19 C 185/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zajištění nákladů neprovdané matce

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni výživné za období od [datum] do [datum] v celkové částce 60 000 Kč v měsíčních splátkách po 5 000 Kč vždy do 20. dne v měsíci počínaje měsícem po právní moci rozsudku až do zaplacení pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné splátky.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně soudní poplatek ve výši 3 025 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá na žalovaném vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost přispívat žalobkyni na výživu v době [datum] po dobu dvou let měsíčně částkou 2 500 Kč. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný je otcem jejího syna [jméno], narozeného [datum], když je vzhledem k tomu, že žalovaný své otcovství k dítěti odmítnul uznat souhlasným prohlášením rodičů, nucena domáhat se určení otcovství žalobou. Žalovaný s žalobkyní a synem nežil nikdy ve společné domácnosti a žalovaný žalobkyni nijak nepřispívá na její potřeby. Žalobkyně je přitom bez příjmu s očekáváním přiznání dávek porodného, rodičovského příspěvku a příspěvku na bydlení. Žalovaný pracuje jako lodník a jeho příjem není žalobkyni znám. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil a soud tak dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v jeho nepřítomnosti. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. Z rodného listu [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že se žalobkyni dne [datum] narodil syn [jméno] [příjmení], přičemž údaj o otci nebyl v rodném listě ze dne [datum] uveden. Z návrhu na určení otcovství má soud za prokázané, že žalobkyně podala dne [datum] u zdejšího soud návrh, aby soud určil, že žalovaný je otcem shora uvedeného syna žalobkyně. Z protokolu o jednání soudu dne [datum] ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný na tomto soudním jednání souhlasným prohlášením uvedli, že žalovaný je otcem syna žalobkyně [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. Z téhož protokolu plyne, že pokud jde o poměry žalobkyně, ta od narození syna pobírala rodičovský příspěvek ve výši [částka] a dále přídavek na dítě a příspěvek na bydlení v nájemním bytě o velikosti 1+1, kde žila pouze s nezletilým synem. Pokud jde o žalovaného, ten uvedl, že pracuje jako [anonymizováno] a má příjem cca [částka], přičemž bydlí s přítelkyní v bytě o velikosti 2+1, kdy nájem včetně služeb činí cca 13 000 Kč, na což přispívá z jedné poloviny. Na jednání soudu pak účastníci navrhli ke schválení dohodu o tom, že žalovaný bude povinen platit výživné na syna [jméno] ve výši 5 000 Kč měsíčně, přičemž pokud jde o nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] v částce 95 000 Kč, ten bude povinen splácet v měsíčních splátkách po 2 000 Kč. Soud dohodu rodičů schválil rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Dle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že v řízení může být pasivně legitimován pouze muž, za něhož matka dítěte není provdána a jehož otcovství bylo zákonem stanoveným způsobem určeno. Tyto podmínky jsou na straně žalovaného splněny. Pokud jde o vymezení dvouletého období, za něž se žalobkyně příspěvku na výživu domáhá, to je ze zákona vymezeno dobou od narození syna [jméno] a dobou trvání v délce 2 let, kdy v situaci, kdy se syn narodil dne [datum], je tedy obdobím, po které lze nárok uplatňovat, období od [datum] do [datum]. Důvodem pro přiznání výživného neprovdané matce je skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte pravidelně dochází k dočasnému snížení příjmů matky, které je žádoucí kompenzovat poskytováním výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Pokud jde o nárok na výživné a jeho výši, vycházel soud z výše uvedených zjištění o schopnostech, možnostech a majetkových poměrů jak žalovaného tak rovněž žalobkyně uvedených v řízení o určení otcovství. Z nich pak plyne, že žalovaný kromě vyživovací povinnosti k synovi [jméno] v částce 5 000 Kč nemá jinou vyživovací povinnost. Při příjmu žalovaného v částce cca [částka] (tj. [částka] při kurzu [anonymizováno] [spisová značka]) je evidentní, že i po úhradě nákladů na bydlení (v rozsahu cca 6 500 Kč) a výživného na syna (v částce 5 000 Kč) zbývá žalovanému z jeho příjmu dostatek prostředků a soud tak shledal přiměřeným, aby přispíval po dobu 2 let od narození syna žalobkyni na její výživu právě jí požadovanou částkou, tj. 2 500 Kč měsíčně. Protože ke dni rozhodování soudu již uplynulo celé období, za něž má výživné být hrazeno ([datum] až [datum]), vznikl na povinnosti žalovaného nedoplatek v částce 60 000 Kč (tj. 24 x 2 500 Kč), který soud uložil k úhradě žalovanému ve splátkách ve výši 5 000 Kč. Splátky však podmínil řádným hrazením, přičemž pro případ neuhrazení byť jediné ze stanovených splátek žalovaný výhodu splátek ztrácí. Lhůtu k plnění tedy soud u tohoto nároku stanovil podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.. Žalobkyně prokázala prostřednictvím čestného prohlášení, že v souvislosti se svým těhotenstvím vynaložila náklad na těhotenské kalhoty v částce 500 Kč. Proto soud uložil žalovanému rovněž nahradit žalobkyni tuto částku. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč (sepis žaloby, účast na jednání soudu). Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Proto soud uložil procesně neúspěšnému žalovanému zaplatit státu soudní poplatek za návrh ve výši 3 025 Kč, když sazba poplatku vyplývá z položky [číslo] odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Lhůtu k plnění u ostatních nároků soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..