18 C 44/2022
č. j. 18 C 44/2022-16
V PLATNOSTIOkresní soud v Děčíně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku vyplývající z náhrady škody způsobené dopravní nehodou, a to s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Soud se opřel o § 19 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích, který upravuje povinnost dodržovat bezpečnostní vzdálenost, a o § 24 odst. 9 zákona o povinném ručení, podle něhož vzniká nárok na náhradu jedné třetiny plnění z garančního fondu. Žalobkyně získala právo na náhradu pohledávky z důvodu jejího postoupení od předchůdce, který škodu uhradil z fondu. Soud přiznal žalobkyni i náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Červinkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne datum způsobil vozidlem příjmení příjmení, registrační značka, jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši částka na vozidle příjmení jméno, registrační značka, jehož vlastníkem je jméno příjmení, obec a číslo, obec. Žalovaný způsobil škodu tím, že nedodržel dostatečnou bezpečnostní vzdálenost za vozidlem poškozeného, které zastavilo před přechodem pro chodce, a došlo tak ke střetu přední části škodícího vozidla se zadní částí vozidla poškozeného. Žalovaný tímto svým jednáním porušil ust. § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a mohl se tak dopustit přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný však neměl k datu předmětné dopravní nehody uzavřeno pojištění dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o povinném ručení“), proto byla tato škoda hrazena z garančního fondu obec kanceláře pojistitelů. (dále jen„ anonymizováno“). V této situaci má anonymizováno nárok na 1/3 toho co za žalovaného plnila, z celkové částky částka tedy částku částka, k jejíž úhradě byl žalovaný vyzván. Dne datum postoupila anonymizováno pohledávku, která je předmětem řízení na aktuální žalobkyni.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z listinných důkazů, zejména z detailu relace o dopravní nehodě, fotodokumentace, kupní smlouvy ke škodícímu vozidlu, výpisem z databáze pojistných smluv, zápisem o prohlídce vozidla ze dne datum, posudku č. rok číslo, likvidační zprávou anonymizováno č. anonymizováno rok číslo, oznámení o ukončení škodné události, stanovení výše skutečné škody, dokladu o výplatě plnění poškozenému a dále pověřenému partnerovi, upomínky z datum a smlouvy o postoupení pohledávky s oznámení o postoupení pohledávky byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaný dne datum způsobil vozidlem příjmení příjmení, registrační značka, škodu ve výši částka na vozidle příjmení jméno, registrační značka, jelikož nedodržel dostatečnou bezpečnostní vzdálenost za vozidlem poškozeného a došlo tak ke střetu přední části škodícího vozidla se zadní částí vozidla poškozeného. Žalovaný tímto svým jednáním porušil ust. § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a mohl se tak dopustit přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný neměl k datu předmětné dopravní nehody uzavřeno k předmětnému vozidlu povinné ručení, proto byla tato škoda hrazena z garančního fondu ČKP. anonymizováno uhradila škodu ve výši částka. Dne datum postoupila anonymizováno pohledávku, která je předmětem řízení na aktuální žalobkyni 4. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona o povinném ručení platí, že Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu.
5. Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona o povinném ručení platí, že Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.
6. Podle ustanovení § 24 odst. 9 zákona o povinném ručení platí, že výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však částka. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.
7. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žalovaný způsobil shora popsaným způsobem škodu, kterou právní předchůdce žalobkyně uhradil plnění z garančního fondu poškozenému. Jelikož došlo k postoupení pohledávku na základě smlouvy ze dne datum na aktuální žalobkyni má tak právo proti žalovanému na náhradu toho, co za něj bylo v důsledku uvedené dopravní nehody plněno.
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.