19 C 121/2023

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o stanovení výživného matce

I. Žalovaná je povinna počínaje dnem datum platit výživné na mladistvého dospělého jméno příjmení, narozeného datum, v částce 1 000 Kč k rukám žalobkyně, a to vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem anonymizováno rok.

II. Dlužné výživné za dobu od datum do datum v částce 5 548 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám žalobkyně v měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné splátky.

III. Tímto rozsudkem se mění rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum doručenou soudu dne datum domáhala na žalované uložení povinnosti platit k rukám žalobkyně počínaje dnem datum výživné na mladého dospělého jméno příjmení, narozeného datum v částce 1 000 Kč měsíčně, když v žalobě uvedla, že usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací byl jméno příjmení, datum narození, na základě předběžného opatření předán do péče anonymizována čtyři slova, ulice a číslo, obec a číslo. Následně název soudu nařídil rozsudkem ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací přemístění jméno příjmení do anonymizována čtyři slova se anonymizována čtyři slova, s anonymizována čtyři slova a anonymizována dvě slova, obec anonymizováno příjmení, ulice a číslo, obec. Týmž rozsudkem nařídil soud ústavní výchovu jméno příjmení. anonymizována dvě slova bylo žalobkyni potvrzeno, že jméno příjmení byl umístěn v zařízení do datum stát. instituce, odborem sociálních věcí a zdravotnictví byl s jméno příjmení dne datum vypravován individuální plán mladého dospělého. jméno příjmení podal dne datum s platností od datum žádost o zaopatřovací příspěvek opakující se. Vzhledem ke skutečnosti., že byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro vznik nároku na dávku, byla dávka přiznána. Žalobce tak vyplácí nezaopatřenému jméno příjmení ode dne datum opakující se zaopatřovací příspěvek dle § 50b zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 50u odst. 1 uvedeného zákona náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1 zákona, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Podle § 50u odst. 2 uvedeného zákona je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b zákona, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného.

2. Žalovaná k návrhu uvedla, že se svým synem jméno příjmení má neustále problémy. Po smrti otce jméno ji jméno již neposlouchal a choval se k ní vulgárně. Proto byl umístěn do výchovného ústavu, ze kterého byl po dosažení zletilosti propuštěn. Nejprve bydlel u ní a následně se odstěhoval na jí neznámé bydliště. Ví, že jméno při odchodu z ústavu obdržel částku 45 000 Kč a od úřadu práce pobírá částku 17 250 Kč. Má tedy podle ní dost prostředků na bydlení a stravu, přičemž ona nyní bydlí sama, pobírá sociální podporu a nemá na úhradu výživného peníze. Na jednání soudu dne datum pak žalovaná sice uznala nárok žalobce, ale současně požadovala možnost hradit tento nárok ve splátkách po 500 Kč, neboť nemá dostatek prostředků na vyšší platby.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

4. Z usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí anonymizováno číslo jednací má soud za prokázané, že jméno příjmení, datum narození, který je synem žalované, byl tímto usnesením na základě předběžného opatření předán do péče anonymizována dvě slova pro anonymizováno, ulice a číslo, obec a číslo. Důvodem nařízení předběžného opatření byla skutečnost, že po smrti otce jméno dne datum zde nebyla osoba, která by byla schopna zajistit péči o tehdy nezletilého jméno, když žalovaná tehdy pracovala turnusově v zahraničí a žádná jiná osoba z rodiny péči o jméno nebyla schopna či ochotna převzít. Rozhodnutí se stalo vykonatelným dne datum.

5. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací má soud za prokázané, že soud tímto rozsudkem na základě vydání předběžného opatření rozhodnul o přemístění jméno příjmení do anonymizována čtyři slova se anonymizována čtyři slova, s anonymizována čtyři slova a anonymizována dvě slova, obec nad příjmení, ulice a číslo, obec (anonymizována dvě slova anonymizováno). Týmž rozsudkem nařídil soud ústavní výchovu jméno příjmení (anonymizována dvě slova).

6. Z potvrzení anonymizována čtyři slova se anonymizována čtyři slova, s anonymizována čtyři slova a anonymizována dvě slova, obec anonymizováno příjmení, ulice a číslo, obec soud zjistil, že jméno příjmení pobýval v zařízení od datum do datum.

7. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že jméno příjmení je ve školním roce rok rok žákem anonymizována dvě slova ulice školy anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, obec anonymizována dvě slova 8. Z rozhodnutí anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova v obec na d příjmení ze dne datum bylo zjištěno, že jméno příjmení, narozenému datum, byla přiznána podle ustanovení § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, dávka zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč, a to ode dne datum.

9. Z potvrzení stát. instituce bylo zjištěno, že jméno příjmení má vypracován individuální plán mladého dospělého podle § 50d zák. č. 359/1999 Sb. ze dne datum.

10. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že žije sama, bydlí v bytě 2+1 v nájmu, kde výdaje na bydlení dosahují částky cca 11 100 Kč měsíčně. Je bez anonymizována dvě slova. Nemá dalších vyživovacích povinností. Syn u ní přebývá nárazově, když se pohádá se svou přítelkyní, se kterou po ukončení pobytu ve výchovném ústavu bydlí na jí neznámé adrese v anonymizováno.

11. Ze zpráv Úřadu práce ČR soud zjistil, že žalovaná je od datum dosud v evidenci nezaměstnaných, když podporu v nezaměstnanosti pobírala pouze v období od anonymizováno rok do anonymizováno rok a dále že žalovaná pobírá v období od anonymizováno rok doposud dávky hmotné nouze (ve výši 4 620 Kč a v anonymizováno rok ve výši 1 612 Kč) a příspěvek na bydlení (ve výši 8 925 Kč a od 2/ 2023 ve výši 13 296 Kč).

12. Ze zprávy stát. instituce má soud za prokázané, že žalovaná nepobírá žádný důchod.

13. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací má soud za prokázané, že tímto rozsudkem bylo žalované s účinností od datum sníženo výživné, které byla povinna platit na tehdy nezletilého jméno z částky 4 000 Kč měsíčně na částku 3 000 Kč měsíčně. Z tohoto rozsudku ve spojení s výpovědí žalované v nynějším řízení má soud za prokázané, že žalovaná ke dni datum ukončila pracovní poměr u společnosti právnická osoba, přičemž minimálně vlastní nerozvážností k dohodě přikročila přes to, že o ukončení pracovního poměru ve skutečnosti nestála, avšak neučinila kroky k zachování tohoto pracovního poměru a umožnila zaměstnavateli jeho ukončení dohodou.

14. Podle ustanovení § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

15. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 o. z.). Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 o. z.). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika (§ 913 odst. 1 o. z.). Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. Z citované právní úpravy vyplývá, že vyživovací povinnost rodičů k dětem, jimž je vyplácen zaopatřovací příspěvek, nezaniká. Právo dítěte na výživné však přechází na Českou republiku. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví soud dle obecných ustanovení o vyživovací povinnosti rodičů k dětem a rodiče pak musí svoji vyživovací povinnost plnit podle svých možností, schopností a majetkových poměrů a ve vazbě na odůvodněné potřeby dítěte, přičemž životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

17. V posuzované věci byla rozhodnutím anonymizována dvě slova – Krajské anonymizováno v obec jméno příjmení přiznána podle příslušných ustanovení zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, dávka zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč, a to ode dne datum. K tomu lze dodat, že zmiňované rozhodnutí je veřejnou listinou, z níž soud vycházel (§ 134 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen o. s. ř.), nicméně zákonné podmínky nároku jméno příjmení na opakující se zaopatřovací příspěvek podle § 50b a násl. zákona č. 359/1999 Sb. podle obsahu spisu dány byly, přičemž má rovněž vypracován individuální plán mladého dospělého.

18. Jak již bylo uvedeno vyživovací povinnost žalované jako rodiče jmenovaného i nadále trvá, přičemž její rozsah byl stanoven rozhodnutím soudu, a to naposledy ve výši 3 000 Kč měsíčně počínaje dnem datum (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací). Protože na žalobce přešel nárok na výživné, lze tak nynější žalobu posoudit současně i jako návrh na úpravu stávajícího výživného ve prospěch oprávněného.

19. K poměrům jméno příjmení bylo prokázáno, že ke dni rozhodování soudu stále studuje, tedy se připravuje na budoucí povolání a není schopen se sám živit ve smyslu § 911 o. z.. Žije ve společné domácnosti s přítelkyní, příjmy má nyní ve formě zaopatřovacího příspěvku.

20. Žalovaná žije sama a příjmy má jen ve formě shora uvedených příspěvků na živobytí a bydlení. Soud pak v rámci jejích poměrů přihlédnul k tomu, že se ke dni datum uzavřením dohody o ukončení pracovního poměru vzdala bez důležitého důvodu výdělečné činnosti a že pracovní činnost přes existenci nabízených volných pracovních míst doposud opětovně nezahájila a spoléhá v tomto směru na neurčité přísliby ze strany svých přátel.

21. Soud v situaci, kdy žalovaná nemá příjem z výdělečné činnosti při posuzování výše výživného vycházel z potenciálních příjmů matky, které dovodil z nabídky volných míst úřadu práce, dle které by matka mohla dosahovat čistého měsíčního příjmu ve výši nejméně 17 300 Kč (na pozici asistent prodeje).

22. Po zhodnocení všech uvedených skutečností by soud považoval za adekvátní výživné matky pro syna jméno nadále v částce 3 000 Kč, která představuje přibližně 17 % potenciálních čistých příjmů matky. V situaci, kdy však subjekt, na který ze zákona nárok oprávněné osoby přešel, požaduje žalobou na výživném částku nižší, soud nemohl překročit žalobní návrh (srov. § 153 odst. 2 o.s.ř.) a přiznal proto žalobci výživné v částce 1 000 Kč měsíčně.

23. Výživné bylo v souladu s návrhem přiznáno zpětně od datum, kdy byl přiznán zaopatřovací příspěvek, což je v souladu s ustanovením § 922 o. z.. Dále soud upravil splatnost výživného na účet žalobkyně a vyčíslil dlužné výživné za období od datum do datum, a to částkou ve výši 5 548 Kč, tj. za období od datum do datum ve výši 5 x 1 000 Kč a za období od datum do datum ve výši 548 Kč. S ohledem na výši dlužné částky a ochotě žalobkyně vyslovené na jednání soudu v podobě akceptace plnění doplatku výživného za minulou dobu ve splátkách po 500 Kč pak soud umožnil žalované takto vzniklý dluh splácet (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).

24. Výrokem III. soud konstatoval změnu posledního rozhodnutí, kterým byla upravena vyživovací povinnost žalované k oprávněnému, která v důsledku nynějšího rozhodování soudu nastává.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., avšak v situaci, kdy žalobkyně náhradu nákladů nepožadovala, soud rozhodnul tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Navíc je otázkou, zda by byly splněny předpoklady pro přiznání náhrady podle § 142a o. s. ř., když žalovaná nebyla před podáním žaloby vyzývána k hrazení výživného, příp. alespoň o situaci předběžně informována. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.