19 C 218/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se co do části nároku na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně nemá právo na vrácení soudního poplatku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu nároku na zaplacení nedoplatků nájemného za období měsíců květen 2019 až leden 2020 včetně, když v žalobě uvedla, že na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byl žalované přenechán k užívání byt [číslo] v domě na adrese [ulice a číslo] v [obec], a to na dobu neurčitou. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit nájemné ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná opustila byt k [datum], aniž by došlo k řádnému ukončení nájemního vztahu. Proto vedle nedoplatku v částce [částka] za období do října 2019 (z toho nedoplatek za květen 2019 v částce [částka], nedoplatek za červen 2019 v částce [částka], nedoplatek za červenec 2019 v částce [částka], nedoplatek za srpen 2019 v částce [částka], nedoplatek za září 2019 v částce [částka], nedoplatek za říjen 2019 v částce [částka]) požaduje rovněž nedoplatek nájmů za období od listopadu 2019 do ledna 2020 včetně ve výši [částka] (tj. 3 x [částka]).

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že sice žalobkyni něco dluží, ale rozhodně ne ve výši požadované žalobou. Poukázala na to, že dne [datum] zaplatila částku ve výši [částka] a dne [datum] zaplatila splátku kauce ve výši [částka]. Byt sice opustila dne [datum], ale stalo se tak v důsledku nátlaku žalobkyně zastoupené [jméno] [příjmení], který na ni tlačil, že pokud se neodstěhuje do 15 dnů, bude po ní vymáhat dlužné peníze soudně a nechá ji soudně vystěhovat. Jelikož v bytě žila sama s dvěma malými dětmi, neměla peníze, aby mu dlužnou částku ihned doplatila a jelikož trpí [anonymizována dvě slova], zalekla se. Pan [anonymizováno] jí nakonec ústně nabídl, že pokud se vystěhuje do 15 dnů, odpustí jí dlužnou částku a budou srovnaní, na což nakonec kývla. Byt tedy opustila ke dni [datum] a předání bytu a vrácení klíčů proběhlo [datum], čímž dle § 2292 občanského zákoníku skončil i nájemní vztah. Od té doby žila v domnění, že je vše v pořádku a nic nedluží. Bohužel nemá žádné důkazy, jelikož většina komunikace s majitelem bytu probíhala pouze telefonicky, což je obtížné doložit. Uznává vůči žalobci dluh pouze ve výši [částka] (červenec 2019 – [částka], srpen 2019 – [částka], září 2019 – [částka] a říjen 2019 - cca [částka], když za říjen je povinna uhradit pouze poměrnou část nájmu).

3. Ještě před zahájením jednání vzala žalobkyně prostřednictvím podání doručeného soudu [datum] co do jistiny nároku v částce [částka] žalobu zpět, když uvedla, že uznává platbu částky [částka] na úhradu části kauce. Po zahájení jednání vzala žalobkyně podáním ze dne [datum] žalobu zpět o částku [částka], když ta představuje výsledek vyúčtování služeb za rok 2019 (přeplatek), a proto o tuto částku snižuje uplatněný nárok. Nakonec na jednání soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět o částku [částka], když uvedla, že tuto částku žalovaná žalobkyni skutečně dne [datum] zaplatila.

4. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví (§ 96 odst. 2 o.s.ř.). Soud v reakci na částečná zpětvzetí žaloby řízení v souladu se shora citovaným ustanovením procesního řádu ve výroku I. rozsudku částečně zastavil.

5. Žalobkyně se nadále na žalované domáhala zaplacení částky [částka] včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení vymezeného v podání žalobkyně ze dne [datum].

6. K jednáním soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila. Proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. Na základě provedeného dokazování pak dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

7. Na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala přenechat žalované do užívání byt [číslo] v domě [adresa] na adrese [adresa žalované], a žalovaná se zavázala hradit nájemné.

8. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o..z.), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Dle § [číslo] odst. 2 o.z neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

10. Dle § [číslo] odst. 1 o.z strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel.

11. Dle § [číslo] odst. 1 nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.

12. Pokud jde o obsah nájemní smlouvy, ta v článku III. odst. 3.1. stanovila, že se strany dohodly na výši nájemného v částce [částka]. Současně je však v následujícím odstavci smlouvy stanoveno, že v uvedené částce je zahrnuta záloha na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu (dále jen záloha na služby), a to sice vodné a stočné, elektřina společných prostor, teplo a teplá voda, osvětlení, FUI, pojistné domu a vlastnické platby.

13. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají.

14. Dle § 9 odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb. u nájmů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou nelze do paušální platby zahrnout platbu za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávku vody a odvádění odpadních vod; platby za tyto služby se musí vždy vyúčtovat.

15. Z obsahu nájemní smlouvy plyne, že ačkoliv si strany ve smlouvě sjednaly v částce [částka] jak nájemné, tak i zálohy na služby (což by znamenalo dle § 9 odst. 1 zákona, že se platby za služby nevyúčtovávají), současně si stanovily v článku III. odst. 3.3., že pronajímatel je povinen přijaté zálohy vyúčtovat. Dále vzhledem ke skutečnosti, že nájem byl sjednán na dobu neurčitou a že mezi služby poskytované pronajímatelem byla zahrnuta dodávka vody a tepla, došlo k porušení § 9 odst. 4 zákona, když platby za tyto služby nebylo možné stanovit paušální platbou (společně s nájmem).

16. Ačkoliv v době uzavření nájemní smlouvy nebylo nájemci zřejmé, jakou část z částky [částka] představuje nájemné a jakou část představují zálohy na služby, žalobkyně předložila strukturu měsíčních plateb, kterou na žádost žalované poskytla Úřadu práce v [obec] právě pro účely určení, co z částky [částka] představuje nájemné, kdy z tohoto dokladu je patrné, že nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] a zálohy na služby pak tvořily zbytek z této částky, tj. částku [částka] (srov. struktura měsíčních plateb na č.l. 69).

17. Z článku III. odst. 3.6. smlouvy plyne, že žalovaná byla povinna hradit nájemné včetně záloh na služby do 15. dne měsíce, za který se nájem a služby platí.

18. Přestože v žalobě žalobkyně používá pro své celkové nároky pojen dlužné nájemné, je z dalších vyjádření žalobkyně patrné, že žalobou uplatnila nejen nárok na zaplacení nájemného, ale rovněž nárok na zaplacení dlužných plateb za poskytované služby.

19. Pokud jde o nájemné, měla tedy žalobkyně hradit žalobkyni měsíčně částku [částka]. Dle údajů o platbách žalované uvedených v žalobě ve spojení s platbami, které prokázala žalovaná (platba částky [anonymizována tři slova] dne [datum] dle pokladního dokladu na č.l. 27, platba částky [částka] dle pokladního dokladu na č.l. 27), zaplatila žalovaná zcela nájemné za měsíc květen 2019 (platbou ve výši [částka], z níž bylo po odpočtu nájemného v částce [částka] použito na zálohy na služby celkem [částka]) a za měsíc červen 2019 (platbou ve výši [částka], z níž bylo po odpočtu nájemného v částce [částka] použito na zálohy na služby celkem [částka]). Za měsíc červenec 2019 uhradila na nájemném částku [částka] (platbou ve výši [částka]) a tedy jí vznikl nedoplatek v částce [částka], přičemž tento měsíc na zálohy na služby ničeho neuhradila. Za měsíc srpen 2019 uhradila na nájemném částku [částka] (platbou ve výši [částka], z níž bylo po odpočtu nájemného v částce [částka] použito na zálohy na služby celkem [částka]). Za měsíc září 2019 uhradila na nájemném částku [částka] (platbou ve výši [částka] ze dne [datum]) a tedy jí vznikl nedoplatek v částce [částka], přičemž tento měsíc na zálohy na služby ničeho neuhradila.

20. Žalovaná sice prostřednictvím protokolu o předání nemovitosti ze dne [datum] prokázala, že dne [datum] předala zástupci žalobkyně předmětný byt, nicméně skutečnost, že došlo k předání bytu v tento den bez dalšího neprokazuje, že k tomuto dni došlo k ukončení nájemního vztahu.

21. Ustanovení § 2292 o.z. sice stanoví, že nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí a že byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Toto ustanovení však je nutné chápat v souvislosti s povinností odevzdat byt při ukončení nájmu (tedy, že když dojde ke skončení nájmu, je nájemce povinen byt v takový okamžik odevzdat) a nikoliv tak, že když se rozhodne nájemce byt odevzdat, tak tím nájem končí.

22. V situaci, kdy žalovaná nikterak neprokázala, že by došlo k ústním dohodám o prominutí dluhu, pokud byt v říjnu opustí či k ústní dohodě s žalobkyní v tom směru, že by předáním bytu došlo k ukončení nájemního vztahu, je soud nucen dát žalobkyni za pravdu v tom směru, že nájem trval nadále i po vyklizení a předání bytu ze strany nájemce, a to až do doby, než došlo k jeho ukončení některým ze způsobů předvídaných zákonem či smlouvou (např. výpovědí nájmu, dohodou), což však v řízení prokazováno nebylo. Pokud žalovaná neprokázala, že by žalobkyně přenechala byt do užívání jiné osoby v době před koncem ledna 2020, je v situaci, kdy výpovědní lhůta v případě vypovězení smlouvy byla tříměsíční s tím, že začíná běžet prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi druhé straně, a kdy k výpovědi nájmu ani k dohodě o jeho ukončení žádná ze stran nepřikročila, zřejmé, že nájemní vztah s žalovanou trval nejméně do [datum] a požadavek žalobkyně na úhradu nájemného a záloh za dobu od [datum] do [datum] je tedy oprávněný. Pokud tedy žalovaná neprokázala jiné než shora uvedené platby, dluží na nájemném za měsíce říjen 2019 až leden 2020 celkem částku [částka] (tj. 4 x [částka]).

23. Celkový dluh žalované na nájemném by tedy dosáhl částky [částka] (tj. [částka] + [částka] + [částka]). Žalobkyně však započtla po zahájení řízení proti této pohledávce pohledávku žalované na vrácení části kauce (jistoty) v rozsahu [částka], kterou žalovaná zaplatila žalobkyni dne [datum], když povinnost žalované složit jistotu a podmínky pro její vrácení ze strany žalobkyně byly upraveny v článku III. odst. 3.8. smlouvy. Na nájemném tak žalovaná nadále dluží žalobkyni částku [částka].

24. Pokud jde o zálohy na služby, plynula pro žalovanou z nájemní smlouvy ve spojení se strukturou měsíčních plateb povinnost hradit zálohy v celkové částce [částka] (z toho na dlouhodobou zálohu oprav částka [částka], na vodné částka [částka], na pojištění částka [částka], na úklid částka [částka], na teplo částka [částka], na teplou vodu částka [částka], na energii společných prostor částka [částka], na odměny výboru částka [částka], na servis [anonymizováno] částka [částka], na vodoměry částka [částka], na ohřev TUV částka [částka], na poplatek za správu částka [částka] a na poštovné, telefon, tisk částka [částka].

25. Z porovnání těchto položek s položkami, které měla žalobkyně jako vlastník bytu hradit dle evidenčního listu společenství vlastníků předmětné budovy plyne, že žalobkyně převzala veškeré položky úhrad, k nimž byla povinna vůči společenství z titulu svého postavení vlastníka bytové jednotky, a uložila je k úhradě nájemci v rámci paušální úhrady záloh na služby (srov. evidenční list ze dne [datum] na č.l. 68). Ačkoliv si strany v článku III. odst. 3.4. nájemní smlouvy sjednaly, že pokud jde o vyúčtování záloh na služby, bude postupováno na základě vyúčtování od správce domu, neopravňuje tato skutečnost pronajímatele k tomu, aby na nájemce přenášel náklady na činnosti a výdaje, které pro nájemce žádnou službu nepředstavují. V daném případě tedy soud dospěl k závěru, že ze shora uvedeného výčtu splňují podmínku, že se jedná o službu poskytovanou nájemci pouze položky záloh na vodné (částka [částka]), na úklid (částka [částka]), na teplo (částka [částka]), na teplou vodu (částka [částka]), na energii společných prostor (částka [částka]) a na ohřev TUV (částka [částka]). Z celkové zálohy v částce [částka] byla tak pronajímatel oprávněn dle soudu požadovat na zálohách pouze částku [částka].

26. Jak již bylo shora uvedeno, vzhledem k úhradě částky [částka] za květen 2019, zaplatila žalovaná na zálohách na služby za květen 2019 částku [částka], čímž plně uhradila zálohy ve výši [částka], kdy na zálohách jí vznikl přeplatek v částce [částka]. Obdobně v červnu 2019 vzhledem k úhradě částky [částka], zaplatila žalovaná na zálohách na služby za červen 2019 částku [částka], čímž plně uhradila zálohy ve výši [částka], kdy na zálohách jí vznikl přeplatek v částce [částka]. V srpnu 2019 na zálohách na služby uhradila žalovaná částku [částka] (viz výše), což znamená, že jí za tento měsíc vznikl nedoplatek v částce [částka]. Za měsíce červenec, září 2019 – leden 2020 včetně pak žalovaná na zálohách na služby nezaplatila ničeho a za tyto měsíce tak dlužila částku [částka] (tj. 6 x [částka]). Celkový nedoplatek na zálohách za služby v rozsahu částky [částka] (tj. [částka] + [částka]) tedy po započtení přeplatků záloh za měsíce květen a červen 2019 v částce 2 x [částka] nakonec dosahuje částky [částka].

27. Skutečností je, že zálohy na služby (pokud nejsou sjednány jako paušální platba bez nutnosti vyúčtování – viz výše § 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.) podléhají vyúčtování, na což pamatovalo i ustanovení článku III. odst. 3.3. a 3.4. nájemní smlouvy, když žalobkyně byla povinna vyúčtovat přijaté zálohy do 30 dnů ode dne, kdy obdržela vyúčtování dodávaných služeb od správce domu.

28. Žalobkyně však do současné doby vyúčtování služeb ve vztahu k žalované neuskutečnila, to přes skutečnost, že dne [datum] správce domu (resp. společenství vlastníků) vyúčtování zálohových plateb dle evidenčního listu žalobkyni vystavil. Výsledkem tohoto vyúčtování byl přeplatek na straně žalobkyně v pozici vlastníka bytové jednotky v rozsahu částky [částka], který vzala žalobkyně za základ částečného zpětvzetí žaloby o tuto částku. Skutečností však je, že až od doby, kdy uskuteční pronajímatel mající povinnost zálohy vyúčtovat, jejich vyúčtování, vzniká teprve pronajímateli či nájemci právo žádat po druhé straně platbu plynoucí z výsledku vyúčtování (nedoplatek v případě pronajímatele a přeplatek v případě nájemce), a to od okamžiku, kdy nastane splatnost takového výsledku vyúčtování. Do doby než pronajímatel k vyúčtování přikročí je tak oprávněn požadovat pouze úhradu záloh na služby.

29. Pokud tedy žalobkyně po částečném omezení své žaloby požadovala nadále po žalované částku [částka], dospěl soud k závěru, že z této částky je žaloba oprávněná pouze pokud jde o částku [částka], která představuje dlužné nájemné a dále v rozsahu částky [částka], která představuje dlužné zálohy na služby před jejich vyúčtováním. Proto soud žalobě vyhověl v rozsahu částky [částka].

30. Naproti tomu byl soud nucen v rozsahu částky [částka] žalobu zamítnout.

31. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná se po uplynutí 15. dne každého měsíce dostala s částí nároků žalobkyně, které soud shledal oprávněnými do prodlení., a to v níže uvedeném rozsahu.

33. Pokud aktuálně žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (srov. podání žalobkyně ze dne [datum]) a soud shora dovodil, že v červenci 2019 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částky [částka] (tj. [částka] na nájemném a [částka] na zálohách na služby), je tento požadavek oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně zákonné úroky z prodlení, tj. v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tedy v sazbě 10 % ročně). Z částky [částka] je však oprávněný pouze v době od [datum] do [datum], kdy žalobkyně započetla proti této částce část jistoty (kauce) v rozsahu částky [částka]. Od [datum] je tak oprávněný požadavek na úrok z prodlení z částky [částka], a to až do [datum], kdy žalobkyně započetla proti této částce přeplatek z vyúčtování (zohledněný soudem v rámci přeplatků na na zálohách za služby pouze v rozsahu 2 x [částka], tj. [částka]). Od [datum] je tak oprávněný požadavek na úrok z prodlení z částky [částka], a to až do zaplacení.

34. Pokud dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (srov. podání žalobkyně ze dne [datum]) a soud shora dovodil, že v srpnu 2019 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částky [částka] (na zálohách na služby), je požadavek na úrok z prodlení oprávněný pouze z částky [částka], když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně zákonné úroky z prodlení, tj. v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tedy v sazbě 10 % ročně). Naproti tomu požadavek na úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení byl soud nucen zamítnout.

35. Pokud dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (srov. podání žalobkyně ze dne [datum]) a soud shora dovodil, že v září 2019 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částky [částka] ([částka] na nájemné a [částka] na zálohách na služby), je požadavek na úrok z prodlení oprávněný pouze z částky [částka], když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně zákonné úroky z prodlení, tj. v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tedy v sazbě 10 % ročně). Naproti tomu požadavek na úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení byl soud nucen zamítnout.

36. Pokud dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (srov. podání žalobkyně ze dne [datum]) a soud shora dovodil, že v říjnu 2019 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částky [částka] ([částka] na nájemné a [částka] na zálohách na služby), je požadavek na úrok z prodlení oprávněný pouze z částky [částka], když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně zákonné úroky z prodlení, tj. v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tedy v sazbě 10 % ročně). Naproti tomu požadavek na úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení byl soud nucen zamítnout.

37. Pokud dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (srov. podání žalobkyně ze dne [datum]) a soud shora dovodil, že v listopadu 2019 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částky [částka] ([částka] na nájemné a [částka] na zálohách na služby), je požadavek na úrok z prodlení oprávněný pouze z částky [částka], když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně zákonné úroky z prodlení, tj. v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tedy v sazbě 10 % ročně). Naproti tomu požadavek na úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení byl soud nucen zamítnout.

38. Pokud dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (srov. podání žalobkyně ze dne [datum]) a soud shora dovodil, že v prosinci 2019 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částky [částka] ([částka] na nájemné a [částka] na zálohách na služby), je požadavek na úrok z prodlení oprávněný pouze z částky [částka], když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně zákonné úroky z prodlení, tj. v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tedy v sazbě 10 % ročně). Naproti tomu požadavek na úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení byl soud nucen zamítnout.

39. Pokud dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (srov. podání žalobkyně ze dne [datum]) a soud shora dovodil, že v lednu 2020 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částky [částka] ([částka] na nájemné a [částka] na zálohách na služby), je požadavek na úrok z prodlení oprávněný pouze z částky [částka], když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně zákonné úroky z prodlení, tj. v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tedy v sazbě 10 % ročně). Naproti tomu požadavek na úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení byl soud nucen zamítnout.

40. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná byla dne [datum] (tj. den následující po splatnosti faktury) v prodlení s úhradou shora uvedené faktury, když na základě korespondence stran poskytla žalobkyně žalované náhradní lhůtu k plnění do [datum]. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení ode dne [datum] do [datum] (tj. do zaplacení), je její požadavek oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 8,05 % ročně). Proto soud žalobě co do jejího zbytku vyhověl. Žalobkyně měla v řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. procesní úspěch v rozsahu 66 % předmětu sporu, když naopak v rozsahu 34 % byla ve sporu neúspěšná (v rozsahu částky [částka] vzala žalobu zpět nikoliv pro chování žalované po podání žaloby k soudu a v rozsahu částky [částka] byla žaloba zamítnuta). Proto jí soud přiznává náhradu nákladů řízení v rozsahu 32 % jejich výše (tj. 66 % mínus 34 %). Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši [částka], náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši [částka] za 6 úkonů po [částka] (sepis předžalobní výzvy ze dne [datum], sepis žaloby, příprava na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], příprava na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]) a náhradou jízdného dle § 30 vyhlášky č. 37/1992 Sb. ve výši 2 x [částka] za cesty k jednání soudu dne [datum] dne [datum] (použita cena za jízdu na trase [obec] [obec] a zpět veřejným hromadným dopravním prostředkem). Celkem tak náklady dosahují výše [částka], z nichž 32 % představuje částka [částka].

41. O tom, že žalobkyni nevzniká právo na vrácení části zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], bylo rozhodnuto dle § 10 odst. 1 a 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když v situaci, kdy poplatková povinnost po částečném zpětvzětí žaloby učiněným před zahájením jednání (tj. o částku [částka]) činila celkem [částka] oproti poplatkové povinnosti na základě původní žaloby v rozsahu částky [částka], činil by rozdíl k vrácení [částka], kdy však to je právě hranice, při níž se poplatek nevrací.

42. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..