19 C 225/2020

Plný text

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o žalobě na určení neplatnosti kupní smlouvy

I. Žaloba na určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanými, na základě níž mělo dojít k převodu spoluvlastnického podílu ve výši 5/6 k pozemku st.p. [číslo] pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 11 374 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanými, na základě níž mělo dojít k převodu spoluvlastnického podílu ve výši 5/6 k pozemku st.p. [číslo] pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí]. V žalobě uvedl, že je sám podílovým spoluvlastníkem uvedených nemovitostí v rozsahu [číslo], přičemž tento podíl nabyl na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. V situaci, kdy z podnětu žalované probíhalo u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, objevil žalobce na konci roku 2019 inzerát s nabídkou prodeje spoluvlastnického podílu o velikosti 5/6, kterým disponovala žalovaná. V roce 2020 se pak žalovaný dozvěděl, že žalovaná skutečně svůj podíl žalovanému prodala, a to právě kupní smlouvou ze dne [datum]. Žalobce uvedl jako důvod pro neplatnost smlouvy skutečnost, že žalovaná prodala svůj podíl bez vědomí žalobce, byť připouští, že již mu od [datum] nenáleželo k převáděnému podílu předkupní právo. Jako další argument žalobce uvedl, že mu není ze strany nynějšího většinového spoluvlastníka (žalovaného) umožňováno předmětné nemovitosti užívat. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy spatřuje žalobce v ochraně jeho vlastnických práv. V následných doplněních žaloby žalobce uvedl, že [anonymizována dvě slova] žalované není již několik let dobrý, což může mít i vliv na možné pochybnosti ohledně způsobilosti k právním úkonům žalované, která je pravděpodobně ovládána jejím [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce]. Nakonec žalobce namítal rovněž tu skutečnost, že na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] a náhradu nákladů řízení a žalobce tedy má za to, že se žalovaná převodem svého podílu snaží vyhnout plnění svých povinností.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobce není k podání žaloby aktivně legitimován a dále nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Poukázala na skutečnost, že žalobce přestal být v mezidobí spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. Pokud jde o tvrzenou snahu vyhnout se plnění platebních povinností vůči žalobci, namítla žalovaná, že odvolací soud v plném rozsahu žalobcovu žalobu, z níž plynula dle nepravomocného rozsudku povinnost žalované, zamítnul. Žádnou platební povinnost tedy žalovaná vůči žalobci aktuálně nemá.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný.

4. K jednání soudu dne [datum] se žalobce ani žalovaný nedostavili, když pouze žalobce svou neúčast v podání ze dne [datum] ze [anonymizováno] důvodů omluvil, kdy však nežádal o odročení jednání. Předchozí žádost žalobce o odročení jednání ze dne [datum] byla zdůvodněna tvrzenou aktivitou stran směřující k mimosoudnímu řešení věci, která se však v důsledku podání zástupce žalované ukázala jako nepodložená. Z těchto důvodů proto soud žádost o odročení jednání shledal nedůvodnou a v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti žalobce a žalovaného. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že k tomuto dni byl žalobce zapsán v katastru nemovitostí jako podílový spoluvlastník pozemku st.p. [číslo] pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], kdy jeho spoluvlastnický podíl činil [číslo]. Žalovaná pak k týmž nemovitostem disponovala spoluvlastnickým podílem o velikosti 5/6 (srov. výpis na č.l. 7).

6. Z téhož výpisu z katastru nemovitostí ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že žalobce nabyl spoluvlastnický podíl k nemovitostem na základě dědické dohody, která byla potvrzena usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] (srov. rozsudek na č.l. 61).

7. Z kupní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] uzavřela jako prodávající s žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu, na základě níž žalovaná prodala žalovanému svůj podíl k předmětným nemovitostem v rozsahu podílu o velikosti 5/6 (srov. smlouva na č.l. 13).

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že na základě shora uvedené kupní smlouvy byl žalovaný s právními účinky ke dni [datum] zapsán v katastru nemovitostí jako podílový spoluvlastník předmětných nemovitostí v rozsahu podílu o velikosti 5/6 (srov. výpis na č.l. 8).

9. Z kupní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce dne [datum] uzavřel jako prodávající s [jméno] [příjmení], narozeným [datum], jako kupujícím kupní smlouvu, na základě níž žalobce prodal kupujícímu svůj podíl k předmětným nemovitostem v rozsahu podílu o velikosti [číslo] a žalobce tak přestal být podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí (srov. smlouva na č.l. 140).

10. Z kupní smlouvy ze dne [datum] a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] dne [datum] uzavřel jako prodávající s žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu, na základě níž [jméno] [příjmení] prodal kupujícímu svůj celkový podíl k předmětným nemovitostem v rozsahu podílu o velikosti [číslo]. V důsledku tohoto převodu se tak žalovaný stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. (srov. smlouva na č.l. 133 a výpis na č.l. 132).

11. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Určovací žaloba je dle ust. § 80 o.s.ř. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnou úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu, nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Zamítá-li soud žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.3.1997, sp.zn. 3Cdon 1338/96).

13. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že nejsou vyloučeny případy, kdy se lze domáhat určení neplatnosti kupní smlouvy, a to například v situaci, kdy je taková žaloba podána ještě dříve než byl na základě smlouvy proveden vklad práva do katastru nemovitostí, což však není nynější případ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 22 Cdo 446/2002).

14. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp.zn. 22 Cdo 541/2001 plyne právní závěr v tom směru, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy obecně není dán, pokud rozsudek na určení takové neplatnosti nemůže sloužit jako podklad pro záznam vlastnického práva do katastru nemovitostí. Podkladem pro zápis do katastru nemovitostí by v žalobcem v žalobě popsané situaci byla dle názoru soudu pouze žaloba na určení, že žalovaná je (i přes převod svého podílu, který žalobce shledává neplatným) nadále podílovým spoluvlastníkem nemovitostí v rozsahu 5/6, což by nutilo soud zabývat se platností kupní smlouvy pouze jako předběžnou otázkou. Žalobu na takové určení však žalobce nepodal, neboť žádá určení neplatnosti samotné kupní smlouvy a na takovém určení dle názoru soudu nemá naléhavý právní zájem, i kdyby byl v době rozhodování soudu nadále podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí.

15. V řízení však bylo navíc prokázáno, že žalobce po podání žaloby na základě kupní smlouvy ze dne [datum] přestal podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí být (viz výše). Tím spíše tedy soud pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení žalobu zamítnul.

16. I kdyby byl naléhavý právní zájem na požadovaném určení na straně žalobce v době rozhodování soudu dán, neshledal by soud žalobu důvodnou, když žalobce neprokázal žádný právní důvod pro neplatnost předmětné kupní smlouvy.

17. Sám žalobce připustil, že v době uzavření kupní smlouvy (tj. [datum]) již k převáděnému podílu neměl ze zákona předkupní právo (srov. § 1124 o.z. [účinnost]), a proto tedy žalovaná ničeho neporušila, když svůj podíl převedla bez toho, že by jej nabídla žalobci či jej o převodu předem informovala.

18. Rovněž skutečnost, zda nový většinový spoluvlastník umožňuje či nikoliv ostatním spoluvlastníkům nemovitosti užívat, je z hlediska platnosti kupní smlouvy bezvýznamná.

19. Tvrzení o tom, že žalovaná se snažila převodem vyhnout plnění platební povinnosti uložené jí rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] vyvrátila žalovaná předložením rozsudku odvolacího soudu (tj. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]), kterým byla žaloba žalobce zamítnuta.

20. Pokud jde o naznačovanou omezenou svéprávnost žalované, tak v tomto směru žalobce neoznačil žádné důkazy k prokázání svého podezření a soud neměl důvod o plné svéprávnosti žalované pochybovat.

21. Na základě shora uvedených důvodů proto soud žalobu zamítnul, když nebyl nucen (z důvodu dovození nedostatku naléhavého právního zájmu) provádět další žalobcem navržené listinné důkazy.

22. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

23. Náklady řízení na straně žalované jsou tvořeny náklady na zastoupení advokátem, které sestávají z odměny podle § 7, 9 odst. 3 písm. a) a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 7 500 Kč (odměna za 3 úkony právní služby po 2 500 Kč – převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 22.6.2021), z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 900 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč a z náhrady za ztrátu času dle § 14 vyhlášky ve výši 1 000 Kč za ztrátu času v rozsahu 10 půlhodin za cestu k jednání soudu na trase [obec] - [obec] a zpět; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení v částce 11 374 Kč.

24. Žalovaný byl ve sporu plně procesně úspěšný, avšak žádné náklady mu za řízení nevznikly. Proto soud ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným rozhodnul dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

25. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 1560 odst. 1 o.s.ř..