19 C 120/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 20 397 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 397 Kč s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 14 744 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 5 453 Kč od 12. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části nároku na zaplacení úroku z prodlení v rozsahu převyšujícím sazbu ve výši 10 % ročně z částky 14 744 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení a z částky 5 453 Kč od 12. 3. 2020 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 784 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 27. 11. 2020 domáhala na žalované zaplacení částky 14 744 Kč z titulu nároku na zaplacení dodávek elektřiny uskutečněných žalobkyní v období od 5. 12. 2018 do 29. 11. 2019 do odběrného místa na adrese [adresa žalované] [číslo] na částku 14 744 Kč se splatností dne 27. 12. 2019 na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 7. 2018. Žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila. Dále se žalobkyně domáhá smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení částky 5 453 Kč z titulu nároku na zaplacení dodávek elektřiny uskutečněných žalobkyní v období od 30. 11. 2019 do 11. 2. 2020 do odběrného místa na adrese [adresa žalované] [číslo] na částku 5 453 Kč se splatností dne 11. 3. 2020 na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 7. 2018. Žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila. Dále se žalobkyně domáhá smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně. Dále žalobkyně žalobou požadovala zaplacení poplatku za upomínání žalované v částce 200 Kč dle článku III. odst. 12 obchodních podmínek žalobkyně. Stanovisko žalované se soudu nepodařilo získat. Účastníci pak projevili k výzvě soudu vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodnul ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k závěru, že skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě byl prokázán. Z předložených shora uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ve spojení s daňovými doklady má soud za prokázané, že žalované byla na základě smluvního vztahu založeného smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny žalobkyní do shora uvedeného odběrného místa dodána elektřina a poskytnuty související služby v elektroenergetice, jejichž cenu vyúčtovanou shora uvedenými daňovými doklady v částce 14 744 Kč se splatností dne 27. 12. 2019 a v částce 5 453 Kč se splatností dne 11. 3. 2020 žalovaná dosud ani zčásti neuhradila. Proto je požadavek na zaplacení těchto částek oprávněný. Dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ocitla se splněním své platební povinnosti v prodlení, je žalobkyně oprávněna požadovat rovněž úroky z prodlení, když žalobkyně požaduje úroky ve výši ujednané v obchodních podmínkách, které žalovaná podepsala a s jejichž obsahem se tak mohla seznámit (§ 1799 o. z.), tj. ve výši 0,05 % denně ode dne počátku prodlení žalované, k němuž došlo uplynutím data splatnosti shora uvedených daňových dokladů. Pokud jde však o sazbu ve výši 0,05 % denně, kterou žalobkyně odvozuje z článku III odst. 12 obchodních podmínek, je soud toho názoru, že v této výši nelze žalobkyni úrok z prodlení přiznat. Dle § 1798 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž by slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto podmínek ovlivnit. Dle § 1799 občanského zákoníku doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo text vlastní smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát. Dle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Dle § 1753 občanského zákoníku ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i vzhledem ke způsobu jeho vyjádření. Žalobkyní požadovaná sazba plyne z obchodních podmínek žalobkyně, které mají charakter doložky uzavřené adhezním způsobem. Soud je pak přesvědčen, že strana žalobkyně nemohla rozumně předpokládat, že by žalovaná akceptovala při individuálním vyjednávání o obsahu smlouvy ujednání o tom, že bude pro případ svého prodlení povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši přesahující zákonem stanovenou sazbu, která v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. pro dané období činila 10 % ročně. Proto soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení za jí požadovaná období a z jí požadovaných částek, avšak pouze v sazbě 10 % ročně. Co do úroku z prodlení, které tuto sazbu převyšují, pak soud žalobu zamítnul. Pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení částky 200 Kč za upomínání žalované s úhradou peněžních závazků plynoucích ze shora uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, vyplývá možnost smluvní pokutu ve výši 200 Kč za každou upomínku žádat z ustanovení článku III. odst. 12 obchodních podmínek žalobkyně, se kterými byla žalobkyně seznámena, Žalobkyně pak prokázala důvodné upomínání žalované, za něž oprávněně účtuje žalované částku 200 Kč. Žalobkyně měla v řízení procesní neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení, a proto jí soudu podle § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 816 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 2 úkony právní služby po 300 Kč – převzetí zastoupení, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za shora uvedené 2 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21% z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 784 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř..