18 C 289/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Květoslavou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 106,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 106,74 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 819,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 698,89 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 557,63 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 4 557,63 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 51,80 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 131,91 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 603,97 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 603,97 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 97,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 897,82 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 873,75 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 3 873,75 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 058,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 106,74 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 6. 1. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které půjčila žalovanému částku 20 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem (kapitalizovaným úrokem) ve výši 16 721 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčenou částku včetně poplatku formou 60 pravidelných týdenních splátek po 613 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena ke dni 1. 3. 2017. Dále právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 28. 11. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které půjčila žalovanému částku 14 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem (kapitalizovaným úrokem) ve výši 11 705 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčenou částku včetně poplatku formou 60 pravidelných měsíčních splátek po 429 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena ke dni 21. 1. 2017. Dále právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 10. 8. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které půjčila žalovanému částku 24 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem (kapitalizovaným úrokem) ve výši 20 066 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčenou částku včetně poplatku formou 60 pravidelných měsíčních splátek po 735 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena ke dni 3. 10. 2016. Strany se ve smlouvách dohodly, že splátky zápůjček budou alokovány nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Žalovaný však zápůjčky nesplácel řádně a včas. Dne 24. 6. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Okresní soud v Děčíně vydal ve věci elektronický platební rozkaz, proti němuž podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, čímž se elektronický platební rozkaz ruší. V odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu žalovaný uvedl, že namítá a uplatňuje promlčení pohledávek v zákonné promlčecí době, a to pohledávek ve výši 6 629,02 Kč s úroky a částky 3 873,75 Kč s úroky. Žalobkyně odkoupila podle žalovaného nějakou promlčenou pohledávku, kterou se snaží vymáhat, což je o téhle firmě známo i z internetových diskusí. Navrhl, aby soud žalobu z tohoto důvodu zamítl. Žalobkyně ve vyjádření k odporu žalovaného ze dne 2. 2. 2021 uvedla, že na podané žalobě trvá. Pokud jde o smlouvy o zápůjčce [číslo] [číslo] [číslo] tak vyplývá z předloženého přehledu plateb, že žalovaný na pohledávky hradil i po uplynutí sjednané doby řádného trvání smluv, tj. po splatnosti poslední sjednané splátky, tj. po 1. 3. 2017, po 3. 10. 2016 a po 21. 1. 2017. Na pohledávky žalovaný hradil po ukončení sjednaného splátkového kalendáře v období od 14. 6. 2017 do 7. 5. 2019 (smlouva [číslo]), od 14. 6. 2017 do 7. 5. 2019 (smlouva [číslo]). Dále žalobkyně uvádí, že žalovaný hradil na pohledávku [číslo] celkem částku 3 343,89 Kč, a to platbou ze dne 15. 10. 2019 ve výši 343,89 Kč a dne 17. 12. 2019 částku ve výši 3 000 Kč. Žalovaný hradil na pohledávku [číslo] celkem částku 5 656,11 Kč, a to platbou ze dne 4. 7. 2019 částku ve výši 3 000 Kč a ze dne 15. 10. 2019 částku ve výši 2 656,11 Kč. Žalobkyně dále odkázala na ust. § 2054 odst. 2 o.z., dle kterého, plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle ust. § 2054 odst. 3 o.z., ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena. Dle ust. § 639 o.z., uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. S ohledem na výše prokázanou skutečnost, že v okamžiku každé výše uvedené platby po splatnosti dluhu nebyl závazek promlčen (ani nemohlo dojít k jeho promlčení), tedy žalovaný každou platbou uhrazenou po 1. 3. 2017, 3. 10. 2016, 21. 1. 2017 v souladu s ust. § 2054 odst. 2 o.z. uznal svůj dluh a desetiletá promlčecí lhůta se od každé provedené platby prodlužovala vždy o deset let. Poslední platbu žalovaný uhradil dne 7. 5. 2019. Žalobkyně podala žalobu dne 29. 4. 2020. K promlčení pohledávek tedy nedošlo a nemohlo dojít, neboť k promlčení dojde nejdříve 7. 5. 2029. Nejprve se soud zabýval žalovaným vznesenou námitkou promlčení. Podle ust. § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle ust. § 639 o.z., uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Soud se ohledně vznesené námitky promlčení žalovaným ztotožnil se stanoviskem žalobkyně a dospěl k závěru, že pohledávky ve výši 6 629,02 Kč a 3 873,75 Kč promlčeny nejsou, neboť žalovaný uhradil na zápůjčku [číslo] celkem částku 3 343,89 Kč, a to platbami ze dne 15. 10. 2019 ve výši 343,89 Kč a dne 17. 12. 2019 ve výši 3 000 Kč a na zápůjčku [číslo] celkem částku 5 656,11 Kč, a to platbou ze dne 4. 7. 2019 ve výši 3 000 Kč a ze dne 15. 10. 2019 ve výši 2 656,11 Kč. Žaloba byla žalobkyní podána dne 29. 4. 2020, a tudíž nebyly pohledávky promlčeny, když dle ust. § 639 o.z. činí v daném případě promlčecí doba deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Soud ve věci nařídil poslední jednání na den 22. 9. 2023. Žalovaný se k tomuto jednání přes řádně vykázané doručení nedostavil, neomluvil svoji neúčast ani nepožádal z důležitých důvodů o odročení jednání. Soud proto věc v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 6. 1. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které půjčila žalovanému částku 20 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem (kapitalizovaným úrokem) ve výši 16 721 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčenou částku včetně poplatku formou 60 pravidelných týdenních splátek po 613 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena ke dni 1. 3. 2017. Dále právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 28. 11. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které půjčila žalovanému částku 14 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem (kapitalizovaným úrokem) ve výši 11 705 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčenou částku včetně poplatku formou 60 pravidelných měsíčních splátek po 429 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena ke dni 21. 1. 2017. Dále právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 10. 8. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které půjčila žalovanému částku 24 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem (kapitalizovaným úrokem) ve výši 20 066 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčenou částku včetně poplatku formou 60 pravidelných měsíčních splátek po 735 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena ke dni 3. 10. 2016. Strany se ve smlouvách dohodly, že splátky zápůjček budou alokovány nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Žalovaný však zápůjčky nesplácel řádně a včas. Dne 24. 6. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný zápůjčky nesplatil. Tato skutková zjištění soud učinil z originálů listin předložených žalobkyní, a to smluv o zápůjčkách ze dne 6. 1. 2016 [číslo] ze dne 28. 11. 2015 [číslo] ze dne 10. 8. 2015 [číslo] včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce a kopií listin předložených žalobkyní, a to tabulky umoření ze dne 6. 1. 2016 ke smlouvě o zápůjčce [číslo] tabulky umoření ze dne 28. 11. 2015 ke smlouvě o zápůjčce [číslo] tabulky umoření ze dne 10. 8. 2015 ke smlouvě o zápůjčce [číslo] zákaznických karet ze dne 10. 8. 2015 a 28. 11. 2015, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 a předžalobní výzvy zaslané žalovanému ze dne 9. 4. 2020 a výslechu svědka [jméno] [příjmení], který uvedl, že pracoval u právní předchůdkyně žalobkyně, a to společnosti [právnická osoba] a po seznámení se s originály listin, a to smlouvami o zápůjčkách uzavřenými mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, že za právní předchůdkyni žalobkyně uzavřel tyto smlouvy o zápůjčkách se žalovaným a podpisy na těchto smlouvách jsou jeho i žalovaného. Žalovaný zpochybnil uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 1. 2016 [číslo] na částku 20 000 Kč s tím, že podpis na této smlouvě není jeho podpisem, avšak své tvrzení nijak neprokázal a na tuto smlouvu o zápůjčce zčásti plnil. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 11 106,74 Kč s příslušenstvím podle smluv o zápůjčkách ze dne 6. 1. 2016, na tuto zápůjčku dluží žalovaný žalobkyni celkem částku 6 629,02 Kč, a to částku 4 557 Kč z titulu dlužné jistiny a částku 2 071,39 Kč z titulu dlužného poplatku, ze dne 28. 11. 2015, na tuto zápůjčku dluží žalovaný žalobkyni celkem částku 603,97 Kč, a to z titulu dlužné jistiny, ze dne 10. 8. 2015, na tuto zápůjčku dluží žalovaný žalobkyni celkem částku 3 873,75 Kč, a to z titulu dlužné jistiny. V daném případě byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřeny podle ust. § 2390 a násl. o. z. a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouvy o zápůjčce, na základě kterých poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zápůjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když zápůjčky žalovanému poskytla, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že zápůjčky nesplácel. Žalovaný tím, že nezaplatil žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky ze zápůjčky vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 058,93 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 106,74 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 580 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 9. 2023 částka 357,79 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 72 ujetých km v částce 515,58 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 957,79 Kč ve výši 2 301,14 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.