18 C 204/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o žaloba na určení, že nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, že nemovitosti – pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova , Anonymizováno, jehož součástí je , Anonymizováno, ., vedené v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , obec , adresa, , k.ú. , adresa, , jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované, přičemž podíl žalobce i podíl žalované činí ½, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 19 852 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náklady řízení; výše této náhrady bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se žalobou domáhá (po změně žaloby připuštěné při jednání dne 9.8.2023) určení, že nemovitosti – pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova , Anonymizováno, ., vedené v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , obec , adresa, , k.ú. , adresa, , jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované, přičemž podíl žalobce i podíl žalované činí ½. Žalobu odůvodnil tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 31.5.2002, rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, z , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Předmětné nemovitosti byly účastníky zakoupeny za trvání manželství kupní smlouvou ze dne 29.8.2002, přičemž oba účastníci se svými finančními prostředky podíleli na spolufinancování nemovitostí. Žalobce se na koupi nemovitostí podílel částkou ve výši 1 000 000 Kč, kdy se jednalo o jeho výlučné prostředky, které získal od rodičů jako část svého dědictví. , adresa, 000 000 Kč obdržel žalobce od rodičů v hotovosti v den koupě nemovitosti, tyto prostředky byly uloženy v domácím sejfu. Předmětné nemovitosti tedy nabyly účastníci do společného jmění manželů, přestože kupní smlouva byla uzavřena pouze se žalovanou. K tomu se účastníci rozhodli z opatrnosti, aby dům neskončil v exekuci, pokud by žalobci nevyšlo podnikání.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že v kupní smlouvě ze dne 26.8.2002 byla jako účastník kupní smlouvy na straně kupující označena toliko žalovaná, žalobce k tomuto neměl výhrady. V čl. II. kupní smlouvy se výslovně deklaruje, že kupujícím je žalovaná, která nemovitosti kupuje výhradně ze svých prostředků. Nemovitosti se tedy nestaly součástí společného jmění manželů, nýbrž jsou ve výlučném jmění žalované. Finanční prostředky měla žalovaná po svých rodičích v hotovosti v bezpečnostní schránce u , Anonymizováno, , a.s. Žalobce ostatně v předmětné době neměl žádné finanční zdroje, dokonce do té míry, že žalovaná za žalobce po dobu delší čtyř let plnila alimentační povinnost vůči jeho třem dětem narozeným z předchozího manželství.

3. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

4. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne , datum, bylo ke dni , datum, pravomocně rozvedeno.

5. Z kupní smlouvy ze dne 26.8.2002 soud zjistil, že mezi , jméno FO, a , jméno FO, jako prodávajícími a žalovanou jako kupující byla uvedeného dne uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem je prodej předmětných nemovitostí. Dle článku II. této smlouvy prodávající prodávají kupující předmětné nemovitosti za dohodnutou kupní cenu ve výši 2 000 000 Kč a kupující je tímto kupuje za výše uvedenou cenu do svého vlastnictví. Kupující prohlašuje, že výše uvedené nemovitosti jsou pořízeny výhradně z jejích prostředků.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaná je uvedena v katastru nemovitostí jako jediná vlastnice předmětných nemovitostí.

7. Ze stvrzenky – dokladu o zaplacení soud zjistil, že žalovaná dne 26.8.2002 předala v hotovosti částku 2 000 000 Kč realitní kanceláři , Anonymizováno, , a.s. a to na základě kupní smlouvy ze dne 26.8.2002.

8. Z nájemní smlouvy na dobu neurčitou soud zjistil, že žalovaná jako pronajímatel a žalobce jako nájemník uzavřeli dne 14.6.2005 smlouvu na objekt , Anonymizováno, na adrese , adresa, , a to za nájemné ve výši 1 Kč ročně.

9. Ze smlouvy č. , Anonymizováno, o pronájmu bezpečnostní schránky ze dne 26.8.2002 soud zjistil, že žalovaná měla u , Anonymizováno, , a.s. pronajatu bezpečnostní schránku, a to na adrese , adresa, .

10. Z čestného prohlášení manželů , jméno FO, soud zjistil, že tito prohlásili, že byli při tom, když se podepisovala smlouva a prováděla platba za nemovitost v , adresa, na , Anonymizováno, . Původní cena byla snížena po domluvě se žalobcem a celá částka byla složena účastníky v pětitisícových bankovkách. Část této hotovosti, tj. 1 000 000 Kč složil žalobce po ujištění žalované, že i přesto, že bude smlouva psána na její jméno, on v žádném případě o nic nepřijde, jelikož nemovitost kupují v manželství a je tedy v podstatě obou.

11. Z výslechu svědka , jméno FO, soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Svědek si s ohledem na svůj vysoký věk nevybavil žádné podrobnosti o prodeji domu na , Anonymizováno, , nepamatoval si ani účastníky řízení. Pokud jde čestné prohlášení, věděl, že ho podepisoval, nicméně žádné další detaily si nepamatoval.

12. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně spolu se svým manželem prodávala předmětný dům na , Anonymizováno, žalobci a žalované. Dům prodávali přes realitní kancelář, byl prázdný, svědkyně v něm nebydlela, proto realitní kancelář měla k dispozici klíče a prohlídky probíhali bez svědkyně a jejího manžela. , právnická osoba, kontaktovala svědkyni až poté, co manželé , jméno FO, projevili o koupi zájem. Kupní smlouva se podepisovala v realitní kanceláři u malého konferenčního stolku. U podpisu kupní smlouvy byli přítomni svědkyně, její manžel, oba manželé , jméno FO, a paní z realitní kanceláře. Svědkyně si všimla, že ve smlouvě figuruje pouze žalovaná, tak se ptala, proč tam není uveden i žalobce. Žalovaná sdělila, že jsou stejně manželé a že kdyby se něco stalo, tak žalobce nebude tratný. Kupní cena byla 2 000 000 Kč a dále 900 000 Kč za , Anonymizováno, . Částku 900 000 Kč dala žalovaná svědkyni a jejímu manželovi ihned, pouze si realitní kancelář odečetla provizi. Pokud jde o kupní cenu 2 000 000 Kč, každý z manželů měl v igelitové tašce 1 000 000 Kč v pětitisícových bankovkách. Tyto peníze přepočítala paní z realitní kanceláře a peníze uschovala, svědkyně a její manžel je dostali až po zápisu v katastru nemovitostí. Manželé , jméno FO, před svědkyní nemluvili o tom, o jaké peníze se jedná. Svědkyně s manželem seděli v realitní kanceláři jako první, viděli manžele , jméno FO, , jak přichází, přišli společně a každý měl igelitovou tašku s penězi. Peníze byly v igelitových taškách zabalené. Pokud jde o čestné prohlášení, svědkyně si nepamatovala, kdo ho sepsal, nevěděla, kdo je žádal o sepsání. Nicméně s obsahem čestného prohlášení souhlasí, pokud by to nebyla pravda, čestné prohlášení by nepodepsala.

13. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , matky žalobce, soud zjistil, že svědkyně našla inzerát na dům na , Anonymizováno, . Žalobce a žalovaná se na dům šli podívat. Žalobce dostal peníze od rodičů, tj. od svědkyně a jejího manžela. Peníze měli doma v zabudovaném trezoru, manžel svědkyně bankám nevěřil, svědkyně má za to, že tam mohlo být 3 000 000 Kč až 3 500 000 Kč, jednalo se zejména o prostředky z manželova podnikání a dále z prodeje domu po mamince svědkyně. Manžel svědkyně slíbil synovi, tj. žalobci, že mu na dům přidá, svědkyně nebyla u toho, kdy manžel synovi peníze slíbil, ale manžel jí to potom říkal. Svědkyně s manželem se ohledně toho nepohodli, protože svědkyně říkala, že mají dvě děti a co budou dělat dál. Proto se dohodli, že když manžel dá peníze synovi, tak dceři nechají byt v , adresa, , který měli ve vlastnictví. Poté, co manžel svědkyně zemřel, svědkyně byt prodala a nastěhovala se do menšího, kde žije dodnes. Tento byt je napsaný na dceru svědkyně. Dcera žije ve vedlejším bytě. V podstatě se jednalo o takové vyrovnání, co dostane syn a co dcera. U předání peněz žalobci byla přítomna svědkyně, její manžel a žalobce. Jednalo se o částku kolem 1 000 000 Kč, byly to dva balíky pětitisícovek, dávali je do igelitové tašky. Ví, že peníze byly předány v pondělí dopoledne. Svědkyně věděla, že dům na , Anonymizováno, byl napsán pouze na žalovanou, toto jí říkal žalobce i žalovaná až poté, co dům koupili, tj. v době, kdy tam již žili. Svědkyni se to nelíbilo, ale nemluvila jim do toho. Situace dělala na svědkyni dojem, že to bylo proto, aby děti z prvního manželství žalobce nedědily dům na , Anonymizováno, . Svědkyně a její manžel žalobci i později dávali peněžní prostředky na různé rekonstrukce v domě. Ale to dával manžel svědkyně, proto svědkyně přesně neví, kolik to bylo.

14. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , sestry žalobce, soud zjistil, že svědkyně věděla, že si účastníci za trvání manželství pořídili dům na , Anonymizováno, . Kupní cenu domu svědkyně neznala, pokud jde o to, jak byla kupní cena uhrazena, věděla, že její bratr dostal peníze od rodičů, ale jinak nevěděla, z jakých prostředků byla koupě hrazena. Rodiče svědkyni řekli, že bratr dostal 1 500 000 Kč. Bylo to v souvislosti s tím, že jí říkali, že kdyby se jim něco stalo, tak bratr dostal tyto peníze a svědkyně dostane byt a všechno ostatní. Původně se mělo jednat o byt v , Anonymizováno, ulici, ale po smrti otce matka svědkyně byt v , Anonymizováno, ulici prodala, protože byl moc velký, a koupila byt v , Anonymizováno, , ten je již psaný na svědkyni. Byt v , Anonymizováno, se musel rekonstruovat a tato rekonstrukce byla hrazena v podstatně z peněžních prostředků, které zůstaly po prodeji bytu v , Anonymizováno, ulici. Jednalo se o jakési vyrovnání mezi sourozenci, o kterém oba sourozenci – svědkyně i žalobce – věděli. Svědkyně dále uvedla, že rodiče měli peníze uschované doma v trezoru. Toto měli proto, že otec nevěřil bankám. Rodiče měli celkem dost peněz, rodina si nežila špatně. Oba rodiče byli ve vedoucích funkcích, otec poté zprivatizoval prodejnu , Anonymizováno, , dále prodávali dům po babičce z matčiny strany.

15. Z čestného prohlášení , jméno FO, soud zjistil, že tato se seznámila se žalovanou, když si jí objednala na čištění sedací soupravy, žalovaná sdělila , jméno FO, , že sice dům společně koupili na , Anonymizováno, , ale že si to ve smlouvě zařídila tak, že je dům v případě rozchodu pouze její, protože má známého v Praze, který se zabývá realitami a který jí smlouvu kontroloval a upravil v jejím zájmu.

16. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud nezjistil žádné rozhodující skutečnosti, její výpověď nadto nepůsobila věrohodně. Svědkyně nejprve k výslovnému dotazu, zda ví něco konkrétního v souvislosti s domem na , Anonymizováno, , uvedla, že nic dalšího neví. Až po předložení čestného prohlášení začala uvádět další podrobnosti, které však zcela nekorespondovaly s tím, co bylo uvedeno v čestném prohlášení. V každém případě z její výpovědi nevyplynuly žádné skutečnosti, které by pro rozhodnutí věci mohly mít nějaký podstatný význam.

17. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , sousedky účastníků na , Anonymizováno, , soud zjistil při seznamovací schůzce se žalobce a žalovaná vyjádřili v tom smyslu, že koupi domu financovali z vlastních zdrojů společných, že dali peníze dohromady. Měla za to, že oba měli peníze od rodičů.

18. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně je kamarádka žalované. Svědkyně byla obeznámena s majetkovými poměry žalované, která pocházela z velice bohaté rodiny a její rodiče poskytli svým dětem více než dobré zajištění. Svědkyně měla za to, že žalovaná platila celý dům, což podle ní vyplývá z toho, že žalobce se netajil tím, že se k žalované nastěhoval se dvěma taškami. Měl pouze 3 děti a psa, neměl ani auto. Svědkyně se nejevila jako příliš objektivní a nezaujatá, projevoval velký nesouhlas se vztahem účastníků (kdy podle svých slov žalobce ignorovala), vadily jí majetkové poměry žalobce. Žalovaná se jí však svěřovala, že chtěla dům koupit pro rodinu s tím, že když to zaplatí, tak dům bude psán na ní.

19. Z výslechu svědka , Anonymizováno, , jméno FO, soud zjistil, že svědek se žalovanou udržoval partnerský vztah asi 8 let, poté zůstali přátelé. Byl obeznámen s koupí domu v , adresa, , svědek se žalovanou společně byli vybrat peníze z bezpečnostní schránky banky na , adresa, , kdy žalovaná svědka požádala, aby jí s tímto pomohl. Zároveň jí radil ohledně nemovitostí, svědek se tímto zabývá. Výběr peněz proběhl tak, že jeli spolu se žalovanou autem svědka do banky na , adresa, , svědek zaparkoval u banky, žalovaná šla dovnitř, svědek na ní čekal. Pak jeli zpět do jejího bytu do , Anonymizováno, . Svědek tam přepočítal peníze, s čímž měl vzhledem ke své profesi zkušenosti. Jednalo se o celkovou částku 3 000 000 Kč, o 6 balíků po pětitisícových bankovkách. Svědek se v bytě míjel s bratrem žalované. Svědek žalované radil, aby si dům nechala napsat pouze na sebe vzhledem k tomu, že jej celý financovala. Žalovaná mu výslovně řekla, že žalobce se na koupi domu žádným způsobem podílet nebude, proto jí radil výše uvedené. V době, kdy stěhovali věci z , Anonymizováno, do , adresa, , jel svědek jednu cestu pouze se žalobcem a on mu sdělil, že mu žalovaná finančně vypomáhá, ale že bude otevírat dílnu a že do budoucna to bude jinak.

20. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek je bratr žalované, byl přítomen tomu, když v bytě ve , Anonymizováno, byly přepočítávány peníze, které sestra vybrala ke koupi domu. Jednalo se o částku 3 000 000 Kč. Ví, že dům v , adresa, byl pořízen z peněz jeho sestry z dědictví po rodičích. Peněžní prostředky byly uchovávány v bankovní schránce. Svědek ví, že žalobce žádné peníze neměl. Toto mu sdělil na chalupě, kam přijel i se svými dcerami. Řekl svědkovi, že první manželství mu nedopadlo, manželka mu byla nevěrná a dům nechal dětem a chce začít znovu. To, že žalobce nemá žádné prostředky svědek usuzoval např. z toho, že žalobce měl auto za 30 000 Kč, je poznat, když někdo nemá peníze. Svědek nebyl přítomen u žádného rozhovoru, který by účastníci vedli ohledně koupě domu, ale žalovaná mu výslovně řekla, že bude kupovat dům v , adresa, . Ptal se jí, za jaké prostředky bude dům kupovat, řekla mu, že to bude kolem 3 000 000 Kč a že tyto prostředky si bude vybírat z bankovní schránky. V bytě ve , Anonymizováno, , kde byly přepočítávány vybrané peníze, se svědek potkal s bývalým přítelem žalované, pouze se míjeli, svědek od sestry dostal 5 000 Kč, tuto částku mu v té době žalovaná pravidelně vyplácela. Částku 5 000 Kč vzala z obálky, na které bylo napsáno 3 000 000 Kč. Žalovaná svědkovi výslovně řekla, že dům v , adresa, koupí ze svých prostředků, naopak nikdy se nezmínila o tom, že by se žalobce spolupodílel na koupi nemovitosti. Nic takového svědek neslyšel ani od žalobce.

21. Z výslechu svědka , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že svědek je v přátelském vztahu k žalobci i k žalované, oba zná velmi dlouhou dobu. Všichni měli velice dobré vztahy, společně se stýkali. Byl obeznámen s tím, že účastníci žili po svatbě v , Anonymizováno, , ale následně si koupili dům v , adresa, . Ze společného rozhovoru s oběma účastníky svědek ví, že koupě byla hrazena z peněžních prostředků žalované. Žalovaná říkala, že na koupi domu vybírala peníze. Říkala to v tom smyslu, že kupní cenu hradila celou. Žalobce byl rozhovoru přítomen, přesto na tuto informaci žalované žádným způsobem nereagoval. Bylo to po narození dcery účastníků, svědkovi rodiče tehdy kupovali byt, a proto se o tom bavili. O tom, že žalovaná měla uhradit celou kupní cenu za dům svědek slyšel pouze jednou, jindy se o tom již nebavili. Je si ale naprosto jist, že žalovaná zaplatila celou kupní cenu za dům, mylnou interpretaci vylučuje. Žalovaná měla peníze v bezpečnostní schránce, kterou svým dětem založil otec žalované, toto svědkovi sdělila matka žalované na návštěvě. Dále měla žalovaná prostředky z dědictví. V době, kdy uzavíral žalobce sňatek se žalovanou, pracoval u svého otce, firma ale končila, svědek má za to, že zkrachovala, žalobce šel na úřad práce a poté začal pracovat jako automechanik. Pokud jde o finanční situaci rodičů žalobce, svědek ví, že si brali hypotéku na odkup svého bytu.

22. Z výslechu svědkyně , právnická osoba, soud zjistil, že se jedná o kamarádku žalované. Svědkyně uvedla, že má za to, že žalovaná dům kupovala sama ze svých prostředků, byla velice dobře finančně zabezpečena a žalobce se v té době rozváděl, neměl nic. Domnívá se, že žalovaná celý dům financovala, žalobce žádné prostředky neměl. Žalovaná sdělila svědkyni, že je to ona, kdo kupuje dům.

23. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že se jedná o rodinného přítele rodiny žalované. Dům v , adresa, byl dle jeho názoru pořízen z prostředků, které získal otec žalované. Neměl ale informace o tom, zda a případně jakou částkou se na koupi domu podílel žalobce.

24. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědkyně , právnická osoba, , která se z jednání omluvila a její opětovné předvolání považoval soud za nadbytečné s ohledem na zjištění, která učinil ze spisu , spisová značka, . Svědkyně , právnická osoba, si při výslechu provedeném v tomto řízení okolnosti koupě předmětného domu nevybavovala, uvedla pouze obecně postup při prodeji přes realitní kancelář.

25. Soud zamítl rovněž návrh na provedení účastnických výslechů, když má za to, že v souladu s § 131 o.s.ř. výslech účastníků může být pouze podpůrným důkazem, který lze provést, pokud dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. V dané věci se účastnické výslechy jeví jako zcela nadbytečné, když dokazovaná skutečnost byla prokazovaná četnými svědeckými výslechy a nelze očekávat, že by účastnické výslechy vnesly do řízení něco nového.

26. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

27. Žalobce a žalovaná uzavřeli manželství dne 31.5.2002, manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .

28. Dne 29.8.2002 byla mezi manželi , jméno FO, jako prodávajícími a žalovanou jako kupující uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej nemovitostí - pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je , Anonymizováno, ., vedené v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , obec , adresa, , k.ú. , adresa, . Dle výslovného znění kupní smlouvy nemovitosti byly pořízeny výhradně z prostředků žalované.

29. V projednávané věci byly tedy předmětné nemovitosti nabyty za trvání manželství na základě kupní smlouvy ze dne 29.8.2002. Nabytí vlastnického práva za trvání manželství je ostatně mezi účastníky nesporné.

30. Spornou otázkou mezi žalobcem a žalovanou byla skutečnost, zda nemovitosti byly pořízeny za výlučné prostředky žalované, či zda se žalobce na úhradě kupní ceny rovněž podílel (dle svého tvrzení částkou ve výši 1 000 000 Kč – dar od rodičů).

31. K této otázce byl v řízení proveden výslech celé řady svědků.

32. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež provázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů; celkové posouzení uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.

33. Z výslechu svědka , jméno FO, soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, neboť svědek si s ohledem na svůj pokročilý věk nevybavoval žádné podrobnosti ohledně prodeje domu na , Anonymizováno, .

34. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že viděla přijít žalobce a žalovanou každého s igelitovou taškou, to však nemusí nutně znamenat, že se jednalo o peněžní prostředky žalované v jedné tašce a peněžní prostředky žalobce v druhé tašce. Pokud žalovaná sdělila svědkyni, že žalobce nebude tratný, také to neprokazuje, jak měli mezi sebou manželé domluvenou úhradu kupní ceny, resp. o čí prostředky se jednalo. Svědkyně s účastníky o původu peněz nehovořila. Pokud jde o čestné prohlášení manželů , jméno FO, jeho hodnotu značně snižuje skutečnost, že svědkyně si nepamatovala, kdo ho sepsal, nevěděla, kdo je žádal o sepsání, za jakých okolností k sepsání čestného prohlášení došlo. Nelze tak objasnit okolnosti jeho vzniku.

35. Rozhodujícími svědkyněmi prokazujícími tvrzení žalobce byla matka žalobce , jméno FO, a jeho sestra , jméno FO, . Svědkyně , jméno FO, popsala, že spolu s manželem darovala svému synovi – žalobci částku 1 000 000 Kč na koupi domu (a další částku na rekonstrukci), kdy se zároveň jednalo o jakési vyrovnání mezi sourozenci (sestra žalobce dostala byt po rodičích). Popsala, jak její manžel dar synovi slíbil i jak proběhlo předání peněž. Peníze měla svědkyně spolu s manželem uloženy doma v trezoru, neboť manžel svědkyně bankám nevěřil. Její výpověď pak byla podpořena výpovědí svědkyně , jméno FO, , která potvrdila, že rodiče darovali žalobci peněžní částku 1 500 000 Kč, že se jednalo o vyrovnání mezi sourozenci a že svědkyně dostala byt po rodičích. Potvrdila dále, že rodiče měli peníze uloženy doma v trezoru. Nutno uvést, že výpověď obou svědkyň nepůsobila nevěrohodně, je však třeba vzít v potaz blízký příbuzenský vztah, kdy lze očekávat, že jak matka žalobce, tak jeho sestra mohou mít zájem na výsledku řízení.

36. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že účastníci se na prvním setkání sousedů (tedy bezprostředně po seznámení) vyjádřili v tom smyslu, že koupi domu financovali z vlastních zdrojů společných, že dali peníze dohromady. Svědkyně měla za to, že oba dostali peníze od rodičů. Je ale otázkou, nakolik by se účastníci svěřovali se svými finančními záležitostmi osobě, kterou v té době vůbec neznali. Tvrzení nemuselo být přesné, pravdivé, cizím osobám obvykle nejsou tyto informace detailně sdělovány.

37. Svědkyně , jméno FO, potvrdila, že se jí žalovaná svěřovala s tím, že hradí dům sama, svědkyně se však jevila dosti zaujatá, výrazně nesouhlasila se vztahem účastníků, její výpověď nepůsobila na soud objektivně.

38. Naopak svědek , jméno FO, působil nezaujatě, oba účastníky i jejich vztah hodnotil střízlivě a zcela přesvědčivě vypověděl o okolnostech koupě domu. Svědek v minulosti udržoval s žalovanou partnerský vztah, po rozchodu zůstali přátelé. Svědek radil žalované s výběrem nemovitosti, jelikož se tímto zabývá. Dále byl přítomen výběru peněz z bezpečnostní schránky v bance na , adresa, , kdy celý proces přesvědčivě popsal včetně toho, že vybrané peníze následně přepočítával v bytě žalované ve , Anonymizováno, . Jednalo se o částku 3 000 000 Kč, 6 balíků po pětitisícových bankovkách. Žalovaná výslovně svědkovi sdělila, že žalobce se na koupi domu žádným způsobem podílet nebude, proto jí radil, aby si dům nechala napsat pouze na sebe vzhledem k tomu, že jej celý financovala.

39. Výpověď svědka , Anonymizováno, , jméno FO, je podpořena výpovědí svědka , jméno FO, , bratra žalované, který se s , Anonymizováno, , jméno FO, v bytě žalované potkal. I on potvrdil výběr peněz a rovněž skutečnost, že žalovaná financovala celou koupi domu.

40. Výpověď , právnická osoba, a , jméno FO, pouze okrajově dokresluje, že žalovaná byla velmi bohatá, což samozřejmě samo o sobě neznamená, že by se žalobce nemohl na koupi domu podílet.

41. Vzhledem k těmto rozporným výpovědím svědků (zejména matka žalobce a jeho sestra na straně žalobce a , jméno FO, a bratr žalované na straně žalované) považuje soud za rozhodující výpověď svědka , Anonymizováno, , Anonymizováno, a to z následujících důvodů. Jedná se o osobu, která má přátelský vztah k žalobci i k žalované, oba účastníky zná svědek velmi dlouhou dobu. Jednalo se zjevně o společného přítele žalobce i žalované, který ostatně oba účastníky seznámil. Stýkali se všichni společně. Jednalo se tak o jediného svědka v tomto řízení (z těch, jejichž výpověď shledal soud relevantní), který měl srovnatelný vztah k oběma stranám řízení. Věrohodnost svědecké výpovědi přitom ovlivňuje i to, jaký je poměr svědka k účastníkům řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Z uvedeného důvodu nelze předpokládat, že by svědek někomu stranil, že by realitu upravoval podle sympatií k jedné nebo druhé straně. Nebyla zjištěna motivace vypovídat nepravdivě nebo nepřesně. Zároveň lze u blízkého přítele obou účastníků předpokládat, že mu bude znám pravdivý stav věcí, že mu účastníci pravdivě sdělili, jak koupi domu financovali.

42. Svědek , Anonymizováno, , Anonymizováno, jednoznačně potvrdil, že žalovaná sama financovala celou koupi domu, toto mu sdělila při společném posezení, u kterého byl přítomen i žalobce, který na toto sdělení žádným způsobem nereagoval. Svědek si byl uvedenou skutečností zcela jist, vyloučil jakoukoliv mylnou interpretaci. Jeho výpověď hodnotí soud jako naprosto přesvědčivou a nezaujatou.

43. Pokud žalobce poukazoval na to, že svědek , Anonymizováno, , Anonymizováno, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, žádné takové skutečnosti neuváděl, je třeba uvést, že z protokolu ze dne 21.6.2022 vyplývá, že dotazy na svědka směřovaly jiným směrem a že nebyl na skutečnost, zda je mu známo, kdo financoval koupi domu na , Anonymizováno, , vůbec tázán.

44. Na základě takto vyhodnoceného dokazování má tedy soud za prokázané, že žalovaná nabyla předmětné nemovitosti za své výlučné prostředky.

45. Tomuto závěru koresponduje i kupní smlouva, v níž jako kupující vystupuje právě pouze žalovaná a to přesto, že žalovaný se účastnil uzavření kupní smlouvy.

46. Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení.

47. Podle § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

48. Soud aplikoval právní úpravu účinnou do 31.12.2013, tj. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, neboť předmětné nemovitosti byly nabyty za účinnosti tohoto zákona (§ 3028 občanského zákoníku).

49. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že samotné ustanovení § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, určuje rozložení důkazního břemene; ten kdo tvrdí, že jde o majetek v SJM, prokazuje, že byl nabyt za trvání manželství; prokáže-li se, že věc nabyl v tzv. zákonném režimu jeden z manželů nebo oba manželé za trvání manželství, má se za to, že věc je součástí společného jmění. Toho, kdo přesto tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do společného jmění, tíží důkazní břemeno ohledně těchto skutečností.

50. V řízení bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti byly nabyty za trvání manželství (jednalo se ostatně o nespornou skutečnost), žalovaná však prokázala, že předmětné nemovitosti byly nabyty za její výlučné prostředky. Jednalo se tedy o její výlučné vlastnictví, nikoliv o věc spadající do SJM, potažmo podílového spoluvlastnictví účastníků.

51. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalované tvoří mimosmluvní odměna ve výši 16 250 Kč ((6,5 úkonů právní služby, kdy odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (neboť hodnotu věci by bylo možné zjistit jen s nepoměrnými obtížemi) 2 500 Kč)), paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 2 100 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Vzhledem k tomu, že zástupce žalované byl plátcem daně z přidané hodnoty jen po část řízení, náleží mu i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů za 2,5 úkonu právní služby. Povinnost žalobce zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.

53. Výrok III. je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Žalobce byl v řízení neúspěšný, je proto povinen nahradit státu náklady řízení. Výše těchto nákladů bude uvedena v samostatném usnesení, neboť v době rozhodnutí nebylo o všech nákladech rozhodnuto (svědečné).