18 C 378/2015

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr Petra Červinky a přísedících přísedící ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky částka s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dalších [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – [název soudu] na soudním poplatku částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že u žalované pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako nákupčí. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do [datum]. Se souhlasem žalované po uplynutí doby trvání pracovního poměru tento dále pokračoval a změnil se a pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou. V období od [datum] do [datum] byla žalobkyně v pracovní neschopnosti. Po návratu do zaměstnání navrhl jednatel žalované žalobkyni skončení pracovního poměru zpětně ke dni [datum]. Toto žalobkyně odmítla, načež jí bylo jednatelem žalované sděleno, že její práce byla již přidělena jinému zaměstnanci. Výpověď z pracovního poměru však žalobkyně neobdržela, pracovní poměr nebyl skončen ani jinak. Žalovaná neumožnila žalobkyni výkon práce nákupčí, když mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pouze na období od [datum] do [datum] dohoda o pracovní činnosti, podle níž se žalobkyně zavázala pro žalovanou vyhotovovat vyúčtování služeb poskytnutých nájemníkům žalované v souvislosti s nájmem bytu, tedy zcela jinou práci, než podle uzavřené pracovní smlouvy. Po skončení doby, na kterou byla uzavřena dohoda o provedení práce, jednatel žalované řekl žalobkyni, ať se nechá registrovat u Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání. Žalobkyně tak učinila, neboť neměla jinou možnost příjmu. V průběhu druhého pololetí se žalobkyně domáhala u žalované přidělování práce či řádného ukončení pracovního poměru, ale marně. Dosud neobdržela ani zápočtový list. Proto se touto žalobou domáhá náhrady mzdy ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] za [anonymizováno] měsíců při průměrné mzdě [částka] měsíčně ([částka], od které odečetla nemocenskou [částka] a vyplacenou podporu v nezaměstnanosti ve výši [částka]).

2. Žalovaná se k žalobě nejprve meritorně nevyjádřila, když v podání ze dne [datum] se omezila na konstatování, že se žalobkyně pokouší obohatit na úkor žalované a že žalovaná přistoupí k podání trestního oznámení a učiní další právní kroky na svou obranu. Uvedla, že má důkazní„ dispozice k prokázání nepravdivosti obsahu žaloby“. V odvolání proti prvnímu rozsudku ze dne [datum] namítla, že žalobkyně měla v období od [datum] do [datum] uzavřenu novou pracovní smlouvu na pozici administrativní pracovnice BH, nikoliv na pozici nákupčí. Následně v podání ze dne [datum] žalovaná namítá, že původní pracovní smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] na dobu určitou do [datum]. Žalobkyně měla vykonávat práci jako nákupčí. Další pracovní smlouva byla uzavřena dne [datum] na dobu určitou do [datum]. Podle této smlouvy měla žalobkyně vykonávat práci jako pracovník BH. Tato smlouva byla z personální složky žalobkyně zcizena. Pracovní poměr tak skončil uplynutím doby.

3. K vyjádření žalované žalobkyně sdělila, že mezi účastníky byla uzavřena pouze jedna pracovní smlouva dne [datum], podle níž měla žalobkyně vykonávat práci jako nákupčí. Je pravdou, že jí byl zaslán návrh druhé pracovní smlouvy, podle níž měl pracovní poměr skončit dne [datum], avšak tento návrh žalobkyně nepodepsala, neboť obsahoval nižší výši mzdy. Po skončení pracovní neschopnosti žalobkyně byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] dohoda o pracovní činnosti.

4. Soud vzal v řízení za prokázáno, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena pracovní smlouva, podle níž byl založen pracovní poměr na dobu určitou do [datum]. Žalobkyně se zavázala pro žalovanou vykonávat práci jako nákupčí. Mzda byla sjednána ve výši [částka] měsíčně. Toto zjištění soud učinil z citované pracovní smlouvy.

5. Dále vzal soud za prokázáno, že žalobkyně po skončení doby, na kterou byl pracovní poměr uzavřen, dál vykonávala pro žalovanou práci jako nákupčí surovin pro výrobu jídel. V [anonymizováno] [rok] navrhl jednatel žalované [jméno] [příjmení] žalobkyni, ať se registruje jako uchazeč o zaměstnání, a předložil žalobkyni k podpisu pracovní smlouvu se shodným obsahem jako pracovní smlouva ze dne [datum] s tím, že doba pracovního poměru byla uvedena do [datum]. Žalobkyně tuto smlouvu odmítla podepsat, poté nastoupila do pracovní neschopnosti, která skončila až [datum]. Po ukončení pracovní neschopnosti již nebylo žalobkyni umožněno práci podle pracovní smlouvy vykonávat. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena na období od [datum] do [datum] dohoda o pracovní činnosti, podle níž se žalobkyně zavázala pro žalovanou vyhotovovat vyúčtování služeb poskytnutých nájemníkům žalované v souvislosti s nájmem bytu, tedy zcela jinou práci, než podle uzavřené pracovní smlouvy. Po skončení doby, na kterou byla uzavřena dohoda o provedení práce, opět žalovaná vyzvala žalobkyni, ať se nechá registrovat u Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání. Žalobkyně tak učinila, neboť neměla jinou možnost příjmu. Shora uvedená zjištění soud učinil z účastnické výpovědi žalobkyně, návrhu na uzavření pracovní smlouvy s datem skončení pracovního poměru [datum], dopisu žalované ze dne [datum], ve kterém sama žalovaná vyzývá žalobkyni, aby vrátila podepsaný návrh nové pracovní smlouvy, z dohody o pracovní činnosti ze dne [datum] a z potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne [datum].

6. Konečně vzal soud za prokázáno, že žalovaná od [datum] nepřidělovala žalobkyni práci a nevyplatila žalobkyni žádnou mzdu podle pracovní smlouvy ze dne [datum]. Posledně uvedená zjištění soud učinil z výzev žalobkyně o zaplacení dlužných mezd ze dne [datum], [datum], [datum] a z informace o výsledku kontroly zaslané žalobkyni [příjmení] inspektorátem práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj ze dne [datum].

7. Soud nevzal za prokázané tvrzení žalované, že mezi účastníky byla uzavřena nová pracovní smlouva.

8. Pro nadbytečnost soud nedoplňoval dokazování o výslech jednatele žalované [jméno] [příjmení], výslech zmocněnce žalované [jméno] [příjmení] a svědecké výslechy [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

9. Žádné rozhodné skutečnosti soud nezjistil z rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký a [územní celek] [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], neboť účastníkem řízení nebyla žalobkyně, která se tak nemohla k závěrům inspektorátu, který konstatoval, že nebylo zjištěno porušení §48 zákoníku práce ve vztahu k žalobkyni, nikterak vyjádřit. Je zjevné, že inspektorát tak vycházel pouze k dokladů, které mu byly předloženy žalovanou.

10. Žalobkyně má vůči žalované právo na náhradu mzdy za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] s přísl. z toho důvodu, že žalovaná v tomto období nepřidělovala žalobkyni práci a nevyplatila žalobkyni náhradu mzdy podle pracovní smlouvy ze dne [datum].

11. Za období od [datum] do [datum] nemá žalobkyně právo na náhradu mzdy, neboť po toto období pobírala nemocenskou. Žaloba tak není důvodná ohledně částky [částka] (osm měsíců při požadované náhradě mzdy [částka] měsíčně).

12. Mezi účastníky vznikl podle ust. §36 zákoníku práce dne [datum] pracovní poměr uzavřený na dobu určitou do [datum]. Jelikož po uplynutí této doby žalobkyně dál vykonávala práci pro žalovanou (tato skutečnost jednoznačně vyplývá z dopisu žalované ze dne [datum], kde žádá žalobkyni o vrácení podepsané nové pracovní smlouvy), změnil se tento pracovní poměr na pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou podle ust. §65 odst2 zákoníku práce. Tento pracovní poměr dosud nebyl rozvázán žádným ze způsobů uvedených v ust. §48 odst.1 zákoníku práce a stále trvá. V této souvislosti je nutno uvést, že tvrzením žalované o tom, že nově vytvořená pracovní smlouva byla ze složky žalobkyně zcizena, soud neuvěřil. Jednak je nutno poukázat na skutečnost, že s tímto tvrzením žalovaná přichází až v podání ze dne [datum], tedy po uplynutí více jak tří roků od zahájení řízení. Dalším důvodem je znění původní smlouvy a návrhu smlouvy nové, zaslaném žalovanou žalobkyni. Původní uzavřená smlouva je datována [datum] s tím, že pracovní poměr končí [datum]. Návrh smlouvy zaslaný žalovanou žalobkyni je též datový dnem [datum] s tím, že pracovní poměr je sjednán do [datum]. Toto podporuje tvrzení žalobkyně, že šlo ze strany žalované o nový návrh smlouvy, zjevně antidatovaný, na kterém je však uvedena toliko nižší mzda než na smlouvě původní, jejíž pravost žalovaná nezpochybnila. Soud též neuvěřil tvrzení žalované, by žalobkyni vyzvala k vrácení uzavřené smlouvy ([datum]) až dopisem ze dne [datum]. což by znamenalo, že by téměř po dobu [anonymizováno] roků žalovaná nevěděla, že smlouvu nemá k dispozici. Tomuto lze uvěřit obtížně, zejména za situace, kdy mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena dohoda o pracovní činnosti se stejným druhem práce, který měl být sjednán druhou smlouvou. Ostatně i text výzvy žalované ze dne [datum], kterým je žalobkyně vyzvána k vrácení nově vytvořené smlouvy, svědčí opět tvrzením žalobkyně, že žalovaná návrh na uzavření nové smlouvy žalobkyni zaslala, tato jej však neakceptovala z důvodu uvedení nižší mzdy. Tvrzení žalobkyně je tak, oproti tvrzením žalované, zcela logické a na sebe navazující.

13. Podle ust. §38 odst.1 písm.a) zákoníku práce od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. Této své povinnosti žalovaná nedostála, když neumožnila žalobkyni vykonávat práci dle pracovní smlouvy. Podle ust. §208 zákoníku práce nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v ust.§207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Podle ust. §353 odst.1 zákoníku práce průměrný výdělek zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Podle ust. §354 odst.1 zákoníku práce není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Podle ust. §355 odst.1 zákoníku práce jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které by zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl.

14. V této věci žalobkyně nedosáhla v rozhodném období žádného výdělku u žalované, proto soud určil náhradu mzdy z hrubé mzdy, které by žalobkyně zřejmě dosáhla. Zákoník práce neobsahuje bližší hlediska, z jakých by měl soud vycházet při určení pravděpodobného výdělku. Je nutno se zabývat tím, jakou práci by žalobkyně v rozhodném období pro žalovanou vykonávala, jakým způsobem byla tato práce odměňována, jaké byly proměnlivé složky mzdy (NS ČR 21 Cdo 58/2005). Při použití těchto kritérií soud nevidí důvod se odchylovat od názoru žalobkyně vyjádřeného v žalobě. Žalobkyně, nebýt překážek v práci na straně žalované, by dál pravděpodobně vykonávala práci nákupčí u žalované, kde byl odměňován podle pracovní smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] měsíčně hrubého. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. §142 odst.2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch pouze částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně uspěla ve větším poměru než žalovaná, avšak výslovně žádné náklady řízení nepožadovala. Proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

16. Výrok III. je odůvodněn ust. §2 odst.3 zákona o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel od soudního poplatku osvobozen (v průběhu řízení byla žalobkyně od placení soudních poplatků osvobozena) a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí pole výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Jelikož soud žalobě vyhověl pouze částečně, vznikla žalované povinnost zaplatit soudní poplatek v rozsahu 40%, tj. ve výši [částka] podle položky 1.1b) sazebníku soudních poplatků.