19 C 137/2021

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 967 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 14 967 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 967 Kč od 2.3.2018 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 1.9.2020 domáhala na žalované zaplacení částky 14 967 Kč, když v žalobě uvedla, že původní věřitel (právnická osoba, IČO) uzavřel s žalovanou dne anonymizováno 13.11.1996 smlouvu o sporožirovém účtu. Na základě této smlouvy byl žalované zřízen účet bankovní účet. Po té došlo k uzavření rámcové smlouvy, jejímž podpisem došlo též k uzavření smlouvy o účtu a smlouvy o kontokorentním úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované možnost čerpat úvěr až do výše 20 000 Kč, který měl být splacen dle smlouvy o kontokorentu nejpozději do 1 roku od čerpání. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši 23 750,86 Kč čerpala na sporožirovém účtu číslo bankovní účet, avšak žalovaná do data splatnosti úvěru 1 roku od čerpání úvěr nesplatila a výši úvěru přečerpala nad povolený záporný zůstatek, na což byla původním věřitelem upomínána. Z tohoto důvodu, tj. z důvodu prodlení se splacením poskytnutého úvěru a z důvodu přečerpání povoleného limitu, došlo původním věřitelem v souladu s článkem 3 odst. 3.2 smlouvy o kontokorentu k výpovědi smlouvy o účtu a souvisejících dohod a současně tím původní věřitel vyzval dlužníka ke splacení všech závazků. O tomto kroku byl dlužník vyrozuměn dopisem ze dne 1.3.2018. Ke dni výpovědi smlouvy, tj. ke dni 1.3.2018 činila pohledávka celkem částku ve výši 14 967 Kč skládající se z jistiny úvěru ve výši 12 750 Kč, nesplacených řádných úroků z úvěru 1 281 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 660,80 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29.6.2018. Stanovisko žalované se soudu nepodařilo získat. K jednání soudu dne 12.10.2021 se žádný z účastníků nedostavil, když pouze žalobkyně předem svou neúčast omluvila. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti účastníků a ve věci rozhodnul na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o sporožirovém účtu ze dne 13.11.1996 má soud za prokázané, že právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovanou dne anonymizováno 13.11.1996 smlouvu o sporožirovém účtu, na základě níž byl žalované zřízen účet bankovní účet. Žalobkyně ani přes výzvu soudu adresovanou žalobkyni před tím, než soud nařídil jednání ve věci, nepředložila v žalobě uváděnou rámcovou smlouvu, jejímž podpisem mělo dojít (mezi anonymizována dvě slova a žalovanou) k podpisu smlouvy o kontokorentním úvěru. Pro absenci tohoto důkazu tak soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru a rovněž skutečnosti, které žalobkyně z této listiny dále v žalobě vyvozovala (tj. že na základě takové smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout možnost čerpat úvěr až do výše 20 000 Kč, který měl být splacen dle smlouvy o kontokorentu nejpozději do 1 roku od čerpání a že úvěr byl poskytován s povinností platit úrok ve výši 15,90 % ročně). Žalobkyně sice předložila k důkazu výpis z účtu žalované číslo bankovní účet, avšak pouze za období od 3.1.2017 do 27.5.2017 a soud tak z této listiny při absenci případných doplňujících tvrzení ze strany žalobkyně a zejména při absenci smlouvy o kontokorentním úvěru nemá za prokázané nic konkrétního o tom, z jakého důvodu jsou na výpise záznamy o řádném čerpání KTN (patrně kontokorentu) a proč je u některých položek uváděn údaj„ přečerpaný KTN“. Při absenci smlouvy o kontokorentním úvěru a úplného výpisu z účtu, na kterém byl kontokorent od počátku evidován pak nemůže mít soud za prokázané ani to, zda právnická osoba učinila výzvu ze dne 1.3.2018, ve které žalovanou upozornila na nepovolený záporný zůstatek kontokorentu, v souladu s podmínkami nějaké smlouvy a zda krok, který současně učinila (tj. převedení pohledávky v částce 24 118,61 Kč na evidenční účet pohledávek a výpověď smlouvy) odpovídal smluvním ujednáním stran. Litiny předložené žalobkyní tedy soudu neprokázaly, že by měla právnická osoba vůči žalované v žalobě uvedenou pohledávku z důvodu popsaného v žalobě a absence účasti žalobkyně na jednání soudu neumožnila poskytnout žalobkyni poučení o této skutečnosti v souladu s ustanovením § 118a o.s.ř.. Pokud soud nemá z listin předložených žalovanou za prokázanou existenci pohledávky původního věřitele, nemůže na tomto stavu ničeho změnit ani skutečnost, že žalobkyně předložením smlouvy o postoupení pohledávky a oznámením o jejím postoupení prokazovala, že na ni v žalobě uváděná (ale listinami nepodložená) pohledávka měla být postoupena. Soud v situaci, kdy na absenci doložení smlouvy o kontokorentním úvěru žalobkyni vytýkal před nařízením jednání, aniž by se tato výzva setkala s reakcí ze strany žalobkyně, již nereflektoval na skutečnosti uváděné žalobkyní v její omluvě z jednání a novou výzvu jí již nezasílal, když má za to, že potřeba doplnit důkazy byla žalobkyni známa a důsledky jejich nedoložení mohly být pro žalobkyni předvídatelné. Navíc je žádost o vyzvání k doložení důkazů podmíněna skutečností, že má být soudem uskutečněna pouze pro případ, že by soud nemohl žalobě plně vyhovět. Soud tedy ani k této žádosti nebyl dle § 41a odst. 2 o.s.ř. povinen přihlížet. Soud tedy shrnuje, že v důsledku absence na jednání soudu nemohla být žalobkyně poučena o tom, že z předložených důkazů oprávněnost jejího nároku neplyne ani o tom, že takový nedostatek by mohla zhojit dodáním požadovaných či nových důkazů popř. společně s doplněním žalobních tvrzení a jaké budou důsledky nevyhovění výzvy, která by z poučení soudu plynula. Protože žalobkyně nárok uvedený v žalobě předloženými důkazy neprokázala, byl soud nucen žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Procesní úspěch ve věci měla žalovaná, které však za řízení žádné náklad nevznikly. Proto soud rozhodnul tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.