. odst. 3).

13. Ačkoliv je správný poukaz žalovaného na skutečnost, že pracovní poměr na základě pracovní smlouvy ze dne 25.3.2018 vznikl dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce (tedy dnem 1.6.2018), soud ze skutečnosti, že kvalifikační dohoda byla sjednána před vznikem pracovního poměru nedovozuje neplatnost takové dohody v situaci, kdy byla uzavřena v týž den jako smlouva pracovní a kdy pracovní smlouva výslovně existenci kvalifikační dohody předpokládá. Soud tak nedovozuje neplatnost kvalifikační dohody, když je toho názoru, že platným způsobem ve spojení s obsahem pracovní smlouvy upravuje bližší obsah práv a povinností stran pracovního poměru, a to pro období od jeho vzniku, tj. od 1.6.2018.

14. Na základě obsahu pracovní smlouvy a kvalifikační dohody má soud za prokázané, že před započetím pracovního poměru dosáhl žalovaný kvalifikace strojvedoucího. Vzhledem ke skutečnosti, že od počátku pracovního poměru nebylo dle obsahu smluv počítáno s tím, že by žalovaný fakticky pro žalobkyni práci strojvedoucího vykonával, ale smyslem a účelem pracovní smlouvy a kvalifikační dohody bylo od počátku pracovního poměru připravit žalovaného na práci strojvedoucího v rámci jeho přidělení k uživateli na území , Anonymizováno, , což vyžadovalo získání znalostí a dovedností, kterými žalovaný doposud nedisponoval, byla jeho pracovní pozice na počátku pracovního poměru v pracovní smlouvě i kvalifikační dohodě označena jako strojvedoucí v zácviku.

15. Způsob zvýšení takto označené kvalifikace popisuje kvalifikační dohoda v článku 2. Školení zaměstnance pro účely zvýšení kvalifikace se skládá ze dvou částí, a to z jazykového školení (termín: 1.6.2018-31.12.2018; místo: , adresa, ; poskytovatel: Jazyková škola vybraná zaměstnavatelem na základě výběrového řízení, kdy bude zaměstnanci po skončení výběrového řízení písemně oznámen; předmět školení: výuka německého jazyka se zaměřením na terminologii pro strojvedoucí v , Anonymizováno, k dosažení úrovně B1; docházka: 5h denně, 5 dní v týdnu, celkem , hodnota, školících dní; závěrečná zkouška: prosinec 2018, test úrovně B1; náklady na osobu cca 400 000 Kč) a odborného školení (termín: 1.1.2019 – květen 2019; místo: , adresa, / , Anonymizováno, ; poskytovatelé: (i) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , (ii) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , (, Anonymizováno, ) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ; předmět školení: Technické a praktické znalosti týkající se řízení lokomotiv, rovněž se zaměřením na specifické předpisy , jméno FO, republiky , Anonymizováno, - bližší náplň školení je specifikována v příloze č. , hodnota, kvalifikační dohody; docházka: 8h denně, 5 dní v týdnu (příp. rovněž o víkendu, dle pokynů zaměstnavatele); celkem , hodnota, školících dní, závěrečná zkouška: každá část školení specifikovaná v příloze č. , hodnota, bude zakončena samostatnou zkouškou podle daného kurzu; náklady cca. 460 000 Kč (články 2.odst. 1. a 2). Z přílohy č. , hodnota, kvalifikační dohody plyne, že odborné školení zahrnovalo školení v oblasti Drážní provoz systém , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , signalizační systém, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, v délce 52 dnů, oprávnění k provádění testů brzd (teorie) v délce 10 dnů, oprávnění k provádění testů brzd (praxe) v délce 1 dne, zkoušející pro nákladní vozy stupeň 1 a 2 v délce 15 dnů, zákon o přepravě nebezpečných nákladů v délce 1 dne, elektrické motorové vozy (teorie) v délce 2 dny, elektrické motorové vozy (praxe) v délce 1 dne a rovněž absolvování minimálně 25 jízd na různých elektrických vozech včetně znalosti tras (srov. příloha Q1). Smluvní strany v kvalifikační dohodě souhlasně prohlásily, že úspěšné zakončení školení je předpokladem pro výkon práce zaměstnance jako strojvedoucího ve , jméno FO, republice , Anonymizováno, , přičemž za úspěšné zakončení školení se považuje úspěšné absolvování obou částí školení dle čl. 2. odst. 1, 2 dohody včetně složení všech závěrečných zkoušek specifikovaných v článku 2. odst. 2 dohody a následné obdržení doplňkového osvědčení k licenci strojvedoucího potvrzujícího, že zaměstnanec je oprávněn vykonávat funkci strojvedoucího ve , jméno FO, republice , Anonymizováno, (článek 2 odst. 3 dohody). Zaměstnanec a zaměstnavatel souhlasně prohlásili, že zaměstnanec se zúčastní školení na vlastní žádost v zájmu profesního zvyšování kvalifikace (článek 2 odst. 4 dohody).Anonymizovaný odstavec17. Z listinných důkazů předložených ze strany žalobkyně má soud dále za prokázané, že žalobkyně zajistila pro žalovaného výuku německých předpisů k výkonu pracovní činnosti strojvedoucího v , Anonymizováno, , když výuka probíhala od 26.11.2018 do 25.4.2019 prostřednictvím německého školicího střediska - , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen , Anonymizováno, ), v , adresa, a , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ). Teoretické školení zahrnující 3 části (kurz vozmistra, brzd a německých železničních předpisů) bylo zajištěno dodavateli dle kvalifikační dohody (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) a v jeho rámci se žalovaný zúčastnil výuky ve školícím středisku ve dnech 26.-30.11.2018, 4.-7.12.2018, 11.-.14.12.2018, 17.-21.12.2018, 7.-.11.1.2019, 14.-18.1.2019, 21.-25.1.2019, 28.1.-1.2.2019, 4.2-8.2.2019, 12.-15.2.2019, 25.-29.3.2019, 1.-5.4.2019, 15.-.18.4.2019, 24.-.25.4.2019 v rozsahu 8 hodin denně (srov. nabídka školení společnosti , Anonymizováno, ze dne 24.4.2018 – příloha žalobkyně K a současně č.l. 201, presenční listiny na č.l. 51-111 a současně na č.l. 206-258, 261-262). Výuka v rozsahu teoretické části byla zakončena závěrečnou zkouškou, kterou žalovaný vykonal dne 25.4.2019 (viz. certifikát – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 29.4.2019 na č.l. 50).

18. Pokud jde o praktickou část školení absolvovaného v , Anonymizováno, , má soud z listinných důkazů předložených ze strany žalobkyně za prokázané, že žalobkyně umožnila žalovanému absolvování jízdního zácviku na konkrétní řady lokomotiv, kdy praktický výcvik probíhal od 1.5.2018 prostřednictvím uživatele společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to na základě objednávky žalobkyně u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na základě níž měla žalobkyně počínaje dnem 1.5.2019 až do 30.4.2020 poskytnout této společnosti osm zaměstnanců (včetně žalovaného) pro práci strojvedoucího (srov. objednávka na č.l. 112). Z dokladu předloženého žalovaným a označeného jako „, Anonymizováno, “ je patrné, že žalovaný v době od 6.5.2019 do 12.7.2019 absolvoval v celkem , hodnota, případech jízdy na různých typech drážních vozidel a různých drahách na území , Anonymizováno, , a to za dohledu školitele podepsaného na dokladu, jak potvrdil žalovaný na jednání soudu dne 16.4.2024 (srov. potvrzení na č.l. 282). Vedle samotné realizace jízd na drážních vozidlech bylo žalovanému poskytováno i v době od 1.5.2019 vzdělávání nikoliv jen formou praktického školení (formou jízd), ale rovněž ve formě teoretické přípravy, což dokládá certifikát vystavený žalovanému dne 14.5.2019 ze strany společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (srov. příloha F žalobkyně), když tato listina potvrzuje, že se žalovaný dne 10. května 2019 úspěšně zúčastnil zdokonalovacího kurzu pro strojvedoucí, přičemž účast na tomto kurzu plyne z prezenční listiny ze dne 2.5.2019 a 10.5.2019 (srov. příloha žalobkyně I). Ostatně příloha č. , hodnota, kvalifikační dohody kromě minimálně 25 školicích jízd předpokládala jako součást praktické části školení rovněž absolvování školení v praktických dovednostech (oprávnění provádění zkoušek brzd, elektrické motorové vozy), na které byly vyhrazeny 2 školicí dny.

19. Z dopisu žalobkyně ze dne 21.8.2019 má soud ve spojení s doklady o jeho doručování žalovanému (srov. podací stvrzenka, dodejka a doklad o sledování zásilek – přílohy O a P žalobkyně) za prokázané, že žalobkyně tímto dopisem doručeným žalovanému dne 23.8.2019 adresovala žalovanému výpověď z pracovního poměru, v níž žalovanému oznamovala výpověď z pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. g) ZP pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalovaným vykonávané práci, když v obsáhlé výpovědi se podává, že důvod tohoto porušení spočíval v tom, že se měl žalovaný dopustit podvádění při vykazování evidence své pracovní doby a doby s tím související. , jméno FO, výpovědi žalobkyně vyzvala žalovaného, aby od 22.8.2019 do skončení pracovního poměru již nadále nedocházel na pracoviště a ode dne 18.9.2019 žalobkyně nařídila žalovanému čerpání 29 dnů dovolené (srov. příloha žalobkyně L).

20. Z rozsudku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, má soud za prokázané, že žalovaný podal k soudu žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, kdy o jeho žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 28.12.2021 č.j. , spisová značka, tak, že soud žalobu zamítnul. Rozsudek nabyl právní moci dne 27.1.2022 (srov. příloha žalobkyně , právnická osoba, a č.l. 290).

21. Pokud se žalovaný v závěrečném návrhu dovolával okolnosti, že žalovaný není povinen žalobkyni hradit žádné náklady, neboť k ukončení pracovního poměru došlo v důsledku výpovědi dané ze strany zaměstnavatele, soud se s takovým argumentem neztotožnil.

22. V článku 3 odst. 5 kvalifikační dohody je sice uvedeno, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady na školení, pokud by žalovaný před uplynutím lhůty uvedené v článku 3 odst. 4 dohody pracovní poměr ukončil, ale tento článek není jediným, který o podmínkách možnosti požadovat úhradu nákladů školení pojednává.

23. V článku 3 odst. 6 kvalifikační dohody je uvedeno, že závazek žalovaného platí i tehdy, bude-li jeho pracovní poměr ukončen během doby trvání školení, tedy před docílením zvýšení jeho kvalifikace. V tomto článku se pak již nehovoří o tom, že by se tak mělo stát pouze tehdy, pokud by pracovní poměr ukončil v tuto dobu žalovaný (zaměstnanec).

24. Dle § 235 odst. 3 písm. b) ZP povinnost zaměstnance k úhradě nákladů z kvalifikační dohody nevzniká, jestliže pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o výpověď z důvodů porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nebo jestliže pracovní poměr skončil dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e).

25. Právě na § 235 odst. 3 ZP pak jako na jediný případ, kdy je žalovaný od povinnosti hradit žalobkyni náklady školení osvobozen, odkazuje článek 4 odst. 2 kvalifikační dohody.

26. V situaci, kdy právě z důvodu porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním byla žalovanému dopisem ze dne 21.8.2019 dána ze strany zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru (srov. výše), dovozuje soud, že formulace článku 3 odst. 5 kvalifikační dohody nevyloučila možnost zaměstnavatele uplatňovat požadavek na náhradu nákladů na zvýšení kvalifikace v situaci, kdy pracovní poměr sice nebyl skončen ze strany zaměstnance, ale kdy k tomuto ukončení prostřednictvím výpovědi přikročil zaměstnavatel z důvodů porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

27. Pokud jde o náklady, které žalobkyně na zvýšení kvalifikace žalovaného dle kvalifikační dohody vynaložila, dospěl soud k následujícím zjištěním.

28. Otázku druhů nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání, upravovala kvalifikační dohoda v článku 3 odst. 5 a článku 4, dle něhož takovými náklady jsou cena školení vyčíslená (vyfakturovaná) zaměstnavateli jeho poskytovatelem; učební pomůcky a potřeby poskytnuté zaměstnanci; mzdové náklady na zaměstnance v průběhu školení, včetně všech povinných odvodů, případných příplatků a náhrad mzdy; cestovní náhrady vyplacené zaměstnanci v souvislosti se školením; náklady na absolvování závěrečných zkoušek (např. zápisné na zkoušku atp. – srov. článek 3 odst. 5). Jako maximální výše nákladů, které musí žalovaný zaměstnavateli na nákladech uhradit, byla dohodnuta částka ve výši 500 000 Kč, přičemž bylo dohodnuto, že za každý celý měsíc trvání pracovního poměru zaměstnance u zaměstnavatele po úspěšném absolvování školení se částka, kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli uhradit, snižuje o 1/36 (srov. článek 4 odst. 1 a 3 dohody).

29. Z objednávky ze dne 16.5.2018 má soud za prokázané, že žalobkyně objednala u společnosti , právnická osoba, . skupinovou výuku německého jazyka s drážní specializací s předpokládaným datem zahájení výuky 1.6.2018 (srov. objednávka na č.l. 32).

30. Ze smlouvy s dodavatelem ze dne 22.6.2018 má soud za prokázané, že shora uvedená objednávka vedla k podpisu smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., jejímž předmětem bylo zajištění výuky odborné němčiny pro funkci strojvedoucího vozmistra v , Anonymizováno, s místem konání výuky v , adresa, v termínu od 2.7.2018 do 12.11.2018 v rozsahu 427 hodin na jednoho účastníka, když náklady na jednoho účastníka byly v dohodě určeny částkou 24 400 Kč bez DPH (tj. 29 524 Kč včetně DPH) a celkové náklady ve výši 413 336 Kč (srov. příloha žalobkyně D).

31. Společnost , právnická osoba, . následně vyúčtovala žalobkyni náklady na skupinovou výuku německého jazyka fakturou č. , hodnota, ze dne 15.8.2018 na částku 82 280 Kč se splatností dne 29.8.2018, fakturou č. , hodnota, ze dne 14.9.2018 na částku 87 120 Kč se splatností dne 28.9.2018, fakturou č. , hodnota, ze dne 11.10.2018 na částku 91 960 Kč se splatností dne 25.10.2018, fakturou č. , hodnota, ze dne 8.11.2018 na částku 110 352 Kč se splatností dne 22.11.2018 a fakturou č. , hodnota, ze dne 11.12.2018 na částku 31 944 Kč se splatností dne 25.12.2018 (srov. přílohy žalobkyně E, a rovněž faktury na č.l. 41, 46-49). Celkem tak bylo vyúčtováno žalobkyni 403 656 Kč.

32. Z potvrzení , právnická osoba, . o odchozích úhradách z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně částku 82 280 Kč poukázala na účet společnosti , právnická osoba, . dne 27.8.2018, částku 87 120 Kč dne 26.9.2018, částku 91 960 Kč dne 22.10.2018, částku 110 352 Kč dne 20.11.2018 a částku 31 944 Kč dne 12.12.2018 (srov. potvrzení na č.l. 122, 125, 128, 131 a 134). Celkem tak žalobkyně zaplatila částku 403 656.Kč.

33. Pokud se žalovaný při výuce německého jazyka u společnosti , právnická osoba, . zúčastnil celkem , hodnota, hodin a žalobkyně ve výpočtu nákladů na kvalifikaci využitém následně při formulaci žaloby uvedla počet výukových hodin v rozsahu nižším (235,75 hodin), z čehož dovodila při ceně jedné vyučovací hodiny v částce 400 Kč požadavek na zaplacení částky 13 417 Kč, soud považuje v situaci, kdy na jednoho účastníka školení měly být zaplaceny náklady v částce 29 524 Kč, tento požadavek za zcela oprávněný.

34. Z faktury (invoice) společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, vystavené vůči žalobkyni má soud za prokázané, že tato společnost vyúčtovala žalobkyni fakturou ze dne 21.2.2019 za realizaci školení k získání doplňkového certifikátu , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) konaného v době od 26.11.2018 do 15.2.2019 částku 43 010 EUR (srov. příloha žalobkyně J). Tato částka při použití kurzu 26,33 Kč/EUR představuje částku 1 132 762,97 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že školení bylo v této fázi poskytnuto celkem , hodnota, zaměstnancům žalobkyně (srov. doklady o docházce výše), soud považuje v situaci, kdy tak z celkových nákladů připadaly na jednoho účastníka školení náklady ve výši 102 978,45 Kč, požadavek žalobkyně na zaplacení částky 102 978,45 Kč rovněž za zcela oprávněný.

35. Pokud jde o náklady za praktické část školení v období od 1.5.2019, tak ohledně této části školení žalobkyně neuváděla vznik žádných dokladů, když se omezila na požadavek na zaplacení mzdy a povinných odvodů za žalovaného.

36. Na nákladech uhrazených poskytovatelům školení tedy žalobkyně celkem důvodně uplatňuje částku 116 395,45 Kč (tj. 13 417 Kč + 102 978,45 Kč).

37. Pokud jde o mzdové náklady, má soud z přehledu o pohybech na účtu žalovaného v období od 1.5.2018 do 31.12.2020 ve spojení s výplatnicemi žalovaného, potvrzeními o odchozích úhradách z účtu žalobkyně a ze souhlasných tvrzení stran za prokázané, že z účtu žalobkyně byla na účet žalovaného poukázána dne 13.7.2018 mzda za měsíc červen 2018 ve výši 32 514 Kč, dne 14.8.2018 mzda za měsíc červenec 2018 ve výši 29 997 Kč, dne 12.9.2018 mzda za měsíc srpen 2018 ve výši 6 565 Kč, dne 11.10.2018 mzda za měsíc září 2018 ve výši 11 698 Kč, dne 13.11.2018 mzda za měsíc říjen 2018 ve výši 32 514 Kč, dne 10.12.2018 mzda za měsíc listopad 2018 ve výši 32 591 Kč, dne 9.1.2019 mzda za měsíc prosinec 2018 ve výši 32 514 Kč, dne 11.2.2019 mzda za měsíc leden 2019 ve výši 33 114 Kč, dne 15.3.2019 mzda za měsíc únor 2019 ve výši 47 496 Kč, dne 10.4.2019 mzda za měsíc březen 2019 ve výši 32 514 Kč, dne 13.5.2019 mzda za měsíc duben 2019 ve výši 35 203 Kč, dne 14.6.2019 mzda za měsíc květen 2019 ve výši 59 448 Kč.

38. Za období měsíců června 2018 do dubna 2019 včetně tak byla žalovanému ze strany žalobkyně vyplacena mzda v celkové výši 326 720 Kč.

39. Z rámcové dohody o dočasném přidělení zaměstnanců má soud za prokázané, že dne 25.5.2018 uzavřela žalobkyně jako „, Anonymizováno, “ a společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako „Uživatel“ rámcovou dohodu o dočasném přidělení zaměstnanců (dále též „rámcová dohoda“) na základě níž se žalobkyně zavázala na základě jednotlivých objednávek uživatele dočasně k uživateli přidělovat své zaměstnance k výkonu práce u uživatele a uživatel se zavázal zaplatit žalobkyni za dočasné přidělení zaměstnanců odměnu (srov. rámcová dohoda na č.l. 140 rámcové dohody o dočasném přidělení zaměstnanců včetně příloh na č.l. 151-152). Dle rámcové dohody měla mzdu přiděleným zaměstnancům hradit , Anonymizováno, (žalobkyně), přičemž odměna poskytovaná ze strany uživatele měla být v takové výši, aby pokryla účelně vynaložené náklady žalobkyně související s přidělením zaměstnanců, včetně nákladů na jazykové a odborné školení zaměstnanců potřebné pro jejich přidělení k uživateli a aby zahrnovala i tržně obvyklý zisk (srov. články 3.1. – 3.4. a 5.1.- 5.2. rámcové dohody).

40. Z objednávky zaměstnanců č. , hodnota, ze dne 29.4.2019 má soud za prokázané, že žalovaný byl v souladu s rámcovou dohodou mezi žalobkyní a uživatelem přidělen k výkonu práce u uživatele na pozici strojvedoucího s termínem nástupu do práce od 1.5.2019 a termínem skončení přidělení ke dni 30.4.2020 (srov. objednávka č. , hodnota, na č.l. 112-113). Součástí objednávky byla příloha, z níž pro žalovaného plynuly mzdové podmínky, podle nichž v období května a června 2019 měla jeho hrubá mzda činit 16,12 EUR při měsíci s 28 pracovními dny a ve výši 15,93 EUR při měsíci s 30 pracovními dny (srov. příloha č. , hodnota, objednávky ze dne 29.4.2019 na č.l. 113). Z mzdového výměru ze dne 29.4.2019 plyne, že právě v souladu s obsahem objednávky činěné na základě rámcové dohody mezi žalobkyní a uživatelem byla žalovanému pro období od 1.5.2019 stanoven mzda ve výši 16,12 EUR (srov. mzdový výměr na č.l. 192). Z objednávky zaměstnanců č. , hodnota, ve spojení s nesporným tvrzením stran plyne, že od 1.7.2019 měla hrubá mzda přidělených zaměstnanců (včetně žalovaného) činit 42 EUR (srov. objednávka č. , hodnota, ze dne 29.5.2019 na č.l. 189).

41. Z objednávky zaměstnanců č. , hodnota, ze dne 29.5.2019 má soud za prokázané, že žalovaný byl v souladu s rámcovou dohodou mezi žalobkyní a uživatelem přidělen k výkonu práce u uživatele na pozici strojvedoucího s termínem nástupu do práce od 1.6.2019 a termínem skončení přidělení ke dni 31.7.2021 (srov. objednávka č. , hodnota, na č.l. 189).

42. Z přehledu o pohybech na účtu žalovaného v období od 1.5.2018 do 31.12.2020 ve spojení s výplatnicemi žalovaného, potvrzeními o odchozích úhradách z účtu žalobkyně a ze souhlasných tvrzení stran má soud za prokázané, že z účtu žalobkyně byla na účet žalovaného poukázána dne 12.7.2019 mzda za měsíc červen 2019 ve výši 65 329 Kč, dne 12.8.2019 mzda za měsíc červenec 2019 ve výši 69 318 Kč, dne 12.9.2019 mzda za měsíc srpen 2019 ve výši 74 977,79 Kč, dne 14.10.2019 mzda za měsíc září 2019 ve výši 49 710 Kč a dne 5.3.2020 mzda za měsíc říjen 2019 ve výši 49 123 Kč (srov. potvrzení na č.l. 117-173, výplatnice žalovaného za období od 6/2018 do 5/2019 na č.l. 313, 321 – 331, výkazy práce na č.l. 185-188, příloha Y žalobkyně a příloha č. , hodnota, žalovaného). Za období měsíců června 2018 do dubna 2019 včetně žalobkyně na mzdě žalovanému zaplatila celkovou částku 326 720 Kč a za období měsíců června 2018 do října 2019 včetně pak žalobkyně vyplatila na účet žalovaného celkem mzdu ve výši 694 625,79 Kč.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec45. Zástupce žalovaného na prvním jednání soudu dne 19.12.2022 potvrdil jako nesporné, že si žalovaný po dobu svého zaměstnání až do 1.5.2019 zvyšoval svoji kvalifikaci (srov. č.l. 21 z.str.). Pokud žalovaný namítal, že minimálně část jím realizovaného proškolování (tj. od 1.5.2019) měla již charakter pouhého prohlubování kvalifikace, soud se s takovým argumentem neztotožňuje z níže uvedených důvodů.

46. Dle § 230 odst. 1 zákoníku práce prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Dle odst. 2 zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. Dle odst. 3 účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Dle odst. 4 náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Ustanovení odstavce 3 tím však není dotčeno.

47. Pro posouzení, jaký charakter měla školení, jejichž absolvování ze strany žalovaného účastníci dohodli v dohodě o zvýšení kvalifikace, je podstatná pracovní kvalifikace žalovaného před nástupem na školení a kvalifikace, kterou měl v důsledku absolvování školení dosáhnout.

48. Z informace , právnická osoba, ze dne 2.8.2023 a výpisu z licence má soud za prokázané, že žalovaný ještě před vznikem pracovního poměru u žalobkyně disponoval licencí strojvedoucího vydanou dne 30.7.2015 s platností do 30.7.2025 (srov. informace na č.l. 265 a výpis na č.l. 266).

49. V osvědčení strojvedoucího má soud za prokázané, že žalovanému bylo dne 22.3.2018 ze strany dopravce , právnická osoba, . vystaveno osvědčení strojvedoucího, ze kterého plyne, že žalovaný byl od roku 2017 kvalifikován k řízení hnacích drážních vozidel řady , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , a dále řad , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pokud jde o jazykové znalosti, neměl v osvědčení žádný záznam o konkrétní úrovni znalosti některého z cizích jazyků (srov. opis osvědčení na č.l. 362 a 398).Anonymizovaný odstavec51. Dle § 46i odst. 1 zákona o dráhách osvědčení strojvedoucího vydá dopravce na žádost fyzické osobě, která: a) je v základním pracovněprávním vztahu s dopravcem, b) je držitelem platné licence strojvedoucího a c) prokázala zvláštní odbornou způsobilost pro 1. řízení konkrétního druhu drážního vozidla, 2. řízení na vymezených drahách nebo jejich částech a 3. užívání českého jazyka v rozsahu nezbytném pro řízení drážního vozidla na území České republiky. Dle odst. 2 dobu platnosti osvědčení strojvedoucího stanoví dopravce v souladu s vnitřním předpisem vydaným podle § 35 odst. 1 písm. b). Dle odst. 3 dopravce v osvědčení strojvedoucího vymezí dráhu nebo její část, druhy drážních vozidel a způsob jejich užití, pro které je osvědčení platné.

52. Novelou zákona o dráhách č. 134/2011 Sb. byla zavedena konstrukce dvou dokumentů, které jsou potřeba k řízení drážního vozidla na dráze celostátní a regionální, která pochází z práva EU. Zatímco licence strojvedoucího osvědčuje schopnost strojvedoucího řídit drážní vozidlo, která se vztahuje k jeho osobě a tento dokument vydává drážní správní úřad, osvědčení strojvedoucího osvědčuje schopnost strojvedoucího řídit určitá vozidla na určitých dráhách, přičemž tento dokument vydává strojvedoucímu dopravce.Anonymizovaný odstavec54. Takové předepsané osvědčení pak není nezbytné pouze v přesně vymezených výjimečných případech, mezi něž patří i situace, kdy během jízdy sedí vedle strojvedoucího jiný strojvedoucí, který je držitelem platného osvědčení pro danou část infrastruktury pro účely školení nebo zkoušek strojvedoucích ((srov. článek 4 odst. 2 písm. e)). V takto dozorované pozici strojvedoucího absolvoval žalovaný shora uvedených 25 zkušebních jízd v , Anonymizováno, , když žalovaný potvrdil, že v době, kdy s ním byl rozvázán pracovní poměr výpovědí, absolvoval jízdní zácvik hnacích drážních vozidlech, které měl posléze obsluhovat (srov. prohlášení na jednání soudu dne 23.1.2024 na č.l. 410).

55. Ze směrnice plyne, že zatímco licence platí na celém území Společenství, tak osvědčení strojvedoucího platí pouze pro ty části infrastruktury a ta kolejová vozidla, jež jsou v něm uvedeny (srov. článek 7 odst. 1 a 2).

56. Pokud jde o jazykové znalosti potřebné pro získání osvědčení, musí být splněno kritérium jazykových znalostí uvedené v příloze VI ve vztahu k té části infrastruktury, které se žádost o vydání osvědčení týká (srov. článek 12).

57. Pokud jde o odbornou kvalifikaci potřebnou pro získání osvědčení, musí žadatel složit zkoušku, která ověří jejich odborné znalosti a způsobilost týkající se kolejových vozidel, kterých se žádost o vydání osvědčení týká a dále zkoušku, která ověří jejich odborné znalosti a způsobilost týkající se těch částí infrastruktury, kterých se žádost o vydání osvědčení týká (srov. článek 13).

58. Z přílohy I Směrnice plyne, že osvědčení strojvedoucího musí obsahovat mimo jiné: druh nebo druhy kolejových vozidel, která je držitel oprávněn řídit, části infrastruktury, na kterých je držitel oprávněn řídit a jazykové znalosti.

59. Z přílohy VI Směrnice plyne, jaký rozsah znalostí musí strojvedoucí mít v následujících oblastech odbornosti: zkoušky brzd; způsob jízdy a maximální rychlost vlaku vzhledem k charakteristikám tratě (zejména musí být schopen určit způsob jízdy a maximální rychlost vlaku na základě charakteristiky tratě); znalost tratě (zdůrazněna nutnost znalosti železniční tratě a zařízení na trase a v případě potřeby i alternativní trasy); bezpečností předpisy; řízení vlaku (strojvedoucí musí vždy vědět, kde se vlak na příslušné trati nachází); mimořádné události; mimořádné provozní události a nehody; jazykové zkoušky).

60. Vzhledem ke zjištěné, že zákony členských států týkající se vydávání osvědčení strojvedoucím se značně lišily, bylo přijato Nařízení Komise (EU) č. 36/2010 ze dne 3.12.2009 o vzorech Společenství pro licenci strojvedoucího, doplňkové osvědčení, ověřené opisy doplňkových osvědčení a formuláře žádosti o licenci strojvedoucího podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES (dále jen „Nařízení““), které uložilo členským státům vydávat harmonizovaná doplňková osvědčení, která by splňovala nařízením stanovený minimální obsah, který je uveden v příloze II nařízení. Obsahem doplňkového osvědčení by tak měly být mimo jiné i údaje o kategorii a typu vozidel, které je strojvedoucí oprávněn řídit, seznam druhů kolejových vozidel, která je strojvedoucí oprávněn řídit, údaje o infrastruktuře, na níž je strojvedoucí oprávněn řídit a seznam všech jazyků mimo mateřský jazyk, které jsou k provozu na příslušené infrastruktuře zapotřebí a jež strojvedoucí zná).Anonymizovaný odstavec62. Dle § 4 odst. 1 Vyhlášky rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů týkajících se řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu a rozsah a obsah školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů je uveden v příloze č. , hodnota, k této vyhlášce.

63. V bodě 1 přílohy č 2 Vyhlášky jsou uvedeny položkově podrobné znalosti, dovednosti a postupy k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu, a to v rozsahu: 1.

1. Zkoušky a kontroly drážního vozidla před odjezdem (1.1.

1. Obstarání dokumentace k drážnímu vozidlu a kontrola nezbytného vybavení drážního vozidla včetně kontroly všech údajů uvedených v dokumentech umístněných v drážním vozidle, 1.1.

2. Kontrola funkcí drážního vozidla, 1.1.

3. Kontrola funkčnosti předepsaných ochranných a bezpečnostních zařízení, 1.1.

4. Znalost činností běžné preventivní údržby drážního vozidla), 1.

2. Znalost drážního vozidla (1.2.

1. Znalost ovládacích a signalizačních prvků týkajících se trakce, brzdového systému a zařízení souvisejících s bezpečností provozu, 1.2.

2. Znalost jednotlivých částí drážního vozidla, zejména znalost mechanické konstrukce, závěsného a spřahovacího zařízení, pojezdového ústrojí, zabezpečovacího zařízení, zařízení specifických pro hnací drážní vozidla a drážní vozidla tažená, palivové soustavy včetně nádrží a výfukového systému, systémů zaznamenávání jízd, elektrických systémů a systémů stlačeného vzduchu, sběračů proudu a vysokonapěťových systémů, komunikačních zařízení a organizace cest, brzdového systému, trakčního řetězu, motoru, převodovky a způsobu značení drážních vozidel, zejména s ohledem na přepravu nebezpečných věcí), 1.

3. Zkoušky brzd (1.3.

1. Znalost mechanismů pro výpočet a kontrolu brzdného výkonu drážního vozidla a vlaku a jeho srovnání s požadavky na brzdný výkon předepsaný pro dráhu, na níž je drážní vozidlo a vlak provozován, 1.3.

2. Kontrola funkcí různých částí brzdného systému drážního vozidla a vlaku podle potřeby před odjezdem, při zahájení jízdy a během jízdy), 1.

4. Způsob jízdy a maximální rychlost vzhledem k charakteristikám tratě a druhu drážního vozidla a jeho zařízení (1.4.

1. Schopnost seznámit se a analyzovat informace, které jsou strojvedoucímu poskytnuty před odjezdem, 1.4.

2. Určení způsobu jízdy a maximální rychlosti vlaku na základě proměnných údajů, jako jsou omezení rychlosti, povětrnostní podmínky nebo změny signalizace, 1.4.

3. Schopnost řídit vlak tak, aby nedocházelo k poškození infrastruktury nebo vozidla, zejména při používání řídicích systémů, brzd a při rozjíždění vozidla), 1.

5. Poruchy drážního vozidla a odstraňování poruch ( 1.5.

1. Schopnost zaznamenat neobvyklé skutečnosti ve vztahu k provozu vlaku, 1.5.

2. Kontrola drážního vozidla a rozpoznání jeho případných poruch, 1.5.

3. Schopnost odstranit poruchy drážního vozidla, pokud to dovoluje jejich závažnost a je zajištěna bezpečnost provozu a osob, 1.5.

4. Znalost dostupných zabezpečovacích a komunikačních prostředků), 1.

6. Mimořádné události (1.6.

1. Zabezpečení drážního vozidla a vlaku po mimořádné události a zajištění pomoci osobám zúčastněným na mimořádné události, 1.6.

2. Znalost postupů evakuace drážního vozidla a vlaku, 1.6.

3. Rozpoznávání přepravovaných nebezpečných věcí a jejich určení na základě dokladů, 1.6.

4. Posouzení, zda a za jakých podmínek může drážní vozidlo pokračovat v jízdě), 1.

7. Zajištění vlaku proti pohybu (1.7.

1. Schopnost zajistit, aby se vlak nebo jeho části neuvedl neočekávaně do pohybu, 1.7.

2. Znalost opatření, kterými lze zastavit vlak nebo jeho části, které se neočekávaně uvedly do pohybu).

64. V bodě 2 přílohy č 2 Vyhlášky je uvedeno, že školení k získání podrobných znalostí, dovedností a postupů k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu zahrnuje oblasti uvedené v bodě 1 a provádí se v délce minimálně 80 hodin pro teoretickou část školení a v délce minimálně 12 týdnů pro jízdní výcvik v řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu. Školení k získání podrobných znalostí, dovedností a postupů držitele osvědčení strojvedoucího k prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro řízení drážního vozidla další kategorie a dalšího druhu zahrnuje oblasti uvedené v bodě 1, jejichž znalost není prokázána vydaným osvědčením strojvedoucího, a provádí se v délce minimálně 40 hodin pro teoretickou část školení a v délce minimálně 1 týden pro jízdní výcvik v řízení drážního vozidla příslušné kategorie a druhu.

65. Dle § 5 odst. 1 Vyhlášky zkouška k prokázání zvláštní odborné způsobilosti se skládá z části: a) k prokázání teoretických znalostí, b) k prokázání praktických znalostí a c) k prokázání znalostí z českého jazyka.

66. Dle § 5 odst. 8 Vyhlášky je-li žadatel o vydání osvědčení strojvedoucího držitelem jednoho nebo více osvědčení strojvedoucího pro jinou kategorii a druh drážního vozidla nebo pro jinou dráhu nebo její vymezenou část, provádí se zkouška pouze v tom rozsahu, v jakém nejsou potřebné znalosti a dovednosti prokázány již vydaným osvědčením strojvedoucího.

67. Soud se na základě shora uvedených právních předpisů upravujících oprávnění k provozování činnosti strojvedoucího shoduje s žalobkyní v názoru, že žalovaný nebyl na základě licence strojvedoucího a osvědčení strojvedoucího, kterými disponoval před vznikem pracovního poměru s žalobkyní, způsobilý (kvalifikovaný) k výkonu práce strojvedoucího požadovaném uživatelem na drahách ve , jméno FO, republice , Anonymizováno, . Právě z tohoto důvodu zajišťovala žalobkyně školení svých zaměstnanců (vč. žalovaného) z německých předpisů, a to jak po teoretické stránce, tak i po stránce praktické (tj. jízdní zácvik). Pokud měl žalovaný pouze výše uvedenou licenci, tak mohl řídit HV (hnací vozidlo), ale nemohl vykonávat práci strojvedoucího na infrastruktuře v , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) s výjimkou uznatelné kvalifikace žalovaného pro hnací vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, a trať , Anonymizováno, na trase z , adresa, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ), což plyne z dodatkového ujednání , Anonymizováno, - předpis , Anonymizováno, , Anonymizováno, upravujícím přeshraniční styk.

68. Smluvní strany v kvalifikační dohodě souhlasně prohlásily, že úspěšné zakončení školení je předpokladem pro výkon práce zaměstnance jako strojvedoucího ve , jméno FO, republice , Anonymizováno, , přičemž za úspěšné zakončení školení se považuje úspěšné absolvování obou částí školení dle čl. 2. odst. 1, 2 dohody včetně složení všech závěrečných zkoušek specifikovaných v článku 2. odst. 2 dohody a následné obdržení doplňkového osvědčení k licenci strojvedoucího potvrzujícího, že zaměstnanec je oprávněn vykonávat funkci strojvedoucího ve , jméno FO, republice , Anonymizováno, (článek 2 odst. 3 dohody). Zaměstnanec a zaměstnavatel souhlasně prohlásili, že zaměstnanec se zúčastní školení na vlastní žádost v zájmu profesního zvyšování kvalifikace (článek 2 odst. 4 dohody).

69. Soud již výše dovodil, že vedle samotné realizace jízd na drážních vozidlech bylo žalovanému poskytováno i v době od 1.5.2019 vzdělávání nikoliv jen formou praktického školení (formou jízd), ale rovněž ve formě teoretické přípravy, což dokládá certifikát vystavený žalovanému dne 14.5.2019 ze strany společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (srov. příloha F žalobkyně), když tato listina potvrzuje, že se žalovaný dne 10. května 2019 úspěšně zúčastnil zdokonalovacího kurzu pro strojvedoucí, přičemž účast na tomto kurzu plyne z prezenční listiny ze dne 2.5.2019 a 10.5.2019 (srov. příloha žalobkyně I). Ostatně příloha č. , hodnota, kvalifikační dohody kromě minimálně 25 školicích jízd předpokládala jako součást praktické části školení absolvování školení v praktických dovednostech (oprávnění provádění zkoušek brzd, elektrické motorové vozy), na které byly vyhrazeny 2 školicí dny.

70. Pokud žalovaný namítal neurčitost obsahu doplňkového osvědčení, které měl žalovaný získat po absolvování školení, soud, vzhledem k obsahu shora uvedených právních předpisů, dovozuje, že tímto doplňkovým osvědčením, které měl žalovaný při procesu zvyšování kvalifikace získat, je právě osvědčení ve smyslu nařízení EU, tedy osvědčení strojvedoucího, jehož právní úpravu přijala , jméno FO, republika , Anonymizováno, právě na základě tohoto nařízení.71. , jméno FO, republice , Anonymizováno, (dále též , Anonymizováno, ) pak upravuje otázku získání doplňkového osvědčení na příslušné HV v , Anonymizováno, německý předpis Verordnung über die Erteilung der Fahrberechtigung an Triebfahrzeugführer sowie die Anerkennung von Personen und Stellen für Ausbildung und Prüfung (Triebfahrzeugführerscheinverordnung – TfV, v překladu: „Vyhláška o udělování řidičských oprávnění strojvedoucím a uznávání osob a funkcí pro výcvik a zkoušení (Nařízení o řidičských průkazech trakčních vozidel“), podle něhož je třeba absolvovat 25 směn na lokomotivě (jízdní zácvik). Pro získání jízdního zácviku na další typ HV postačuje již absolvování 15 směn. Problematiku obdobnou úpravě vyhlášky č. 16/2012 Sb. upravuje v SRN německý předpis o bezpečnosti na železnici, DGUV Information 214-089, Verhaltensregeln fur Mitarbeiter im Eisenbahnbetrie, který vydává VBG Ihre Gesetzliche Unfallversicherung.

72. Žalobkyně pak soudu pro ilustraci doložila doplňkové osvědčení k licenci strojvedoucího vydané osobě , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , které je v českém jazyce (srov. osvědčení na č.l. 304-305).

73. Typ HV (hnací drážní vozidla) řady 121, 140, 810 a 390, BR 189), ke kterým byl žalovaný dle osvědčení od předchozího zaměstnavatele , právnická osoba, . oprávněn a kvalifikován, se týkal HV, které uživatel nepotřeboval, resp. tyto neprovozoval, vyjma HV BR 193. Dle žalobkyně uživatel, ke kterému byl žalovaný přidělen, provozuje druhy HV - řady 185, 145, 152, 186, příp.

285. Žalovaný pak připustil, že u uživatele potřeboval HV řady 186, kterou před školením nedisponoval.

74. Soud se tedy minimálně ohledně HV řady 186 shoduje s žalobkyní v tom, že doplňkové osvědčení pro tuto řadu hnacích vozidel, které uživatel požadoval, musel získat způsobem upraveným ve shora uvedených předpisech platných na území , Anonymizováno, , když školení zahrnovalo i praktický zácvik na infrastrukturu , Anonymizováno, .

75. Stručně řečeno, žalovaný, který byl oprávněn v pozici strojvůdce vykonávat tuto profesi v českém jazykovém a právním prostředí (se znalostí pouze českého jazyka a českých právních předpisů) se měl v důsledku absolvování dohodou sjednaného školení stát odborně způsobilým k výkonu činnosti strojvedoucího v německém jazykovém a právním prostředí (s požadovanou úrovní znalosti německého jazyka a německých právních předpisů). Vedle nově nabývaných znalostí jazykových a odborných týkajících se právních předpisů upravujících pozici strojvedoucího a provoz HV, pak bylo nutnou součástí školení (za účelem získání doplňkového osvědčení) rovněž získání dovedností u zahraničním provozovatelem nově požadovaných řad HV (kdy zkouška měla ověřit odborné znalosti a způsobilost týkající se kolejových vozidel, kterých se žádost o vydání osvědčení týká) a osvojení si znalosti nových tratí (zkouška ověřuje odborné znalosti a způsobilost týkající se těch částí infrastruktury, kterých se žádost o vydání osvědčení týká).

76. Proto soud nesdílí názor žalovaného, že proces školení vedoucí k tomu, že strojvůdce pracujícího v jazykovém a právním prostředí jednoho státu, se stane oprávněným k vykonávání práce strojvedoucího na konkrétních nových tratích a HV v jazykovém a právním prostředí jiného státu, je možné rozdělit a ve fázi, kdy se již řeší otázka praktického zácviku na konkrétních HV a tratích se jedná již jen pouze o prohlubování kvalifikace. Soud považuje proces vedoucí k získání doplňkového osvědčení (opravňujícího žalovaného prvně k výkonu práce strojvedoucího plně v jazykovém a právním prostředí , Anonymizováno, ) za nedělitelný, které pouze ve svém souhrnu vede k získání oprávnění (osvědčení) k výkonu práce strojvedoucího. Proto soud považuje proces získání historicky prvního osvědčení (myšleno v pracovní historii žalovaného) pro práci strojvedoucího v , Anonymizováno, , které měl žalovaný dle kvalifikační dohody absolvovat, za proces představující zvyšování dosavadní kvalifikace žalovaného a nikoliv pouze její prohlubování. Teprve pro případ, že by již žalovaný disponoval osvědčením pro výkon práce na tratích v , Anonymizováno, (nikoliv pouze v přeshraničním režimu), by byl soud ochoten připustit, že získávání dalších osvědčení strojvedoucího (pro nové řady HV či další infrastrukturu) lze považovat za pouhé prohlubování kvalifikace.

77. Ačkoliv dle formálního označení pracovní pozice žalovaného se měl z pozice strojvedoucího stát opět pouze strojvedoucích, považuje soud školicí proces se shora uvedených důvodů za proces zvyšování kvalifikace žalovaného, a to v podobě jejího rozšiřování.

78. Z obsahu kvalifikační dohody plyne, že žalovaný se v kvalifikační dohodě zavázal, že po úspěšném zvýšení své kvalifikace na základě úspěšného zakončení školení zůstane u zaměstnavatele v pracovním poměru po dobu 3 let. Pokud by žalovaný před uplynutím lhůty uvedené v čl. 3 odst. 4 pracovní poměr ukončil, je povinen uhradit zaměstnavateli náklady na školení, a to až do výše sjednané v čl. 4.1 dohody (srov. článek 3 odst. 4 a 5 dohody). Závazek zaměstnance k náhradě nákladů na školení platí pro žalovaného i tehdy, bude-li pracovní poměr ukončen během doby trvání školení, tedy před docílením zvýšení jeho kvalifikace (srov. článek 3 odst. 6 kvalifikační dohody). Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace (§ 234/1 ZP).

79. Na základě shora již uvedených skutečností soud rekapituluje, že za dobu od počátku školení do jeho ukončení v důsledku rozvázání pracovního poměru s žalovaným výpovědí ze strany zaměstnavatele vynaložila žalobkyně náklady na školení v celkové částce 1 288 395 Kč (na nákladech uhrazených poskytovatelům školení žalobkyně celkem důvodně uplatňuje částku 116 395,45 Kč, za období měsíců června 2018 do října 2019 včetně žalobkyně vyplatila na účet žalovaného celkem mzdu ve výši 694 625,79 Kč a za období od června 2018 do října 2019 včetně žalobkyně na odvodech zaměstnance zaplatila celkovou částku 477 374 Kč).

80. Žalovaný v řízení zčásti prokázal, zčásti soud z vlastního šetření zjistil, že část nákladů vynaložených ze strany žalobkyně jí byla v mezidobí nahrazena (srov. níže).

81. Z Dohody o zabezpečení vzdělávací aktivity zaměstnanců a potenciálních zaměstnanců a poskytnutí příspěvku v rámci projektu Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, .č., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ./, Anonymizováno, _, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, má soud za prokázané, že , právnická osoba, uzavřel s žalobkyní tuto dohodu, na základě níž se žalobkyně jako zaměstnavatel zavázala zabezpečit pro své zaměstnance vzdělávací aktivitu v podobě výuky odborné němčiny pro funkci strojvedoucího a vozmistra v , Anonymizováno, u společnosti , právnická osoba, ., a to v termínu od 2.7.2018 do 31.12.2018 (srov. článek II. dohody) a úřad práce se zavázal poskytnout zaměstnavateli za splnění podmínek dohody mzdový příspěvek, omezený pokud jde o jeho výši maximálně na 198 Kč na jednoho zaměstnance za každou hodinu účasti zaměstnance na vzdělávací aktivitě a dále příspěvek na vzdělávací aktivitu omezený co do výše 85 % skutečně uhrazených nákladů na vzdělávací aktivitu a (srov. článek IV dohody - příloha žalovaného č. , hodnota, )

82. Z dopisu žalobkyně ze dne 2.1.2023 plyne, že se žalobkyně obrátila tímto dopisem na , právnická osoba, s žádostí o sdělení, zda v rámci shora uvedeného projektu byl vyplacen příspěvek na vzdělávací aktivitu nebo mzdu žalovaného a v kladném případě, v jaké výši (srov. příloha žalobkyně V).Anonymizovaný odstavec84. Další náhrada nákladů se dostala žalobkyni prostřednictvím odměn od uživatele, k němuž byl žalovaný přidělen.

85. Ze smlouvy o půjčce ze dne 15.6.2018 má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, smlouvu, na základě níž tato se společnost jako věřitel zavázala poskytnout žalobkyni jako dlužníkovi půjčku v celkové výši 9 550 000 Kč k financování jazykového a provozního vzdělávání dvanácti strojvedoucích a dvou vozmistrů, kteří budou po absolvování vzdělávání angažování věřitelem. Půjčka se poskytla na dobu 31 měsíců počínaje dnem 1.6.2018 s nejzašším termínem splatnosti dne 31.12.2020. Půjčka měla být poskytnuta ve splátkách počínaje první splátkou ve výši 2 900 000 Kč ke dni 1.6.2018 a konče čtvrtou splátkou ve výši 3 800 000 Kč ke dni 1.1.2019. Žalobkyně se zavázala hradit úrok ve výši 2,5 % ročně z jistiny půjčky. Smlouva předpokládala, že žalobkyně bude žádat o dotace na vzdělávání, kdy půjčku by měla splatit bezprostředně po obdržení takové dotace, jinak v kvartálních splátkách po 1 500 000 Kč počínaje dnem 30.6.2019 (srov. smlouva na č.l. 114).

86. Z rámcové dohody o dočasném přidělení zaměstnanců ve spojení s výkazy práce žalovaného u uživatele v období od 1.5.2019 do 31.8.2019 a ve spojení s fakturací odměny žalobkyně vůči uživateli má soud za prokázané, že uživatel v souladu s rámcovou dohodou evidoval prostřednictvím výkazů práce v období od 1.5.2019 do 31.8.2019 pracovní činnost žalovaného u uživatele v rozsahu potřebném pro evidenci pracovní a jiné doby a nároku na mzdu a jiná plnění s výkonem práce související. Pokud žalobkyně na základě rámcové dohody vyúčtovala uživateli prostřednictvím faktury č. , hodnota, ze dne 31.5.2019 nárok na odměnu ve výši 1 610 466 Kč, prostřednictvím faktury č. , hodnota, ze dne 12.7.2019 nárok na odměnu ve výši 1 635 821 Kč, prostřednictvím faktury č. , hodnota, ze dne 31.7.2019 nárok na odměnu ve výši 2 336 862 Kč a prostřednictvím faktury č. , hodnota, ze dne 13.9.2019 nárok na odměnu ve výši 2 117 743 Kč, tak z této odměny připadala na žalovaného za květen 2019 odměna ve výši 5 197 EUR, za červen 2019 odměna ve výši 5 308,13 EUR, za červenec 2019 odměna ve výši 10 445,50 EUR a za srpen 2019 odměna ve výši 7 952, 63 EUR (srov. pracovní výkazy na č.l. 185-188, faktury žalobkyně na č.l. 191, 193 – 195). Při přepočtu vyplacených odměn připadajících na žalovaného na české koruny s kurzem 25,67 Kč/EUR (srov. historie kurzů na č.l. 286) pak připadala na žalovaného za květen 2019 odměna ve výši 5 197 EUR, za červen 2019 odměna ve výši 5 308,13 EUR, za červenec 2019 odměna ve výši 10 445 EUR a za srpen 2019 odměna ve výši 7 952, 63 EUR. Celkem tak v důsledku zařazení žalovaného k okruhu osob dočasně přidělených k výkonu práce u uživatele byla žalobkyni poskytnuta odměna ve výši 741 992.Kč (28 903,26 EUR).

87. Pokud tedy soud od celkových nákladů žalobkyně v částce 1 288 395 Kč odečte obdržený příspěvek v částce 42 322 Kč a obdrženou odměnu v částce 741 992 Kč, dosahuje neuhrazená část nákladů žalobkyně na školení žalovaného částky 504 081 Kč.

88. V kvalifikační dohodě byla náhrada vynaložených nákladů školení limitována částkou 500 000 Kč. Žalobkyně se však žalobou nedomáhala zaplacení částky 504 081 Kč, ale vzhledem ke svému postoji založeném na žalobním tvrzení, že žalovaný byl od 1.5.2019 do 31.10.2019 v pracovním poměru a že těchto 6 měsíců lze zahrnout do limitu 36 měsíců, po které se žalovaný zavázal u žalobkyně v pracovním poměru setrvat, požadovala žalobou zaplacení pouze částky 416 667,67 Kč. Soud se sice domnívá, že vzhledem k tomu, že žalovaný školení v celém rozsahu neabsolvoval a kvalifikaci si dohodnutým způsobem nezvýšil (nezískal doplňkové osvědčení), není na místě prostor pro jakékoliv snižování časového rozsahu v délce 3 let (36 měsíců). Pokud však žalobkyně požadovala na žalovaném zaplacení částky 416 667,67 Kč, shledal soud tento požadavek za oprávněný, když není oprávněn překročit žalobní návrh a přiznat případně žalobkyni nárok vyšší (srov. § 153 odst. 2 o.s.ř.). Proto shora uvedenou částku uložil žalovanému k zaplacení, když neshledal, že by jednání žalobkyně uskutečněné prostřednictvím shora uvedených dohod bylo rozporné s dobrými mravy či představovalo nepoctivé jednání.

89. Skutečností totiž je, že žalobkyně vynaložila na školení žalovaného majícího charakter zvýšení jeho dosavadní kvalifikace náklady ve značném finančním rozsahu, kdy po dobu zvyšování kvalifikace žalovaný pro žalobkyni žádnou práci nevykonával. Okolnost, že odměna, kterou žalobkyně od uživatele pobírala, nedosáhla takové výše, aby zcela pokryla náklady žalobkyně, byla způsobena krátkou dobou, po kterou byla žalobkyni vyplácena, kdy krátké trvání této doby způsobil sám žalovaný, když zavdal svým jednáním žalobkyni příležitost k tomu, aby s ním byl pracovní poměr ukončen výpovědí.

90. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

91. Z dopisu žalobkyně ze dne 13.11.2019 má soud za prokázané, že tímto dopisem se žalobkyně obrátila na žalovaného s požadavkem na zaplacení částky 367 543,67 Kč z titulu nároku na úhradu nákladů kvalifikace, když k této částce dospěla tak, že od částky 416 666,67 Kč odečetla v důsledku oznamovaného zápočtu částku 49 123 Kč, která představovala výši nároku žalovaného na mzdu za měsíc říjen 2019. K úhradě byla stanovena lhůta 30 dnů od obdržení výzvy (srov. příloha N žalobkyně a rovněž č.l. 423). Z dodejky plyne, že žalovanému byla tato výzva doručena dne 20.11.2019 (srov. dodejka na č.l. 426). Vzhledem k poskytnuté lhůtě se tedy žalovaný dostal do prodlení dne 21.12.2019, avšak pouze s úhradou částky, k jejímuž zaplacení žalobkyně žalovaného vyzývala, tedy s částkou 367 543,67 Kč.

92. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 6.5.2022 má soud ve spojení s podacím lístkem ze dne 6.5.2022 a zprávou , právnická osoba, . o doručení zásilky prostřednictvím sms zprávy ze dne 9.5.2022, že tímto dopisem se žalobkyně obrátila na žalovaného s požadavkem na zaplacení částky 416 666,67 Kč včetně úroku z prodlení z této částky za dobu od 1.11.2019 (srov. výzva na č.l. 424 včetně dodejky na z.str. a sms zprávy na č.l. 428). Z sms zprávy plyne, že žalovanému byla tato výzva doručena dne 9.5.2022. Ohledně částky 49 123 Kč (tj. rozdíl mezi částkou 416 666,67 Kč a částkou 367 543,67 Kč) se tak žalovaný dostal do prodlení až dne 11.5.2022. Proto soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 367 543,67 Kč od 21.12.2019 do 10.5.2022 a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 416 666,67 od 11.5.2022 do zaplacení, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení shora uvedené výše úrokové sazby činí 10 % ročně pro prodlení ke dni 21.12.2019 a 11,75 % ročně pro prodlení ke dni 11.5.2022 (srov. nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), kdy však soud nemůže překročit návrh žalobkyně, a proto i pro období od 11.5.2022 přiznal žalobkyni úrok z prodlení pouze v jí navrhované (požadované výši, tedy 10 % ročně.

93. Pokud tedy požadovala v žalobě úrok z prodlení počínaje dnem 14.11.2019 a to z částky 416 666,67 Kč, byl soud nucen tento požadavek částečně zamítnout, když pro období od 14.11.2019 do 20.12.2019 byl takový požadavek shledán nedůvodným v celém rozsahu (tj. ohledně celé žalované částky ve výši 416 666,67 Kč) a pro období od 21.12.2019 do 10.5.2022 byl takový požadavek shledán nedůvodným v rozsahu částky ve výši 49 123 Kč. Proto v tomto rozsahu soud žalobu zamítnul.

94. Žalobkyně měla v řízení procesní neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení, a proto jí soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 20 834 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 129 740 Kč (za 13 úkonů právní služby po 9 980 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 19.12.2022, 19.6.2023 v rozsahu 2 úkonů právní služby, sepis vyjádření ze dne 29.6.2023, sepis vyjádření ze dne 24.7.2023, sepis vyjádření ze dne 31.7.2023, účast na jednání soudu dne 9.10.2023, sepis vyjádření ze dne 25.10.2023, účast na jednání soudu dne 23.1.2024, 27.2.2024 a 16.4.2024) z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 900 Kč za shora uvedených 13 úkonů právní služby po 300 Kč, z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 2 845 Kč za cestu na jednání soudu dne 19.12.2022 na trase , adresa, a zpět v délce 336 km vozidlem tov.zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 511/2021 Sb. v částce 4,70 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 8 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 47,10 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 2 933 Kč za cestu na jednání soudu dne 19.6.2023 na trase , adresa, a zpět v délce 336 km vozidlem tov.zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, : , SPZ, (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 467/2022 Sb. v částce 5,20 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 8 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 44,10 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 2 664 Kč za cestu na jednání soudu dne 9.10.2023 na trase , adresa, a zpět v délce 336 km vozidlem tov.zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, : , SPZ, (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 467/2022 Sb. v částce 5,20 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 8 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 34,10 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 922 Kč za cestu na jednání soudu dne 23.1.2024 na trase , adresa, a zpět v délce 336 km vozidlem tov.zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, : , SPZ, (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 398/2023 v částce 5,60 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 8 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 38,70 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 922 Kč za cestu na jednání soudu dne 27.2.2024 na trase , adresa, a zpět v délce 336 km vozidlem tov.zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, : , SPZ, (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 398/2023 v částce 5,60 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 8 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 38,70 Kč), z náhrady cestovného dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 922 Kč za cestu na jednání soudu dne 16.4.2024 na trase , adresa, a zpět v délce 336 km vozidlem tov.zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, : , SPZ, (náhrada za 1 km dle vyhl. č. 398/2023 v částce 5,60 Kč za ujetý km; náhrada PHM při průměrné spotřebě vozidla 8 l/100km a ceně za 1l NM dle shora uvedené vyhlášky v částce 38,70 Kč) a z náhrady za ztrátu času dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 6 000 Kč za ztrátu času v rozsahu 60 půlhodin; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 210 620 Kč.

95. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..