19 C 11/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného

I. Výživné, které je povinen platit žalovaný žalobkyni, se zvyšuje od datum z částky 3 000 Kč měsíčně na částku 4 620 Kč měsíčně.

II. Dlužné výživné za dobu od datum do datum v částce 14 371 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč spolu s běžným výživným počínaje měsícem po právní moci rozsudku až do zaplacení.

III. Žaloba se v rozsahu požadavku na zvýšení výživného od datum o další částku ve výši 1 380 Kč měsíčně zamítá.

IV. Tím se mění rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Anonymizovaný odstavec 2. Žalovaný s žalobou vyslovil nesouhlas, když poukázal na skutečnost, že má celkem anonymizována dvě slova povinnosti a vzhledem k tomu, že finančně žijí s aktuální přítelkyní (jméno anonymizováno)„ na doraz“ uvažuje o prodeji rodinného domu, ve kterém bydlí. Namítal, že původní výživné bylo stanoveno po dohodě rodičů v době, kdy byla matka žalobkyně na rodičovské dovolené a on tehdy neměl jinou vyživovací povinnost. Dále argumentoval tím, že mu bývalá manželka (matka žalobkyně) dlouhodobě bránila a doposud brání ve stýkání se s dcerami a on by rád vztah s žalobkyní zlepšil. Nad rámec výživného pak žalobkyni průběžně hradil řadu nákladů. Aktuálně je soudně projednáván návrh na zvýšení výživného na jeho dceru jméno celé jméno žalobkyně. Navrhoval proto, aby výživné nebylo do doby, než jeho partnerka nastoupí do zaměstnání zvyšováno.

3. Po provedeném dokazování vycházel soud při svém rozhodování z následujících skutkových a právních závěrů za použití níže uvedených zákonných ustanovení.

4. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Dle odst. 2 vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

5. Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

6. Dle § 913 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

7. Dle § 914 o.z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

8. Dle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

9. Z rodného listu má soud za prokázané, že žalobkyně je dcerou žalovaného.

10. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací má soud za prokázané, že vyživovací povinnost byla mezi žalobkyní a žalovaným upravena v minulosti tak, že bylo žalovanému uloženo platit žalobkyni (tehdy k rukám její matky) výživné ve výši částka měsíčně.

11. Dle § 923 o.z. zákoníku sice může soud změnit rozhodnutí o výživném, změní-li se poměry pouze u nezletilých dětí, ale k návrhu takto lze rozhodovat i v jiných případech, když ustanovení § 163 o.s.ř. nadále plyne možnost měnit dřívější rozhodnutí, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek. Soud je s ohledem na výše citovaná ustanovení nucen se zabývat otázkou, zda došlo od poslední úpravy výživného ke změně poměrů. Pokud soud dospěje k závěru, že došlo, je změna výživného důvodná.

12. S ohledem na uplynutí více než 11 let od poslední úpravy výživného je nepochybné, že musely značně stoupnout pravidelné životní potřeby žalobkyně (strava, ošacení, věci osobní potřeby apod.).

13. Na základě vysvědčení o maturitní zkoušce ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně ve školním roce rok rok byla studentkou anonymizováno obec a dne datum složila úspěšně maturitní zkoušku s celkovým hodnocením„ prospěla s vyznamenáním“ (srov. č.l. 104).

14. Na základě potvrzení o studiu má soud za prokázané, že žalobkyně je počínaje dnem datum studentkou anonymizována čtyři slova) studijního oboru anonymizováno pro anonymizována čtyři slova na anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova anonymizováno v obec (anonymizováno příloha žalobkyně). Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně není schopna se z důvodu denního studia sama živit.

15. Z účastnického výslechu žalobkyně ve spojení s obsahem protokolů o jednání ve věci vedené u název soudu pod sp.zn. spisová značka má soud v situaci, kdy takové údaje potvrdili účastníci řízení jako nesporné, za prokázané, že žalobkyně v období do datum bydlela ve společné domácnosti se svou matkou a sestrou jméno, kdy matka pobírala od školního roku rok rok mzdu ve výši částka čistého měsíčně. Za bydlení ve svém rodinné domě matka žalobkyně vynakládá částku částka (srov. protokol z jednání dne datum na č.l. 32). Žalobkyně nemá žádný vlastní příjem a nevlastní ani žádný hodnotnější majetek. Prostředky přenechané ze strany žalovaného na účtu stavebního spoření (ve výši částka) pro ni budou z důvodu potřeby dodržení délky trvání smlouvy dostupné až v roce rok.

16. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy nepodařilo pro období rozhodné pro uplatněný nárok (tj. od datum) prokázat žádné pravidelné či mimořádné výdaje na studium, anonymizována tři slova), anonymizováno, oblečení a obuv, sportovní a jiné potřeby, když jí doložené listiny se týkaly především doby před datum, další doklady nebyly bez doložení dalších důkazů průkazné v tom směru, že by se týkaly výdajů žalobkyně (zejména doklady o nákupu v lékárnách, ošacení a obuv) a některé druhy výdajů pak žalobkyně nedokladovala vůbec (např. náklady na ladění klavíru). Pro období od anonymizováno rok pak ostatně sama žalobkyně uvedla, že již její anonymizováno s anonymizováno a anonymizována tři slova. Soud však má za prokázané, že žalobkyně vynaložila v souvislosti s přihláškami na dvě vysoké školy částku částka (v březnu rok částku částka na anonymizováno a v dubnu rok částku částka na anonymizováno – srov. výstupy z účtu matky žalobkyně na č.l. 66-67). Pokud jde o potřebu nákupu anonymizováno, doložila žalobkyně jejich nákup dne datum za částku částka, když soud pro účely svého rozhodování vychází z toho, že takový mimořádný výdaj žalobkyni dle jejího tvrzení v dohledné době nečeká. Na základě souhlasných tvrzení stran má pak soud za prokázané, že od datum vznikají žalobkyni náklady spojené se studiem na vysokou školu v podobě nákladů na ubytování na vysokoškolské koleji ve výši cca anonymizována dvě slova Kč/měsíc (tj. anonymizováno Kč/noc), náklady na cestovné na trase obec obec a na MHD. Rovněž se jí zvyšují náklady na stravování v menze (cca 55 Kč/jídlo).

17. Pokud jde o poměry žalovaného, má soud z jeho účastnického výslechu ve spojení s obsahem protokolů o jednání ve věci vedené u název soudu pod sp.zn. spisová značka a dalšími listinnými důkazy (rozsudek ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací) za prokázané, že do počátku anonymizováno bydlel žalovaný ve svém rodinném domě se svou přítelkyní a dvěma svými dětmi (jméno celé jméno žalobkyně, datum narození, jméno celé jméno žalobkyně, datum narození), kdy však soužití s partnerkou bylo poté ukončeno a od té doby bydlí žalovaný v domě sám. Pokud jde o jednotlivé vyživovací povinnosti žalovaného, má soud vedle shora uvedených důkazů, také z obsahu výpisu z účtu žalovaného (srov. č.l. 55-60) za prokázané, že o dceru jméno do počátku anonymizováno rok osobně pečoval a poté, když byla v péči matky, začal hradit výživné v částce 2 000 Kč, které bylo se zpětnou účinností od datum soudním rozhodnutím zvýšeno od datum na částku částka. příjmení jméno měl žalovaný do datum ve střídavé péči, když ač měl dle soudního rozhodnutí platit výživné v částce 3 800 Kč, hradil na výživném částku 1 800 Kč měsíčně. Počínaje datum pak měl platit dle soudního rozhodnutí měsíčně částku 2 500 Kč. Na dceru jméno, narozenou datum měl žalovaný hradit dle rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací částku částka měsíčně, přičemž ačkoliv se tato vyživovací povinnost formálně zvýšila na částku částka až na základě rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací s účinností od datum rozhodnutí, matka žalobkyně potvrdila, že žalovaný částku částka měsíčně hradil na tuto dceru již od anonymizováno rok (srov. protokol o jednání ze dne datum na č.l. 38 z.str.), což ostatně dokládají i výpisy z účtu žalovaného.

18. Z přehledu mezd žalovaného a výplatních pásek ve spojení s účastnickým výslechem žalovaného a obsahem protokolu o jednání ze dne datum ve věci vedené u název soudu pod sp.zn. spisová značka má soud za prokázané, že žalovaný dosahoval v období od anonymizováno rok doposud u zaměstnavatele právnická osoba průměrného čistého výdělku cca částka měsíčně (srov. přehled na č.l. 12, pásky na č.l. 14-22, protokol na č.l. 116).

19. Žalovaný doložil měsíční náklady na bydlení v rozsahu plateb za vodné v částce 770 Kč, zálohy na dodávky elektřiny ve výši 1 900 Kč, zálohy na dodávky plynu v částce 5 730 Kč, úhrady za internet v částce 717 Kč a rozhlasový a televizní poplatek v částce 135 Kč (srov. výpisy z účtu žalovaného na č.l. 44-60). Dále žalovaný doložil měsíční splátky na hypoteční úvěr v částce cca částka (srov. výpis z účtu žalovaného). Na základě shodných tvrzení stran má dále soud za prokázané, že žalovaný platí měsíčně nájemné za jím užívanou garáž v částce 1 050 Kč. Soud také má za prokázané, že žalovaný má v důsledku potřeby cestování do zaměstnání (obec obec) zvýšené náklady na nákup pohonných hmot.

20. Soud dospěl k závěru, že od poslední úpravy výživného značně vzrostly potřeby nyní již zletilé žalobkyně a není tak pro nárok žalobkyně zcela nezbytné podrobně dokládat rozsah takového nárůstu. Soud však byl současně nucen posuzovat, zda zvýšený požadavek na úhradu výživného umožňují schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného. Soud za tím účelem vycházel z materiálu Ministerstva spravedlnosti označeného jako„ Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného“ ve znění změn učiněných v září 2022 (dále jen doporučující tabulky).

21. Výpočet vyživovací povinnosti dle doporučujících tabulek spočívá na určení výše výživného dle počtu vyživovacích povinností povinné osoby a dle věku jednotlivých výživou oprávněných osob, to vše s přihlédnutím ke korekci založenou na určení výše částky, která by měla z jeho příjmu po úhradě výživného zůstat.

22. V nyní posuzovaném případě soud dospěl ve shodě s doporučujícími tabulkami k závěru, že vzhledem ke čtyřem vyživovacím povinnostem žalovaného a věku jednotlivých oprávněných osob (jméno – do 5 let, jméno – od číslo let, jméno – od 11 do 15 let a žalovaná nad 16 let) by soud mohl stanovit výživné na jméno v částce 2 640 Kč (tj. 8 % z příjmu žalovaného v částce částka měsíčně), na jméno v částce 3 300 Kč (tj. 10 % z příjmu žalovaného), na jméno v částce 3 960 Kč (tj. 12 % z příjmu žalovaného) a na žalobkyni v částce 4 620 Kč (tj. 12 % z příjmu žalovaného). Takto stanovená výše výživného (celkem částka) by pak korespondovala rovněž s částkou částka (jakožto 60 % příjmu žalovaného ve výši částka), která by mu měla i po úhradě výživného zůstat. Přestože žalovaný měl stanovenou vyživovací povinnost v období po datum u některých dětí pod shora dovozenou hranicí (když v případě dcery jméno to bylo po určitou dobu ospravedlnitelné existencí osobní péče žalovaného), není soud toho názoru, že by snad měl v situaci, kdy žalovaný u tří mladších dcer aktuálně je povinen dle soudních rozhodnutí či dohod rodičů hradit výživné v nižší než ve shora dovozené„ doporučené“ výši, měl o takový„ nedoplatek“ zvyšovat výživné ve prospěch žalobkyně. Proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zvýšení výživného je oprávněný pouze zčásti, a to v rozsahu zvýšení o částku 1 620 Kč na částku 4 620 Kč měsíčně. Proto soud stávající výživné na tuto částky zvýšil.

23. Ve zbývajícím rozsahu (1 380 Kč měsíčně) pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

24. V situaci, kdy žalovaný do datum hradil na výživném částku 3 000 Kč měsíčně, vznikl mu za období od datum do datum na výživném dluh ve výši 1 411 Kč (tj. denní výživné za období od datum do datum činilo při částce 3 000 Kč měsíčně 97 Kč a za dobu těchto 4 dnů měl žalovaný hradit 388 Kč; denní výživné za období od datum do datum činí při částce 4 620 Kč měsíčně 149 Kč a za dobu těchto 27 dnů tedy měl žalovaný hradit 4 023 Kč; pokud žalovaný za anonymizováno rok uhradil 3 000 Kč a měl celkem hradit 4 411 Kč (388 Kč plus 4 023 Kč), činí nedoplatek 1 411 Kč), za období od datum do datum dluh ve výši částka (tj. 8 x 1 620 Kč), tj. celkem dluh ve výši částka, který mu soud uložil zaplatit ve splátkách odpovídajícím aktuální výši příjmů žalovaného spolu s běžným výživným.

25. Procesní úspěch obou účastníků byl v řízení prakticky rovnocenný (když sice žalobkyně uspěla s požadavkem na zvýšení výživného, ale ne v rozsahu, který žádala), a proto soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobkyně pak navíc neprokázala, že by před zahájením řízení zaslal žalovanému předžalobní upomínku (srov. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).

26. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.